Statistics Explained

Archive:Produkce a dovoz energie

Revision as of 15:09, 27 August 2013 by Debusmc (talk | contribs)
Údaje ze srpna 2012. Nejnovější údaje: Další informace z Eurostatu, Hlavní tabulky a databáze.
Tabulka 1: Produkce energie, 2000 a 2010
(miliony tun ropného ekvivalentu) - Zdroj: Eurostat (ten00076), (ten00080), (ten00077), (ten00079), (ten00078) a (ten00081)
Obrázek 1: Produkce primární energie, EU-27, 2010
(% z celkové produkce, na základě tun ropného ekvivalentu) - Zdroj: Eurostat (ten00080), (ten00077), (ten00079), (ten00078), (ten00081) a (ten00082)
Obrázek 2: Vývoj produkce primární energie
(podle druhu paliva), EU-27, 2000–2010
(2000=100, na základě tun ropného ekvivalentu) - Zdroj: Eurostat (ten00076), (ten00081), (ten00080), (ten00079), (ten00078) a (ten00077)
Tabulka 2: Čistý dovoz primární energie, 2002-2010 - Zdroj: Eurostat (nrg_100a) a (tps00001)
Tabulka 3: Hlavní původ dovozu primární energie, EU-27, 2002–2010
(podíl dovozu ze zemí mimo EU-27 v %) - Zdroj: Eurostat (nrg_122a), (nrg_123a) a (nrg_124a)
Tabulka 4: Míra energetické závislosti, EU-27, 2000–2010
(podíl čistého dovozu na hrubé domácí spotřebě a zásobnících v %, na základě tun ropného ekvivalentu) – Zdroj: Eurostat (nrg_100a), (nrg_101a), (nrg_102a) a (nrg_103a)
Obrázek 3: Míra energetické závislosti – všechny produkty, 2010
(podíl čistého dovozu na hrubé domácí spotřebě a zásobnících v %, na základě tun ropného ekvivalentu) – Zdroj: Eurostat (tsdcc310) a (nrg_100a)

Závislost Evropské unie (EU) na dovozu energie, zejména ropy a v poslední době i zemního plynu, je důvodem, proč se politiky zaměřují na řešení otázky bezpečnosti dodávek energie. Tento článek se zabývá otázkami produkce primární energie v EU a zvyšující se závislosti na dovozu energie z nečlenských zemí v důsledku schodku mezi produkcí a spotřebou. Skutečností je, že v roce 2010 více než polovina (54,1 %) hrubé domácí spotřeby energie EU-27 pocházela z dovezených zdrojů.

Hlavní statistické výsledky

Primární produkce

Produkce primární energie v EU-27 dosáhla v roce 2010 celkem 830,9 milionu tun ropného ekvivalentu (toe). Jednalo se o první vzestup produkce od roku 2001. Objem primární energie se ve srovnání s rokem 2009 zvýšil o 17,2 mil. toe. Ze srovnání za delší období vyplývá, že produkce primární energie v EU-27 byla v roce 2010 o 109,7 mil. toe nižší než o deset let dříve. Obecně klesající trend produkce v EU-27 lze alespoň částečně přičíst vyčerpávání surovin a/nebo názoru producentů, kteří považují využívání omezených zdrojů za neekonomické.

Z členských států dosahovalo nejvyšší úrovně produkce primární energie Spojené království, a to 17,8 % z celkového objemu EU-27; znamenalo to podstatné snížení ve srovnání s podílem o desetiletí dříve (28,7 % z celkového objemu EU-27 v roce 2000). Dalšími největšími producenty primární energie byly Francie (16,2 %) a Německo (15,8 %), na dalším místě bylo Nizozemsko (8,4 %) a Polsko (8,1 %) – viz tabulka 1. Spojené království zaznamenalo zdaleka největší snížení produkce primární energie (v období let 2000 až 2010 produkce klesla o 122,2 mil. toe); další největší pokles zaznamenalo Polsko (11,9 mil. toe). Největší nárůst produkce primární energie během desetiletého období 2000–2010 byl zaznamenán v Nizozemsku (12,4 mil. toe), Francii (5,0 mil. toe) a Švédsku (3,1 mil. toe).

