Statistics Explained

Archive:Zemědělské produkty

Revision as of 17:27, 26 July 2013 by EXT-S-Allen (talk | contribs)
Údaje ze září 2012. Nejnovější údaje: Další informace z Eurostatu, Hlavní tabulky a Databáze.
Obrázek 1: Indexy zemědělské výroby plodin, EU-27, 2000–2010
(2000=100) - Zdroj: Eurostat (apro_cpp_crop)
Obrázek 2: Produkce obilovin, EU-27, 2010 (1)
(% na základě tun) - Zdroj: Eurostat (apro_cpp_crop)
Tabulka 1: Zemědělská výroba plodin, 2011
(1 000 tun) - Zdroj: Eurostat (apro_cpp_crop)
Obrázek 3: Produkce zeleniny, EU-27, 2011 (1)
(v mil. tun) - Zdroj: Eurostat (apro_cpp_fruveg)
Obrázek 4: Produkce ovoce, EU-27, 2011 (1)
(v mil. tun) - Zdroj: Eurostat (apro_cpp_fruveg)
Tabulka 2: Zemědělská živočišná výroba, 2011
(1 000 tun) - Zdroj: Eurostat (apro_mk_pobta), (apro_mk_cola) a (apro_mt_pann)
Obrázek 5: Použití plnotučného mléka, EU-27, 2011 (1)
(%) - Zdroj: Eurostat (apro_mk_pobta)

Produkce široké řady potravin a nápojů k lidské spotřebě a ke krmení zvířat a mnoha vstupů pro jiný než potravinářský průmysl je výsledkem velmi rozmanitého životního prostředí, různého podnebí a zemědělské praxe v Evropě. Zemědělské produkty jsou podstatnou součástí kulturní identity Evropanů a evropských regionů.

Právní předpisy Evropské unie (EU) byly s přihlédnutím k této skutečnosti vypracovány tak, aby chránily označení potravin a nápojů, jež jsou spjaty s určitým územím nebo zvláštní výrobní metodou. Jejich cílem je poskytnout záruky, pokud jde o původ (vymezení) a pravost řady výrobků.

Hlavní statistické výsledky

Zemědělské plodiny

V roce 2010 se v EU-27 vyprodukovalo 282,9 milionu tun obilovin (včetně rýže). Navzdory výkyvům počasí byla v letech 2000 až 2010 produkce obilovin v EU-27 poměrně vyrovnaná a nevychýlila se o více než +/-20 % (viz obrázek 1), i když v letech 2004 a 2008 byla sklizeň podstatně vyšší. Produkce obilovin v roce 2009 v EU-27 klesla z poměrně vysokých čísel zaznamenaných za rok 2008 o 6,1 % a v roce 2010 o další 4,5 %. I tak však byla produkce obilovin v EU-27 v roce 2010 o 1,8 % vyšší než v roce 2000. Produkce brambor však v minulém desetiletí naopak neustále klesala (v letech 2000 až 2009 poklesla celkem o 24,5 %).

Obrázek 2 představuje analýzu produkce obilovin v EU-27 v roce 2010. Téměř polovinu (48,6 %) celkové produkce obilovin tvořila pšenice, přibližně po jedné pětině kukuřice (19,9 %) a ječmen (18,3 %).

Zdaleka největší produkci obilovin, cukrovky a olejnin měly Francie a Německo, které v roce 2011 společně vyprodukovaly více než polovinu celounijní produkce cukrovky (53,1 %), téměř dvě pětiny celkové produkce olejnin (38,9 %) a obilovin (37,3 %) (viz tabulka 1). Produkce brambor byla v členských státech EU vyrovnanější, nejvyšší objem vyprodukovalo Německo (téměř 20 % celkového objemu v EU-27), přičemž Polsko, Nizozemsko, Francie a Spojené království vyprodukovaly vždy mezi 14 % a 10 % celkového objemu. Francie byla zdaleka největším pěstitelem luštěnin (v roce 2011) a přadných rostlin (2010).

V evropské 27 se nejvíc pěstovala, pokud jde o zeleninu, rajčata, cibule a mrkev, z ovoce to byla jablka, pomeranče a broskve. V roce 2011 vypěstovaly v EU nejvíce zeleniny Itálie a Španělsko. Jejich společný podíl se rovnal dvěma pětinám (41,5 %) celkové produkce zeleniny v EU-27, která činila 57,5 milionu tun. Tyto dvě země byly rovněž největšími producenty ovoce ze všech členských států EU - v roce 2009 vypěstovala Itálie 21,6 milionu tun a Španělsko 11,2 milionu tun.

