"Representation in the Czech Republic – Zastoupení v České republice" Newsletter Issues

Jak zlepšit konkurenceschopnost EU? Lépe se držet pravidel, upozorňuje Komise (19/02/2024)

Jednotný trh je základ evropské prosperity a s jeho posilováním poroste i konkurenceschopnost EU. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou představila Evropská komise. Zpráva mimo jiné upozorňuje, že je třeba zlepšit prosazování a provádění již dohodnutých pravidel. Pozitivním zjištěním je, že veřejné investice se po finanční krizi zotavily, a to i díky Nástroji pro oživení a odolnost, a soukromé investice zůstávají na vysoké úrovni. Komise však apeluje, že je zapotřebí posílit unii kapitálových trhů a zadávání veřejných zakázek takovým způsobem, který podporuje evropskou digitální a ekologickou transformaci. Výzvou zůstávají vysoké ceny energií nebo ochrana evropského hospodářství. EU nicméně zůstává významnou obchodní velmocí představující 16 % celosvětového vývozu.

Evropskou ekonomiku letos čeká 0,9% růst (19/02/2024)

Evropská ekonomika dle odhadů Evropské komise loni vzrostla o 0,5 %, což je o 0,1 procentního bodu méně, než se očekávalo. Růst tlumila především oslabená kupní síla domácností, zpřísněná měnová politika, částečné zrušení fiskální podpory a klesající vnější poptávka. Kvůli výsledkům loňského roku musela Komise korigovat i výhled pro rok 2024. Zatímco původní odhad pro letošní rok počítal s růstem 1,3 %, nová predikce očekává 0,9 %. V roce 2025 by měla ekonomická aktivita v EU nadále stoupat, a to o 1,7 %. Komise dále předpokládá rychlejší odeznění inflace. Letos by měla v celé EU klesnout z loňských 6,3 % na 3 %, v eurozóně dokonce na 2,7 %.

Náklady na rekonstrukci Ukrajiny dosáhnou 425,8 miliardy eur (19/02/2024)

Celoplošná ruská invaze na Ukrajinu trvá již dva roky, což s sebou přináší i rostoucí náklady na rekonstrukci a obnovu napadené země. Ukrajinská vláda, Světová banka, Evropská komise a Organizace spojených národů odhadují, že se v příštím desetiletí vyšplhají na 452,8 miliardy eur. Jen letos bude Ukrajina potřebovat 14 miliard eur na okamžité řešení prioritních potřeb, jako je obnova bydlení, měkké infrastruktury, energetiky, služeb či dopravy. Zasaženy jsou zejména budovy, 10 % bytového fondu bylo poškozeno nebo zničeno. Velké škody způsobila také exploze Kachovské přehrady.

Unie letos pošle 1,8 miliardy eur na humanitární pomoc (19/02/2024)

Humanitární pomoc bude v roce 2024 potřebovat dle odhadů 300 milionů lidí. EU je připravena se na pomoci výrazně podílet, letos proto na tuto formu pomoci vyčlení 1,8 miliardy eur. Zhruba 200 milionů eur z této částky půjde na řešení důsledků nuceného vysídlení, nedostatku potravin, podvýživy, přírodních rizik či epidemií v oblasti Sahelu, Středoafrické republiky a povodí jezera Čad. Do afrických zemí poputuje i 346 milionů eur na podporu osob postižených dlouhodobými konflikty a extrémními povětrnostními jevy. Téměř 470 milionů eur podpoří obyvatelstvo na Blízkém východě a v severní Africe, zejména pak v palestinské Gaze. Peníze poputují i na Balkán, Kavkaz, do Asie či Střední a Jižní Ameriky.

Café Evropa: Dva roky od invaze. Co čeká Ukrajinu dál? (21/02/2024)

Ukrajina již dva roky vzdoruje ruské invazi. Jaký bude další vývoj? Přijďte o tom diskutovat. Hosty Café Evropa budou Ondřej Kundra, zástupce šéfredaktora Respektu, David Stulík, zvláštní zmocněnec ministra zahraničí pro Východní partnerství, a Lenka Váchová, ukrajinistka a šéfredaktorka časopisu Ukrajinský žurnál.

Balíček pro posílení digitálních sítí a infrastruktury (21/02/2024)

Evropská komise zveřejní balíček opatření, jejichž cílem bude posílit evropské digitální sítě a infrastrukturu. Právě ty jsou klíčové pro rozvoj digitalizace a zavádění nejmodernějších technologií.

Kalendář 19.2. (19/02/2024)

.

EU by měla do roku 2040 snížit emise o 90 procent, doporučuje Komise (12/02/2024)

Země EU se zavázaly k tomu, že do roku 2050 dosáhnou klimatické neutrality. Pokud chtějí tohoto cíle skutečně dosáhnout, měla by si EU stanovit průběžný cíl snížit emise skleníkových plynů o 90 % do roku 2040, a to ve srovnání s hodnotami z roku 1990. Vyplývá to z doporučení expertů z Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu. Konkrétní legislativní návrh předloží Komise po volbách do Evropského parlamentu a rozhodovat o něm budou společně europoslanci a členské státy. Komise přitom bude dbát na to, aby návrh odpovídal potřebám průmyslu a aby neohrožoval nejzranitelnější skupiny obyvatel.

