Statistics Explained

Archive:Statistika informační společnosti

This Statistics Explained article is outdated and has been archived - for recent articles on this topic see the articles Information society statistics - households and individuals and Information society statistics - enterprises.

Údaje ze srpna 2012. Nejnovější údaje: Další informace z Eurostatu, Hlavní tabulky a Databáze.
Obrázek 1: Přístup k internetu a širokopásmové připojení k internetu v domácnostech, EU-27, 2006–2011
(% všech domácností) – Zdroj: Eurostat (isoc_pibi_hiac) a (isoc_pibi_hba)
Obrázek 2: Přístup k internetu v domácnostech, 2010 a 2011
(% všech domácností) – Zdroj: Eurostat (isoc_ci_in_h)
Tabulka 1: Využívání informačních a komunikačních technologií a služeb online, 2009–2011
(% jednotlivců ve věku 16–74 let) – Zdroj: Eurostat (isoc_ci_cfp_cu), (isoc_ci_ifp_iu) a (isoc_ci_ac_i)
Tabulka 2: Místo použití internetu, 2011
(% uživatelů internetu ve věku 16–74 let) – Zdroj: Eurostat (isoc_pibi_pai)
Obrázek 3: Frekvence používání internetu, 2011
(% osob ve věku 16–74 let) – Zdroj: Eurostat (isoc_ci_ifp_iu) a (isoc_ci_ifp_fu)
Obrázek 4: Jednotlivci, kteří si objednali zboží nebo služby přes internet k soukromým účelům v průběhu 12 měsíců před šetřením, 2010–2011
(% jednotlivců ve věku 16–74 let) – Zdroj: Eurostat (isoc_ec_ibuy)
Obrázek 5: Využívání internetu k účasti v sociálních sítích, učení, občanské a politické účasti, podle věkových skupin, EU-27, 2011
(% jednotlivců) - Zdroj: Eurostat (isoc_bde15cua)
Tabulka 3: Počítačové dovednosti jednotlivců, 2011
(% jednotlivců) - Zdroj: Eurostat (isoc_sk_cskl_i)
Obrázek 6: Využívání informačních technologií v podnicích, podle velikostní skupiny, EU-27, leden 2011
(% podniků) – Zdroj: Eurostat (isoc_ci_in_en2), (isoc_ci_it_en2), (isoc_ci_cd_en2) a (isoc_bde15ee)
Tabulka 4: Využívání informačních technologií v podnicích, leden 2011
(% podniků) – Zdroj: Eurostat (isoc_ci_in_en2), (isoc_ci_it_en2) a (isoc_ci_cd_en2)
Obrázek 7: Používání mobilního širokopásmového připojení k internetu v podnicích, leden 2010 a leden 2011,
(% podniků) – Zdroj: Eurostat (isoc_ci_it_en2)
Tabulka 5: Podniky používající internet při styku s orgány veřejné moci, podle účelu použití, leden 2011 – Zdroj: Eurostat (isoc_bde15ee) a (isoc_cieg_map)
Obrázek 8: Používání technologie RFID v podnicích podle účelu, NACE a velikostní skupiny, EU-27, leden 2011 (1)
(% podniků používajících RFID) – Zdroj: Eurostat (isoc_ci_cd_en2)
Obrázek 9: Obrat podniků z elektronického obchodování, 2010 (1)
(% celkového obratu) – Zdroj: Eurostat (isoc_ec_evaln2)
Obrázek 10: Podniky prodávající elektronicky, EU-27, 2009–2010
(% podniků) - Zdroj: Eurostat (isoc_ec_eseln2)
Obrázek 11: Podniky, které prodávají a nakupují elektronicky nebo které mají webové stránky nebo domovskou stránku EU-27, 2010 (1)
(% podniků) – Zdroj: Eurostat (isoc_ec_eseln2), (isoc_ec_ebuyn2) a (isoc_ci_cd_en2)

Tento článek obsahuje poslední statistické údaje týkající se mnoha různých aspektů informační společnosti (anglicky) v Evropské unii (EU). Pokrok v rozvoji informační společnosti se považuje za důležitý prvek pro zlepšení konkurenceschopnosti průmyslu EU a obecněji pro splnění požadavků společnosti a hospodářství EU.

Informační a komunikační technologie (IKT) mají vliv na každodenní život občanů v mnoha směrech, v práci i doma, například při komunikaci či nakupování přes internet. Politiky EU v této oblasti mají široký záběr – od regulace celé oblasti, jako je elektronické obchodování, až po ochranu soukromí jednotlivce.

