Týdeník – 19. 2. 2024

Jednotný trh je základ evropské prosperity a s jeho posilováním poroste i konkurenceschopnost EU. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou představila Evropská komise. Zpráva mimo jiné upozorňuje, že je třeba zlepšit prosazování a provádění již dohodnutých pravidel. Pozitivním zjištěním je, že veřejné investice se po finanční krizi zotavily, a to i díky Nástroji pro oživení a odolnost, a soukromé investice zůstávají na vysoké úrovni. Komise však apeluje, že je zapotřebí posílit unii kapitálových trhů a zadávání veřejných zakázek takovým způsobem, který podporuje evropskou digitální a ekologickou transformaci. Výzvou zůstávají vysoké ceny energií nebo ochrana evropského hospodářství. EU nicméně zůstává významnou obchodní velmocí představující 16 % celosvětového vývozu.

Evropská ekonomika dle odhadů Evropské komise loni vzrostla o 0,5 %, což je o 0,1 procentního bodu méně, než se očekávalo. Růst tlumila především oslabená kupní síla domácností, zpřísněná měnová politika, částečné zrušení fiskální podpory a klesající vnější poptávka. Kvůli výsledkům loňského roku musela Komise korigovat i výhled pro rok 2024. Zatímco původní odhad pro letošní rok počítal s růstem 1,3 %, nová predikce očekává 0,9 %. V roce 2025 by měla ekonomická aktivita v EU nadále stoupat, a to o 1,7 %. Komise dále předpokládá rychlejší odeznění inflace. Letos by měla v celé EU klesnout z loňských 6,3 % na 3 %, v eurozóně dokonce na 2,7 %.

Celoplošná ruská invaze na Ukrajinu trvá již dva roky, což s sebou přináší i rostoucí náklady na rekonstrukci a obnovu napadené země. Ukrajinská vláda, Světová banka, Evropská komise a Organizace spojených národů odhadují, že se v příštím desetiletí vyšplhají na 452,8 miliardy eur. Jen letos bude Ukrajina potřebovat 14 miliard eur na okamžité řešení prioritních potřeb, jako je obnova bydlení, měkké infrastruktury, energetiky, služeb či dopravy. Zasaženy jsou zejména budovy, 10 % bytového fondu bylo poškozeno nebo zničeno. Velké škody způsobila také exploze Kachovské přehrady.

Humanitární pomoc bude v roce 2024 potřebovat dle odhadů 300 milionů lidí. EU je připravena se na pomoci výrazně podílet, letos proto na tuto formu pomoci vyčlení 1,8 miliardy eur. Zhruba 200 milionů eur z této částky půjde na řešení důsledků nuceného vysídlení, nedostatku potravin, podvýživy, přírodních rizik či epidemií v oblasti Sahelu, Středoafrické republiky a povodí jezera Čad. Do afrických zemí poputuje i 346 milionů eur na podporu osob postižených dlouhodobými konflikty a extrémními povětrnostními jevy. Téměř 470 milionů eur podpoří obyvatelstvo na Blízkém východě a v severní Africe, zejména pak v palestinské Gaze. Peníze poputují i na Balkán, Kavkaz, do Asie či Střední a Jižní Ameriky.

Ukrajina již dva roky vzdoruje ruské invazi. Jaký bude další vývoj? Přijďte o tom diskutovat. Hosty Café Evropa budou Ondřej Kundra, zástupce šéfredaktora Respektu, David Stulík, zvláštní zmocněnec ministra zahraničí pro Východní partnerství, a Lenka Váchová, ukrajinistka a šéfredaktorka časopisu Ukrajinský žurnál.

Evropská komise zveřejní balíček opatření, jejichž cílem bude posílit evropské digitální sítě a infrastrukturu. Právě ty jsou klíčové pro rozvoj digitalizace a zavádění nejmodernějších technologií.