Komise navrhuje zpřísnit předpisy týkající se pohlavního zneužívání dětí (12/02/2024)

Každé páté dítě trpí sexuálním zneužíváním, ke kterému může docházet nejen ve fyzické, ale i on-line podobě. Komise proto navrhuje aktualizovat stávající předpisy a zlepšit prevenci a stíhání těchto ohavných trestných činů. Konkrétně chce rozšířit definice trestných činů souvisejících s pohlavním zneužívání dětí. Nově by se mezi ně mělo řadit streamování pohlavního zneužívání dětí či držení a šíření návodů pro pedofily. Trestné by měly být i „deepfake“ materiály vytvořené například umělou inteligencí. Komise chce dále posílit trestní stíhání mimo jiné tím, že se prodlouží lhůta pro nahlášení pohlavního zneužívání příslušným úřadům. Návrh pak myslí i na prevenci, mimo jiné díky zlepšení informovanosti obyvatel.

Unie pošle Turecku 400 milionů eur na rekonstrukci země (12/02/2024)

Turecko zasáhlo přesně před rokem ničivé zemětřesení, které si vyžádalo desítky tisíc životů. Země se z pohromy stále nevzpamatovala a nadále pracuje na rekonstrukci poničených oblastí. Evropská komise proto pošle Turecku grantovou pomoc ve výši 400 milionů eur, které zamíří na budování infrastruktury v oblasti zdravotnictví, vzdělávání a vodohospodářství. Evropské finance podpoří také výstavbu provizorního bydlení a ochranu tureckého kulturního dědictví.

Studentka z Prahy zvítězila v celoevropské překladatelské soutěži (12/02/2024)

Evropská překladatelská soutěž pro 17leté studenty Juvenes Translatores zná své vítěze. V rámci českého národního kola zvítězila Magdalena Ulmanová z pražského Gymnázia Nad Štolou, která předvedla nejlepší překlad z angličtiny do češtiny. V Česku se do soutěže zapojilo 81 studentů, v celé EU pak 3056. Studenti z Česka nejčastěji překládali právě z angličtiny, ale soutěžily i texty přeložené z dánštiny, francouzštiny, italštiny, němčiny nebo španělštiny.

Výroční zpráva o jednotném trhu a konkurenceschopnosti (14/02/2024)

Evropská komise představí výroční zprávu, ve které zhodnotí stav jednotného vnitřního trhu a evropské konkurenceschopnosti. Zpráva poslouží také k přípravě nových opatření pro další zlepšení a posílení evropské ekonomiky.

Předsedkyně Evropského parlamentu navštíví Prahu (14/02/2024)

Roberta Metsolaová, předsedkyně Evropského parlamentu, přijede na pracovní návštěvu Prahy. Setká se s představiteli vlády a parlamentu a zavítá také mezi české studenty.

Kalendář 12.2. (12/02/2024)

.

EU se dohodla na revizi rozpočtu včetně masivní pomoci pro Ukrajinu (05/02/2024)

Unijní rozpočet bude lépe reagovat na aktuální výzvy, jako je válka na Ukrajině nebo rostoucí migrace do Evropy. Lídři členských zemí se totiž poprvé v historii dohodli na revizi víceletého finančního rámce EU, kterou dříve navrhla Evropská komise. Součástí revize je finanční balíček pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur, z nějž bude země čerpat v následujících čtyřech letech. Posílí se také obálka evropského rozpočtu určená pro země západního Balkánu a více financí půjde i na řešení migračních toků do Evropy. Úprava rozpočtu má za cíl také posílit investice do konkurenceschopnosti EU, zejména v oblasti moderních a čistých technologií.

Komise chce ulevit zemědělcům od ekologických opatření (05/02/2024)

Zemědělci napříč Evropou se potýkají s výzvami, jako jsou klimatická změna a dopady války na Ukrajině. Zároveň měli začít s rokem 2023 plnit přísnější pravidla společné zemědělské politiky. Ta vyžadují, aby určitý podíl zemědělské půdy zůstal ladem, jinak dojde ke krácení dotací z EU. Cílem opatření je zlepšit životní prostředí a spolu s ním i zachovat zdravou zemědělskou půdu. Evropská komise loni plnění těchto pravidel nevyžadovala a navrhuje učinit stejný krok i letos, aby zemědělci nemuseli v náročných časech omezovat svou produkci. Návrh musí podpořit zástupci členských států.

