Statistics Explained

Statistika přepravy cestujících


Extrakce údajů z databáze: červenec 2020.

Plánovaná aktualizace článku: listopad 2021.


This Statistics Explained article has been archived on 21 July 2021.


Zaujalo nás

Na vnitrostátních železničních sítích v EU-27 bylo v roce 2018 přepraveno 8 miliard cestujících.

Přes letiště v EU-27 byla v roce 2018 přepravena téměř 1 miliarda cestujících.

Letecká přeprava cestujících mimo EU-27, EU-27, 2018
Zdroj: Eurostat (avia_paexcc)


Tento článek poskytuje podrobnosti týkající se aktuální situace a nejnovějšího vývoje v oblasti statistiky přepravy cestujících v Evropské unii (EU-27) na základě nejnovějších dostupných údajů. Předkládá informace o přepravě cestujících podle druhů dopravy, jako je silniční, železniční, letecká a námořní doprava. Hlavním způsobem přepravy cestujících je doprava osobním automobilem motivovaná touhou po větší mobilitě a flexibilitě. Vysoká závislost na používání automobilu jako prostředku přepravy cestujících v celé EU-27 však přispěla ke zvýšené míře přetížení a znečištění v mnoha městských oblastech a na mnoha hlavních dopravních tepnách.

Celý článek

Rozdělení vnitrozemské přepravy cestujících podle druhu dopravy („modal split“)

Na obrázku 1 je znázorněno, že osobní automobily představovaly v roce 2017 82,9 % vnitrozemské přepravy cestujících v EU-27, přičemž autokary, autobusy a trolejbusy (9,4 %) a osobní vlaky (7,8 %) společně představovaly méně než desetinu veškeré dopravy (měřeno v osobokilometrech).

Obrázek 1: Rozdělení vnitrozemské přepravy cestujících podle druhu dopravy („modal split“), 2017
(podíl na počtu osobokilometrů v %)
Zdroj: Eurostat (tran_hv_psmod)

Osobní automobil byl zcela převažujícím způsobem přepravy cestujících ve všech členských státech EU-27. V Litvě připadalo 91 % veškeré osobní dopravy v roce 2017 na osobní automobily. Slovensko, Česko a Maďarsko byly jedinými členskými státy EU-27, kde byl podíl osobních automobilů nižší než tři čtvrtiny. U Maďarska se to projevilo nejvyšším podílem autokarů a autobusů (21,1 %) mezi členskými státy EU-27. Ještě vyšší podíl vykázaly kandidátské země Turecko (28,2 %) a Severní Makedonie (22,2 %). Nejnižší podíl autokarů, autobusů a trolejbusů byl v Nizozemsku (2,9 %). Členskými státy EU-27 s nejvyšším podílem přepravy cestujících vlakem byly Rakousko (11,9 %) a Nizozemsko (11,4 %). To však bylo značně méně než v případě země ESVO Švýcarska, kde na vlaky v roce 2017 připadalo 19,7 % veškeré přepravy cestujících. Podíl přepravy vlakem naopak nedosahoval ani 2,0 % ve Slovinsku, Litvě a Řecku, stejně jako v kandidátských zemích Severní Makedonii a Turecku.

Cestující v železniční dopravě

Pokud jde o železniční dopravu, v roce 2018 bylo na vnitrostátních železničních sítích v EU přepraveno 8 miliard cestujících (tabulka 1). Je třeba poznamenat, že ve všech zemích představovala mezinárodní doprava méně než 8 % celkové železniční přepravy cestujících, s výjimkou Lucemburska, kde činila 26 %. Celkem 19 členských států EU-27 v letech 2017 až 2018 vykázalo nárůst celkového počtu přepravených cestujících a tři naopak pokles (Kypr a Malta nemají železnice a v případě Belgie, Maďarska a Nizozemska jsou údaje důvěrné). Největší nárůst byl zaznamenán v Litvě (+11,7 %), Řecku (+9,4 %), Švédsku (+7,3 %) a v Rakousku (+7,1 %). Výrazný nárůst byl také zaznamenán v kandidátské zemi Turecku (+17,8 %). Naproti tomu přeprava cestujících klesla o 3,9 % v Rumunsku a o 2,4 % ve Francii.

