Statistics Explained

Statistika trestné činnosti

Údaje ze září 2011. Nejnovější údaje: Další informace z Eurostatu, Hlavní tabulky a Databáze.

V současné době dostupné statistiky Evropské unie (EU) týkající se trestné činnosti a trestního soudnictví odrážejí rozmanitost policejní práce a právních systémů v EU. Rozvoj statistik týkajících se trestné činnosti a trestního soudnictví je bezesporu teprve v počátcích, avšak pracuje se na vytvoření lépe srovnatelného systému.

Tabulka 1: Policisté, 1998–2008 - Zdroj: Eurostat (crim_plce), (tps00001) a (demo_r_d2jan)
Tabulka 2: Zločiny zaznamenané policií, 1998–2008
(1 000) - Zdroj: Eurostat (crim_gen)
Obrázek 1: Přečiny zaznamenané policií, EU-27, 2005–2008 (1)
(2005=100) - Zdroj: Eurostat (crim_gen)
Tabulka 3: Osoby ve výkonu trestu odnětí svobody , 1998–2008 - Zdroj: Eurostat (crim_pris), (tps00001) a (demo_r_d2jan)

Srovnání statistiky trestné činnosti mezi jednotlivými členskými státy by se měla v ideálním případě zaměřit na sledování trendů v čase, a ne tolik na přímé srovnávání úrovní kriminality v jednotlivých zemích v konkrétním roce. Údaje totiž mohou být ovlivněny řadou faktorů, například různými úrovněmi trestnosti, výkonností systémů trestního soudnictví a postupy policie při vyšetřování. Je také pravděpodobné, že poměrně velká část trestných činů není nikdy hlášena.

Hlavní statistické výsledky

V roce 2008 bylo v EU-27 1,7 milionu policistů. Ve srovnání se situací o pět let dříve tedy došlo k celkovému zvýšení jejich počtu o 2,5 % (kromě Bulharska – viz tabulka 1). Mezi lety 1998 a 2008 došlo k několika poměrně rychlým změnám ve velikosti národních policejních složek - například ve všech pobaltských členských státech byly policejní složky zredukovány o více než jednu pětinu. K o něco menšímu snížení počtu policistů přistoupila Česká republika (-4,0 %) a Rakousko (-0,7 %). Na druhou stranu docházelo i k rozšiřování policejních sborů – v Irsku a na Kypru nejméně o 20 %. Všechny ostatní členské státy (u nichž jsou k dispozici údaje za všechna sledovaná období) zaznamenaly zvýšení počtu policistů.

V roce 2008 bylo v EU-27 hlášeno přibližně 29 milionů trestných činů (viz tabulka 2). Od roku 2000 se počet zločinů hlášených v EU-27 zvyšoval, až dosáhl kolem roku 2003 maxima a poté až do roku 2008 každoročně klesal. Od nejvyššího počtu trestných činů hlášených v EU v roce 2003 se až do roku 2008 jejich počet v Polsku, na Maltě a v Anglii a Walesu (ve Spojeném království) snížil o 20 % či více. Obrázek 1 znázorňuje vývoj počtu hlášených trestných činů v letech 2005 až 2008: k nejvýraznějšímu poklesu v počtu hlášených trestných činů došlo v tomto období u kategorie krádeží motorových vozidel.

Počet osob ve výkonu trestu odnětí svobody v EU-27 se v letech 1998 až 2008 každoročně zvyšoval o 1,2 % a dosáhl celkové výše téměř 620 000 osob, což odpovídá 124 osobám ve výkonu trestu odnětí svobody na 100 000 příslušníků celkové populace. V tomto relativním vyjádření měly v roce 2008 nejvíce osob ve výkonu trestu odnětí svobody pobaltské členské státy a Polsko, a to více než 200 osob ve výkonu trestu odnětí svobody na 100 000 obyvatel. V České republice se v tomto období poměrný počet osob ve výkonu trestu odnětí svobody pohyboval těsně pod tímto maximem. Na druhé straně žebříčku byly v roce 2008 skandinávské země (Dánsko, Finsko a Švédsko, a také nečlenské země Island a Norsko - u obou údaje za rok 2007), Slovinsko a Irsko: všechny tyto země hlásily méně než 75 osob ve výkonu trestu odnětí svobody na 100 000 obyvatel. Ve Švýcarsku byl počet osob ve výkonu trestu odnětí svobody jen o něco málo vyšší (viz tabulka 3).