Obchodní podpora Ukrajiny a Moldavska by měla pokračovat (05/02/2024)

Od počátku ruské agrese na Ukrajině se EU snaží pomáhat nejen finančně, ale i obchodně. Pozastavila proto dovozní cla a kvóty na zboží z Ukrajiny a nyní navrhuje prodloužit toto opatření o další rok. Spolu s tím navrhuje posílenou ochranu pro citlivé evropské zemědělské produkty, u nichž může kvůli levnému dovozu z Ukrajiny nastat problém s odbytem. Jedná se o tzv. záchrannou brzdu pro produkty, jako jsou drůbež, vejce a cukr. Pokud by dovoz těchto produktů překročil stanovený objem, EU by na ně opět uvalila cla. Kromě Ukrajiny podpoří EU i Moldavsko, se kterým rovněž navrhuje pokračovat v bezcelním obchodu.

Komise představila doporučení, jak lépe využít očkování při prevenci rakoviny (05/02/2024)

Očkování může sloužit nejen jako ochrana před infekcí, ale i jako prevence rakoviny. Některé virové infekce totiž v rakovinové onemocnění mohou vyústit. Evropská komise proto navrhuje doporučení pro lepší využívání očkování v boji s rakovinou, a to s důrazem na očkování proti lidským papilomavirům (HPV) a proti viru žloutenky typu B (HBV). Členské státy by podle doporučení měly zajistit, aby očkování bylo bezplatné a snadno dostupné. Posílit by měly také komunikaci směrem k rodičům, mladým lidem a dalším cílovým skupinám. Cílem by měla být především vyšší proočkovanost obyvatelstva, zejména pak citlivých jedinců.

Komise představí novou legislativu v oblastech ochrany klimatu a dětí (06/02/2024)

Evropská komise navrhne nový cíl pro snížení emisí, tentokrát pro rok 2040. Dále se bude věnovat ochraně dětí a předloží návrhy na posílení boje proti jejich sexuálnímu zneužívání a vykořisťování.

Neformální Rada EU pro konkurenceschopnost (08/02/2024)

Ministři členských zemí EU zodpovědní za konkurenceschopnost se setkají v Belgii, kde budou jednat o budoucnosti evropského průmyslu a vnitřního trhu. Setkání pořádá belgické předsednictví v Radě EU.

Kalendář 5.2. (05/02/2024)

.

Unie musí chránit své hospodářství a lépe prověřovat zahraniční investice (29/01/2024)

Evropská komise představila nové iniciativy, které mají posílit hospodářskou bezpečnost EU. Konkrétně chce zlepšit systém prověřování zahraničních investic mířících do EU, neboť některé z nich mohou představovat riziko pro bezpečnost a veřejný pořádek v EU. Podle návrhu Komise by měly všechny členské země EU zavést prověřovací mechanismus, který bude v souladu s jejich vnitrostátními pravidly. V některých odvětvích by přitom měly být investice prověřovány povinně. Analyzovány by měly být i rizikové investice EU ve třetích zemích. Komise dále navrhuje zlepšit kontrolu vývozu zboží dvojího užití ze strany EU tak, aby takové zboží nemohlo být využíváno například k útokům či poškozování lidských práv.

Komise podpoří rozvoj umělé inteligence v EU (29/01/2024)

Umělá inteligence (AI), která dodržuje evropské principy, si podle Komise zaslouží podporu. Komise proto navrhuje revidovat stávající legislativu tak, aby v Evropě vzniklo více nových superpočítačů zaměřených na AI. Přístup k nim by přitom měly mít i malé a střední podniky či začínající firmy. V rámci Komise by měl také vzniknout úřad pro AI, který bude koordinovat evropské a národní politiky v této oblasti. Další opatření mají směřovat finanční podporu z programů Horizont Evropa a Digitální Evropa právě do sektoru AI a mobilizovat veřejné a soukromé investice ve výši zhruba 4 miliard eur.

Von der Leyenová zahájila strategický dialog se zemědělci (29/01/2024)

Zemědělství, produkce potravin a ochrana přírody a klimatu mohou jít ruku v ruce. Právě taková je základní myšlenka nově zahájeného strategického dialogu, který ve čtvrtek 25. ledna odstartovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Série zasedání se budou účastnit zemědělci, potravináři, experti či zástupci venkovských komunit, aby společně vytvořili zprávu o budoucnosti evropského zemědělství. Hotová by měla být do léta letošního roku.

V Česku po 20 letech členství v EU stoupla životní úroveň (29/01/2024)

Česko má ambici a schopnosti ovlivňovat evropské dění a je vysoce atraktivní zemí pro zahraniční investory. Na konferenci „20 let tvoříme Evropu“ to uvedla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Přínosy členství ve vztahu k dlouhodobé prosperitě země vyzdvihl ve svém projevu i premiér Petr Fiala. Při příležitosti konference zazněla i konkrétní čísla – v Česku od roku 2004 stoupla životní úroveň na 90 % průměru v EU a evropské fondy se pozitivně projevily i na růstu českého HDP. Za 20 let členství se z nich financovalo například 458 km nových dálnic, 679 km nových železničních tratí nebo 807 čističek odpadních vod.

