Archive:Statistiky cen elektřiny

Extrakce údajů z databáze: listopad 2019.

Plánovaná aktualizace článku: leden 2021.

Highlights

V první polovině roku 2019 byly ceny elektřiny pro spotřebitele v domácnostech v EU nejvyšší v Německu (0,31 EUR/kWh) a nejnižší v Bulharsku (0,10 EUR/kWh).

V první polovině roku 2019 byly ceny elektřiny pro spotřebitele mimo domácnosti v EU nejvyšší v Itálii (0,17 EUR/kWh) a nejnižší v Dánsku (0,07 EUR/kWh).

Ceny elektřiny pro spotřebitele v domácnostech (včetně daní), první polovina roku 2019

Tento článek pojednává o vývoji cen elektřiny pro domácnosti i spotřebitele mimo domácnosti v rámci Evropské unie (EU). Obsahuje také údaje o cenách na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku, Albánii, Severní Makedonii, Černé Hoře, Srbsku, Turecku, Bosně a Hercegovině, Kosovu ^[1], Moldavsku, na Ukrajině a v Gruzii.

Ceny energií v EU závisí na řadě různých podmínek nabídky a poptávky, včetně zeměpisné polohy, skladby zdrojů energie daného státu, diverzifikace dovozu, nákladů na sítě, nákladů na ochranu životního prostředí, nepříznivých povětrnostních podmínek nebo výše spotřebních a jiných daní. Je třeba vzít v úvahu, že ceny uvedené v tomto článku zahrnují daně, poplatky a DPH, pokud jde o spotřebitele v domácnostech, ale nezahrnují vratné daně a poplatky a DPH pro spotřebitele mimo domácnosti.

Full article

Ceny elektřiny pro spotřebitele v domácnostech

Nejvyšší ceny elektřiny v Německu a Dánsku

Přehled průměrných cen elektřiny v eurech za kilowatthodinu (EUR/kWh) za uplynulé tři roky (v první polovině každého roku, aby se zabránilo sezónním vlivům) je uveden v tabulce 1.

Tabulka 1: Ceny elektřiny 2017–2019 (první pololetí)
(EUR/kWh)
Zdroj: Eurostat (nrg_pc_204) a (nrg_pc_205)

Ceny elektřiny pro spotřebitele v domácnostech (vymezené pro účely tohoto článku jako střední odběratelé s roční spotřebou v rozmezí 2 500 kWh < spotřeba < 5 000 kWh) byly z členských států EU v první polovině roku 2019 nejvyšší v Německu (0,3088 EUR/kWh), Dánsku (0,2984 EUR/kWh) a Belgii (0,2839 EUR/kWh); viz obrázek 1. Nejnižší ceny elektřiny byly v Bulharsku (0,0997 EUR/kWh), Maďarsku (0,1120 EUR/kWh) a Litvě (0,1255 EUR/kWh). Cena elektřiny pro spotřebitele v domácnostech v Německu byla téměř třikrát vyšší než v Bulharsku.

Obrázek 1: Ceny elektřiny pro spotřebitele v domácnostech, první polovina roku 2019
(EUR/kWh)
Zdroj: Eurostat (nrg_pc_204)

Průměrná cena v EU-28 v prvním pololetí roku 2019 – vážený průměr v prvním pololetí s použitím nejnovějších údajů (za rok 2017) o množství elektřiny spotřebované domácnostmi – činila 0,2159 EUR za kWh.

Vývoj cen elektřiny pro spotřebitele v domácnostech v EU-28 a eurozóně od první poloviny roku 2008 je uveden na obrázku 2. Cena za energii, dodávky a síť (ceny bez daní) zůstala v posledním desetiletí stabilní. Pohybovala se od 0,1149 EUR/kWh v první polovině roku 2008 do 0,1411 EUR/kWh v druhé polovině roku 2014 a nyní činí 0,1356 EUR/kWh. Podíl daní se však neustále zvyšoval, z 27 % v roce 2008 na 37 % v roce 2019.

Obrázek 2: Vývoj cen elektřiny pro spotřebitele v domácnostech, EU-28 a eurozóna, 2008–2019
(EUR/kWh)
Zdroj: Eurostat (nrg_pc_204)

Podíl daní a poplatků se mezi členskými státy značně liší

Podíl daní a poplatků na celkové maloobchodní ceně elektřiny pro spotřebitele v domácnostech je uveden na obrázku 3. Relativní výše daňového zatížení v první polovině roku 2019 byla v EU nejnižší na Maltě (5,9 %), kde je na základní cenu uplatňována nízká sazba DPH a spotřebitelům v domácnostech nejsou účtovány žádné další daně. Nejvyšší daně byly vybírány v Dánsku, kde daně a poplatky představovaly 63,7 % konečné ceny.