Tabulka 1: Železniční přeprava cestujících podle typu přepravy, 2017–2018
(v tisících cestujících)
Zdroj: Eurostat (rail_pa_typepas) a (rail_pa_quarta)

Při pohledu na vývoj mezinárodní dopravy mezi lety 2017 a 2018 vykazovala největší nárůst Litva (+11,5 %), dále pak Řecko (+9,4 %), Švédsko (+8,1 %) a Rakousko (+7,1 %), zatímco v Rumunsku došlo k největšímu poklesu (-3,9 %).

Pro srovnání relativního významu železniční dopravy mezi zeměmi lze údaje normalizovat vyjádřením osobní přepravy ve vztahu k obyvatelstvu (obrázek 2). Cestování po vnitrostátní železniční síti v Rakousku, Švédsku, Francii a Německu, dosahovalo v roce 2018 průměru více než 1 000 osobokilometrů na obyvatele; to bylo hluboce pod úrovní zaznamenanou ve Švýcarsku (2 133 osobokilometrů na obyvatele). Naproti tomu byl v roce 2018 nejnižší průměr vzdáleností ujetých po vnitrostátních železničních sítích mezi členskými státy EU-27, které mají železnici a jejichž údaje jsou dostupné, zaznamenán v Řecku (103 osobokilometrů na obyvatele) a Litvě (121 osobokilometrů), přičemž ještě nižší průměr byl zaznamenán v kandidátských zemích Turecku (68 osobokilometrů na obyvatele) a Severní Makedonii (30 osobokilometrů na obyvatele).

Obrázek 2: Železniční přeprava cestujících podle typu přepravy, 2018
(osobokilometry na obyvatele)
Zdroj: Eurostat (rail_pa_typepas) a (demo_gind)

Pokud jde o mezinárodní železniční dopravu, mezi členskými státy EU-27 vykazovaly v roce 2018 úrovně přesahující 100 osobokilometrů na obyvatele pouze Lucembursko (213 osobokilometrů na obyvatele), Česko (160 osobokilometrů na obyvatele) a Francie (143 osobokilometrů na obyvatele); tato úroveň byla rovněž překročena v zemi ESVO Švýcarsku (128 osobokilometrů na obyvatele). Uvedená čísla mohou mimo jiné odrážet blízkost mezinárodních hranic, podíl osob dojíždějících ze zahraničí na pracovní síle, přístup k vysokorychlostním železničním spojům a to, zda určitou zemí prochází nebo neprochází mezinárodní dopravní koridory.

Cestující v letecké dopravě

Celkový počet přepravených cestujících v letecké dopravě dosáhl v roce 2018 na úrovni EU-27 téměř 1 miliardy (obrázek 3). Nejvyšší počet cestujících, pokud jde o členské státy EU-27, byl v roce 2018 přepraven v Německu (222 milionů cestujících), dále ve Španělsku (221 milionů cestujících) a Francii (162 milionů cestujících). Tyto tři země společně s Itálií představovaly 58 % celkové letecké dopravy všech 27 členských státech. (Tento podíl nelze vypočítat s použitím hodnoty pro EU-27, jež vylučuje dvojí započítání, tzn. započítání stejného cestujícího při odletu i příletu na vnitrostátních letech a mezinárodních letech v rámci EU-27.) Na opačném konci spektra se nachází Slovinsko s 1,8 miliony cestujících.

Polovina letecké přepravy cestujících se týkala letů mimo EU-27 (50 %), zatímco vnitrostátní doprava představovala 16 % a mezinárodní doprava v rámci EU-27 představovala 34 % letecké přepravy cestujících. Téměř ve všech členských státech EU-27 má dominantní postavení mezinárodní doprava v rámci EU-27 s podílem mezi 37 % ve Francii a 76 % v Lucembursku. Výjimkou jsou Francie, Irsko, Kypr, Nizozemsko, Slovensko a Slovinsko, kde je podíl dopravy mimo EU-27 vyšší než podíl mezinárodní dopravy v rámci EU-27. Nejvyšší podíl dopravy mimo EU-27 byl zaznamenán na Kypru (60 %) a nejnižší v Lucembursku (24 %). U všech zemí EU-27 byl podíl vnitrostátní dopravy nižší než podíl mezinárodní dopravy v rámci EU-27 i podíl dopravy mimo EU-27. Nejvyšší podíl vnitrostátní dopravy byl zaznamenán v Itálii (21 %), Švédsku (20 %), Francii (19 %), Španělsku (18 %) a Řecku (16 %).

