Chudoba může někdy v životě potkat každého. Některým skupinám obyvatel však chudoba hrozí více, například rodinám s dětmi – zejména velkým a neúplným rodinám –, starším osobám, osobám s postižením a přistěhovalcům. Ve všech kategoriích jsou ženy postiženy více než muži.
Chudoba se může projevit různým způsobem a přichází ruku v ruce se sociálním vyloučením. Kromě dobře známých problémů, jako je nevhodné bydlení nebo ztráta obydlí, budou chudí lidé pravděpodobně čelit i těmto obtížím:
K řešení těchto a souvisejících otázek poskytuje Evropská unie rámec, v němž mohou členské státy rozvíjet své vlastní priority a strategie. Tento rámec zohledňuje vícerozměrnou povahu chudoby a zaměřuje se především na tyto aspekty:
Fakta a čísla o chudobě v Evropské unii en
Klíčové ukazatele za jednotlivé země 
en
Asi 19 milionů dětí žije v Evropské unii v chudobě. Dětem, které vyrůstají v chudé domácnosti, více hrozí, že se z chudoby po zbytek života nevymaní ani oni, ani jejich vlastní potomci.
Děti žijící v chudobě čelí řadě souvisejících problémů, jako je nevhodné bydlení a špatná zdravotní péče, omezené příležitosti ke vzdělávání a nedostatek kvalitních potravin a ošacení.
V roce 2006 zařadila Evropská rada vymýcení dětské chudoby mezi hlavní priority politické agendy Evropské unie. Vlády členských států se proto zavázaly rozpracovat dlouhodobé strategické přístupy k prevenci dětské chudoby a k jejímu odstranění, které zahrnují širokou škálu sociálních, kulturních a hospodářských politik.
Přístup k bydlení je základním právem. Každý musí mít bezpečnou střechu nad hlavou. Tisíce Evropanů však nemají své vlastní obydlí.
Lidé mohou přijít o domov z celé řady důvodů. Může to být ztráta zaměstnání nebo únik před domácím násilím. Mnoha lidem, kteří žijí na ulici, navíc hrozí duševní choroby nebo návyk na drogy nebo alkohol. Bezdomovci patří k nejvíce vyloučeným a zranitelným členům společnosti.
Kromě bezdomovectví mohou deprivace v bydlení nebo příliš vysoké náklady na bydlení v rozpočtu domácnosti způsobit další sociální vyloučení.
Úsilí zaměřené na prevenci bezdomovectví a vyloučení z bydlení a na boj proti nim vychází ze strategie Evropské unie pro sociální ochranu a sociální začleňování. Jejím cílem je koordinovat činnost členských států a vyzývat k výměně osvědčených postupů.
Probíhá práce na společných definicích bezdomovectví a na příslušných ukazatelích. Hlubší poznatky o tomto jevu a o kontextu, ve kterém se vyskytuje, pomohou zpracovat lepší nástroje pro boj proti bezdomovectví a vyloučení z bydlení. Tyto nástroje by měly v Evropské unii a v členských státech vést k účinnějším politikám na pomoc bezdomovcům.
Některým skupinám obyvatel hrozí chudoba a sociální vyloučení více, například rodinám s dětmi a zejména velkým a neúplným rodinám, starším osobám, osobám s postižením a přistěhovalcům.
V těchto zranitelných skupinách se často projevuje nízká míra zaměstnanosti a vyšší podíl osob, které nedokončily školní docházku. Více než v jiných vrstvách společnosti je také pravděpodobné, že lidé budou trpět finančním vyloučením.
Evropská unie chce lépe pochopit, proč právě tyto skupiny často trpí chudobou a jak je co nejlépe začlenit do společnosti. K řádnému pochopení tohoto problému jsou nutné společné cíle a ukazatele. Opatření přijímaná v Evropské unii jsou stejně různorodá jako problémy, kterým tyto skupiny obyvatel čelí.
Cílem je vylepšit situaci těchto skupin prostřednictvím následujících opatření:
Mnoho Evropanů – a především ti, kteří žijí v chudobě – dnes nemá přístup k takovým finančním službám, jako jsou vkladové a transakční účty. Narážejí také na problémy v souvislosti se spořením, úvěry, pojištěním a platebními službami.
Přístup k finančním službám má zásadní význam, pokud se mají občané začlenit do dnešní společnosti z hospodářského a sociálního hlediska. Je to také základní požadavek pro zaměstnanost, hospodářský růst, snížení chudoby a sociální začlenění.
V některých případech je lidem, kteří žijí na hranici chudoby, odpírán přístup k bankovním účtům. To vede k dalšímu finančnímu vyloučení. Za účelem řešení těchto problémů koordinuje Evropská unie politiku a další kroky ve vztazích mezi zúčastněnými stranami a vládami členských států.
V roce 2009 zahájila Evropská komise dvě konzultace s cílem zavést pravidla, která většině občanů zajistí přístup k základnímu bankovnímu účtu:
Přijatá opatření se zaměřují na poradenské služby pro dlužníky a na informační a osvětové programy.
Nejdůležitějším faktorem, který pomáhá vymanit se z chudoby a podporuje sociální začlenění, je zaměstnanost.
Nejzranitelnějším členům společnosti – samoživitelům, přistěhovalcům, starším osobám, mladým lidem, osobám s nízkým vzděláním a osobám s postižením – se obvykle nejhůř hledá jisté a trvalejší zaměstnání. Právě oni také zpravidla trpí hospodářským poklesem, jaký Evropa zažívá v současné době.
Evropská unie má k dispozici celou škálu politik a finančních nástrojů, které zlepšují vyhlídky sociálně vyloučených skupin na zaměstnání. Evropská strategie zaměstnanosti se například zaměřuje na vytváření většího počtu kvalitnějších pracovních míst pro všechny Evropany. Evropský sociální fond a další programy Evropské unie navíc poskytují finanční prostředky na vzdělávání, odbornou přípravu a podporu na pracovišti především pro zranitelné osoby, aby jim pomohly udržet si práci.
V rámci společného úsilí zaměřeného na překonání chudoby a sociálního vyloučení vybízí Evropská unie členské státy, aby rozvíjely aktivní politiky začlenění. Účelem aktivního začleňování je dát práci co největšímu počtu pracovníků. Dalším cílem je poskytnout praktickou podporu těm, kdo na trh práce vstoupit nemohou, a umožnit jim tak smysluplný život.
Základem aktivního začleňování jsou tři společné principy:
Evropská unie bude podporovat rozvoj aktivního začleňování prostřednictvím koordinace činností v celé Evropě. Bude rovněž členským státům pomáhat, aby se od sebe mohly navzájem poučit.
Úvod