Nová politika soudržnosti

Pro příští dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 Evropská komise navrhuje modernizovat politiku soudržnosti, což je hlavní investiční politika EU a jeden z jejích nejkonkrétnějších projevů solidarity.

Novinky

    Komise dnes uvítala politickou dohodu mezi Evropským parlamentem a členskými státy EU v Radě o balíčku týkajícím se pomoci při oživení pro soudržnost a území Evropy (REACT-EU). Jedná se o první dokument v rámci politiky soudržnosti, o němž jsou vedena třístranná jednání až do konečného schválení právních textů na plenárním zasedání Evropského parlamentu a v Radě.

    Komisařka pro soudržnost a reformy Elisa Ferreirová k tomu uvedla: „Dnešní politickou dohodu o iniciativě REACT-EU vítám. Politika soudržnosti byla od samého začátku ústředním prvkem boje proti pandemii díky investičním iniciativám pro reakci na koronavirus. Tato nová iniciativa REACT-EU je dalším krokem na podporu oživení členských států. Poskytuje jim dodatečné finanční prostředky a překlenuje mezeru mezi první reakcí na krizové situace a dlouhodobou obnovou hospodářství podporovanou v rámci programového období 2021–2027. Děláme vše pro to, abychom dosáhli spravedlivé a soudržné obnovy.“

    S vyčleněnou částkou ve výši 47,5 miliardy eur (50,5 miliardy eur v běžných cenách) bude iniciativa REACT-EU rozvíjet a rozšiřovat opatření pro reakci na krize a opatření na nápravu krizí prováděná prostřednictvím dvou balíčků týkajících se investiční iniciativy pro reakci na koronavirus (CRII a CRII+), čímž se zajistí, že hospodářské a sociální oživení v souvislosti s koronavirovou pandemií bude moci pokračovat hladce a bez přerušení.

    Toto jsou některé z hlavních prvků dnešního kompromisu:

    • maximální flexibilita, s níž budou moci členské státy rozhodnout o podílu prostředků na Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond – včetně Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, a Fond evropské pomoci nejchudším osobám;
    • žádné předem stanovené rozdělení podle kategorií regionů, které by nasměrovalo zdroje tam, kde jsou nejvíce zapotřebí;
    • možnost zvýšit spolufinancování operací ze strany EU až na 100 %;
    • zpětná způsobilost výdajů od 1. února 2020, zahrnující fyzicky dokončené i plně provedené operace (za předpokladu, že byly zahájeny od 1. února 2020) v návaznosti na CRII a CRII+;
    • konečné datum způsobilosti výdajů je 31. prosinec 2023, v souladu s legislativním rámcem na období 2014–2020;
    • možnost přidělit zdroje také na stávající programy přeshraniční spolupráce v rámci cíle Evropská územní spolupráce;
    • alokace 70 % vnitrostátních přídělů v roce 2021 na základě sociálně-ekonomických dopadů krize, včetně míry nezaměstnanosti mladých lidí a relativní prosperity členských států, přičemž zbývajících 30 % pro rok 2022 se vypočítá na konci roku 2021 na základě nejnovějších statistických údajů;
    • Výjimečně nebude stanoveno žádné členění podle kategorií regionů. Členské státy musí zajistit vyváženou podporu zaměřenou na potřeby oblastí nejvíce postižených dopadem koronavirové pandemie a potřebu nadále se zaměřovat na méně rozvinuté regiony.
    • V zájmu hladké a rychlé mobilizace investic se na iniciativu REACT-EU nevztahují předběžné podmínky, požadavky na tematické zaměření a výkonnostní rámec. Komise učiní vše, co je v jejích silách, aby programy a změny programů schválila do 15 pracovních dnů po jejich předložení.

    Další kroky

    Nařízení o víceletém finančním rámci a interinstitucionální dohodu schválené dne 10. listopadu 2020 musí nyní formálně přijmout Evropský parlament a Rada v rámci svých příslušných úloh a postupů. Celkový finanční objem iniciativy REACT-EU závisí na výsledcích jednání o víceletém finančním rámci.

    Iniciativa REACT-EU by vstoupila v platnost v lednu 2021. První předložení změn programů a nových specializovaných programů pro přidělení dodatečných zdrojů se očekává v prvním čtvrtletí roku 2021. 