Obrázek 3: Podíl daní a poplatků placených spotřebiteli v domácnostech, první polovina roku 2019
(%)
Zdroj: Eurostat (nrg_pc_204)

Největší pokles cen elektřiny v Dánsku, Portugalsku a Polsku

Na obrázku 4 jsou zobrazeny změny cen elektřiny pro spotřebitele v domácnostech včetně všech daní a DPH vyjádřených v národní měně v období od první poloviny roku 2018 do první poloviny roku 2019; ceny v posuzovaném období klesly ve čtyřech členských státech EU. Největší růst cen byl zaznamenán v Nizozemsku (20,3 %), zatímco k poklesu cen elektřiny pro spotřebitele v domácnostech došlo zejména v Dánsku (–4,3 %).

Obrázek 4: Změna cen elektřiny pro spotřebitele v domácnostech v porovnání se stejným pololetím přechozího roku, první polovina roku 2019
(%)
Zdroj: Eurostat (nrg_pc_204)

Ceny elektřiny pro spotřebitele mimo domácnosti

Nejvyšší ceny elektřiny v Itálii a na Kypru

Pro spotřebitele mimo domácnosti (vymezené pro účely tohoto článku jako střední odběratelé s roční spotřebou v rozmezí 500 MWh < spotřeba < 2 000 MWh) byly ceny elektřiny v první polovině roku 2019 z členských států EU nejvyšší v Itálii a na Kypru (viz obrázek 5). Průměrná cena v EU-28 v prvním pololetí roku 2019 – vážený průměr cen za použití nejnovějších údajů (z roku 2017) z jednotlivých států o množství elektřiny spotřebované spotřebiteli mimo domácnosti – činila 0,1251 EUR/kWh.

Obrázek 5: Ceny elektřiny pro spotřebitele mimo domácnosti, první pololetí roku 2019
(EUR/kWh)
Zdroj: Eurostat (nrg_pc_205)

Vývoj cen elektřiny pro spotřebitele mimo domácnosti v EU-28 od první poloviny roku 2008 je znázorněn na obrázku 6. Cena za energii, dodávky a síť (ceny bez daní) se nejprve zvýšila z 0,0846 EUR/kWh v první polovině roku 2008 na 0,0959 EUR/kWh v první polovině roku 2012 a nyní činí 0,0875 EUR/kWh. Podíl daní se však neustále zvyšoval, z 13 % v roce 2008 na 30 % v roce 2019.

Obrázek 6: Vývoj cen elektřiny pro spotřebitele mimo domácnosti, EU-28 a eurozóna, 2008–2019
(EUR/kWh)
Zdroj: Eurostat (nrg_pc_205)

Podíl nevratných daní a poplatků na ceně elektřiny

Podíl nevratných daní a poplatků na celkové ceně elektřiny pro spotřebitele mimo domácnosti je znázorněn na obrázku 7. V první polovině roku 2019 byl nejvyšší podíl daní vybírán v Německu, kde nevratné daně a poplatky přestavovaly 45,1 % celkové ceny.

Obrázek 7: Podíl nevratných daní a poplatků placených spotřebiteli mimo domácnosti, první polovina roku 2019
(%)
Zdoj: Eurostat (nrg_pc_205)

Vývoj cen elektřiny pro spotřebitele mimo domácnosti

Na obrázku 8 jsou zobrazeny změny cen elektřiny pro spotřebitele mimo domácnosti včetně všech nevratných daní a poplatků vyjádřených v národní měně v období od první poloviny roku 2018 do první poloviny roku 2019; tyto ceny v posuzovaném období klesly pouze v jednom členském státě EU, a to o 12,2 % v Dánsku. Největší nárůst cen byl zaznamenán v Rumunsku (19,2 %), zatímco k poklesu cen elektřiny pro spotřebitele mimo domácnosti došlo v Dánsku (12,2 %).

Obrázek 8: Změna cen elektřiny pro spotřebitele mimo domácnosti v porovnání se stejným pololetím přechozího roku, první polovina roku 2019
(%)
Zdroj: Eurostat (nrg_pc_205)

Zdrojové údaje pro tabulky a grafy

Electricity price statistics tables and graphs (v angličtině)

Zdroje údajů

Vymezení spotřebitelů v domácnostech

Odkazy na spotřebitele v domácnostech se v celém článku týkají pásma střední standardní spotřeby v domácnosti s roční spotřebou elektřiny v rozmezí 2 500 až 5 000 kWh. Všechny údaje vyjadřují spotřebitelské maloobchodní ceny včetně daní (včetně DPH) a poplatků.

Poznámka: Porovnání cen v roce 2018 a v roce 2019 bylo provedeno s použitím cen v národních měnách, aby se vyloučil vliv změn směnných kurzů mezi národními měnami a eurem v případě členských států EU a nečlenských zemí, které euro nepoužívají.

Vymezení spotřebitelů mimo domácnosti

Odkazy na spotřebitele mimo domácnosti se v celém článku týkají pásma střední standardní spotřeby mimo domácnosti s roční spotřebou elektřiny v rozmezí 500 až 2 000 MWh. V tomto článku uvedené ceny odpovídají základní ceně, do níž jsou promítnuty náklady spojené s výrobou elektřiny a síťové náklady a také veškeré nevratné daně a poplatky.

Metodika

Kvůli změně metodiky v roce 2007 došlo k přerušení řad, k dispozici jsou tudíž jen relativně krátké časové řady. Nicméně i v tomto relativně krátkém časovém rámci došlo ke značnému kolísání cen elektřiny.