Zdroje a dostupnost údajů

Eurostat zveřejňuje statistiky trestné činnosti a systémů trestního soudnictví od roku 1950, pokud jde o celkový počet hlášených trestných činů, a od roku 1993, pokud jde o řadu konkrétních deliktů. Kromě toho se v databázi od roku 1987 ukládají rovněž statistiky počtu osob ve výkonu trestu odnětí svobody a od roku 1993 počet policistů. Údaje ze Spojeného království jsou hlášeny zvlášť pro jurisdikce Anglie a Walesu, Skotska a Severního Irska.

Srovnání statistiky trestné činnosti mezi jednotlivými zeměmi může ovlivnit řada faktorů, například:

  • rozdíly v právních řádech a systémech trestního soudnictví;
  • míra, v níž jsou trestné činy udávány policii a policií vyšetřovány;
  • rozdíly v časovém průběhu vyšetřování trestného činu (např. kdy byl trestný čin policii oznámen, kdy byl zjištěn podezřelý atd.);
  • různá pravidla pro záznam několikanásobných trestných činů pro účely statistiky;
  • různé druhy přečinů, jež jsou ve statistice vedeny v celkovém počtu trestných činů.

Proto by se měly předkládané informace analyzovat s přihlédnutím k těmto nedostatkům.

Rovněž údaje o počtu osob ve výkonu trestu odnětí svobody mohou být ovlivněny celou řadou faktorů, například:

  • počtem případů, o nichž jednají soudy;
  • procentem osob ve výkonu ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody;
  • délkou uložených trestů; počtem osob ve vyšetřovací vazbě;
  • datem, k němuž byly údaje sebrány (zejména v případech, kdy došlo k amnestii nebo jiným opatřením předčasného propuštění).

Počet osob ve výkonu trestu odnětí svobody je celkovým počtem dospělých a mladistvých vězňů (včetně osob ve vyšetřovací vazbě) k 1. září každého roku. Údaje zahrnují delikventy v zařízeních vězeňské správy, nápravných zařízeních pro mladistvé, zařízeních pro drogově závislé a v psychiatrických a jiných léčebnách.

Obecně platí, že by se srovnání mělo provádět na základě trendů, a nikoli na základě aktuální úrovně. Předpokládá se totiž, že hlavní rysy systému vyšetřování trestných činů zůstávají v jednotlivých zemích v průběhu času více méně stejné. Dochází však k různým změnám metodiky či definic a k častému přerušení časových řad.

Kontext

Postupné rušení hraničních kontrol uvnitř EU značně usnadnilo volný pohyb evropských občanů, ale usnadnilo rovněž páchání trestné činnosti, zejména proto, že orgány činné v trestním řízení a systémy trestního soudnictví obvykle působí pouze v rámci státu.

S přijetím Amsterodamské smlouvy si EU vytyčila za cíl zajistit společný prostor svobody, bezpečnosti a práva. Tento cíl v roce 2004 dále rozvinul Haagský program, v němž bylo vytyčeno deset prioritních oblastí: posílení základních práv a občanství; protiteroristická opatření; vymezení vyváženého přístupu k migraci; rozvoj integrovaného řízení vnějších hranic EU; stanovení společného azylového řízení; maximalizace pozitivního dopadu migrace; nalezení patřičné rovnováhy mezi soukromím a bezpečností při sdílení informací; rozvoj strategického plánu pro boj proti organizovanému zločinu; vytvoření skutečného evropského prostoru spravedlnosti a sdílení odpovědnosti a solidarity.