Hlavní statistické výsledky

Domácnosti a jednotlivci

Během posledních deseti let se informační a komunikační technologie staly dostupnými pro širokou veřejnost, a to jak pokud jde o přístup k nim, tak o náklady s nimi spojené. Pomyslná hranice byla překročena v roce 2007, kdy měla přístup k internetu většina (55 %) domácností v EU-27. Tento podíl nadále rostl a v roce 2011 dosáhl 73 %, tj. ve srovnání s rokem 2010 se zvýšil o další 3 procentní body. Rozšířený a dostupný širokopásmový přístup je jeden z prostředků propagace znalostní a informované společnosti. Ve všech členských státech byl širokopásmový přístup zdaleka nejrozšířenějším způsobem přístupu k internetu – v roce 2011 jej používalo 67 % všech domácností v EU-27, což je více než dvakrát tolik, co v roce 2006 – viz obrázek 1.

Nejvyšší podíl (94 %) domácností s přístupem k internetu byl v roce 2011 zaznamenán v Nizozemsku (viz obrázek 2). Lucembursko, Švédsko a Dánsko rovněž vykázaly, že alespoň devět z každých deseti domácností mělo v roce 2011 přístup k internetu. Nejnižší podíl domácností s přístupem k internetu v rámci členských států EU zaznamenalo Bulharsko (45 %). V Bulharsku nicméně počet domácností s přístupem k internetu rychle rostl, podíl těchto domácností s přístupem se mezi roky 2010 a 2011 zvýšil o 12 procentních bodů. Rumunsko bylo jediným dalším členským státem, ve kterém měla přístup k internetu méně než polovina všech domácností.

Na počátku roku 2011 jen o něco více než sedm z deseti jednotlivců v EU-27 ve věku 16–74 let používalo počítač a podobný podíl osob používalo internet. Nejméně devět z deseti jednotlivců používalo počítač a internet ve Švédsku, Nizozemsku, Lucembursku a Dánsku. V Bulharsku a Rumunsku však používala počítač a internet méně než polovina všech jednotlivců ve věku 16–74. Více než polovina (57 %) jednotlivců v EU-27 používala v roce 2011 internet k vyhledávání informací o zboží a službách – viz tabulka 1.

Více než devět z deseti (93 %) uživatelů internetu, tj. těch osob, které v EU-27 použily internet v průběhu tří měsíců před šetřením o IKT, se v roce 2011 na internet připojilo z domova, jak ukazuje tabulka 2. Pro srovnání, méně než polovina této podmnožiny souboru se k internetu připojila v práci (42 %), což je zhruba dvojnásobek podílu osob, které se připojily k internetu v domácnosti přítele, souseda nebo příbuzného (24 %). Velká většina uživatelů internetu se k němu připojovala denně – viz obrázek 3.

Podíl jednotlivců, kteří si objednali zboží nebo služby přes internet pro soukromé účely, se zvýšil. V roce 2011 uvedlo 43 % osob ve věku 16–74 let, že alespoň jednou objednávaly přes internet, což je nárůst o 3 procentní body ve srovnání s rokem 2010 (viz obrázek 4). Více než dvě třetiny jednotlivců ve Spojeném království, Švédsku, Dánsku a Nizozemsku si objednalo zboží nebo služby přes internet, kdežto v Lotyšsku, Portugalsku, Řecku, Litvě a Itálii tento podíl nebyl vyšší než jedna osoba z pěti; nejnižší podíl jednotlivců, kteří si objednali zboží a služby přes internet, byl zaznamenán v Bulharsku (7 %) a Rumunsku (6 %).

Obrázek 5 zobrazuje informace týkající se používání internetu jednotlivci pro účast v sociálních sítích a řadu dalších relativně nových činností, jako je nahlížení do wiki, četba a vkládání názorů na občanská a politická témata a účast na konzultacích on-line nebo na hlasování on-line. Zatímco v průměru 38 % jednotlivců v EU-27 ve věku 16–74 se v roce 2011 účastnilo sociálních sítí, při členění podle věkových skupin byly rozdíly v používání těchto služeb značné. Podíl jednotlivců ve věku 55–74 používajících sociální sítě dosahoval 11 %, což je v ostrém kontrastu s 80 % zaznamenanými za osoby ve věku 16–24 let. To znamená, že sociální sítě hrají velmi důležitou roli při udržování sociálních kontaktů mezi mladší věkovou skupinou. Nejmladší věková skupina se obecně více (než osoby staršího věku) věnovala všem čtyřem činnostem uvedeným na obrázku 5.