V roce 2016 vstoupilo v platnost nařízení (EU) 2016/1952, které stanoví povinnost sběru a šíření informací o cenách elektřiny pro domácnosti a spotřebitele mimo domácnosti. Do ledna 2017 poskytovaly vykazující orgány údaje o cenách pro domácnosti na dobrovolném základě. Do roku 2016 byla doména spotřebitelů mimo domácnosti definována jako průmysloví spotřebitelé, avšak vykazující orgány do ní mohly zahrnout i jiné spotřebitele než domácnosti. Zavedením nařízení (EU) 2016/1952 byla změněna definice z průmyslových spotřebitelů na spotřebitele mimo domácnosti, aby byla k dispozici jednotná metodika pro všechny vykazující země.

Sazebníky nebo ceníky jednotlivých dodavatelů se různí. Mohou, zejména u velkých spotřebitelů mimo domácnosti, vycházet z vyjednaných smluv. V případě menších spotřebitelů se ceny obvykle stanoví podle množství spotřebované elektřiny spolu s řadou dalších charakteristik; většina sazeb zahrnuje rovněž určitou formu pevných poplatků. Proto neexistuje jednotná cena elektřiny. Ke srovnání cen v čase a mezi členskými státy EU tento článek představuje informace o pásmech spotřeby u spotřebitelů v domácnostech a mimo domácnosti. Existuje pět různých typů domácností, za které se zjišťují ceny elektřiny podle jednotlivých ročních spotřebitelských pásem. V případě spotřebitelů mimo domácnosti se ceny elektřiny zjišťují u celkem sedmi různých typů odběratelů.

Zjišťovanými cenami jsou průměrné ceny za období šesti měsíců (polovina roku neboli pololetí) od ledna do června (první polovina roku neboli 1. pololetí) a od července do prosince (druhá polovina roku neboli 2. pololetí) každého roku. Ceny zahrnují základní cenu elektřiny, poplatky za přenos a distribuci, pronájem měřidla a jiné služby. Ceny elektřiny pro domácnosti jsou uvedeny včetně daní (včetně DPH) a poplatků, jelikož tato částka obvykle představuje konečnou cenu placenou spotřebiteli v domácnostech. Vzhledem k tomu, že spotřebitelům mimo domácnosti se většinou DPH a některé další daně vrací, jsou ceny pro podniky uvedeny bez DPH a jiných vratných daní/poplatků. Ceny elektřiny jsou vyjádřeny v eurech za kilowatthodinu (EUR/kWh).

Kontext

Cena a spolehlivost dodávek energie, zejména elektřiny, jsou klíčovými prvky strategie dodávek energie v každé zemi. Ceny elektřiny jsou obzvláště významné z hlediska mezinárodní konkurenceschopnosti, jelikož elektřina obvykle tvoří podstatnou část celkových nákladů na energii průmyslových podniků a podniků poskytujících služby. Na rozdíl od cen fosilních paliv, které jsou většinou obchodovány na světových trzích s poměrně jednotnými cenami, mají ceny elektřiny v členských státech EU širší rozpětí. Cena elektřiny je do určité míry ovlivněna cenou primárních paliv a v poslední době cenou povolenek na emise oxidu uhličitého (CO₂).

Těmito záležitostmi se zabývalo sdělení Evropské komise Řešení problému vyšších cen ropy (KOM(2008) 384), v němž se požaduje efektivnější využívání energií v EU a menší závislost na fosilních palivech, konkrétně využitím přístupu stanoveného v souboru opatření v oblasti klimatických změn a obnovitelných energií.

EU přistoupila ve druhé polovině devadesátých let 20. století k liberalizaci trhů s elektřinou a zemním plynem. Směrnice přijaté v roce 2003 stanovily společná pravidla pro vnitřní trhy s elektřinou a zemním plynem. Byly stanoveny lhůty, do kdy mají být trhy otevřeny, což spotřebitelům umožnilo vybrat si svého dodavatele: od 1. července 2004 pro zákazníky z řad podniků a od 1. července 2007 pro všechny spotřebitele (včetně domácností). Některé členské státy EU tato odvětví liberalizovala dříve, jiné přijímaly nezbytná opatření pomaleji. Na mnoha trzích s elektřinou a zemním plynem stále existují značné překážky vstupu – je to patrné na řadě trhů, na nichž stále dominuje (téměř) monopolní dodavatel. V červenci 2009 přijaly Evropský parlament a Rada třetí balíček legislativních návrhů (v angličtině), jehož cílem bylo zajistit reálný a účinný výběr dodavatelů a výhody pro spotřebitele. Má se za to, že vyšší transparentnost cen zemního plynu a elektřiny by měla napomoci spravedlivé hospodářské soutěži tím, že spotřebitelům pomůže vybrat si mezi různými zdroji energie (ropa, uhlí, zemní plyn a obnovitelné zdroje energie) a mezi různými dodavateli. Transparentnost cen energií může být ještě účinnější, pokud budou ceny a systémy jejich stanovení zveřejněny a co nejvíce šířeny.

Direct access to

Poznámky

↑ Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

[1] Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

[1]