Archive:Statistiky cen zemního plynu

Extrakce údajů z databáze: červen 2017. Nejnovější údaje: Další informace z Eurostatu, Hlavní tabulky a Databáze. Plánovaná aktualizace článku: září 2018.

Tabulka 1: Ceny zemního plynu, druhé pololetí, 2014–2016
(EUR/kWh)
Zdroj: Eurostat (nrg_pc_202) a (nrg_pc_203)

Obrázek 1: Ceny zemního plynu pro spotřebitele v domácnostech, druhé pololetí roku 2016
(EUR/kWh)
Zdroj: Eurostat (nrg_pc_202)

Obrázek 2: Vývoj cen zemního plynu pro spotřebitele v domácnostech, EU-28, 2008–2016
(EUR/kWh)
Zdroj: Eurostat (nrg_pc_202)

Obrázek 3: Změna cen zemního plynu pro spotřebitele v domácnostech ve srovnání s obdobím o 12 měsíců dříve, druhé pololetí roku 2016
(%)
Zdroj: Eurostat (nrg_pc_202)

Obrázek 4: Zemní plyn – podíl daní a poplatků odváděných spotřebiteli v domácnostech, druhé pololetí roku 2016
(%)
Zdroj: Eurostat (nrg_pc_202)

Obrázek 5: Ceny zemního plynu pro průmyslové spotřebitele, druhé pololetí roku 2016
(EUR/kWh)
Zdroj: Eurostat (nrg_pc_203)

Obrázek 6: Vývoj cen zemního plynu pro průmyslové spotřebitele, EU-28, 2008–2016
(EUR/kWh)
Zdroj: Eurostat (nrg_pc_203)

Obrázek 7: Změna cen zemního plynu pro průmyslové spotřebitele ve srovnání s obdobím o 12 měsíců dříve, druhé pololetí roku 2016
(%)
Zdroj: Eurostat (nrg_pc_203)

Obrázek 8: Zemní plyn – podíl nevratných daní a poplatků odváděných průmyslovými spotřebiteli, druhé pololetí roku 2016
(%)
Zdroj: Eurostat (nrg_pc_203)

Tento článek pojednává o vývoji cen zemního plynu pro průmyslové spotřebitele a spotřebitele v domácnostech v Evropské unii (EU); zahrnuje rovněž údaje o cenách v Lichtenštejnsku, Bývalé jugoslávské republice Makedonii, Srbsku, Turecku, Bosně a Hercegovině, Moldavsku a poprvé i na Ukrajině.

Ceny energií v EU závisí na řadě různých podmínek nabídky a poptávky, včetně zeměpisné polohy, skladby zdrojů energie daného státu, diverzifikace dovozu, nákladů na sítě, nákladů na ochranu životního prostředí, nepříznivých povětrnostních podmínek nebo výše spotřebních a jiných daní. Je třeba vzít v úvahu, že ceny uvedené v tomto článku zahrnují daně, poplatky a DPH, pokud jde o spotřebitele v domácnostech, ale nezahrnují vratné daně a poplatky a DPH pro průmyslové spotřebitele / podniky.

Hlavní statistické výsledky

V tabulce 1 je uveden přehled průměrných cen zemního plynu za poslední tři roky (druhé pololetí každého roku) v eurech za kilowatthodinu (EUR/kWh).

Ceny zemního plynu pro spotřebitele v domácnostech

Pro spotřebitele v domácnostech (pro účely tohoto článku se definují jako střední spotřebitelé s roční spotřebou v rozmezí 20 gigajoulů (GJ) < spotřeba < 200 GJ) byla cena zemního plynu v druhé polovině roku 2016 z členských států EU nejvyšší ve Švédsku, Španělsku, Itálii, Portugalsku a v Nizozemsku (viz obrázek 1). Nejnižší ceny zemního plynu byly v Bulharsku, Rumunsku a Estonsku. Cena zemního plynu pro domácnosti ve Švédsku činila 0,114 EUR/kWh, což byl více než trojnásobek ceny účtované v Bulharsku (0,031 EUR/kWh).

