Nebezpečné prostředí, výpary a mlhy
Bezpečnost a ochrana zdraví

Nebezpečné prostředí je obvykle zrakem nerozpoznatelné a vyplývá ze změny složení celého ovzduší nebo jeho části, zejména v uzavřeném nebo špatně větraném prostoru. Může být způsobena únikem pocházejícím ze zboží nebo chemickou reakcí mezi zbožím a životním prostředím nebo být výsledkem nějakého procesu. V důsledku toho může být prostředí toxické a způsobit poškození plic nebo sliznic. V některých případech může vykazovat nedostatek kyslíku, což vede k udušení.

Výparyjsou vylučovány látkami, které procházejí určitými procesy (např. jsou zahřívány). Některé výpary mohou být pouze dráždivé, zatímco jiné mohou být toxické.

Mlhy jsou tvořeny částicemi látek, jež jsou přenášeny vzduchem v kapičkách (obvykle vody). Kapičky se mohou usazovat na podlaze, která je pak kluzká, a na oknech či svítidlech, čímž se zhoršuje viditelnost.

Výpary i mlha mohou být při vdechování nebezpečné.

S nebezpečným prostředím se můžete setkat na mnoha místech. Nejčastěji se jedná o:

• oxid uhličitý v pivovarech a lihovarech (vylučovaný během fermentace),
• oxid uhelnatý v depech,
• nedostatek kyslíku v nákladových prostorech nebo kontejnerech,
• aceton v provozech výrobců potravin,
• benzen v ropných zařízeních,
• methanol v lihovarech a ropných zařízeních,
• ethanol v lihovarech a pivovarech.
• plyny přítomné uvnitř kontejnerů uvolněné z jejich obsahu, jako je formaldehyd, toluen, benzen, xylen nebo oxid uhelnatý. Viz Zařízení pro monitorování plynů.

Pamatujte: výpary mohou zůstat v kádích, nádržích, sudech apod. ještě dlouho po odstranění obsahu a při vstupu do uzavřených nebo špatně větraných prostor je tomu třeba věnovat zvýšenou pozornost.

Fumiganty jsou nebezpečné látky, se kterými se s největší pravděpodobností setkáte. Používají se k likvidaci hlodavců a škodlivého hmyzu v kontejnerech. Tato likvidace fumiganty se provádí často předtím, než jsou kontejnery přepraveny do EU. Pokud nejsou kontejnery po příjezdu řádně vyvětrány, výpary v nich mohou být velmi nebezpečné pro všechny, kdo v nich pracují. Existují tři běžné druhy fumigantů, z nichž každý je nebezpečný jiným způsobem:

Methylbromid (brommetan): vysoce toxická chemická látka, která se často používá jako fumigant, zejména v kontejnerech se zeminou či dřevem. Přestože je methylbromid prudce jedovatá látka, příznaky otravy se mohou objevit až po několika hodinách. Patří mezi ně:

• poleptání kůže v důsledku déle trvajícího kontaktu s touto chemikálií v kapalné formě,
• masivní akumulace tekutiny v plících způsobená vdechováním par,
• poškození mozku a nervové soustavy, případně ledvin.

I krátkodobá expozice výparům metylbromidu může přivodit nepříjemné pocity, včetně bolestí hlavy, očí a žaludku či snížené citlivosti nohou. Ty mohou trvat několik dní a jejich závažnost závisí na koncentraci látky a na délce expozice. Dlouhodobá expozice methylbromidu může mít za následek dokonce smrt.

Fosfid hlinitý (fosfan): pelety fosfidu hlinitého se používají k fumigaci kontejnerů s potravinami, tabákem a jiným rychle se kazícím zbožím během přepravy. Pelety se během cesty rozkládají a uvolňují plynný fosfan, který ničí škůdce a pak se za dva nebo tři týdny rozptýlí. Nebezpečné jsou situace, kdy:

• od fumigace neuplynuly dva nebo tři týdny nebo
• pelety byly umístěny na izolované místo, kde se nemohly účinně rozložit, nebo
• chybí či nejsou k dispozici záznamy o fumigaci.

Nesprávně fumigované kontejnery se občas dováží z Afriky, Jižní Ameriky a Středního a Dálného východu. Fosfan je sice bezbarvý plyn, ale vydává nepříjemný zápach, který připomíná zkaženou rybu. Při vdechnutí může vyvolat zánět dýchacích cest a poškodit centrální nervovou soustavu. Mezi příznaky patří třas, nutkání na zvracení, zvracení, bolesti hlavy a bolest žaludku. Ve vážných případech může dokonce dojít ke kómatu či smrti.