Komise se zaměří na prevenci rakoviny (31/01/2024)

Evropská komise zveřejní balíček opatření věnující se prevenci rakoviny. Součástí bude návrh revize doporučení Rady EU o nekuřáckém prostředí a také návrh doporučení Rady o využití vakcín v prevenci vůči rakovině.

Mimořádná Evropská rada (01/02/2024)

Vedoucí představitelé zemí EU se setkají v Bruselu, aby dokončili jednání o revizi víceletého finančního rámce EU a další finanční pomoci Ukrajině, které zahájili na Evropské radě v prosinci loňského roku.

Kalendář 29. 1. (29/01/2024)

.

Ukrajina může zvítězit, ale potřebuje podporu, zdůraznila von der Leyen v Davosu (22/01/2024)

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zdůraznila, že Ukrajina může ve válce s Ruskem zvítězit, ale potřebuje předvídatelné financování, dodávky zbraní a naději, že ji čeká lepší budoucnost v Evropě. Unii se podle von der Leyen podařilo zvládnout ruskou hrozbu, když se zbavila své závislosti na dovozech fosilních energií z agresivní země a soustředila se na budování vlastní obnovitelné energie a snižování spotřeby. „Proměnili jsme Putinovu výzvu ve velkou novou příležitost,“ prohlásila předsedkyně Komise. Varovala také, že svět se ocitl v éře konfliktů, fragmentace a strachu, které je třeba řešit společně, o což EU také usiluje.

Evropské fondy podpořily pět milionů podniků a desítky milionů lidí (22/01/2024)

Evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy) už podpořily pět milionů evropských podniků a pomohly 64,5 milionu lidí nalézt zaměstnání, zapojit se do společnosti a posílit jejich dovednosti. Více než 63 milionů lidí má také k dispozici lepší zdravotnické služby. Díky ESI fondům se také zvýšila kapacita výroby energie z obnovitelných zdrojů. Fondy pomohly s ochranou 17 milionů lidí před povodněmi a 15 milionů lidí před požáry. Vyplývá to ze zprávy o provádění ESI fondů do konce roku 2022.

Aliance pro kritická léčiva se otvírá potenciálním členům (22/01/2024)

Evropská komise v říjnu oznámila vytvoření Aliance pro kritická léčiva, jejímž cílem je posílit spolupráci orgánů EU, vlád členských států, průmyslu a občanské společnosti ve snaze řešit nedostatky a výpadky důležitých léčiv. Úřad Evropské komise pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA) nyní vyzývá potenciální zájemce o členství v alianci, aby se přihlásili. Aliance bude fungovat jako konzultační platforma a zároveň vypracuje doporučení pro Komisi a další orgány. Otevřena je všem zainteresovaným stranám.

Komise schválila českou státní podporu pro zemědělce (22/01/2024)

Česko chce finančně pomoci zemědělcům v prevenci šíření některých nákaz drůbeže a prasat. Požádalo proto Evropskou komisi o povolení státní podpory ve výši zhruba 1,46 miliardy eur. Komise se státní podporou souhlasila, opatření je totiž přiměřené a nenabourá jednotný vnitřní trh EU. Režim pomoci bude probíhat až do konce roku 2029 a o podporu mohou žádat všichni čeští zemědělci, kteří zavedli potřebná opatření, jako je například provádění dezinfekce. Podpora bude mít podobu přímých grantů, které pokryjí až 50 % způsobilých nákladů.

Rada pro zahraniční věci (22/01/2024)

Ministři zahraničí zemí EU budou v Bruselu jednat o ruské agresi, zejména s ohledem na potřebu dlouhodobé vojenské podpory Ukrajiny. Přes videohovor se k nim připojí i ukrajinský šéf diplomacie Dmytro Kuleba. Jednat pak budou také o situaci na Blízkém východě a názory si vymění i se svými protějšky z Izraele, Saudské Arábie, Egypta, Jordánska a Palestiny.

Komise představí balíček pro posílení hospodářské bezpečnosti (24/01/2024)

Evropská komise představí návrh nařízení o prověřování přímých zahraničních investic a také iniciativu zaměřenou na investice EU ve třetích zemích. Cílem nových opatření je posílit hospodářskou bezpečnost Evropy.

Kalendář 22.1. (22/01/2024)

.

Vliv mladých lidí v EU poroste (15/01/2024)

Evropská komise chce umožnit mladým lidem více ovlivňovat rozhodnutí přijímaná na úrovni EU. Při navrhování politik proto bude systematicky zohledňovat jejich dopad na mladší generace. Kromě tohoto „testu“ představila Komise další iniciativy: zahájí například politický dialog mezi mladými lidmi a komisaři, uspořádá diskusní fóra věnovaná problematice mládeže a vytvoří novou diskusní platformu pro zainteresované strany. Komise přislíbila také další praktické kroky pro usnadnění života mladých lidí v Evropě. Bude například pokračovat v práci na společném evropském diplomu, vypracuje pokyny pro dobré životní podmínky ve školách a aktualizuje rámec pro kvalitu stáží včetně oblastí odměňování a sociální ochrany.

