Evropská komise

10 let od ratifikace Lisabonské smlouvy: jaký pokrok zaznamenala územní soudržnost EU?

  • 01 December 2019
10 let od ratifikace Lisabonské smlouvy: jaký pokrok zaznamenala územní soudržnost EU?

Dnes si připomínáme 10. výročí ratifikace Lisabonské smlouvy, která do problematiky snižování rozdílů mezi regiony EU vnesla třetí rozměr: územní soudržnost. Po deseti letech je pro Evropu tento cíl důležitější než kdy předtím.  Vzhledem k neuvěřitelné územní rozmanitosti EU potřebujeme zajistit, aby lidé v oblastech, ve který

Dnes si připomínáme 10. výročí ratifikace Lisabonské smlouvy, která do problematiky snižování rozdílů mezi regiony EU vnesla třetí rozměr: územní soudržnost. Po deseti letech je pro Evropu tento cíl důležitější než kdy předtím. 

Vzhledem k neuvěřitelné územní rozmanitosti EU potřebujeme zajistit, aby lidé v oblastech, ve kterých žijí, byli schopní žít život naplno. Žádný evropský občan by neměl zůstat pozadu a znevýhodněn, například z hlediska přístupu k veřejným službám, bydlení nebo pracovních příležitostí, jen proto, že žije v nějakém regionu, a ne v jiném. Zde do hry vstupuje územní soudržnost, která cílí na vyváženější a udržitelný rozvoj v souladu s místem, kde lidé žijí. 

Proto Lisabonská smlouva byla pro EU a země EU výzvou, aby věnovaly obzvláštní pozornost snižování rozdílů mezi úrovněmi rozvoje jednotlivých regionů a zaostalosti nejméně privilegovaných regionů. Země EU souhlasily, že budou věnovat zvláštní pozornost venkovským oblastem, oblastem zasaženým průmyslovou transformací a regionům, které trpí vážnými a trvalými přírodními nebo demografickými hendikepy, jako jsou například nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatel a ostrovní, přeshraniční a horské regiony. 

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová připomněla důležitost soudržnosti ve svém dopisu nové komisařce pro politiku soudržnosti a reformy, kterou se stala Elisa FerreiraVaším úkolem pro příštích pět let je zajistit, aby Evropa investovala a podporovala regiony a obyvatele nejvíce postižené digitální transformací a změnou klimatu, aby při našem pokroku vpřed nikdo nezůstal pozadu. 

Abychom dosáhli územní soudržnosti, podporuje EU integrovaný přístup. Potřebujeme zajistit lepší koordinaci mezi odvětvovými politikami na každé úrovni, od místní po evropskou. Rovněž potřebujeme užší spolupráci místních, regionálních a vnitrostátních orgánů a zapojení a účast občanů. Řada témat – změna klimatu, migrace – přesahuje správní hranice a je lepší je řešit skrze na míru připravené reakce několika místních orgánů, regionů nebo zemí. 

Hlavním nástrojem podpory integrovaného územního rozvoje v zemích a regionech EU je financování EU. Financování EU dostává více než 3 800 územních, městských a místních strategií. Financování EU rovněž pomáhá zemím EU provádět opatření k řešení potřeb konkrétních území, například oblastí zasažených chudobou nebo sociálním vyloučením, řídce osídlených oblastí, horských regionů, ostrovů a nejvzdálenějších regionů. Tento na míru připravený přístup byl zdůrazněn v návrhu politiky soudržnosti po roce 2020 od Evropské komise, zejména skrze silnější zaměření na funkční území (např. povodí řek, pobřežní oblasti, pohoří atd.) a na místní iniciativy za účelem překonání administrativních překážek. 

Politika soudržnosti po roce 2020 klade nový důraz na integrované přístupy zavedením samostatného politického cíle – Evropa blíže občanům – a skrze podporu místně řízených strategií rozvoje a udržitelného rozvoje měst napříč EU a na posilování role místních orgánů při správě prostředků.