    Souvislosti

    REACT-EU je iniciativa, která rozvíjí a rozšiřuje reakci EU na koronavirovou krizi a opatření na nápravu krizí prováděná prostřednictvím balíčků CRII. Přispěje k zelenému, digitálnímu a odolnému oživení ekonomiky doplněním nových dodatečných zdrojů do stávajících programů politiky soudržnosti. 

    Další informace

    Evropská unie je odhodlána stát se do roku 2050 prvním uskupením zemí na světě, které bude klimaticky neutrální. K tomu budou zapotřebí značné investice jak veřejného sektoru na úrovni EU a jednotlivých států, tak i sektoru soukromého. Dnes předložený investiční plán Zelené dohody pro Evropu – investiční plán pro udržitelnou Evropu – mobilizuje veřejné investice a pomůže získat soukromé finanční prostředky. Využije k tomu finanční nástroje EU, zejména fond InvestEU. Má tak dosáhnout investic ve výši nejméně jednoho bilionu eur.

    Na procesu transformace se budou muset podílet všechny členské státy, regiony a odvětví, pro některé z nich to však bude představovat větší výzvu než pro jiné. To se projeví obzvláště v určitých regionech, které budou muset projít hlubokou hospodářskou a sociální proměnou. Na pomoc pracovníkům a pro vytvoření nezbytných investic v těchto oblastech poskytne cílenou finanční i praktickou podporu mechanismus pro spravedlivou transformaci.

    Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila: „Středobodem Zelené dohody pro Evropu, jejíž vizí je klimaticky neutrální Evropa do roku 2050, jsou lidé. Nyní před námi stojí nebývalá transformace. A ta bude fungovat pouze pod podmínkou, že bude spravedlivá – a že bude přínosem pro všechny. Budeme naše občany a regiony, které v rámci této transformace budou muset vyvinout větší úsilí, podporovat tak, aby nikdo nezůstal opomenut. Zelená dohoda s sebou nese značné investiční potřeby, které chceme proměnit v investiční příležitosti. Plán, který jsme dnes představili, má za cíl mobilizovat nejméně jeden bilion eur a bude předvojem vlny zelených investic.“

    Výkonný místopředseda pro Zelenou dohodu pro Evropu Frans Timmermans k tomu řekl: „Nevyhnutelný přechod k neutralitě z hlediska klimatu umožní lidem kvalitnější život a zvýší konkurenceschopnost Evropy. Od občanů, odvětví a regionů, které více závisí na fosilních palivech, to však bude vyžadovat vetší úsilí než od ostatních. Mechanismus pro spravedlivou transformaci pomůže nejvíce dotčeným oblastem tím, že zde zvýší atraktivnost investic a nabídne jim balíček finanční a praktické podpory v hodnotě nejméně 100 miliard eur. Představuje tak náš závazek k solidaritě a spravedlnosti.“

    Výkonný místopředseda pro hospodářství ve prospěch lidí Valdis Dombrovskis uvedl: „Aby se Evropa stala klimaticky neutrální ekonomikou, potřebujeme jednak politickou vůli a jednak rozsáhlé investice. Naše odhodlání bojovat proti změně klimatu ukazuje Zelená dohoda. Nyní jsme pro ni vytvořili plán financování. Za prvé budeme využívat rozpočet EU k tomu, abychom ze soukromých zdrojů získali prostředky pro ekologické projekty v celé Evropě a abychom podpořili regiony a osoby, kterých se transformace nejvíce dotkne. Za druhé vytvoříme vhodné regulační pobídky pro růst zelených investic. V neposlední řadě budeme veřejným orgánům i účastníkům trhu pomáhat při hledání a rozvoji takových projektů. Evropská unie nevznikla za jediný den. A ani „zelenou Evropu“ nevytvoříme okamžitě. K tomu, aby v investicích hrála hlavní roli udržitelnost, je třeba změnit způsob myšlení. Dnes jsme učinili důležitý krok směrem k tomuto cíli.“

    Investiční plán Zelené dohody pro Evropu

    Cílem investičního plánu Zelené dohody pro Evropu je mobilizovat finanční prostředky EU a vytvořit podpůrný rámec, který usnadní a podnítí veřejné i soukromé investice nutné pro přechod ke klimaticky neutrálnímu, ekologickému, konkurenceschopnému a inkluzivnímu hospodářství. Plán doplňuje další iniciativy vyhlášené v rámci Zelené dohody a má tři rozměry:

