Statistics Explained

Statistika přepravy cestujících

Revision as of 10:52, 8 January 2020 by EXT-A-Redpath (talk | contribs) (update for 2019)

Extrakce údajů z databáze: červen 2019.

Plánovaná aktualizace článku: říjen 2020.

Zaujalo nás

Na vnitrostátních železničních sítích v EU bylo přepraveno více než 9,6 miliardy cestujících.

V roce 2017 překonal počet cestujících v letecké dopravě v EU poprvé miliardovou hranici.

[[File:Seaborne passengers embarked and disembarked in all ports_2017-CS.XLSX]]

Cestující v námořní dopravě nalodění a vylodění ve všech přístavech, EU-28, 2002–2017

  • Osa y je oříznuta.
  • Zdroj: Eurostat (on-line datový kód: mar_mp_aa_cph)

Tento článek poskytuje podrobnosti týkající se aktuální situace a nejnovějšího vývoje v oblasti statistiky přepravy cestujících v Evropské unii (EU) na základě nejnovějších dostupných údajů. Předkládá informace o přepravě cestujících podle druhů dopravy, jako je silniční, železniční, letecká a námořní doprava. Hlavním způsobem přepravy cestujících je doprava osobním automobilem motivovaná touhou po větší mobilitě a flexibilitě. Vysoká závislost na používání automobilu jako prostředku přepravy cestujících v celé EU však přispěla ke zvýšené míře přetížení a znečištění v mnoha městských oblastech a na mnoha hlavních dopravních tepnách.

Celý článek

Rozdělení vnitrozemské přepravy cestujících podle druhu dopravy („modal split“)

Na obrázku 1 je znázorněno, že osobní automobily představovaly v roce 2016 82,9 % vnitrozemské přepravy cestujících v EU, přičemž autokary, autobusy a trolejbusy (9,4 %) a osobní vlaky (7,7 %) společně představovaly méně než desetinu veškeré dopravy (měřeno počtem vnitrozemských osobokilometrů (oskm) ujetých každým druhem).

Obrázek 1: Rozdělení vnitrozemské přepravy cestujících podle druhu dopravy („modal split“), 2016
(podíl na počtu osobokilometrů v %)
Zdroj:'‘ Eurostat (tran_hv_psmod)

Osobní automobil byl zdaleka nejdůležitějším způsobem přepravy cestujících ve všech členských státech. V Litvě a Portugalsku připadalo téměř 90 % veškeré osobní dopravy v roce 2016 na osobní automobily. Slovensko, Česko a Maďarsko byly jedinými členskými státy EU, kde byl podíl osobních automobilů nižší než tři čtvrtiny. U Maďarska se to projevilo nejvyšším podílem autokarů a autobusů (21,7 %) mezi členskými státy EU. Ještě vyšší podíl vykázala kandidátská země Turecko (28,5 %). Nejnižší podíl autokarů, autobusů a trolejbusů byl v Nizozemsku (3,0 %).

Členskými státy EU s nejvyšším podílem přepravy cestujících vlakem byly Rakousko (12,1 %) a Nizozemsko (11,0 %). To však bylo značně méně než v případě země ESVO Švýcarska, kde na vlaky v roce 2016 připadalo 19,8 % veškeré přepravy cestujících. Ve stejné době činil podíl přepravy vlakem 2,0 % v Estonsku a Slovinsku a ještě méně v Řecku a Litvě, stejně jako v Severní Makedonii a Turecku.

Cestující v železniční dopravě

Pokud jde o železniční dopravu, v roce 2017 bylo na vnitrostátních železničních sítích v EU přepraveno více než 9,6 miliardy cestujících (tabulka 1). Je třeba poznamenat, že ve všech zemích představovala mezinárodní doprava méně než 8 % celkové dopravy, s výjimkou Lucemburska, kde činila 28 %.

Souhrnem šestnáct členských států EU vykázalo zvýšení celkového počtu cestujících přepravených v letech 2016 a 2017. Největší nárůst byl zaznamenán v Rumunsku (+14,4 %), na Slovensku (+8,3 %) a v Estonsku (+7,3 %). Ve Slovinsku se naopak přeprava cestujících snížila o 4,7 %. Mimo EU zaznamenaly velký pokles železniční přepravy cestujících Černá Hora a Severní Makedonie (-27,9 % a -24,5 %).

