Statistics Explained

Archive:Statistiky cen elektřiny

Revision as of 17:26, 21 June 2018 by EXT-S-Allen (talk | contribs)
Extrakce údajů z databáze: červen 2017. Nejnovější údaje: Další informace z Eurostatu, Hlavní tabulky a Databáze. Plánovaná aktualizace článku: říjen 2018. Anglická verze je aktuálnější.
Tabulka 1: Ceny elektřiny, druhá polovina roku, 2014–2016
(EUR za kWh)
Zdroj: Eurostat (nrg_pc_204) a (nrg_pc_205)
Obrázek 1: Ceny elektřiny pro spotřebitele v domácnostech, druhá polovina roku 2016
(EUR za kWh)
Zdroj: Eurostat (nrg_pc_204)
Obrázek 2: Vývoj cen elektřiny pro spotřebitele v domácnostech, EU-28, 2008–2016
(EUR za kWh)
Zdroj: Eurostat (nrg_pc_204)
Obrázek 3: Změna cen elektřiny pro spotřebitele v domácnostech v porovnání s obdobím před 12 měsíci, druhá polovina roku 2016
(%)
Zdroj: Eurostat (nrg_pc_204)
Obrázek 4: Elektřina – podíl daní a poplatků placených spotřebiteli v domácnostech, druhá polovina roku 2016
(%)
Zdroj: Eurostat (nrg_pc_204)
Tabulka 2: Rozčleněné údaje o cenách elektřiny pro spotřebitele v domácnostech, druhá polovina roku 2016
Zdroj: Eurostat (nrg_pc_204_c)
Obrázek 5: Podíl na ceně elektřiny pro spotřebitele v domácnostech, bez daní a poplatků, druhá polovina roku 2016
(%)
Zdroj: Eurostat (nrg_pc_204_c)
Obrázek 6: Ceny elektřiny pro průmyslové spotřebitele, druhá polovina roku 2016
(EUR za kWh)
Zdroj: Eurostat (nrg_pc_205)
Obrázek 7: Vývoj cen elektřiny pro průmyslové spotřebitele, EU-28, 2008–2016
(EUR za kWh)
Zdroj: Eurostat (nrg_pc_205)
Obrázek 8: Změna cen elektřiny pro průmyslové spotřebitele v porovnání s obdobím před 12 měsíci, druhá polovina roku 2016
(%)
Zdroj: Eurostat (nrg_pc_205)
Obrázek 9: Elektřina – podíl nevratných daní a poplatků placených průmyslovými spotřebiteli, druhá polovina roku 2016
(%)
Zdroj: Eurostat (nrg_pc_205)
Tabulka 3: Rozčleněné údaje o cenách elektřiny pro průmyslové spotřebitele, druhá polovina roku 2016
Zdroj: Eurostat (nrg_pc_205_c)
Obrázek 10: Podíl na ceně elektřiny pro průmyslové spotřebitele, bez daní a poplatků, druhá polovina roku 2016
(%)
Zdroj: Eurostat (nrg_pc_205_c)

Tento článek pojednává o vývoji cen elektřiny pro průmyslové spotřebitele i spotřebitele v domácnostech v rámci Evropské unie (EU); obsahuje také údaje o cenách na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku, Albánii, Bývalé jugoslávské republice Makedonii, Černé Hoře, Srbsku, Turecku, Bosně a Hercegovině, Kosovu [1], Moldavsku a nejnověji také na Ukrajině.

Cena energie v EU závisí na řadě různých podmínek nabídky a poptávky, včetně geopolitické situace, vnitrostátní skladby zdrojů energie, diverzifikace dovozu, síťových nákladů, nákladů na ochranu životního prostředí, nepříznivých povětrnostních podmínek či úrovně spotřebních daní a jiného zdanění. Je třeba upozornit, že ceny uvedené v tomto článku zahrnují daně, poplatky a DPH v případě cen pro domácnosti, ale nezahrnují vratné daně a poplatky a DPH v případě cen pro průmysl/podniky.

Hlavní statistické výsledky

Přehled průměrných cen elektřiny v eurech za kilowatthodinu (EUR za kWh) za uplynulé tři roky (v druhé polovině každého roku) je uveden v tabulce 1.