Komise sbírá podněty na téma hospodářské soutěže v oblasti AI (15/01/2024)

České subjekty mohou Evropské komisi předložit své podněty týkající se hospodářské soutěže v rychle rostoucím odvětví generativní umělé inteligence a virtuálního světa. Komisi totiž zajímá, jak pohlížejí zainteresované strany z členských zemí EU na budoucí vývoj soutěže na těchto nových trzích, a to zejména v souvislosti s nedávno uzavřenými dohodami mezi velkými digitálním hráči na straně jedné a vývojáři a poskytovateli AI na straně druhé. Podněty pak Komise pečlivě posoudí a bude se jimi zabývat, mimo jiné i na navazujícím pracovním semináři ve druhém čtvrtletí roku 2024.

Nezaměstnanost v Česku zůstává nejnižší v EU (15/01/2024)

Míra nezaměstnanosti v zemích EU klesá. V listopadu loňského roku dosahovala 5,9 %, zatímco ve stejném měsíci roku 2022 činila 6,1 %. Vyplývá to z nových dat Eurostatu. Nezaměstnanost klesala i v eurozóně, a to z 6,7 % v listopadu 2022 na 6,4 % v listopadu 2023. Česká republika se podobně jako zbytek Evropy drží klesajícího trendu a loni v listopadu byla opět zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v EU, a to ve výši 2,4 %. Bez práce bylo v Česku 126 tisíc občanů.

EU financuje v ČR další nové projekty – rekonstrukci nádraží i centrum onkologické prevence (15/01/2024)

Pražské Masarykovo nádraží projde největší proměnou ve své historii. Pro cestující bude díky nové unikátní platformě vedoucí přes kolejiště dostupnější a zároveň jim nabídne odpočinkovou zónu. Rekonstrukce slavnostně odstartovala minulý týden a dokončena by měla být v roce 2027. Náklady dosahují 3,4 miliardy korun a zhruba 84 % způsobilých nákladů pokryjí fondy EU, konkrétně Nástroj pro propojení Evropy (CEF). Dalším novým velkým projektem hrazeným z evropského rozpočtu prostřednictvím Národního plánu obnovy je vznik a rozvoj Centra onkologické prevence v brněnském Masarykově onkologickém ústavu. Projekt zahrnuje mimo jiné výstavbu dvou nových budov a EU hradí veškeré náklady s výjimkou DPH, která se ale posléze vrací do českého státního rozpočtu.

Vedoucí Zastoupení Evropské komise navštíví Karlovarský kraj (16/01/2024)

Monika Ladmanová, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR, přijede na oficiální pracovní návštěvu Karlovarského kraje. Setká se s vedením kraje i města Karlovy Vary, bude diskutovat se zástupci podnikatelské sféry a se zástupci Sokolovské uhelné, a.s. navštíví projekt revitalizace a resocializace lokality Medard.

Uzávěrka přihlášek na College of Europe (16/01/2024)

Prestižní evropská univerzita nabízí studium zaměřené na EU a evropskou integraci již více než 70 let. Sběr přihlášek pro akademický rok 2024/2025 končí 16. ledna, kdy je také potřeba nahlásit svůj zájem o studium také Ministerstvu vnitra ČR. Česká vláda každoročně poskytuje dvě stipendia pro úspěšné uchazeče z řad státní správy, k dispozici jsou však i další zdroje financování.

Konference „20 let tvoříme Evropu“ (22/01/2024)

Česká republika letos oslaví 20. výročí vstupu do EU. Úřad vlády ve spolupráci se Zastoupením Evropské komise v ČR uspořádá konferenci, jejímž cílem je výročí připomenout, zavzpomínat na rok 2004, podívat se na ekonomické dopady členství ČR v EU a diskutovat o výhledech na další roky. Na konferenci vystoupí premiér ČR Petr Fiala a také všichni čtyři čeští eurokomisaři včetně současné komisařky a místopředsedkyně EK Věry Jourové.

Kalendář 15.1. (15/01/2024)

.

Kalendář 8.1. (08/01/2024)

.

PF 2024 vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR (08/01/2024)

Milí přátelé, ráda bych vám popřála hodně zdraví, radosti a štěstí v roce 2024. V minulém roce jsme všichni cítili dopady válečných konfliktů v sousedství Evropské unie, zejména vliv ruské agrese na Ukrajině a dopady teroristického útoku hnutí Hamás na vývoj na Blízkém východě. Podpora EU Ukrajině se projevovala nejen vojenskou nebo finanční pomocí, ale i dohodou členských států na zahájení formálních rozhovorů o přistoupení k EU. Co nás čeká v tomto roce? Rok 2024 bude v Evropské unii rokem personálních změn: po poslancích Evropského parlamentu se obmění i sbor komisařů. Se svým politickým programem bude navazovat na pětiletý mandát Komise vedené Ursulou von der Leyen, která nás, troufám si říci úspěšně, provedla globální pandemií a jejími ekonomickými důsledky, které pociťujeme dodnes.