Tabulka 1: Železniční přeprava cestujících podle typu přepravy, 2016–2017
(v tisících cestujících)
Zdroj: Eurostat (rail_pa_typepas)

Při pohledu na vývoj mezinárodní dopravy mezi lety 2016 a 2017 vykázalo největší nárůst Bulharsko (+52,3 %), Polsko (+35,5 %), Španělsko (+24,0 %) a Finsko (+21,0 %). Naopak největší pokles vykázala Itálie (-10,0 %) a Rumunsko (-7,6 %). Pokud jde o vývoj vnitrostátní dopravy, zaznamenalo největší nárůst Rumunsko (+14,5 %) a Litva (+7,7 %), zatímco Slovinsko vykázalo největší pokles (-4,8 %).

Pro srovnání relativního významu železniční dopravy mezi zeměmi lze údaje normalizovat vyjádřením osobní přepravy ve vztahu k obyvatelstvu (obrázek 2). Cestování po vnitrostátní železniční síti v Rakousku, Francii, Švédsku, Německu, Dánsku a Spojeném království dosahovalo v roce 2017 průměru více než 1 000 osobokilometrů na obyvatele; to bylo hluboce pod úrovní zaznamenanou ve Švýcarsku (2 211 osobokilometrů na obyvatele). Naproti tomu byl v roce 2017 nejnižší průměr vzdáleností ujetých po vnitrostátních železničních sítích mezi členskými státy EU zaznamenán v Řecku (103 osobokilometrů na obyvatele) a Litvě (107 osobokilometrů), přičemž ještě nižší průměr byl zaznamenám v kandidátských zemích Turecku (56 osobokilometrů na obyvatele) a Severní Makedonii (28 osobokilometrů na obyvatele).

Obrázek 2: Železniční přeprava cestujících podle typu přepravy, 2017
(osobokilometry na obyvatele)
Zdroj: Eurostat (rail_pa_typepas) a (demo_gind)

Pokud jde o mezinárodní železniční přepravu, mezi členskými státy EU vykazovaly v roce 2017 úrovně přesahující 100 osobokilometrů na obyvatele pouze Lucembursko (219 osobokilometrů na obyvatele), Francie (145 osobokilometrů na obyvatele) a Česko (136 osobokilometrů na obyvatele); tato úroveň byla rovněž překročena v zemi ESVO Švýcarsku (110 osobokilometrů na obyvatele). Tato čísla mohou mimo jiné odrážet blízkost mezinárodních hranic, podíl osob dojíždějících ze zahraničí na pracovní síle, přístup k vysokorychlostním železničním spojům a to, zda určitou zemí prochází nebo neprochází mezinárodní dopravní koridory.

Cestující v letecké dopravě

V roce 2017 překonal počet cestujících v letecké dopravě v EU poprvé miliardovou hranici (obrázek 3). Nejvyšší počet cestujících, pokud jde o členské státy EU, byl v roce 2017 přepraven ve Spojeném království (265 milionů cestujících), dále v Německu (212 milionů cestujících) a ve Španělsku (210 milionů cestujících). Prvních pět zemí s nevyšším počtem přepravených osob pak představovalo dvě třetiny celkové letecké dopravy v EU. Naopak Slovinsko zaznamenalo pouze 1,7 milionu cestujících.

Téměř polovina letecké přepravy cestujících se týkala letů v rámci EU (47 %), zatímco vnitrostátní přeprava představovala 17 % a přeprava mimo EU 36 % letecké přepravy cestujících. Pro všechny země platí, že nejvyšší podíl letů připadá na lety v rámci EU (pohybuje se od 45 % ve Francii po 92 % na Maltě). Při pohledu na přepravu mimo EU byl nejvyšší podíl zaznamenán ve Slovinsku (40 %) a nejnižší na Maltě (8 %). Podíl vnitrostátní přepravy byl vyšší než podíl přepravy mimo EU pouze v Itálii (22 %), Švédsku (20 %) a Španělsku (17 %).

Obrázek 3: Letecká přeprava cestujících podle typu přepravy, 2017
(v milionech přepravených cestujících)
Zdroj: Eurostat (avia_paoc)

Londýnské letiště Heathrow bylo v roce 2017 se 78 miliony přilétajících nebo odlétajících cestujících nejrušnějším letištěm v EU z hlediska počtu přepravených cestujících (obrázek 4). Letiště Heathrow od počátku časových řad v roce 1993 konstantně zůstává nejrušnějším letištěm v EU. Po něm následovalo — s určitým odstupem — pařížské letiště Charles de Gaulle (69 milionů), amsterdamské letiště Schiphol (68 milionů) a frankfurtské letiště (64 milionů). Stejná letiště byla největšími čtyřmi letišti v EU od roku 2011, kdy se amsterdamské letiště Schiphol posunulo z pátého na čtvrté místo.