V roce 2011 měla většina jednotlivců v EU-27 určité základní počítačové dovednosti, pomocí kterých dokázali kopírovat nebo přesouvat soubory či složky: tak tomu bylo v případě 63 % osob ve věku 16–74 let a 89 % osob ve věku 16–24 let. Méně než polovina obyvatel (ve věku 16–74 let) používala základní aritmetické vzorce v tabulkových procesorech (43 %), přibližně třetina vytvářela elektronické prezentace (31 %) a desetina psala počítačové programy (10 %). Podíl osob ve věku 16–24 let s těmito počítačovými znalostmi byl mnohem vyšší. Dvě třetiny mladší generace používala vzorce v tabulkových procesorech, téměř šest z deseti vytvářelo elektronické prezentace a každý pátý psal počítačové programy.

Podniky

Každý dvacátý podnik v EU-27 (zahrnutý do šetření o využívání IKT v podnicích) neměl na počátku roku 2011 přístup k internetu (viz obrázek 6) a převážná většina (87 %) využívala k přístupu na internet pevné širokopásmové připojení. Došlo k rychlému vzestupu používání mobilních širokopásmových technologií – částečně díky tomu, že podniky vybavily své zaměstnance 3G USB modemy, inteligentními telefony (smartphone) a dalšími mobilními zařízeními – na počátku roku 2011 používala mobilní širokopásmové technologie téměř polovina (47 %) podniků v EU-27; bylo to o 20 procentních bodů více než činil příslušný podíl v lednu 2010. Přibližně sedm z deseti podniků v EU-27 mělo vlastní webové stránky. Obdobný podíl podniků používalo internet k elektronickému podávání vyplněných formulářů orgánům veřejné moci.

Na začátku roku 2011 přesáhl podíl podniků s přístupem k internetu 90 %, a to ve všech členských státech s výjimkou Rumunska, Bulharska a Maďarska, a Rumunsko a Bulharsko byly jediné členské státy, ve kterých měla své webové stránky méně než polovina populace podniků – viz tabulka 4. Počátkem roku 2011 používaly více než tři čtvrtiny všech podniků ve Finsku mobilní širokopásmové připojení k přístupu na internet – viz obrázek 7. Tento podíl byl o mnoho vyšší než v ostatních členských státech. Švédsko, Rakousko, Francie, Německo a Spojené království byly jedinými dalšími zeměmi, které vykázaly, že více než polovina jejich podniků využívá mobilní širokopásmové připojení.

Od ledna 2011 přibližně tři čtvrtiny ze všech podniků v EU-27 využívaly internet k získání formulářů nebo informací od orgánů veřejné moci a o něco méně (69 %) jich podávalo vyplněné formuláře orgánům veřejné moci přes internet; u této druhé skupiny patřila k nejběžněji prováděným operacím podání týkající se DPH a sociálních příspěvků – viz tabulka 5.

Identifikace na základě rádiové frekvence (RFID) je technologie, kterou lze používat pro účely automatické identifikace a sledování; lze ji používat pro různé účely a za různých situací, nicméně mezi nejběžnější využití patří tato: výrobci používají čipy ke sledování, kde se nacházejí jednotlivé výrobky, které vyrábějí; podniky dopravních služeb používají čipy ke sledování svých vozidel; v domácnostech umožňují lokalizovat zranitelné osoby. Obrázek 8 poskytuje některé podrobné informace týkající se podílu podniků, které používaly RFID v lednu 2011, a ukazuje, že technologie RFID se v podnicích v EU-27 používala především k identifikaci osob a ke kontrole přístupu.

Elektronický obchod se podílel celkem 14 % na obratu v případě podniků s alespoň deseti zaměstnanci v EU-27 a jeho podíl se v roce 2010 pohyboval v rozmezí od 1 % na Kypru do 25 % v České republice (viz obrázek 9). V průběhu roku 2010 prodávalo zboží nebo služby přes internet asi 15 % podniků v EU-27, což byla méně než polovina podílu podniků (35 %), které přes internet nakupovaly (viz obrázek 11). Procentní podíl podniků prodávajících přes internet byl nejvyšší v odvětví ubytování (58 %) a největší podíl podniků nakupujících přes internet byl zaznamenán u informačních a komunikačních služeb (60 %).

