Týdeník – 18. 12. 2023

Evropská komise nechce dovolit autokratům ze třetích zemí, aby skrytě zasahovali do demokratických procesů uvnitř EU. Navrhuje proto novou legislativu, která má posílit transparentnost a zamezit hrozbě zahraničního vměšování. Státy by podle návrhu měly zřídit rejstříky transparentnosti, ve kterých budou muset být registrovány všechny subjekty zastupující zájmy třetích zemí. Údaje vložené do rejstříku, mezi nimiž by měly být i informace o jejich cílech a financování, by měly být veřejně dostupné. Nová pravidla mají zároveň zajistit, že s registrací nebudou spojené žádné nepříznivé důsledky, aby nedocházelo k omezování občanského prostoru.

Téměř devět z deseti Evropanů a Evropanek (89 %) souhlasí s poskytováním humanitární pomoci lidem postiženým válkou a více než osm z deseti respondentů a respondentek (84 %) souhlasí s přijímáním lidí prchajících před válkou do EU. Vyplývá to z nového průzkumu Eurobarometer. Podle něj lidé v EU souhlasí i s poskytováním finanční podpory Ukrajině, uvalováním sankcí vůči Rusku a omezováním závislosti na ruských zdrojích energie. Průzkum také ukázal, že sedm z deseti občanů EU (70 %) vnímá EU jako prostor stability v neklidném světě. Myslí si to také 55 % respondentů z ČR.

Evropská komise uvolnila Maďarsku 10,2 miliardy eur z tzv. kohezních fondů (financí na podporu soudržnosti), které dříve zmrazila kvůli obavám z nezávislosti tamní justice. Maďarsko totiž po jednáních s Komisí zveřejnilo v úředním věstníku reformu soudnictví, což po něm unijní exekutiva dříve požadovala. Na druhou stranu, maďarská vláda podle Komise nadále ohrožuje právní stát v zemi, dalších 6,3 miliardy eur z kohezních fondů proto zůstává zmrazeno. Stejně tak si Maďarsko zatím nemůže sáhnout na peníze z Nástroje pro oživení a odolnost (RFF), tzv. plánu obnovy. Nesplnilo totiž požadované milníky. Celkem tak Komise drží zmrazených zhruba 21 miliard eur, na které bude mít Maďarsko nárok až poté, co splní všechny podmínky.

Představitelé EU a Chile podepsali ambiciózní dohody o politické a obchodní spolupráci. Díky Pokročilé rámcové dohodě budou moci partneři více spolupracovat například v oblasti přístupu ke kritickým surovinám a palivům, jako je lithium, měď nebo vodík. Dohoda obsahuje také jasná ustanovení pro ochranu klimatu, demokratických hodnot a lidských práv. Součástí nových vztahů mezi EU a Chile je také nová obchodní dohoda, která by měla po ratifikaci odstranit 99,9 % cel při exportu evropského zboží do Chile. Dohody nyní musí podepsat Evropský parlament a poté je musí oficiálně uzavřít členské státy v rámci Evropské rady.

Přejeme Vám krásné prožití vánočních svátků a šťastný nový rok. Na další týdeník se můžete těšit 8. ledna 2024.