Schengen se rozšíří o Bulharsko a Rumunsko, kontroly na letištích skončí (08/01/2024)

Rumunsko a Bulharsko po letech náročných jednání vstoupí do schengenského prostoru volného pohybu. Nejprve budou zrušeny kontroly na vzdušných a námořních hranicích, tedy na letištích a v přístavech, a to již v březnu 2024. Následovat by mělo zrušení kontrol na pozemních hranicích, které je však zatím předmětem diskusí. Rozšíření schengenského prostoru o Rumunsko a Bulharsko posílí EU jako celek, zejména její vnitřní trh, a povede k nárůstu obchodu či cestovního ruchu. Podle Evropské komise jsou Bulharsko a Rumunsko připravené na vstup do Schengenu již od roku 2011, rozšíření prostoru bez kontrol však vyžaduje jednomyslný souhlas všech členských zemí EU.

Belgie převzala předsednictví v Radě EU (08/01/2024)

Od 1. ledna 2024 předsedá Radě EU Belgie, a bude tedy řídit zasedání zástupců členských zemí EU. Prioritami belgického předsednictví jsou obrana právního státu a demokracie, posilování evropské konkurenceschopnosti či prosazování spravedlivé ekologické transformace. Belgie se chce zaměřit také na posílení sociální agendy, zdravotnictví, ochranu obyvatel EU a hranic či na podporu role Evropy ve světě. Po Belgii bude Radě EU předsedat Maďarsko, které roli převezme 1. července 2024.

S rokem 2024 začala nová éra zdanění nadnárodních společností (08/01/2024)

Od ledna platí v EU nová 15% minimální daňová sazba pro nadnárodní společnosti. Cílem minimální daně je zavedení spravedlivějšího systému. Některé velké firmy totiž dosud využívaly rozdílného zdanění napříč zeměmi a přesouvaly své zisky tam, kde byly sazby nejnižší. Nová pravidla kromě EU zavádějí také další země – zavázalo se k nim zhruba 140 států světa. Reforma by mohla přinést dodatečné příjmy ve výši 220 miliard dolarů ročně, což pomůže financovat klíčové investice a veřejné služby po celém světě.

Komise vyhodnotí Evropský rok mládeže (10/01/2024)

Před dvěma lety v EU začal Evropský rok mládeže, jehož cílem bylo upozornit na výzvy a příležitosti, které stojí před mladou generací Evropanů. Evropská komise tuto iniciativu vyhodnotí, představí její úspěchy a nastíní další možné iniciativy a kroky.

Neformální Rada EU pro zaměstnanost a sociální věci (10/01/2024)

Ministři a ministryně členských zemí EU zodpovědní za sociální agendu se neformálně setkají v belgickém městě Namur. Bude se jednat o první akci belgického předsednictví v Radě EU věnovanou právě sociální oblasti.

Demokracie potřebuje chránit. EU si posvítí na skrytý zahraniční vliv (18/12/2023)

Evropská komise nechce dovolit autokratům ze třetích zemí, aby skrytě zasahovali do demokratických procesů uvnitř EU. Navrhuje proto novou legislativu, která má posílit transparentnost a zamezit hrozbě zahraničního vměšování. Státy by podle návrhu měly zřídit rejstříky transparentnosti, ve kterých budou muset být registrovány všechny subjekty zastupující zájmy třetích zemí. Údaje vložené do rejstříku, mezi nimiž by měly být i informace o jejich cílech a financování, by měly být veřejně dostupné. Nová pravidla mají zároveň zajistit, že s registrací nebudou spojené žádné nepříznivé důsledky, aby nedocházelo k omezování občanského prostoru.

Evropané a Evropanky nadále podporují Ukrajinu, ukázal průzkum (18/12/2023)

Téměř devět z deseti Evropanů a Evropanek (89 %) souhlasí s poskytováním humanitární pomoci lidem postiženým válkou a více než osm z deseti respondentů a respondentek (84 %) souhlasí s přijímáním lidí prchajících před válkou do EU. Vyplývá to z nového průzkumu Eurobarometer. Podle něj lidé v EU souhlasí i s poskytováním finanční podpory Ukrajině, uvalováním sankcí vůči Rusku a omezováním závislosti na ruských zdrojích energie. Průzkum také ukázal, že sedm z deseti občanů EU (70 %) vnímá EU jako prostor stability v neklidném světě. Myslí si to také 55 % respondentů z ČR.