Ceny elektřiny pro spotřebitele v domácnostech

Ceny elektřiny pro spotřebitele v domácnostech (vymezené pro účely tohoto článku jako střední odběratelé s roční spotřebou v rozmezí 2 500 kWh < spotřeba < 5 000 kWh) byly z členských států EU v druhé polovině roku 2016 nejvyšší v Dánsku (0,308 EUR za kWh), Německu (0,298 EUR za kWh) a Belgii (0,275 EUR za kWh); viz obrázek 1. Nejnižší ceny elektřiny byly v Bulharsku (0,094 EUR za kWh), Maďarsku (0,113 EUR za kWh) a Litvě (0,117 EUR za kWh). Cena elektřiny pro domácnosti v Dánsku a v Německu byla třikrát vyšší než v Bulharsku.

Průměrná cena v EU-28 – vážený průměr s použitím nejnovějších (2015) údajů o množství elektřiny spotřebované domácnostmi – činila 0,205 EUR za kWh.

Vývoj cen elektřiny pro spotřebitele v domácnostech v EU-28 od první poloviny roku 2008 je uveden na obrázku 2. Tyto ceny v roce 2008 vzrostly, v první polovině roku 2009 poklesly, ale v druhé polovině byly stabilní, a poté se od první poloviny roku 2010 do druhé poloviny roku 2016 trvale zvyšovaly s výjimkou poklesu o 2,4 % v první polovině roku 2016.

Na obrázku 3 jsou zobrazeny změny cen elektřiny pro spotřebitele v domácnostech včetně všech daní a DPH vyjádřených v národní měně v období od druhé poloviny roku 2015 do druhé poloviny roku 2016. Ceny v posuzovaném období klesly v 15 členských státech EU. Nejvyšší růst cen byl pozorován v Belgii (16,7 %), zatímco k poklesu cen elektřiny pro spotřebitele v domácnostech došlo zejména na Kypru (–11,8 %) a v Nizozemsku (–13,8 %).

Podíl daní a poplatků na celkové maloobchodní ceně elektřiny pro spotřebitele v domácnostech je uveden na obrázku 4. Relativní výše daňového zatížení v druhé polovině roku 2016 byla nejnižší na Maltě (4,8 %), kde je na základní cenu uplatňována nízká sazba DPH a spotřebitelům v domácnostech nejsou účtovány žádné další daně. Nejvyšší daně byly vybírány v Dánsku, kde daně a poplatky představovaly 67,8 % konečné ceny.

Tabulka 2 uvádí složení cen elektřiny pro domácnosti v rozdělení podle těchto tří složek: energie a dodávka; síťové náklady; a daně a poplatky.

Relativní význam složky energie a dodávka ve srovnání se síťovými náklady lze vidět na obrázku 5; podíl síťových nákladů byl poměrně nízký na Maltě, v Řecku, na Kypru, v Bulharsku, Spojeném království, Španělsku, Itálii a Irsku.

Ceny elektřiny pro průmyslové spotřebitele

Ceny elektřiny pro průmyslové spotřebitele (vymezené pro účely tohoto článku jako střední odběratelé s roční spotřebou v rozmezí 500 MWh < spotřeba < 2 000 MWh) byly z členských států EU v druhé polovině roku 2016 nejvyšší v Itálii a Německu (viz obrázek 6). Průměrná cena v EU-28 – vážený průměr s použitím nejnovějších (2015) údajů o množství elektřiny spotřebované průmyslem – činila 0,114 EUR za kWh.

Vývoj cen elektřiny pro průmyslové spotřebitele v EU-28 od první poloviny roku 2008 je uveden na obrázku 7. Tyto ceny v roce 2008 a během první poloviny roku 2009 rostly, v druhé polovině roku 2009 poklesly a pak se opět každé pololetí zvyšovaly až do první poloviny roku 2013. V druhé polovině roku 2013 se průměrná cena mírně snížila, v první polovině roku 2014 však výrazně rostla (4,3 %) a dosáhla nejvyšší hodnoty 0,123 EUR za kWh. Od druhé poloviny roku 2014 byla pozorována sestupná tendence.