Zdroje a dostupnost údajů

Statistikové si dobře uvědomují problémy, které jsou vyvolány rychlými technologickými změnami v oblastech souvisejících s internetem a dalšími novými aplikacemi informačních a komunikačních technologií. V této oblasti došlo k významnému vývoji, jelikož statistické nástroje se přizpůsobují tak, aby byly schopné uspokojit novou poptávku po údajích. Statistika v této oblasti je každoročně přehodnocována, aby odpovídala potřebám uživatelů a odrážela rychlý vývoj technologických změn.

Tento přístup se odráží v šetření využívání IKT v domácnostech a mezi jednotlivci a v šetření využívání IKT v podnicích, která provádí Eurostat. Tato každoroční šetření se používají pro srovnání vývoje využívání informačních a komunikačních technologií, a to jak sledováním vývoje základních proměnných v čase, tak bližším zkoumáním dalších aspektů v určitém okamžiku. Tato šetření se původně soustředila na otázky přístupu a připojení, ale jejich rozsah se poté rozšířil tak, aby zahrnoval celou řadu dalších oblastí (například elektronická veřejná správa a elektronické obchodování) a socioekonomickou analýzu, jako je regionální různorodost, specifičnost obou pohlaví, věk, rozdíly ve vzdělání a situace jednotlivce, pokud jde o zaměstnání, v šetření týkajícím se domácností, nebo analýzu podle velikosti podniku (malé, střední a velké podniky) v šetření týkajícím se podniků. Rozsah šetření, pokud jde o jednotlivé technologie, je také přizpůsoben tak, aby byly zahrnuty nové skupiny produktů a nové způsoby poskytování komunikačních technologií koncovým uživatelům (podnikům a domácnostem).

Domácnosti a jednotlivci

Šetření týkající se domácností pokrývá ty domácnosti, v nichž alespoň jeden člen náleží do věkové skupiny 16–74 let. Domácnosti s přístupem k internetu vyjadřuje procento domácností, které mají přístup k internetu, a tedy kterýkoli člen domácnosti může používat internet doma, pokud si to přeje, třeba jen k odeslání e-mailu. Uživateli internetu se rozumějí všichni jednotlivci ve věku 16–74 let, kteří použili internet v průběhu tří měsíců před šetřením. Pravidelnými uživateli internetu jsou jednotlivci, kteří internet používali průměrně nejméně jednou týdně v průběhu tří měsíců před šetřením. Referenčním obdobím bylo pro toto šetření první čtvrtletí roku 2011; obdobím šetření bylo ve většině zemí druhé čtvrtletí. Součástí šetření v roce 2011 byl zvláštní modul o dovednostech v oblasti informačních a komunikačních technologií.

Technologie, které se nejčastěji používají pro přístup na internet, jsou širokopásmové a vytáčené připojení přes běžnou telefonní linku nebo ISDN. Širokopásmové připojení zahrnuje digitální účastnické přípojky (DSL) a používá technologie, které přenáší data vysokou rychlostí. Širokopásmové linky mají podle definice kapacitu vyšší než ISDN, to znamená 144 kbit/s nebo vyšší.

Počítačem se rozumí osobní počítač s jedním z hlavních operačních systémů (Macintosh, Linux nebo Microsoft). Patří sem i kapesní počítače nebo palmtopy (PDA).

Objednávky zboží a služeb jednotlivci se týkají posledních dvanácti měsíců před šetřením a zahrnují potvrzené rezervace ubytování, nákup finančních produktů, účast v loteriích a sázkách, internetové aukce a informační služby na internetu, které jsou placeny přímo. Zboží a služby, které byly získány přes internet zdarma, jsou vyloučeny. Stejně tak jsou vyloučeny objednávky uskutečněné prostřednictvím e-mailů psaných pomocí klávesnice.

Podniky

Šetření o využívání IKT v podnicích zahrnuje podniky s nejméně deseti zaměstnanci. Zahrnuté činnosti jsou omezeny na podniky, jejichž hlavní činností je výroba, dodávání elektřiny, plynu a páry, zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami a odpady, stavebnictví, velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel, přeprava a skladování, ubytování, stravování a pohostinství, informační a komunikační činnosti, činnosti v oblasti nemovitostí, profesní, vědecké a technické činnosti, administrativní a podpůrné činnosti, opravy počítačů a komunikačních zařízení (podle vymezení NACE Rev. 2 sekce C až N s výjimkou oddílu 75 plus skupina 95.1); šetření se vztahuje i na peněžnictví a pojišťovnictví (sekce K), které je však ze zde předkládané analýzy vyňato.