Převážná většina cestujících přes tato čtyři nejrušnější letiště byli cestující na mezinárodních letech; nejnižší podíl zaznamenalo frankfurtské letiště (88,7 %), nejvyšší – 100,0 % – amsterdamské letiště Schiphol. Naproti tomu vnitrostátní lety představovaly v roce 2017 28,3 % ze 52 milionů cestujících přepravených přes páté nejrušnější letiště pro přepravu cestujících v EU, a to letiště Adolfo Suárez Madrid-Barajas. Podíly cestujících na vnitrostátních letech na letiště Paris-Orly a z něj (44,3 %), na letiště Roma-Fiumicino a z něj (28,1 %) a na barcelonské letiště a z něj (27,1 %) byly rovněž poměrně vysoké.

Obrázek 4: 15 největších letišť v EU-28, 2017
(v milionech přepravených cestujících)
Zdroj: Eurostat (avia_paoa)

Mapa 1 představuje některé prvky letecké přepravy cestujících mimo EU. Pokud jde o přepravu cestujících EU, na celosvětové úrovni jsou partnerským regionem s největším nárůstem (+38 % v letech 2016 a 2017) „asijské republiky bývalého Sovětského svazu“. Nejvyšší a setrvalý pokles Austrálie – 4,1 % – by mohl být částečně spojen s nárůstem na Blízkém a Středním východě (+9,8 %), což by znamenalo, že více cestujících létá do Austrálie s přestupem na letištích na Blízkém a Středním východě. Severní Afrika po několika letech poklesu rovněž zaznamenala významný nárůst (+19,5 %).

Mapa 1: Letecká přeprava cestujících mimo EU-28, EU-28, 2017
Zdroj: Eurostat (avia_paexcc)

Cestující v námořní dopravě

Pokud jde o námořní dopravu, celkový počet cestujících, kteří se v roce 2017 nalodili a vylodili v přístavech EU, se odhaduje na téměř 415 milionů, což oproti předchozímu roku představuje nárůst o 4,6 % (obrázek 5). Na rozdíl od pohybu zboží, kdy je v přístavech EU přibližně 60 % zboží vyloženo a 40 % naloženo, je rozdíl mezi počtem cestujících, kteří se v přístavech EU vylodí (připlují) a nalodí (odplují) obecně malý. Projevuje se tak skutečnost, že námořní přeprava cestujících v Evropě je převážně provozována vnitrostátními nebo vnitrounijními službami trajektové přepravy, přičemž tentýž cestující je do přístavních statistik přepravy cestujících započítán dvakrát (jednou při nalodění na trajekt v jednom přístavu EU a jednou při vylodění z téhož trajektu v jiném přístavu EU).

Obrázek 5: Cestující v námořní dopravě nalodění a vylodění ve všech přístavech, EU-28, 2002–2017
(v milionech)
Zdroj: Eurostat (mar_mp_aa_cph)

Téměř 74 milionů cestujících v námořní dopravě odbavených v italských přístavech a 70 milionů v řeckých přístavech představuje dohromady 35% podíl z celkového počtu cestujících, kteří se v roce 2017 nalodili a vylodili v přístavech EU. V důsledku toho byly Itálie a Řecko i nadále hlavními zeměmi z hlediska námořní přepravy cestujících na úrovni EU. Ve srovnání s rokem 2016 zaznamenaly obě země výrazný nárůst v počtu naloděných (+9,8 %) a vyloděných cestujících (+7,3 %). Po Itálii a Řecku následovalo Dánsko s téměř 43 miliony cestujících, kteří se v roce 2017 v této zemi nalodili a vylodili, což představuje nárůst o 3,1 % od roku 2016.

V porovnání s předchozím rokem zaznamenaly v roce 2017 největší relativní nárůst cestujících v námořní dopravě Lotyšsko (+37,5 %), Slovinsko (+33,0 %), Rumunsko (+25,0 % z nízké výchozí úrovně), Kypr (+22,8 %), Belgie (+13,7 %) a Island (+68,4 %). Oproti tomu pouze pět zemí vykázalo v roce 2017 pokles ve srovnání s předchozím rokem. Největší relativní pokles byl zaznamenán v Bulharsku (-28,0 % z nízké výchozí úrovně).