Produkce primární energie v EU-27 byla v roce 2010 rozložena na řadu různých energetických zdrojů, z nichž nejdůležitějším byla jaderná energie (28,5 % z celkové produkce). Obzvláštního významu dosáhla v Belgii, Francii a na Slovensku, kde se na národní produkci primární energie podílela více než polovinou. Přibližně pětinou se na celkové produkci primární energie EU-27 podílely obnovitelné zdroje energie (20,1 %), tuhá paliva (19,6 %, převážně uhlí) a zemní plyn (18,8 %), zatímco surová ropa (11,7 %) tvořila zbývající podíl na celkové produkci (viz obrázek 1). Produkce primární energie z obnovitelných zdrojů energie v EU-27 v roce 2010 poprvé převýšila zemní plyn a tuhá paliva, přičemž surovou ropu překonala v roce 2006.

Růst primární produkce z obnovitelných zdrojů energie byl vyšší než ze všech ostatních druhů energie a zvláště silný je od roku 2002 (viz obrázek 2). Skutečně se zdá, že v uvedeném roce nastal určitý předěl, kdy došlo ke zrychlení produkce energie z obnovitelných zdrojů, jež se v období let 2002 až 2010 zvýšila o 70,9 %. Naopak úroveň produkce z ostatních primárních zdrojů energie v letech 2000 až 2010 obecně klesla. Nejvyšší pokles produkce primární energie byl zaznamenán u surové ropy (-43,6 %), zemního plynu (-24,9 %) a tuhých paliv ( 23,5 %), přičemž k mírnějšímu poklesu, o 3,0 %, došlo u jaderné energie.

Dovoz

V důsledku útlumu primární produkce černého uhlí, lignitu, surové ropy, zemního plynu a v nedávné době i jaderné energie se EU ocitla v situaci, kdy stále více závisí na dovozu primární energie, aby uspokojila poptávku. Dovoz primární energie zemí EU-27 v roce 2010 převýšil vývoz přibližně o 952,3 mil. toe. Největšími čistými dovozci primární energie byly obecně nejlidnatější členské státy, s výjimkou Spojeného království a Polska (které stále mají vlastní zásoby ropy či zemního plynu a uhlí). Od roku 2004 bylo z členských států EU čistým vývozcem primární energie pouze Dánsko (viz tabulka 2).

V posledních letech se poněkud změnil původ dovozu energie do EU-27, jelikož Rusko si udrželo své postavení hlavního dodavatele surové ropy a zemního plynu a stalo se největším dodavatelem černého uhlí (viz tabulka 3). V roce 2010 pocházelo přibližně 34,5 % dovozu surové ropy do EU-27 z Ruska; byl to největší podíl zaznamenaný v letech 2002 až 2010 (v roce 2008 se dočasně snížil na 31,4 %). Rusko se v roce 2006 stalo hlavním dodavatelem černého uhlí, čímž předběhlo Jižní Afriku (Austrálii předstihlo v roce 2004 a Kolumbii v roce 2002); podíl Ruska na dovozu černého uhlí do EU-27 stoupl z 13,1 % v roce 2002 na 30,2 % v roce 2009, v roce 2010 se však poněkud snížil, a to na 27,1 %. Přes toto snížení zůstalo Rusko i v roce 2010 hlavním zdrojem dovozu černého uhlí do EU a jeho podíl byl podstatně vyšší než další v pořadí zaznamenaný Kolumbií (20,2 %). Naopak podíl Ruska na dovozu zemního plynu do EU-27 se v letech 2003 až 2010 snížil z 45,1 % na 31,8 %, zatímco podíl Kataru vzrostl z méně než 1 % na 8,6 %.

Zabezpečení dodávek primární energie do EU může být ohroženo, pokud se vysoký podíl dovozu soustředí na relativně malý počet partnerů. Téměř tři čtvrtiny (74,4 %) dovozu zemního plynu do EU-27 pocházelo v roce 2010 z Ruska, Norska či Alžírska, což znamená, že došlo k diverzifikaci dovozu, jelikož v roce 2009 na tyto tři země připadlo 79,2 % dovozu zemního plynu. Z podobné analýzy vyplývá, že 58,5 % dovozu surové ropy do EU-27 pocházelo z Ruska, Norska a Libye, zatímco 64,3 % dovozu černého uhlí pocházelo z Ruska, Kolumbie a USA. V letech 2002 až 2010 byla navázána nová partnerství v této oblasti, i když objem dovozu z těchto zemí je stále relativně malý. Tak tomu bylo zejména v případě dovozu surové ropy z Kazachstánu a Ázerbájdžánu či dovozu zemního plynu z Kataru a Libye.