Maďarsko zveřejnilo reformu soudnictví, Komise mu proto uvolnila část fondů (18/12/2023)

Evropská komise uvolnila Maďarsku 10,2 miliardy eur z tzv. kohezních fondů (financí na podporu soudržnosti), které dříve zmrazila kvůli obavám z nezávislosti tamní justice. Maďarsko totiž po jednáních s Komisí zveřejnilo v úředním věstníku reformu soudnictví, což po něm unijní exekutiva dříve požadovala. Na druhou stranu, maďarská vláda podle Komise nadále ohrožuje právní stát v zemi, dalších 6,3 miliardy eur z kohezních fondů proto zůstává zmrazeno. Stejně tak si Maďarsko zatím nemůže sáhnout na peníze z Nástroje pro oživení a odolnost (RFF), tzv. plánu obnovy. Nesplnilo totiž požadované milníky. Celkem tak Komise drží zmrazených zhruba 21 miliard eur, na které bude mít Maďarsko nárok až poté, co splní všechny podmínky.

EU a Chile prohlubují vztahy, podepsaly obchodní a politické dohody (18/12/2023)

Představitelé EU a Chile podepsali ambiciózní dohody o politické a obchodní spolupráci. Díky Pokročilé rámcové dohodě budou moci partneři více spolupracovat například v oblasti přístupu ke kritickým surovinám a palivům, jako je lithium, měď nebo vodík. Dohoda obsahuje také jasná ustanovení pro ochranu klimatu, demokratických hodnot a lidských práv. Součástí nových vztahů mezi EU a Chile je také nová obchodní dohoda, která by měla po ratifikaci odstranit 99,9 % cel při exportu evropského zboží do Chile. Dohody nyní musí podepsat Evropský parlament a poté je musí oficiálně uzavřít členské státy v rámci Evropské rady.

PF 2024 (18/12/2023)

Přejeme Vám krásné prožití vánočních svátků a šťastný nový rok. Na další týdeník se můžete těšit 8. ledna 2024.

Kalendář 18.12. (18/12/2023)

.

Konec množíren! Domácí mazlíčky budou ochraňovat evropské předpisy (11/12/2023)

Skoro polovina domácností v EU chová zvířecího mazlíčka. S jejich oblibou roste také obchod, včetně toho nelegálního. Evropská komise proto poprvé v historii navrhuje pravidla zaměřená na ochranu psů a koček. Legislativa cílí především na množírny, návrh vyžaduje mimo jiné čipování zvířat v zájmových chovech ještě před jejich prodejem. Státy by měly vytvořit databáze a v nich informace o zvířatech uchovávat. Komise navrhla také reformu pravidel pro zajišťování dobrých životních podmínek zvířat během přepravy na území EU i mimo ni. Například by se měla zkrátit doba cest a přepravovaná zvířata by měla mít k dispozici větší prostor.

Zastavme nenávist, apeluje Komise (11/12/2023)

Evropa zažívá alarmující nárůst nenávistných projevů a trestných činů pramenících z nenávisti. Terčem se stávají celé skupiny lidí, zejména pak židovská či muslimská komunita. Evropská komise proto vyzvala Evropany k společnému boji proti nenávisti a předložila opatření, kterými může boj podpořit. Uvolní mimo jiné více prostředků na ochranu veřejných prostor a míst pro konání bohoslužeb všech vyznání. Navýší také rozpočet na řešení hrozeb způsobených antisemitismem. Komise také uspíší práci na kodexu chování on-line, ze kterého vyplývají nové povinnosti pro platformy a sociální sítě. Podpora poputuje také na vzdělávací kurzy pro novináře a ověřovatele faktů, a to jak v rámci EU, tak v arabském světě.

Evropské občanství přináší lidem výhody – a nadále se zlepšuje (11/12/2023)

Občané EU již třicet let využívají výhod a práv spojených s evropským občanstvím. K tomuto výročí Komise navrhla nová pravidla pro konzulární ochranu, aby občané EU byli při svých cestách do zahraničí chránění ještě více než kdy dřív, zejména však v době krizí. Konzuláty, velvyslanectví a globální síť delegací EU by měly do budoucna lépe spolupracovat a mimo jiné pořádat pravidelná krizová cvičení. Občané EU by také měli získat větší přehled o svých právech na pomoc a ochranu. Nejdůležitější informace obsahuje nová příručka o občanství EU, o jejíž vznik Evropané požádali v rámci Konference o budoucnosti Evropy.

Komise prodlužuje bezcelní obchodování s elektromobily mezi EU a Spojeným královstvím (11/12/2023)

Evropská komise navrhuje prodloužit aktuálně platná pravidla pro obchod s elektroautomobily mezi EU a Velkou Británií. Podle nich nemusí firmy, které obchodují s auty, platit vysoká cla, přestože Británie již není členem EU. Návrh počítá s prodloužením tohoto stavu do konce roku 2026. Poté mají začít platit nová pravidla. Pokud většina částí elektromobilů nebude pocházet z EU nebo Velké Británie, budou podléhat clu. Velká Británie se také rozhodla vrátit k evropskému programu pro podporu vědy a výzkumu Horizont Evropa, jehož rozpočet na období od roku 2021 do roku 2027 činí téměř 100 miliard eur.