Z analýzy jednotlivých produktů vyplývá, že se produkce ovoce a čerstvé zeleniny soustředila jen v několika členských státech. V Itálii, Polsku a Francii se například v roce 2011 vypěstovaly téměř tři pětiny produkce jablek EU-27 (u Francie se jedná o údaje za rok 2010) a prakticky všechny pomeranče se vypěstovaly ve Španělsku a Itálii (jen poměrně malý podíl pocházel z Řecka a Portugalska). Asi dvě třetiny (kolem 64 %) všech rajčat vypěstovaných v EU-27 pocházely z Itálie a Španělska, téměř polovina veškeré cibule vypěstované v EU-27 (kolem 46 %) je z Nizozemska nebo Španělska.

Maso a mléko

Tabulka 2 uvádí souhrnné údaje o řadě různých zemědělských produktů živočišné výroby. Hlavním masným výrobkem produkovaným v EU-27 bylo vepřové maso (22,4 milionů tun v roce 2011), jehož výroba byla téměř trojnásobná oproti porcovanému hovězímu/telecímu masu (7,8 milionů tun); produkce skopového masa byla v Unii poměrně nízká (0,7 milionů tun).

Čtvrtina (25,0 % nebo téměř 5,6 milionu tun) produkce vepřového masa v EU-27 v roce 2011 pocházela z Německa, druhým největším výrobcem je Španělsko (15,5 %) a třetím potom Francie (8,9 %). Za zmínku stojí rovněž množství vyprodukované v Polsku (8,1 %) a v Dánsku (7,7 %). Z Francie pocházela téměř jedna pětina (19,9 % nebo téměř 1,7 milionu tun) veškerého hovězího/telecího masa vyprodukovaného v roce 2011 v EU-27. Nad jeden milion tun tohoto masa vyprodukovaly dále už jen Německo a Itálie. V celkové produkci hovězího masa v EU-27 zaujímá významné místo rovněž Irsko (7,0 %). Produkci skopového masa dominovalo v roce 2011 Spojené království s podílem ve výši 39,4 % (téměř 0,3 milionu tun), následovalo Španělsko (17,8 %), Francie (11,6 %), Řecko (9,7 %) a Irsko (6,6 %).

Členské státy EU mají velmi rozdílnou strukturu, pokud jde o produkci mléčných výrobků, a to s ohledem na hospodářství, velikost stád dojnic a dojivost. Odhaduje se, že v roce 2011 se v EU-27 nakoupilo 140 milionů tun mléka. Na obrázku 5 můžeme vidět, že z více než jedné třetiny (36,1 %) celkového množství plnotučného mléka spotřebovaného v EU-27 v roce 2011 byl vyroben sýr, z další největší části mléka (28,1 %) se vyrobilo máslo. O něco více než jedna desetina celkového množství plnotučného mléka spotřebovaného v EU-27 byla využita jako konzumní mléko (12,6 %) či smetana (11,8 %). Nejvíce mléka se v roce 2011 v EU-27 nakoupilo v Německu a Francii. Tyto země rovněž stojí za největší produkcí másla a sýrů; společně tyto země vytvořily 40 % až 50 % těchto tří mléčných výrobků z celkové produkce EU-27.

Zdroje a dostupnost údajů

Roční statistiky produkce řady konkrétních plodin se sbírají na základě nařízení Rady, ale údaje týkající se čerstvé zeleniny a ovoce se shromažďují na základě různých neformálních dohod s členskými státy EU.

Statistiky zemědělských plodin se týkají sklizené produkce. Zemědělská výroba plodin je synonymem sklizené produkce a zahrnuje množství uvedená na trh, množství spotřebovaná přímo v hospodářství, ztráty a odpad v hospodářství a ztráty během přepravy, uskladnění a balení.

Statistiky mléka, vajec a masných produktů se shromažďují na základě právních předpisů Společenství. Produkce mléka zahrnuje zemědělskou produkci kravského, ovčího, kozího a buvolího mléka. Rozlišuje se mléko nakoupené mlékárnami a mléko vyprodukované v hospodářství. Nakoupené mléko je pouze částí celkového množství vyprodukovaného v hospodářství. Zbytek je většinou využit k vlastní spotřebě, přímému prodeji a krmení zvířat.