Kyanovodík: tento fumigant je méně rozšířený než methylbromid a fosfid hlinitý, ale je obzvláště nebezpečný. Jeho zápach připomíná mandle. I při nízké koncentraci může způsobovat závratě, nucení na zvracení, bolesti hlavy a bolesti žaludku a vést k bezvědomí a paralýze. Vdechování vysoce koncentrovaného kyanovodíku může rychle vést k smrti.

Pokud jde o manipulaci s fumigovanými kontejnery, viz: bezpečnost práce v docích a nákladních prostorech – kontrola nákladu a kontejnerů.

Nebezpečné prostředí, výpary a mlhy obvykle způsobují škody po vdechnutí do dýchacího ústrojí tím, že napadají plíce, mozek, nervovou soustavu a další orgány. Mohou však také představovat jiná nebezpečí:

• způsobit poškození plic a sliznic,
• vést k nedostatku kyslíku buď kvůli přítomností oxidu uhelnatého / oxidu uhličitého, nebo kvůli chybějícímu kyslíku,
• usazovat se na podlaze, která je pak kluzká,
• usazovat se na svítidlech a oknech a snižovat tak viditelnost,
• způsobit požár, jestliže přijdou do styku s určitými druhy elektrického zařízení,
• vzplanout plamenem nebo explodovat, dojde-li k jejich vznícení.

Jestliže pracujete v uzavřeném prostoru, např. na lodi, mohou tam být přítomny nebezpečné výpary nebo plyny. Za použití přístroje pro monitorování plynů kontrolujte, jaká je hladina kyslíku v ovzduší a zda nejsou přítomny nebezpečné výpary.

Protože mnoho druhů výparů a některé druhy mlhy nejsou viditelné, je nejdůležitější vědět, kdy a kde mohou pravděpodobně vzniknout.

V prostorách obchodníků je často na místech, kde hrozí nebezpečí, vyvěšeno patřičné upozornění. Pokud není zabezpečeno řádné větrání a vy musíte na těchto místech pracovat, když se pravděpodobně budou tvořit výpary či mlhy, musíte používat vybavení pro ochranu dýchacích cest.

Upozornění:

• Prachové masky nezajišťují ochranu před výpary a mlhami.
• Ochranu dýchacích cest mohou používat pouze pracovníci, kteří byli vyškoleni.

Jestliže pracujete v uzavřeném prostoru, např. na lodi, mohou tam být přítomny nebezpečné výpary nebo plyny. Za použití přístroje pro monitorování plynů kontrolujte, jaká je hladina kyslíku v ovzduší a zda nejsou přítomny nebezpečné výpary.

Hořlavé plyny, páry a mlhy se vytvářejí či používají v mnoha průmyslových procesech. Nejsou-li pod řádnou kontrolou, mohou způsobit závažný výbuch nebo požár. Místa s takovým prostředím se nazývají nebezpečné zóny a dělí se do tří kategorií:

• zóna 0 – výbušná směs plynů se vzduchem je přítomna nepřetržitě,
• zóna 1 – může se vytvořit výbušné prostředí a
• zóna 2 – vytvoření výbušného prostředí je nepravděpodobné, ale pokud takové prostředí vznikne, tak pouze na krátkou dobu.

Hlavním požadavkem je zabránit jakékoli možnosti vznícení tohoto prostředí tím, že z těchto zón vyloučíme všechny možné zdroje vznícení.

Některé z těchto zdrojů, např. zápalky, zapalovače a zapálené cigarety, jsou zřejmé, jiné už méně. Ke vznícení hořlavého prostředí může dojít také za přítomnosti:

• motorových vozidel,
• elektrických zařízení (napájeným ze sítě nebo bateriemi),
• jisker od ručního nářadí,
• některých druhů mobilních telefonů a rádií.

Kdykoli je v nebezpečné zóně třeba použít nějaké elektrické zařízení nebo ruční nářadí, je nutno přijmout zvláštní opatření. Musíte se seznámit s bezpečnostními předpisy daného obchodníka a řídit se jimi.

V případě rizika, že by určité prostředí mohlo být hořlavé, musíte používat „jiskrově bezpečné“ vybavení.

Viz bezpečnostní svítilny a jiskrově bezpečné vybavení.