Obrázek 3: Letecká přeprava cestujících podle typu přepravy, 2018
(v milionech přepravených cestujících)
Zdroj: Eurostat (avia_paoc)

Pařížské letiště Charles de Gaulle bylo v roce 2018 se 72 miliony přilétajících nebo odlétajících cestujících nejrušnějším letištěm v EU-27 z hlediska počtu přepravených cestujících (obrázek 4). Pařížské letiště Charles de Gaulle je nejrušnějším letištěm v EU-27 již od roku 2002. Následuje amsterdamské letiště Schiphol (71 milionů) a frankfurtské letiště (69 milionů).

Převážná většina osob cestujících přes tato tři nejrušnější letiště byli cestující na mezinárodních letech; nejnižší podíl mezi nimi zaznamenalo frankfurtské letiště (89 %), nejvyšší – téměř 100 % – amsterdamské letiště Schiphol. Naproti tomu vnitrostátní lety představovaly v roce 2018 28 % z 56 milionů cestujících přepravených přes čtvrté nejrušnější letiště pro přepravu cestujících v EU-27, a to letiště Adolfo Suárez Madrid-Barajas. Podíly cestujících na vnitrostátních letech na pařížské letiště Orly a z něj (43 %), na barcelonské letiště El Prat a z něj a na římské letiště Fiumicino a z něj (každé přibližně 27 %) byly rovněž poměrně vysoké.

Obrázek 4: 15 největších letišť v EU-27, 2018
(v milionech přepravených cestujících)
Zdroj: Eurostat (avia_paoa)

Mapa 1 představuje některé prvky letecké přepravy cestujících mimo EU-27. Hlavním partnerským regionem byla především „ostatní Evropa (mimo EU-27)“, která představovala 60 % letecké přepravy cestujících mimo EU-27. S nárůstem o 18,6 % mezi roky 2017 a 2018 se partnerským světovým regionem s nejvyšším nárůstem přepravy cestujících z/do EU-27 stal „indický subkontinent“ následovaný „severní Afrikou“ (+17,5 %) a „asijskými republikami bývalého SSSR“ (+15,1 %). Letecká přeprava cestujících mimo EU-27 se zvýšila ve všech regionech světa s výjimkou „Střední Ameriky a Karibiku“ (–0,6 %).

Mapa 1: Letecká přeprava cestujících mimo EU-27, EU-27, 2018
Zdroj: Eurostat (avia_paexcc)

Cestující v námořní dopravě

Pokud jde o námořní dopravu, celkový počet cestujících, kteří se v roce 2018 nalodili a vylodili v přístavech EU-27, se odhaduje na přibližně 410 milionů, což oproti předchozímu roku představuje nárůst o 5,6 % (tabulka 2). Na rozdíl od pohybu zboží, kdy je v přístavech EU-27 přibližně 60 % zboží vyloženo a 40 % naloženo, je rozdíl mezi počtem cestujících, kteří se v přístavech EU-27 vylodí (připlují) a nalodí (odplují) obecně malý. Projevuje se tak skutečnost, že námořní přeprava cestujících v Evropě je převážně provozována vnitrostátními službami trajektové přepravy nebo službami trajektové přepravy v rámci EU-27, přičemž tentýž cestující je do přístavních statistik přepravy cestujících započítán dvakrát (jednou při nalodění na trajekt v jednom přístavu EU-27 a jednou při vylodění z téhož trajektu v jiném přístavu EU-27).

V italských přístavech bylo odbaveno 85,4 milionu cestujících v námořní dopravě a v řeckých přístavech 72,5 milionu cestujících, což dohromady představuje 38,5 % z celkového počtu cestujících, kteří se v roce 2018 nalodili a vylodili v přístavech EU-27. Itálie a Řecko tak zůstávají hlavními zeměmi z hlediska námořní přepravy cestujících na úrovni EU-27. Itálie ve srovnání s rokem 2017 zaznamenala podstatný nárůst počtu naloděných a vyloděných cestujících (+15,6 %). Po Itálii a Řecku následovalo Dánsko se 43,8 miliony cestujících, kteří se v roce 2018 v této zemi nalodili a vylodili, což oproti roku 2017 představuje nárůst o 2,2 %.