Na obrázku 8 jsou zobrazeny změny cen elektřiny pro průmyslové spotřebitele včetně všech nevratných daní a poplatků vyjádřených v národní měně v období od druhé poloviny roku 2015 do druhé poloviny roku 2016. Ceny v posuzovaném období klesly ve 22 členských státech EU. Nejvyšší růst cen byl pozorován ve Švédsku (14,3 %) a v Belgii (7,1 %), zatímco v Litvě došlo k poklesu cen elektřiny pro průmyslové spotřebitele o 11,5 %.

Podíl nevratných daní a poplatků na celkové ceně elektřiny pro průmyslové spotřebitele je uveden na obrázku 9. V druhé polovině roku 2016 byl nejvyšší podíl daní vybírán v Německu, kde nevratné daně a poplatky přestavovaly 46,8 % celkové ceny.

Tabulka 3 uvádí složení cen elektřiny pro průmyslové spotřebitele v rozdělení podle těchto tří složek: energie a dodávka; síťové náklady; a daně a poplatky.

Relativní význam složky energie a dodávka ve srovnání se síťovými náklady lze vidět na obrázku 10; podíl síťových nákladů byl relativně nízký na Maltě, naopak síťové náklady představovaly více než polovinu ceny elektřiny pro průmyslové spotřebitele na Slovensku a v Lotyšsku.

Zdroje a dostupnost údajů

Vymezení spotřebitelů v domácnostech

Odkazy na spotřebitele v domácnostech se v celém článku týkají pásma střední standardní spotřeby v domácnosti s roční spotřebou elektřiny v rozmezí 2 500 až 5 000 kWh. Všechny číselné údaje se týkají maloobchodních spotřebitelských cen a zahrnují daně, poplatky a DPH.

Poznámka: Porovnání cen v roce 2015 a v roce 2016 bylo provedeno s použitím cen v národních měnách, aby se vyloučil vliv změn směnných kurzů mezi národními měnami a eurem v případě členských států EU a nečlenských zemí, které euro nepoužívají.

Vymezení průmyslových spotřebitelů

Odkazy na průmyslové spotřebitele se v celém článku týkají pásma střední standardní průmyslové spotřeby s roční spotřebou elektřiny v rozmezí 500 až 2 000 MWh. V tomto článku uvedené ceny odpovídají základní ceně, do níž jsou promítnuty náklady spojené s výrobou elektřiny a síťové náklady a také veškeré nevratné daně a poplatky.

Metodika

V důsledku změny metodiky od roku 2007 došlo ke zlomu v časové řadě, a proto je k dispozici pouze relativně krátká časová řada. Nicméně i v tomto relativně krátkém časovém rámci došlo ke značnému kolísání cen elektřiny.

Transparentnost cen energií je v EU zaručena povinností členských států EU zasílat Eurostatu informace týkající se cen pro jednotlivé kategorie průmyslových spotřebitelů, a také údaje týkající se podílů na trhu, podmínek prodeje a systémů tvorby cen; ceny pro domácnosti jsou poskytovány na dobrovolném základě.

Sazebníky nebo ceníky jednotlivých dodavatelů se různí. Mohou být výsledkem vyjednaných smluv, zejména v případě velkých průmyslových spotřebitelů. V případě menších spotřebitelů se ceny obvykle stanoví podle množství spotřebované elektřiny spolu s řadou dalších charakteristik; většina sazeb zahrnuje určitou formu pevného poplatku. Proto neexistuje jednotná cena elektřiny. Aby bylo možné porovnat ceny v čase a mezi členskými státy EU, uvádí tento článek informace o spotřebitelských pásmech pro spotřebitele v domácnostech a pro průmyslové spotřebitele. Existuje pět různých typů domácností, za které se zjišťují ceny elektřiny podle jednotlivých ročních spotřebitelských pásem. V případě průmyslových spotřebitelů se ceny elektřiny zjišťují u celkem sedmi různých typů odběratelů.

Právním základem shromažďování statistik o cenách elektřiny účtovaných průmyslovým spotřebitelů je rozhodnutí Komise (2007/394/ES) ze dne 7. června 2007, kterým se mění směrnice Rady (90/377/EHS) s ohledem na metodu, která se použije pro zjišťování cen plynu a elektřiny účtovaných konečným průmyslovým velkoodběratelům. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/92/ES ze dne 22. října 2008 se týká postupu pro zvýšení transparentnosti cen plynu a elektřiny účtovaných konečným průmyslovým velkoodběratelům. Jak je uvedeno výše, ceny elektřiny se v případě domácností zjišťují na dobrovolném základě.