Průměrná cena v EU-28 – vážený průměr cen za použití nejnovějších údajů (z roku 2015) o množství spotřeby v domácnostech – činila 0,064 EUR/kWh.

Vývoj cen zemního plynu pro spotřebitele v domácnostech v EU-28 od první poloviny roku 2008 je znázorněn na obrázku 2. Tyto ceny se obecně mezi prvním a druhým pololetím každého roku zvyšovaly a poté vždy mezi druhým pololetím jednoho roku a prvním pololetím roku následujícího poklesly. Jedinou výjimkou byl pokles cen mezi prvním a druhým pololetím roku 2009. V EU-28 pozorujeme celkový trend růstu cen zemního plynu, a to z 0,052 EUR/kWh v prvním pololetí roku 2010 na zatím nejvyšší hodnotu 0,072 EUR/kWh ve druhém pololetí roku 2014. Pokles mezi druhým pololetím roku 2015 a první pololetím roku 2016 byl větší než v ostatních letech zachycených v tomto článku a zvýšení ceny v následujícím období, tzn. mezi prvním a druhým pololetím 2016, bylo neobvykle mírné.

Na obrázku 3 je znázorněna změna cen zemního plynu pro spotřebitele v domácnostech, včetně všech daní (včetně DPH) a poplatků, v národních měnách mezi druhým pololetím 2015 a druhým pololetím 2016; tyto ceny klesly během posuzovaného období ve 22 z 25 členských států EU, z nichž máme k dispozici údaje – Kypr, Malta a Finsko dotčené údaje neposkytují. V Chorvatsku a Bulharsku klesly ceny zemního plynu dokonce o 20,4 %, značné snížení bylo zaznamenáno rovněž v Portugalsku (17,0 %) a Lotyšsku (16,3 %). Ceny zemního plynu mezi druhým pololetím roku 2015 a druhým pololetím roku 2016 vzrostly pro spotřebitele v domácnostech pouze ve třech členských státech, a to vždy mírně: ve Švédsku (0,2 %), Nizozemsku (0,6 %) a Maďarsku (1,5 %).

Podíl daní a poplatků na celkové maloobchodní ceně zemního plynu pro spotřebitele v domácnostech je zobrazen na obrázku 4. Relativní podíl daní byl v druhém pololetí 2016 nejmenší ve Spojeném království (7,0 %), kde se na základní cenu uplatnila relativně nízká DPH. Nejvyšší daně se odváděly v Dánsku, kde daně a poplatky tvořily 58,3 % celkové ceny. Více než polovinu ceny tvořily daně a poplatky rovněž v Nizozemsku (50,7 %).

Ceny zemního plynu pro průmyslové spotřebitele

Pro průmyslové spotřebitele (pro účely tohoto článku se definují jako střední spotřebitelé s roční spotřebou v rozmezí 10 000 GJ < spotřeba < 100 000 GJ) byla cena zemního plynu v druhé polovině roku 2016 z členských států EU nejvyšší ve Finsku (0,044 EUR/kWh), Švédsku a Francii (obě země 0,038 EUR/kWh); nejnižší byla naopak v Bulharsku (0,019 EUR/kWh) – viz obrázek 5. Průměrná cena v EU-28 – vážený průměr cen za použití nejnovějších údajů (z roku 2015) z jednotlivých států o množství spotřeby průmyslovými spotřebiteli – činila 0,030 EUR/kWh.

Vývoj cen zemního plynu pro průmyslové spotřebitele v EU-28 od první poloviny roku 2008 je znázorněn na obrázku 6: tyto ceny nevykazují stejný vývoj v rámci roku jako u spotřebitelů v domácnostech (viz obrázek 2). Po poklesu na minimální hodnotu 0,030 EUR/kWh v druhém pololetí 2009 se ceny zemního plynu pro průmyslové spotřebitele každé pololetí zvyšovaly až na maximální hodnotu 0,041 EUR/kWh v prvním pololetí 2013, poté sedm po sobě následujících pololetí neustále klesaly, až ve druhém pololetí 2016 opět dosáhly téhož minima (0,030 EUR/kWh).