Údaje shromážděné na základě šetření podniků je možné analyzovat podle velikosti podniků (vyjádřené počtem zaměstnaných osob) a poskytovat údaje za malé (10–49 zaměstnanců), střední (50–249 zaměstnanců) a velké (250 a více zaměstnanců) podniky.

Údaje o využívání IKT jsou seskupeny podle roku, ve kterém bylo šetření provedeno; většina údajů se týká stavu v lednu referenčního roku / roku šetření. Součástí šetření v roce 2011 byl zvláštní modul o využívání veřejných služeb. Přestože jsou obecně služby elektronické veřejné správy (e-government) v Evropě široce dostupné, jsou pozorovány velké rozdíly mezi členskými státy ve využívání těchto služeb. Některé z uvedených rozdílů lze přičítat závazné (či jiné) povaze těchto podání. V některých zemí je povinné provádět tyto administrativní operace elektronicky, avšak v některých členských státech mohou podniky nadále podávat přiznání (týkající se například DPH nebo sociálního zabezpečení) v papírové podobě. A i když jsou tato elektronická podání povinná, některé podniky mohou při statistickém šetření uvést, že neprovádějí elektronická podání, jelikož tato podání může provést třetí strana (v rámci externě zadaných úkolů).

Kontext

Širokopásmové technologie se považují za důležité pro měření přístupu k internetu a jeho využívání, jelikož nabízí uživatelům možnost rychlého přenosu velkého množství dat a udržují přístupové linky otevřené. Šíření širokopásmového připojení se považuje za důležitý ukazatel v oblasti tvorby politik týkajících se informačních a komunikačních technologií. Obecná dostupnost internetu pomocí širokopásmového připojení se považuje za nezbytný prvek pro rozvoj pokročilých internetových služeb, jako je elektronické podnikání (e-business), elektronická veřejná správa (e-government) nebo elektronické učení (e-learning). Digitální účastnické přípojky (DSL) zůstávají hlavním způsobem poskytování širokopásmové technologie, ale stále více se využívají i jiné možnosti, jako je použití kabelového připojení, satelitu, optických kabelů a bezdrátových místních smyček.

Do roku 2010 představovala politický rámec EU pro IKT iniciativa i2010 nazvaná evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost (KOM(2005) 229 v konečném znění), jejímž cílem bylo podpořit efektivitu celého hospodářství EU prostřednictvím masivnějšího používání informačních a komunikačních technologií. Po provedení přezkumu v polovině období byla v dubnu 2008 představena aktualizovaná strategie i2010, která se zaměřila na nejdůležitější otázky pro období 2008–2010.

V květnu 2010 přijala Evropská komise sdělení týkající se Digitální agendy pro Evropu (KOM(2010) 245 v konečném znění), což je strategie na podporu rozvoje digitální ekonomiky do roku 2020. Digitální agenda pro Evropu je jednou ze sedmi stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Vymezuje politiky a opatření, jejichž cílem je maximalizovat výhody digitálního věku ve všech vrstvách společnosti a všech oblastech hospodářství. Tato agenda se zaměřuje na sedm prioritních oblastí činnosti: vytvoření jednotného digitálního trhu, větší interoperabilita, podpora důvěry a bezpečnosti na internetu, poskytování mnohem rychlejšího přístupu k internetu, zvýšení investic do výzkumu a vývoje, posílení digitální gramotnosti, dovedností a začlenění a využití IKT pro řešení problémů, kterým čelí naše společnost, jako je změna klimatu a stárnutí obyvatelstva.

Další informace z Eurostatu

Publikace

Hlavní tabulky

Information society statistics
Policy indicators (t_isoc_pi)
Telecommunication services (t_isoc_tc)
Computers and the Internet in households and enterprises (t_isoc_ci)
E-skills of individuals and ICT competence in enterprises (t_isoc_sk)

Databáze

Information society statistics
Policy indicators (isoc_pi)
Telecommunication services (isoc_tc)
Computers and the Internet in households and enterprises (isoc_ci)
E-commerce by individuals and enterprises (isoc_ec)
E-skills of individuals and ICT competence in enterprises (isoc_sk)
Regional Information society statistics (isoc_reg)

Zvláštní sekce

Metodika / Metadata

Zdrojové údaje pro tabulky a obrázky (MS Excel)

Externí odkazy

Související články

Retrieved from "https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Archive:Information_society_statistics/cs&oldid=215451"