Závislost EU-27 na dovozu energie se od osmdesátých letech 20. století, kdy činila necelých 40 % hrubé spotřeby energie, zvyšovala a v roce 2010 dosáhla 54,1 % (viz tabulka 4). Tento poslední údaj označoval druhý mírný pokles míry závislosti, která byla nejvyšší v roce 2008, kdy dosahovala 56,3 %. Nejvyšší míra energetické závislosti byla v roce 2010 zaznamenána u surové ropy (85,2 %) a zemního plynu (62,4 %). V uplynulém desetiletí (období let 2000 až 2010) rostla závislost na dodávkách tuhých paliv (29,2 %) a zemního plynu (27,6 %) z nečlenských zemí rychleji, než tomu bylo u surové ropy (12,7 %), u níž již byla vysoká. Od roku 2003 je čistý dovoz energie do EU-27 vyšší než její primární produkce; jinými slovy, více než polovina hrubé domácí spotřeby energie v EU-27 byla zajištěna čistým dovozem.

Dánsko, jakožto čistý vývozce, bylo v roce 2010 jediným členským státem EU-27 se zápornou mírou závislosti (viz obrázek 3). Z ostatních členských států vykazovalo nejnižší míru závislosti Estonsko, Rumunsko, Česká republika a Spojené království (jediné další země, které vykázaly závislost nižší než 30 %); ve stejném období byly Kypr, Malta a Lucembursko (téměř) zcela závislé na dovozu primární energie.

Zdroje a dostupnost údajů

Energetické komodity těžené nebo dobývané přímo z přírodních zdrojů se nazývají primární energetické zdroje, zatímco energetické komodity, které se vyrábějí z primárních energetických zdrojů v transformačních zařízeních, se nazývají odvozené produkty. Produkce primární energie zahrnuje domácí produkci primárních energetických zdrojů a dochází k ní v případě využití přírodních zdrojů například v uhelných dolech, ropných polích, hydroelektrárnách či při výrobě biopaliv. Jakmile spotřeba převýší primární produkci, je nutné tento deficit pokrýt dovozem primárních nebo odvozených produktů.

Teplo vyrobené v reaktoru při jaderném štěpení se považuje za primární produkci jaderného tepla, jinými slovy jaderné energie. Stanoví se buď na základě tepla skutečně vyrobeného, nebo na základě vykázané hrubé výroby elektřiny a stupně tepelného výkonu jaderné elektrárny. Primární produkce uhlí a lignitu představuje množství vytěžených nebo vyrobených paliv vypočítaná po všech úkonech, kterými se odstraní inertní složky.

Transformace energie z jedné formy do druhé, jako je výroba elektřiny nebo tepla v tepelných elektrárnách nebo výroba koksu v koksovnách, není považována za primární produkci.

Čistý dovoz se počítá jako objem dovozu minus ekvivalentní objem vývozu. Dovoz představuje všechny vstupy do tuzemska kromě objemu tranzitu (zejména prostřednictvím plynovodů a ropovodů); obdobně vývoz zahrnuje veškerá množství vyvážená z tuzemska.

Kontext

Více než polovina energie EU-27 pochází ze zemí mimo EU – a tento podíl za poslední desetiletí ve většině případů neustále roste. Většina této energie pochází z Ruska, jehož spory s tranzitními zeměmi v nedávných letech ohrozily plynulost dodávek. Například v období od 6. do 20. ledna 2009 byla přerušena dodávka zemního plynu z Ruska přes Ukrajinu.

Evropská komise přijala v listopadu 2008 druhý strategický přezkum energetické politiky (anglicky). Byl zaměřen na to, jak by mohla EU snížit svou závislost na dovážené energii, zlepšit tak bezpečnost dodávek a zároveň snížit emise skleníkových plynů. Na základě přezkumu byly členské státy vyzvány k energetické solidaritě, byl navržen akční plán pro zabezpečení udržitelných dodávek energie a přijat balíček návrhů týkajících se energetické účinnosti s cílem dosáhnout energetických úspor v klíčových oblastech, jako jsou budovy a elektrické spotřebiče.