Na obrázku 7 je znázorněna změna cen zemního plynu pro průmyslové spotřebitele, včetně všech nevratných daní a poplatků v národních měnách mezi druhým pololetím 2015 a druhým pololetím 2016; tyto ceny klesly během dotčeného období ve 23 z 26 členských států EU, z nichž máme k dispozici údaje – Kypr a Malta dotčené údaje neposkytují. Největší pokles cen byl zaznamenán v Bulharsku (28,7 %) a Portugalsku (27,2 %), o více než 20,0 % klesly ceny rovněž v Polsku, Řecku a Chorvatsku. Naopak mezi druhým pololetím 2015 a druhým pololetím 2016 se ceny zemního plynu zvýšily pouze ve třech členských státech, a to v Litvě (12,4 %), ve Finsku (4,3 %) a Francii (3,0 %).

Na obrázku 8 je znázorněn podíl nevratných daní a poplatků pro průmyslové spotřebitele na celkové ceně zemního plynu. Nejnižší relativní podíl činily daně u průmyslových spotřebitelů v druhém pololetí roku 2016 v Litvě, kde se žádné daně z energií ani jiné poplatky neodvádí. Nejvyšší podíl daní na ceně byl zaznamenán ve Finsku (35,7%), Rumunsku (31,7%) a Dánsku (30,6 %).

Zdroje a dostupnost údajů

Definice spotřebitelů v domácnostech

V tomto článku se odkazy na spotřebitele v domácnostech týkají středního pásma standardní spotřeby domácností s roční spotřebou zemního plynu (v úvahu se bere pouze plyn vedený potrubím) mezi 5 600 kWh a 56 000 kWh (20 gigajoulů (GJ) a 200 GJ). Všechny údaje vyjadřují spotřebitelské maloobchodní ceny včetně daní (včetně DPH) a poplatků. Ceny zemního plynu pro spotřebitele v domácnostech nevykazují Finsko, Kypr a Malta.

Je třeba vzít v úvahu, že srovnání cen mezi lety 2015 a 2016 se provádí v národních měnách, aby se vyloučil vliv výkyvů směnných kurzů mezi národními měnami a eurem u těch členských států EU a nečlenských zemí, jež nepoužívají euro.

Definice průmyslových spotřebitelů

V tomto článku se odkazy na průmyslové spotřebitele týkají středního pásma standardní průmyslové spotřeby s roční spotřebou zemního plynu mezi 2 778 a 27 778 GWh (10 000 a 100 000 GJ). Ceny jsou uvedeny jako základní ceny zemního plynu, včetně všech nevratných daní a poplatků.

Ceny zemního plynu pro průmyslové spotřebitele nevykazují Kypr a Malta. Tyto údaje nezahrnují množství zemního plynu používané k chemickým procesům nebo k výrobě elektřiny a/nebo ke kombinované výrobě elektřiny a tepla.

Metodika

Kvůli změně metodiky v roce 2007 došlo k přerušení řad, k dispozici jsou tudíž jen relativně krátké časové řady. Nicméně i během tohoto relativně krátkého období ceny zemního plynu značně kolísaly.

V EU je transparentnost cen energií zaručena tím, že jsou členské státy EU povinny zasílat Eurostatu informace o cenách pro různé kategorie průmyslových spotřebitelů, údaje o podílech na trhu, prodejních podmínkách a systémech stanovení cen; ceny pro spotřebitele v domácnostech poskytují členské státy dobrovolně.