Table 2: Cestující v námořní dopravě nalodění a vylodění ve všech přístavech, 2014–2017
(v tisících)
Zdroj: Eurostat (mar_mp_aa) a (mar_mp_aa_cphd)

Ačkoliv cestující na výletních lodích představovali pouze 3,4 % z celkového počtu cestujících, kteří se v roce 2017 nalodili a vylodili v přístavech EU, je jejich role v přístavech a zemích, v nichž se soustředí výletní plavba, významná. Téměř 80 % z celkového počtu cestujících na výletních lodích, kteří se v roce 2017 nalodili a vylodili v evropských přístavech, tak učinilo v přístavech jedné z následujících čtyř zemí, a to v Itálii, Španělsku, Německu a Spojeném království. Cestující podnikající jednodenní výletní plavbu nejsou do těchto údajů zahrnuti.

Zdrojové údaje pro tabulky a grafy

Zdroje údajů

Většina statistik o vnitrozemské přepravě cestujících je založena na pohybu vozidel v každé z vykazujících zemí bez ohledu na stát registrace dotyčného vozidla nebo plavidla („zásada teritoriality“). Z toho důvodu se jednotka osobokilometr (oskm, která představuje jednoho cestujícího, který se přepravuje na vzdálenost jednoho kilometru) obecně považuje za spolehlivější měřítko, neboť počítání cestujících s sebou nese vyšší riziko dvojího započítávání, zvláště u mezinárodní dopravy. Metodika, kterou jednotlivé členské státy EU používají, není harmonizovaná pro silniční přepravu cestujících.

Rozdělení podle druhu dopravy („modal split“) rozeznává vnitrozemskou přepravu cestujících osobním automobilem, autokarem, autobusem či trolejbusem a vlakem; obvykle se týká pohybů na vnitrostátním území bez ohledu na stát registrace vozidla. Rozdělení přepravy cestujících podle druhů dopravy se vymezuje jako procentní podíl jednotlivých druhů a je založeno na údajích vyjádřených v osobokilometrech. Pro účely tohoto článku nezahrnuje úhrnná hodnota vnitrozemské přepravy cestujících domácí leteckou a lodní dopravu (vnitrozemskou leteckou a námořní dopravu).

Míru vnitrozemské přepravy cestujících (měřenou v osobokilometrech) lze rovněž vyjádřit v poměru k HDP; v tomto článku se ukazatel vykazuje na základě HDP ve stálých cenách pro referenční rok 2005. Tento ukazatel poskytuje informaci o vztahu mezi poptávkou cestujících a velikostí ekonomiky a umožňuje, aby byl vývoj poptávky po přepravě cestujících monitorován ve vztahu k hospodářskému vývoji.

Cestující v železniční dopravě

Cestujícím v železniční dopravě je kterákoli osoba cestující po železnici kromě obsluhy vlaku. Údaje o cestujících v železniční dopravě nejsou dostupné pro Maltu a Kypr (ani Island), neboť tyto země nemají železnice. Roční statistiky o cestujících ve vnitrostátní a mezinárodní železniční dopravě obvykle zahrnují pouze větší podniky železniční dopravy, i když některé země používají podrobné vykazování pro všechny provozovatele železniční dopravy.

Cestující v letecké dopravě

Statistiky o letecké dopravě se týkají vnitrostátní a mezinárodní dopravy měřené počtem přepravených cestujících; informace se shromažďují pro přílety a odlety. Přepravení cestující v letecké dopravě jsou všichni cestující přepravovaní daným letem započítaní pouze jednou, a nikoli opakovaně, za každý jednotlivý úsek daného letu. Cestující v letecké dopravě zahrnují všechny platící a neplatící cestující, jejichž cesta začíná nebo končí na vykazujícím letišti, a tranzitní cestující přistupující nebo vystupující na vykazujícím letišti; kromě cestujících v přímém tranzitu. Statistiky o letecké dopravě se shromažďují s měsíční, čtvrtletní a roční periodicitou, nicméně v tomto článku jsou uváděny pouze statistiky s roční periodicitou. Statistiky o cestujících v letecké dopravě zahrnují také počet komerčních letů osobní dopravy, jakož i informace týkající se jednotlivých tras a počtu nabízených sedadel. Roční údaje jsou pro většinu členských států EU k dispozici od roku 2003 dále.