Tabulka 2: Cestující v námořní dopravě nalodění a vylodění ve všech přístavech, 2015–2018
(v tisících cestujících)
Zdroj: Eurostat (mar_mp_aa) a (mar_mp_aa_cphd)

V roce 2018 zaznamenalo v porovnání s předchozím rokem největší relativní nárůst cestujících v námořní přepravě Bulharsko (+20,9 % z nízké výchozí úrovně), Španělsko (+16,8 %) a Itálie (+15,6 %). Naopak největší relativní pokles byl zaznamenán v Rumunsku (v roce 2018 nebyl přepraven žádný cestující), na Kypru (–60,9 % z nízké výchozí úrovně), ve Slovinsku (–21,1 % z nízké výchozí úrovně) a Belgii (–11,3 %).

Ačkoliv cestující na výletních lodích představovali pouze 3,3 % z celkového počtu cestujících, kteří se v roce 2018 nalodili a vylodili v přístavech EU-27, je jejich role v přístavech a zemích, v nichž se soustředí výletní plavba, významná. Téměř 78 % z celkového počtu cestujících na výletních lodích, kteří se v roce 2018 nalodili a vylodili v přístavech EU-27, tak učinilo v přístavech Itálie, Španělska nebo Německa. Cestující podnikající jednodenní výletní plavbu z přístavů EU-27 nejsou do těchto údajů zahrnuti.

Zdrojové údaje pro tabulky a grafy

Zdroje údajů

Většina statistik o vnitrozemské přepravě cestujících je založena na pohybu vozidel v každé z vykazujících zemí bez ohledu na stát registrace dotyčného vozidla nebo plavidla („zásada teritoriality“). Z toho důvodu se jednotka osobokilometr (oskm, která představuje jednoho cestujícího, který se přepravuje na vzdálenost jednoho kilometru) obecně považuje za spolehlivější měřítko, neboť počítání cestujících s sebou nese vyšší riziko dvojího započítávání, zvláště u mezinárodní dopravy. Metodika, kterou jednotlivé členské státy EU používají, není harmonizovaná pro silniční přepravu cestujících.

Rozdělení podle druhu dopravy („modal split“) rozeznává vnitrozemskou přepravu cestujících osobním automobilem, autokarem, autobusem či trolejbusem a vlakem; obvykle se týká pohybů na vnitrostátním území bez ohledu na stát registrace vozidla. Rozdělení přepravy cestujících podle druhů dopravy se vymezuje jako procentní podíl jednotlivých druhů a je založeno na údajích vyjádřených v osobokilometrech. Pro účely tohoto článku nezahrnuje úhrnná hodnota vnitrozemské přepravy cestujících domácí leteckou a lodní dopravu (vnitrozemskou leteckou a námořní dopravu).

Cestující v železniční dopravě

Cestujícím v železniční dopravě je kterákoli osoba cestující po železnici kromě obsluhy vlaku. Údaje o cestujících v železniční dopravě nejsou dostupné pro Maltu a Kypr (ani Island), neboť tyto země nemají železnice. Roční statistiky o cestujících ve vnitrostátní a mezinárodní železniční dopravě obvykle zahrnují pouze větší podniky železniční dopravy, i když některé země používají podrobné vykazování pro všechny provozovatele železniční dopravy.

Cestující v letecké dopravě

Statistiky o letecké dopravě se týkají vnitrostátní a mezinárodní dopravy měřené počtem přepravených cestujících; informace se shromažďují pro přílety a odlety. Přepravení cestující v letecké dopravě jsou všichni cestující přepravovaní daným letem započítaní pouze jednou, a nikoli opakovaně, za každý jednotlivý úsek daného letu. Cestující v letecké dopravě zahrnují všechny platící a neplatící cestující, jejichž cesta začíná nebo končí na vykazujícím letišti, a tranzitní cestující přistupující nebo vystupující na vykazujícím letišti; kromě cestujících v přímém tranzitu. Statistiky o letecké dopravě se shromažďují s měsíční, čtvrtletní a roční periodicitou, nicméně v tomto článku jsou uváděny pouze statistiky s roční periodicitou. Statistiky o cestujících v letecké dopravě zahrnují také počet komerčních letů osobní dopravy, jakož i informace týkající se jednotlivých tras a počtu nabízených sedadel. Roční údaje jsou pro většinu členských států EU k dispozici od roku 2003 dále.

Cestující v námořní dopravě

Údaje o námořní dopravě jsou obvykle dostupné od roku 2001 dále, ačkoliv některé členské státy EU poskytovaly údaje od roku 1997. Statistiky o námořní dopravě nepředávají Česko, Lucembursko, Maďarsko, Rakousko ani Slovensko, jelikož to jsou vnitrozemské země bez námořní dopravy; totéž platí pro Lichtenštejnsko a Švýcarsko.