Zjišťovanými cenami jsou průměrné ceny za období šesti měsíců (polovina roku neboli pololetí) od ledna do června (první polovina roku neboli 1. pololetí) a od července do prosince (druhá polovina roku neboli 2. pololetí) každého roku. Ceny zahrnují základní cenu elektřiny, poplatky za přenos a distribuci, pronájem měřidla a jiné služby. Ceny elektřiny pro domácnosti jsou uvedeny včetně daní (včetně DPH) a poplatků, jelikož tato částka obvykle představuje konečnou cenu placenou spotřebiteli v domácnostech. Vzhledem k tomu, že průmyslovým spotřebitelům se většinou DPH a některé další daně vrací, jsou ceny pro podniky uvedeny bez DPH a jiných vratných daní/poplatků. Ceny elektřiny jsou vyjádřeny v eurech za kilowatthodinu (EUR za kWh).

Kontext

Cena a spolehlivost dodávek energie, zejména elektřiny, jsou klíčovými prvky strategie dodávek energie v každé zemi. Ceny elektřiny jsou obzvláště významné z hlediska mezinárodní konkurenceschopnosti, jelikož elektřina obvykle tvoří podstatnou část celkových nákladů na energii průmyslových podniků a podniků poskytujících služby. Na rozdíl od cen fosilních paliv, které jsou většinou obchodovány na světových trzích s poměrně jednotnými cenami, mají ceny elektřiny v členských státech EU širší rozpětí. Cena elektřiny je do určité míry ovlivněna cenou primárních paliv a v poslední době cenou povolenek na emise oxidu uhličitého (CO2).

O uvedených problémech pojednává sdělení Evropské komise Řešení problému vyšších cen ropy (KOM(2008) 384), které vyzvalo EU, aby využívala energii efektivněji a snížila závislost na fosilních palivech, a to zejména tím, že bude dodržovat postup stanovený v souboru opatření v oblasti klimatických změn a obnovitelných energií.

EU přijímá opatření na liberalizaci trhů s elektřinou a zemním plynem od druhé poloviny devadesátých let dvacátého století. Směrnice přijaté v roce 2003 stanovily společná pravidla pro vnitřní trh s elektřinou a zemním plynem. Byly stanoveny lhůty pro otevření trhů a umožnění zákazníkům volit si dodavatele: od 1. července 2004 pro zákazníky z řad podniků a od 1. července 2007 pro všechny spotřebitele (včetně domácností). Některé členské státy EU se na proces liberalizace předem připravily, jiné přijímaly nezbytná opatření mnohem pomaleji. Skutečností je, že stále existují podstatné překážky vstupu na řadu trhů s elektřinou a zemním plynem, čehož důkazem je počet trhů, na kterých stále dominují (téměř) monopolní dodavatelé. V červenci 2009 přijaly Evropský parlament a Rada třetí balíček legislativních návrhů (v angličtině) s cílem zajistit skutečný a efektivní výběr dodavatelů a výhody pro zákazníky. Má se za to, že větší transparentnost ceny zemního plynu a elektřiny by měla podpořit spravedlivou hospodářskou soutěž, a to tím, že bude podněcovat spotřebitele, aby si vybrali z různých zdrojů energie (ropa, uhlí, zemní plyn a obnovitelné zdroje energie) a různých dodavatelů. Účinnost transparentnosti cen energie se může zvýšit tím, že se v co největší možné míře budou zveřejňovat a sdělovat ceny a systémy stanovování cen.

Související články

Další informace z Eurostatu

Hlavní tabulky

Energy Statistics - prices (t_nrg_price)
Electricity prices by type of user (ten00117)

Databáze

Energy Statistics - prices of natural gas and electricity (nrg_price)
Energy statistics - natural gas and electricity prices (from 2007 onwards) (nrg_pc)
Energy statistics - natural gas and electricity prices (until 2007) (nrg_pc_h)

Zvláštní sekce

Metodika / Metadata

Zdrojové údaje pro tabulky a obrázky (MS Excel)

Externí odkazy

Reference

  1. Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.