Cestující v námořní dopravě

Údaje o námořní dopravě jsou obvykle dostupné od roku 2001 dále, ačkoliv některé členské státy EU poskytovaly údaje od roku 1997. Statistiky o námořní dopravě nepředávají Česko, Lucembursko, Maďarsko, Rakousko ani Slovensko, jelikož to jsou vnitrozemské země bez námořní dopravy; totéž platí pro Lichtenštejnsko a Švýcarsko.

Cestující po moři se vymezuje jako jakákoli osoba, která koná cestu po moři na palubě obchodní lodi; obsluhující personál se nepovažuje za cestující, a to ani členové posádky neplatící cestovné, kteří na plavidle cestují, avšak nejsou na něj služebně přiděleni. Vyloučena jsou také nemluvňata. K dvojímu započítání může dojít, pokud vykazují údaje jak přístav nalodění, tak přístav vylodění; to je celkem běžné pro námořní přepravu cestujících, což je obvykle činnost na poměrně krátkou vzdálenost.

Kontext

Dopravní politika EU se snaží zajistit, aby cestující těžili ze stejných základních standardů zacházení, ať cestují kdekoli v rámci EU. Cestující již mají celou řadu práv, která se vztahují na oblasti tak rozmanité jako např. informace o jejich cestě, rezervace a ceny jízdenek, škody na jejich zavazadlech, zpoždění a zrušení nebo obtíže při pobytech se soubornými službami. S tímto vědomím EU vydává právní předpisy na ochranu práv cestujících v jednotlivých druzích dopravy:

  • nařízení (ES) č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů, v březnu 2013 Evropská komise navrhla revizi tohoto nařízení (COM(2013) 130 final) s cílem ujasnit nejasnosti, zavést nová práva (týkající se například změny času), posílit dohled nad leteckými dopravci a vyvážit finanční zátěž,
  • nařízení (ES) č. 1371/2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě,
  • nařízení (EU) č. 181/2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě,
  • nařízení (EU) č. 1177/2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách.

Byla též vypracována zvláštní ustanovení za účelem zajistit, aby cestujícím s omezenou schopností pohybu a orientace byla poskytnuta nezbytná zařízení a nebyla jim nespravedlivě odmítnuta přeprava.

V prosinci 2011 přijala Evropská komise sdělení „Evropská vize pro cestující: sdělení o právech cestujících ve všech druzích dopravy“ (KOM(2011) 898 v konečném znění). To uznalo práci odvedenou na zavedení opatření na ochranu cestujících pro všechny druhy dopravy, ale poznamenává, že úplný soubor práv není zcela proveden. Sdělení si klade za cíl konsolidovat dosavadní práci a přejít k jednotnějšímu, účinnějšímu a harmonizovanějšímu uplatňování práv souběžně s lepším pochopením mezi cestujícími.

V březnu 2011 přijala Evropská komise bílou knihu „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ (KOM(2011) 144 v konečném znění). Tato komplexní strategie obsahuje plán 40 konkrétních iniciativ pro vybudování konkurenceschopného dopravního systému, jehož cílem je zvýšit mobilitu, odstranit hlavní překážky v klíčových oblastech a posílit růst a zaměstnanost během desetiletého období.

Další podrobnosti o návrzích Evropské komise pro iniciativy dopravní politiky jsou uvedeny v úvodním článku o dopravě v EU (v angličtině).

Přímý přístup

Další články
Tabulky
Databáze
Tematické sekce
Publikace
Metodika
Vizualizace






Transport, volume and modal split (t_tran_hv)
Volume of passenger transport relative to GDP (tsdtr240)
Modal split of passenger transport (tsdtr210)
Railway transport (t_rail)
Rail transport of passengers (ttr00015)
Air transport (t_avia)
Air transport of passengers (ttr00012)
Multimodal data (tran)
Transport, volume and modal split (tran_hv)
Volume of passenger transport relative to GDP (tran_hv_pstra)
Modal split of passenger transport (tran_hv_psmod)
Railway transport (rail)
Railway transport measurement - passengers (rail_pa)
Road transport (road)
Road transport measurement - passengers (road_pa)
Maritime transport (mar)
Maritime transport - passengers - detailed annual and quarterly results (mar_pa)
Air transport (avia)
Air transport measurement - passengers (avia_pa)



Referenční příručky

Metodické poznámky

Soubory metadat ESMS


Retrieved from "https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Archive:Passenger_transport_statistics/cs&oldid=464957"