    • Financování: v příštím desetiletí mobilizuje udržitelné investice v hodnotě nejméně jednoho bilionu eur. Výdaje na opatření v oblasti klimatu a životního prostředí budou tvořit větší část rozpočtu EU než kdykoli předtím, což přiláká financování ze soukromých zdrojů. Klíčovou úlohu při tom bude hrát Evropská investiční banka.
    • Příznivé podmínky: vytvoří pobídky s cílem získat a přesměrovat veřejné i soukromé investice. EU poskytne investorům příslušné nástroje díky tomu, že postaví udržitelné financování do centra finančního systému. Bude také usnadňovat udržitelné investice veřejných orgánů tím, že bude podporovat ekologické sestavování rozpočtu a zadávání veřejných zakázek a navrhovat způsoby, jak zjednodušit schvalování státní podpory pro regiony v rámci spravedlivé transformace.
    • Praktická podpora: Komise bude veřejné orgány i předkladatele projektů podporovat při plánování, přípravě a realizaci udržitelných projektů.

    Mechanismus pro spravedlivou transformaci

    Mechanismus pro spravedlivou transformaci je klíčový nástroj, jehož účelem je zajistit, aby přechod ke klimaticky neutrální ekonomice probíhal spravedlivě a nikdo nebyl opomenut. Finanční prostředky, které budou potřebovat všechny regiony, zajistí investiční plán Zelené dohody pro Evropu. Mechanismus pak nabídne cílenou podporu v nejvíce dotčených regionech, kde má v letech 2021 až 2027 mobilizovat nejméně 100 miliard eur s cílem zmírnit socioekonomické dopady transformace. Vytvoří tak nezbytné investice na pomoc pracovníkům a komunitám, které jsou závislé na produkci a používání fosilních paliv. Mechanismus doplní značný příspěvek poskytovaný z rozpočtu EU prostřednictvím všech nástrojů, které přímo souvisejí s transformací.

    Mechanismus pro spravedlivou transformaci budou tvořit tři hlavní zdroje financování:

    1) Fond pro spravedlivou transformaci, který obdrží ještě 7,5 miliardy eur finančních prostředků EU nad rámec toho, co Komise navrhla pro příští dlouhodobý rozpočet EU. Aby mohly členské státy tento fond využívat, budou muset v dialogu s Komisí prostřednictvím zvláštních územních plánů spravedlivé transformace určit způsobilá území. Dále se budou muset zavázat k tomu, že k prostředkům z Fondu pro spravedlivou transformaci poskytnou stejnou částku z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu plus a dodají další vnitrostátní zdroje. Celkově se tak zajistí finanční prostředky ve výši 30 až 50 miliard eur, které pak zmobilizují ještě více investic. Fond bude především poskytovat granty regionům. Bude například pomáhat pracovníkům při rozvoji dovedností a schopností, které uplatní na trhu práce v budoucnosti, a podporovat malé a střední podniky, začínající podniky a podnikatelské inkubátory, aby v těchto regionech vytvářely nové ekonomické příležitosti. Podpoří rovněž investice do přechodu na čistou energii, například investice do energetické účinnosti.

    2) Zvláštní režim pro spravedlivou transformaci v rámci programu InvestEU, který má mobilizovat investice ve výši až 45 miliard eur. Jeho cílem bude přilákat soukromé investice (mimo jiné do udržitelné energie a dopravy) ve prospěch těchto regionů a pomáhat jejich ekonomikám při hledání nových zdrojů růstu. 

    3) Úvěrový nástroj pro veřejný sektor, který bude zřízen ve spolupráci s Evropskou investiční bankou a zajištěn rozpočtem EU a který by měl mobilizovat investice ve výši 25 až 30 miliard eur. Bude se využívat pro poskytování úvěrů veřejnému sektoru, například na investice do dálkového vytápění a renovace budov. Jeho zřízení Komise navrhne v březnu 2020.

    Smyslem mechanismu pro spravedlivou transformaci není jen financování. Komise bude s využitím platformy pro spravedlivou transformaci poskytovat technickou pomoc členským státům i investorům a zajistí zapojení příslušných komunit, místních orgánů, sociálních partnerů a nevládních organizací. Mechanismus pro spravedlivou transformaci bude zahrnovat silný rámec pro správu a řízení, jehož ústředním prvkem budou územní plány spravedlivé transformace.