Produkce masa vychází z hmotnosti jatečně upraveného těla určeného pro lidskou spotřebu. Hmotností jatečně upraveného těla se obecně rozumí hmotnost vychladlého těla poraženého zvířete, avšak přesná definice se liší v závislosti na druhu zvířete.

Kontext

Informace o zemědělských produktech lze využít k analýze vývoje zemědělských trhů. Lze díky nim zkoumat rozdíly v cyklech a výrobních postupech. Tyto statistiky lze využít rovněž ke studiu, jak trhy reagují na různá opatření. Údaje o zemědělské výrobě zahrnují rovněž informace o nabídce, díky nimž lze pochopit vývoj cen, který je důležitý především pro obchodníky se zemědělskými komoditami a politické analytiky.

V říjnu 2007 přijala Rada nařízení, kterým se stanoví jednotná společná organizace zemědělských trhů (nařízení č. 1234/2007). Jeho účelem bylo snížit objem právních předpisů v zemědělství, zvýšit jejich transparentnost a zpřístupnit zemědělskou politiku. Mezi začátkem roku 2008 a 2009 nahradila jednotná společná organizace trhů 21 jednotlivých trhů s různými produkty jako ovoce a zelenina, obiloviny, maso, vejce, mléčné výrobky, cukr nebo víno.

V letech 2003 a 2008 proběhly rozsáhlé reformy společné zemědělské politiky (SZP). V létě 2010 byla uspořádána konzultace týkající se vývoje budoucí zemědělské politiky. Byly stanoveny tři klíčové oblasti, na něž byly zúčastněné strany dotázány: zabezpečení potravin, problematika životního prostředí a rozmanitost venkova. V listopadu 2010 vypracovala Evropská komise sdělení (KOM(2010) 672 v konečném znění) uvádějící program rozvoje zemědělské politiky s názvem „Budoucnost SZP po roce 2020: Řešení problémů v oblasti potravin a přírodních zdrojů a územní problematiky“. V dokumentu jsou podrobně uvedeny hlavní problémy, s nimiž se bude v nadcházejícím desetiletí potýkat zemědělství EU. Jedná se například o to, jak zachovat produkci potravin v EU tak, aby se zajistilo dlouhodobé zabezpečení potravin, podpořila se zemědělská společenství, jež poskytují širokou škálu kvalitních produktů, a současně se zaručilo dodržení požadavků na životní prostředí, vodu, zdraví zvířat a rostlin. V říjnu 2011 následoval balíček legislativních návrhů (anglicky) o budoucnosti SZP: mimo jiné obsahoval návrh reformy stávajícího nařízení o společné organizaci trhů se zemědělskými produkty (nařízení o jednotné společné organizaci trhů) (KOM(2011) 626 v konečném znění/3). Cílem návrhu je sjednotit, zjednodušit a rozšířit ustanovení na základě předchozích zkušeností s veřejnými zásahy, soukromým skladováním, výjimečnými či nouzovými opatřeními a podporou. Výjimečná opatření na podporu trhu, jež jsou v návrhu uvedena, souvisejí s obecnými opatřeními proti narušování trhu a opatřeními pro případy nákazy zvířat nebo ztráty důvěry spotřebitelů v důsledku ohrožení zdraví veřejnosti, zvířat nebo rostlin. Tato revidovaná zemědělská politika má být zavedena v lednu 2014.

Další informace z Eurostatu

Publikace

Hlavní tabulky

Agricultural products (t_apro)
Crops products (t_apro_cp)
Poultry farming (t_apro_ec)
Milk and milk products (t_apro_mk)
Animal production (t_apro_mt)
Regional Agriculture Statistics (agr_r or reg_agr)

Databáze

Agricultural products (apro)
Crops products (apro_cp)
Poultry farming (apro_ec)
Milk and milk products (apro_mk)
Animal production (apro_mt)

Zvláštní sekce

Metodika / Metadata

Zdrojové údaje pro tabulky a obrázky (MS Excel)

Další informace

  • Statistiky plodin vycházejí z:
  • Statistiky mléka vycházejí ze:
  • Směrnice 2003/107/EC ze dne 5. prosince 2003, kterou se mění směrnice Rady 96/16/ES;
  • Směrnice 96/16/EC ze dne 19. března 1996 o statistických zjišťováních o mléku a mléčných výrobcích.
  • Statistiky hospodářských zvířat a masa vycházejí z:
  • Nařízení 1165/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o statistice chovu hospodářských zvířat a produkce masa a o zrušení směrnic Rady 93/23/EHS, 93/24/EHS a 93/25/EHS.

Externí odkazy

Související články