V reakci na rusko-ukrajinskou plynovou krizi z ledna 2009 byl revidován legislativní rámec týkající se zabezpečení dodávek a v září 2009 přijala Rada Evropské unie směrnici 2009/119/ES, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných produktů. Účelem těchto opatření zaměřených na trh s ropou a zemním plynem bylo zajistit, aby všechny strany přijaly efektivní kroky k prevenci možného narušení dodávek a ke zmírnění jeho důsledků, a zároveň aby byl vytvořen mechanismus, v jehož rámci by členské státy spolupracovaly na účinném řešení jakýchkoli významných narušení dodávek ropy či zemního plynu, ke kterým by mohlo dojít. Byl stanoven koordinační mechanismus, který členským státům umožní reagovat v naléhavých případech jednotně a okamžitě.

Bohatá skladba zdrojů energie jakož i různorodost dodavatelů, přepravních tras a dopravních mechanismů mohou sehrát důležitou roli v zabezpečení dodávek energie. Vytváření spolehlivých partnerství s dodavatelskými, tranzitními a odběratelskými zeměmi se považuje za způsob, jak snížit rizika spojená s energetickou závislostí EU. V září 2011 přijala Evropská komise sdělení „Energetická politika EU: jednání s partnery za našimi hranicemi“ (KOM(2011) 539 v konečném znění).

V listopadu 2010 přijala Evropská komise iniciativu s názvem „Energie 2020 Strategie pro konkurenceschopnou, udržitelnou a bezpečnou energii“ (KOM(2010) 639 v konečném znění). Tato strategie definuje energetické priority na období deseti let a stanoví akce, které mají být přijaty k řešení řady výzev, včetně vytvoření trhu s konkurenceschopnými cenami a zabezpečenými dodávkami, posílení vedoucího postavení v technologické oblasti a účinného vyjednávání s mezinárodními partnery.

V témže měsíci přijala Evropská komise iniciativu s názvem „Priority energetických infrastruktur do roku 2020 a na další období – návrh na integrovanou evropskou energetickou síť“ (KOM(2010) 677 v konečném znění). Vymezuje prioritní koridory EU pro přenos elektřiny a přepravu zemního plynu a ropy. Byla rovněž navržena sada nástrojů s cílem usnadnit včasnou realizaci těchto prioritních infrastruktur.

V současné době se realizuje řada iniciativ zaměřených na výstavbu plynovodů mezi Evropou a jejími východními a jižními sousedy. Patří k nim plynovod Nord Stream (mezi Ruskem a EU přes Baltské moře), který byl zprovozněn v listopadu roku 2011, South Stream (mezi Ruskem a EU přes Černé moře), jehož dokončení je plánováno na rok 2015, a Nabucco (spojující oblast Kaspického moře a Střední východ s EU), jehož zprovoznění je plánováno na rok 2017.

Další informace z Eurostatu

Publikace

Hlavní tabulky

Energy Statistics - quantities (t_nrg_quant)
Total production of primary energy (ten00076)
Primary production of coal and lignite (ten00077)
Primary production of crude oil (ten00078)
Primary production of natural gas (ten00079)
Primary production of nuclear energy (ten00080)
Primary production of renewable energy (ten00081)
Renewable energy primary production: biomass, hydro, geothermal, wind and solar energy (ten00082)
Net imports of primary energy (ten00083)
Net imports of crude oil and petroleum products (ten00084)
Net imports of natural gas (ten00085)
Gross inland consumption of primary energy (ten00086)
Gross inland energy consumption, by fuel (tsdcc320)
Total gross electricity generation (ten00087)
Electricity generation by origin: hard coal (ten00088)
Electricity generation by origin: petroleum products (ten00089)
Electricity generation by origin: natural gas (ten00090)
Electricity generation by origin: nuclear (ten00091)
Electricity generation by origin: hydroelectricity (ten00092)
Electricity generation by origin: wind (ten00093)
Energy dependency (tsdcc310)
Combined heat and power generation (tsien030)
Share of biofuels in fuel consumption of transport (tsdcc340)

Databáze

Energy Statistics - quantities (nrg_quant)
Energy Statistics - supply, transformation, consumption (nrg_10)
Energy statistics - imports (by country of origin) (nrg_12)
Energy Statistics - exports (by country of destination) (nrg_13)

Metodika / Metadata

Zdrojové údaje pro tabulky a obrázky (MS Excel)

Externí odkazy

Související články