    Další informace

    ZPRÁVA: Investiční plán Zelené dohody pro Evropu a mechanismus pro spravedlivou transformaci – otázky a odpovědi

    Informativní přehledy

    Sdělení Komise o investičním plánu pro udržitelnou Evropu

    Návrh nařízení, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci

    Změny nařízení o společných ustanoveních

    Zelená dohoda pro Evropu

Další aktuality


Regionální rozvoj a soudržnost po roce 2020: nový rámec v kostce

Zaměření na pět investičních priorit, kde EU může nejlépe pomoci

FHnacím motorem investic EU v období 2021–2027 bude pět hlavních cílů:

Investice do regionálního rozvoje budou převážně zaměřeny na cíle 1 a 2. Na tyto priority bude přiděleno 65 % až 85 % zdrojů EFRR a Fondu soudržnosti, v závislosti na relativním bohatství členských států.

inteligentnější Evropa díky inovacím, digitalizaci, ekonomické transformaci a podpoře malých a středních podniků

zelenější, bezuhlíková Evropa díky provádění Pařížské dohody a investicím do transformace energetiky, obnovitelných zdrojů a boje proti změně klimatu

propojenější Evropa díky strategickým dopravním a digitálním sítím

sociálnější Evropa díky provádění evropského pilíře sociálních práv a podpoře kvalitní zaměstnanosti, vzdělávání, dovedností, sociálního začleňování a rovného přístupu ke zdravotní péči

Evropa bližší občanům díky podpoře místně vedených strategií rozvoje a udržitelného rozvoje měst v celé EU.

Individuálnější přístup k regionálnímu rozvoji

Politika soudržnosti pokračuje v investicích do všech regionů, stále na základě 3 kategorií (méně rozvinuté, přechodové, více rozvinuté).

Metoda přidělování prostředků je i nadále převážně založena na HDP na obyvatele. Jsou doplněna nová kritéria (nezaměstnanost mladých lidí, nízká úroveň vzdělání, změna klimatu a přijímání a integrace migrantů), aby byla lépe zohledněna místní realita. Nejvzdálenější regiony budou i nadále těžit ze speciální podpory EU.

Politika soudržnosti dále podporuje místně vedené strategie rozvoje a dává při řízení finančních prostředků odpovědnost místním orgánům. Rovněž je posílen městský rozměr politiky soudržnosti; 6 % z EFRR je vyčleněno na udržitelný rozvoj měst a zřizuje se nový program pro městské orgány Evropská městská iniciativa, který bude sloužit k navazování kontaktů a budování kapacit.

Zjednodušení: méně pravidel, která jsou navíc stručnější a jasnější

80 zjednodušujících opatření politiky soudržnosti pro období 2021–2027 PDF

Pro podniky a podnikatele, kteří dostávají podporu z EU, nabízí nový rámec méně byrokracie s jednoduššími možnostmi žádostí o platby za použití zjednodušeného vykazování nákladů. K usnadnění synergií se na 7 fondů EU realizovaných v partnerství s členskými státy (tzv. „sdílené řízení“) nyní vztahuje jeden soubor pravidel. Komise rovněž navrhuje mírnější kontroly u programů s dobrými výsledky a současně větší spoleh na vnitrostátní systémy a rozšíření zásady „jednoho auditu“, aby se zabránilo duplikaci kontrol.

Pružnější rámec

Nový rámec kombinuje nezbytnou stabilitu pro plánování investic s náležitou úrovní rozpočtové flexibility, aby bylo možné reagovat na nepředvídané události. Přezkumem v polovině období se zjistí, zda jsou v programech pro poslední dva roky období financování zapotřebí změny, na základě nově vzniklých priorit, výkonnosti programů a nejaktuálnějších doporučení pro jednotlivé země.

V rámci určitých mezí budou možné převody zdrojů mezi programy, aniž by bylo zapotřebí formálního souhlasu Komise. Zvláštní ustanovení usnadní v případě přírodní katastrofy zmobilizovat finanční prostředky EU ještě tentýž den.

Posílená vazba na Evropský Semestr a správu ekonomických záležitostí Unie

Politika soudržnosti podporuje reformy pro vytvoření investičně příznivého prostředí, v němž mohou podniky prosperovat. Bude zajištěna plná doplňkovost a koordinace s novým, posíleným programem na podporu reforem.