Členské státy se dohodly, že v rámci harmonizace a rozvoje systémů evidence trestné činnosti a systémů trestního soudnictví sblíží své definice přečinu a výše trestů za určité typy přečinů. Dále je stanoveno, že rozhodnutí soudů jednotlivých členských států budou uznávána v ostatních členských státech, což je základ soudní spolupráce v trestních záležitostech. Byla rovněž vypracována celá řada nástrojů usnadňujících praktickou přeshraniční spolupráci.

Pokud jde o policejní spolupráci, EU se snaží umožnit orgánům činným v trestním řízení ve všech členských státech přístup k důležitým informacím (jako je DNA, otisky prstů, registrace motorových vozidel či databáze přistěhovalců) a zlepšit policejní spolupráci ve společném rámci ochrany osobních údajů. Přístup k informacím zajišťuje celá řada právních předpisů, mimo jiné Směrnice 2006/24/ES o uchovávání údajů, rámcové rozhodnutí 2006/960/SVV na podnět Švédska, prümské rozhodnutí Rady 2008/615/SVV a Nařízení 767/2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů mezi členskými státy.

Policejní spolupráci podnítily mimo jiné tyto právní předpisy: rámcové rozhodnutí 2002/465/SVV o společných vyšetřovacích týmech a Rozhodnutí Rady 2008/617/SVV o zlepšení spolupráce mezi zvláštními zásahovými jednotkami. Byla rovněž zřízena řada organizací/subjektů, jež mají napomáhat spolupráci mezi různými donucovacími orgány. Jedná se například o Evropskou policejní akademii (CEPOL), Evropský policejní úřad (Europol) nebo Evropskou agenturu pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Frontex). EU rovněž podporuje řadu národních a nadnárodních projektů prostřednictvím programů, jako je „Předcházení trestné činnosti a boj proti ní“ (Rozhodnutí Rady 2007/125/SVV).

První kroky ke srovnatelnějšímu systému statistiky trestné činnosti a trestního soudnictví byly nastíněny ve Sdělení Evropské komise (KOM(2006) 437) nazvaném „Rozvoj komplexní a soudržné strategie EU k mapování trestné činnosti a trestního soudnictví: Akční plán EU na období let 2006–2010“. Krátkodobým cílem byl sběr údajů na úrovni členských států a posouzení jejich kvality. Dlouhodobým cílem Generálního ředitelství pro vnitřní věci Evropské komise však bylo v úzké spolupráci s Eurostatem vytvořit harmonizovanou metodiku pro sběr statistik z celé EU, jež umožní srovnání struktury a trendů trestné činnosti v jednotlivých členských státech.

Mimořádného pokroku dosáhl sběr statistik souvisejících s údaji o policejních složkách a také rozvoj společného šetření viktimizace. Právě probíhá sběr údajů o praní peněz. Mezi další priority patří informace o obchodování s lidmi, korupci a kyberkriminalitě. Na konci roku 2011 bylo rovněž zahájeno pilotní šetření k posouzení úrovně a dopadu trestné činnosti na podniky v členských státech EU.

Další informace z Eurostatu

Publikace

Databáze

Crimes recorded by the police (crim_gen)
Crimes recorded by the police: homicide in cities (crim_hom_city)
Crimes recorded by the police: historical data (total crime) 1950-2000 (crim_hist)
Police officers (crim_plce)
Prison population (crim_pris)
Prison population: historical data 1987-2000 (crim_pris_hist)

Zvláštní sekce

Zdrojové údaje pro tabulky a obrázky (MS Excel)

Metodika / Metadata

Další informace

Externí odkazy

Související články

Retrieved from "https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Archive:Crime_statistics/cs&oldid=88299"