Cestující po moři se vymezuje jako jakákoli osoba, která koná cestu po moři na palubě obchodní lodi; obsluhující personál se nepovažuje za cestující, a to ani členové posádky neplatící cestovné, kteří na plavidle cestují, avšak nejsou na něj služebně přiděleni. Vyloučena jsou také nemluvňata. K dvojímu započítání může dojít, pokud vykazují údaje jak přístav nalodění, tak přístav vylodění; to je celkem běžné pro námořní přepravu cestujících, což je obvykle činnost na poměrně krátkou vzdálenost.

Kontext

Dopravní politika EU se snaží zajistit, aby cestující těžili ze stejných základních standardů zacházení, ať cestují kdekoli v rámci EU. Cestující již mají celou řadu práv, která se vztahují na oblasti tak rozmanité jako např. informace o jejich cestě, rezervace a ceny jízdenek, škody na jejich zavazadlech, zpoždění a zrušení nebo obtíže při pobytech se soubornými službami. S tímto vědomím EU vydává právní předpisy na ochranu práv cestujících v jednotlivých druzích dopravy:

  • nařízení (ES) č. 261/2004, kterým se stanoví „společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů“ (jeho shrnutí je rovněž k dispozici). V březnu 2013 Evropská komise navrhla revizi tohoto nařízení (COM(2013) 130 final) s cílem ujasnit nejasnosti, zavést nová práva (týkající se například změny času), posílit dohled nad leteckými dopravci a vyvážit finanční zátěž,
  • nařízení (ES) č. 1371/2007 o „právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě“ (jeho shrnutí je rovněž k dispozici),
  • nařízení (EU) č. 181/2011 o „právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě“ (jeho shrnutí je rovněž k dispozici),
  • nařízení (EU) č. 1177/2010 o „právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách“ (jeho shrnutí je rovněž k dispozici).

Byla též vypracována zvláštní ustanovení za účelem zajistit, aby cestujícím s omezenou schopností pohybu a orientace byla poskytnuta nezbytná zařízení a nebyla jim nespravedlivě odmítnuta přeprava. Nařízení (ES) č. 1107/2006 stanoví „práva osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě“.

V prosinci 2011 přijala Evropská komise sdělení „Evropská vize pro cestující: sdělení o právech cestujících ve všech druzích dopravy“ (KOM(2011) 898 v konečném znění). To uznalo práci odvedenou na zavedení opatření na ochranu cestujících pro všechny druhy dopravy, ale poznamenává, že úplný soubor práv není zcela proveden. Sdělení si klade za cíl konsolidovat dosavadní práci a přejít k jednotnějšímu, účinnějšímu a harmonizovanějšímu uplatňování práv souběžně s lepším pochopením mezi cestujícími.

V březnu 2011 přijala Evropská komise bílou knihu „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ (KOM(2011) 144 v konečném znění). Tato komplexní strategie obsahuje plán 40 konkrétních iniciativ pro vybudování konkurenceschopného dopravního systému, jehož cílem je zvýšit mobilitu, odstranit hlavní překážky v klíčových oblastech a posílit růst a zaměstnanost během desetiletého období.

Další podrobnosti o návrzích Evropské komise pro iniciativy dopravní politiky jsou uvedeny v úvodním článku o dopravě v EU (v angličtině).

Přímý přístup

Další články
Tabulky
Databáze
Tematické sekce
Publikace
Metodika
Vizualizace




Transport, volume and modal split (t_tran_hv)
Volume of passenger transport relative to GDP (tsdtr240)
Modal split of passenger transport (tsdtr210)
Railway transport (t_rail)
Rail transport of passengers (ttr00015)
Air transport (t_avia)
Air transport of passengers (ttr00012)
Multimodal data (tran)
Transport, volume and modal split (tran_hv)
Volume of passenger transport relative to GDP (tran_hv_pstra)
Modal split of passenger transport (tran_hv_psmod)
Railway transport (rail)
Railway transport measurement - passengers (rail_pa)
Road transport (road)
Road transport measurement - passengers (road_pa)
Maritime transport (mar)
Maritime transport - passengers - detailed annual and quarterly results (mar_pa)
Air transport (avia)
Air transport measurement - passengers (avia_pa)

Referenční příručky

Metodické poznámky

Soubory metadat ESMS

Retrieved from "https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Archive:Passenger_transport_statistics/cs&oldid=537359"