V průběhu rozpočtového období budou dvakrát zohledněna doporučení pro jednotlivé země vydaná v kontextu evropského semestru: na začátku, pro koncipování programů politiky soudržnosti a při přezkumu v polovině období. V zájmu dalšího nastavení správných podmínek pro růst a tvorbu pracovních míst pomohou nové „základní“ podmínky odstranit překážky pro investice. Jejich uplatňování bude během celého finančního období monitorováno.

Více příležitostí pro synergie v rámci souboru nástrojů rozpočtu EU

Existence jednoho souboru pravidel pro fondy politiky soudržnosti a Azylový a migrační fond usnadní vytváření místních strategií integrace migrantů podporovaných ze zdrojů EU využívaných v součinnosti; Azylový a migrační fond se zaměří na krátkodobé potřeby migrantů při příjezdu, zatímco politika soudržnosti bude podporovat jejich sociální a profesní začlenění. Mimo rámec zmíněného jednoho souboru pravidel budou usnadněny synergie s dalšími nástroji EU, jako jsou společná zemědělská politika, Horizont Evropa, program LIFE nebo Erasmus+..

Interreg: odstranění přeshraničních překážek a podpora meziregionálních inovačních projektů

Meziregionální a přeshraniční spolupráci usnadní nová možnost, na jejímž základě region může použít části svého vlastního přídělu na financování projektů kdekoli v Evropě společně s dalšími regiony.

Nová generace programů meziregionální a přeshraniční spolupráce (tzv. „Interreg“) pomůže členským státům překonat přeshraniční překážky a rozvíjet společné služby. Komise navrhuje nový nástroj pro příhraniční regiony a země mající zájem o harmonizaci svých právních rámců, Evropský přeshraniční mechanismus.

V návaznosti na úspěšnou pilotní akci v letech 2014–2020 Komise navrhuje vytvořit Meziregionální inovační investice. Regiony s odpovídajícími přednostmi tzv. „inteligentní specializace“ dostanou větší podporu na budování celoevropských klastrů v prioritních odvětvích, jako jsou data velkého objemu, oběhové hospodářství, vyspělá výroba nebo kybernetická bezpečnost.

Posílená pravidla pro lepší výkonnost investic EU

Všechny programy budou mít i nadále výkonnostní rámec s vyčíslitelnými cíli (počet vytvořených pracovních míst nebo nově vybudovaný přístup k širokopásmovému připojení). Nový rámec zavádí výroční přezkum výkonnosti v podobě dialogu o dané politice mezi programovými orgány a Komisí. Výkonnost programů bude rovněž posouzena při přezkumu v polovině období. Z důvodu transparentnosti a aby občané mohli sledovat dosažený pokrok, budou muset členské státy jednou za dva měsíce nahlašovat veškeré údaje o provádění a na základě toho bude automaticky aktualizována platforma otevřených dat politiky soudržnosti.

Větší využívání finančních nástrojů

Granty nemohou samy o sobě vyřešit výrazný nedostatek investic. Lze je ale účinně doplnit finančními nástroji, které mají pákový efekt a jsou blíže trhu. Členské státy budou moci dobrovolně převést část svých zdrojů politiky soudržnosti do nového, centrálně řízeného fondu InvestEU, který umožní přístup k záruce poskytované rozpočtem EU. Kombinování grantů a finančních nástrojů je zjednodušeno a nový rámec rovněž zahrnuje zvláštní ustanovení pro přilákání více soukromého kapitálu.

Větší komunikační úsilí pro zlepšení viditelnosti politiky soudržnosti

V zájmu Evropy stále bližší občanům je větší důraz kladen na nutnost lépe informovat o pozitivních výsledcích politiky soudržnosti. Členské státy a regiony mají posílené požadavky v oblasti komunikace, jako je organizace akcí u příležitosti uvedení do provozu velkých projektů financovaných EU a vypracování plánů komunikace pomocí sociálních médií.

Zároveň je zjednodušeno informování o projektech financovaných EU; bude jedno značení zahrnující všechny různé fondy EU, jeden portál zobrazující veškeré dostupné financování pro podniky a jedna databáze projektů provozovaná Komisí.

Návštěvy evropských metropolí

Návrhy Komise budou představeny:

Další informace