Komise představí plán, jak využít zmrazená aktiva Ruské národní banky (12/12/2023)

Sankce EU vůči Rusku vedly ke zmrazení aktiv Ruské národní banky. Výnosy z těchto aktiv by se mohly využít na financování obnovy Ukrajiny, kterou Rusko bezdůvodně napadlo. Evropská komise představí plán, jak to provést v praxi a v souladu s právem. Komise bude tento týden schvalovat i balíček opatření na obranu demokracie, jehož smyslem je posílit obranu Evropy před skrytým zahraničním vlivem.

Summit Evropské rady a západního Balkánu (13/12/2023)

Lídři zemí EU se setkají v Bruselu se svými protějšky ze zemí západního Balkánu, aby s nimi diskutovali o další spolupráci a rozšiřovacím procesu EU. Ve čtvrtek se pak premiéři a prezidenti EU zúčastní Evropské rady, kde budou jednat o další solidaritě s Ukrajinou, otevření přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem a dlouhodobém rozpočtu EU.

Kalendář 11.12. (11/12/2023)

.

Komise chce posílit práva cestujících (04/12/2023)

Evropská komise navrhuje nová pravidla pro ochranu cestujících. Lidé nakupující letenky přes zprostředkovatele by se měli dočkat silnějších práv, například v případě náhrad za zrušené lety. Cílem návrhů je také zajistit lepší informace a pomoc pro cestující, kteří v rámci jedné cesty využívají více dopravních prostředků – od letadla přes vlak až po autobus. Letecké společnosti by také měly mít povinnost zajistit bezplatnou přepravu osobám, jež pomáhají cestujícím s omezenou schopností pohybu či orientace, podobně jako je tomu již nyní u dopravy lodní, autobusové či železniční.

Zastaralou elektrickou síť je třeba modernizovat (04/12/2023)

Plán z pera Evropské komise počítá s nutností modernizovat evropskou elektrickou síť, která se musí připravit na silnější roli obnovitelných zdrojů energie. Komise očekává nejen více zelených zdrojů, ale také větší poptávku po elektřině jak ze strany domácností, tak průmyslu či dopravy. Posílit se musí také přeshraniční elektrické propojení mezi členskými státy, a to až o 64 gigawattů do roku 2030. Modernizace by podle odhadů Komise měla stát zhruba 584 miliard eur.

Pašování migrantů vyžaduje přísnější tresty (04/12/2023)

Nová evropská legislativa si posvítí na ilegální pašování migrantů do Evropy. Návrh přináší jasnější definici trestného činu převaděčství, která má zahrnovat i veřejné podněcování k neoprávněnému vstupu do EU, například skrze sociální sítě. Zpřísnit se mají i tresty. Pokud se převaděč bude podílet na úmrtí migrantů při cestě do EU, měl by jít do vězení minimálně na 15 let. Členské státy by podle návrhu měly posílit své kapacity v oblasti odhalování a stíhání převaděčství a měly by se lépe koordinovat a vzájemně si pomáhat při rozbíjení organizovaných sítí. Komise také vyzvala k aktivnějšímu řešení převaděčství na globální úrovni a svolala jednání expertní skupiny složené ze zástupců zemí EU a partnerských států, mezinárodních organizací a dalších zainteresovaných skupin.

Obchodní dohoda s Novým Zélandem ušetří firmám 140 milionů eur ročně (04/12/2023)

EU dokončila ratifikaci dohody o volném obchodu s Novým Zélandem. Dohoda odstraní všechna cla pro vývoz z EU na Nový Zéland, evropské firmy tak ušetří zhruba 140 milionů eur ročně. Dvoustranný obchod by se díky tomu mohl zvýšit až o 30 %, přičemž roční vývoz z EU by mohl vzrůst o 4,5 miliardy eur. Dohoda obsahuje i závazky v oblasti udržitelnosti, snižování emisí a dodržování základních pracovních práv. Unii se navíc otevře novozélandský trh se službami v odvětvích, jako jsou finanční služby, telekomunikace či doprava. Dohoda vstoupí v platnost poté, co Nový Zéland dokončí ratifikaci, k čemuž by mohlo dojít v první polovině roku 2024.

Evropská komise odsoudí nenávistné projevy (06/12/2023)

V Evropě není pro nenávist žádné místo a EU bude pokračovat v boji proti antisemitismu, islamofobii, xenofobii a dalším konkrétním projevům nenávisti. Právě s takovým sdělením ve středu vystoupí místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová spolu s místopředsedou Margaritisem Schinasem. Ve stejný den Komise navrhne také vylepšená pravidla pro poskytování konzulární ochrany občanům EU, kteří se nacházejí mimo území EU, a představí zprávu o uplatňování právních předpisů v oblasti občanství a nediskriminace.

Summit EU-Čína (07/12/2023)

Vrcholní představitelé institucí EU včetně předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové se zúčastní summitu s Čínou. V Pekingu budou jednat především o dosavadních obchodních problémech a čínských nadměrných kapacitách v oblasti čisté energie a průmyslu.

Kalendář 4.12. (04/12/2023)

.