Sazby za plyn a cenové režimy se mezi jednotlivými dodavateli liší. Mohou, zejména u velkých průmyslových spotřebitelů, vycházet z vyjednaných smluv. U menších spotřebitelů jsou většinou stanoveny podle množství spotřebovaného plynu a dalších charakteristik; většina sazeb zahrnuje rovněž určitou formu pevných poplatků. U zemního plynu proto nelze hovořit o jednotné ceně. Ke srovnání cen v čase a mezi členskými státy EU tento článek představuje informace o pásmech spotřeby u spotřebitelů v domácnostech a u průmyslových spotřebitelů. Existují celkem tři různé typy domácností, u nichž se údaje o cenách zemního plynu shromažďují podle různých pásem roční spotřeby. U průmyslových spotřebitelů se údaje o cenách zemního plynu shromažďují pro celkem šest různých typů spotřebitelů.

Právním základem pro shromažďování statistik cen zemního plynu účtovaných průmyslovým spotřebitelům je rozhodnutí Evropské komise (2007/394/ES) ze dne 7. června 2007, kterým se mění směrnice Rady (90/377/EHS) s ohledem na metodu, která se použije pro zjišťování cen plynu a elektřiny. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/92/ES ze dne 22. října 2008 se týká postupů pro zvýšení transparentnosti cen plynu a elektřiny účtovaných konečným průmyslovým velkoodběratelům. Jak je uvedeno výše, ceny zemního plynu pro domácnosti se shromažďují na dobrovolném základě.

Shromážděné ceny jsou průměrnými cenami za období šesti měsíců (půlrok či pololetí) od ledna do června (první polovina nebo pololetí) a od července do prosince (druhá polovina nebo druhé pololetí) každého roku. Ceny zahrnují základní cenu zemního plynu, poplatky za přenos a distribuci, pronájem plynoměru a další služby. Jednotkou ceny zemního plynu je euro za kilowatthodinu (EUR/kWh).

Kontext

Klíčovými prvky strategie dodávek energií každé země jsou cena a spolehlivost dodávek energií. Ceny zemního plynu jsou obzvláště důležité pro mezinárodní konkurenceschopnost, neboť plyn může pro průmyslové podniky a subjekty poskytující služby představovat významnou část celkových nákladů na energie. Na rozdíl od ceny za jiná fosilní paliva, s nimiž se obvykle na světových trzích obchoduje za relativně jednotné ceny, v cenách zemního plynu existují mezi členskými státy EU větší rozdíly.

Těmito záležitostmi se zabývalo sdělení Evropské komise Řešení problému vyšších cen ropy (KOM(2008) 384), v němž se požaduje efektivnější využívání energií v EU a menší závislost na fosilních palivech, konkrétně využitím přístupu stanoveného v souboru opatření v oblasti klimatických změn a obnovitelných energií.

EU přistoupila ve druhé polovině devadesátých let 20. století k liberalizaci trhů s elektřinou a zemním plynem. Směrnice přijaté v roce 2003 stanovily společná pravidla pro vnitřní trhy s elektřinou a zemním plynem. Byly stanoveny lhůty, do kdy mají být trhy otevřeny, což spotřebitelům umožnilo vybrat si svého dodavatele: tímto datem byl 1. červenec 2004 pro průmyslové spotřebitele a 1. červenec 2007 pro všechny spotřebitele (včetně domácností). Některé členské státy EU tato odvětví liberalizovala dříve, jiné přijímaly nezbytná opatření pomaleji. Na mnoha trzích s elektřinou a zemním plynem stále existují značné překážky vstupu – je to patrné na řadě trhů, na nichž stále dominuje (téměř) monopolní dodavatel. V červenci 2009 přijaly Evropský parlament a Rada třetí balíček legislativních návrhů (v angličtině), jehož cílem bylo zajistit reálný a účinný výběr dodavatelů a výhody pro spotřebitele. Má se za to, že vyšší transparentnost cen zemního plynu a elektřiny by měla napomoci spravedlivé hospodářské soutěži tím, že spotřebitelům pomůže vybrat si mezi různými zdroji energie (ropa, uhlí, zemní plyn a obnovitelné zdroje energie) a mezi různými dodavateli. Transparentnost cen energií může být ještě účinnější, pokud budou ceny a systémy jejich stanovení zveřejněny a co nejvíce šířeny.