Archive:Mezinárodní obchod se zbožím

Extrakce údajů z databáze: březen 2020.

Plánovaná aktualizace článku: červen 2021.

This Statistics Explained article has been archived on 6 April 2021.

Highlights

V roce 2018 připadlo na EU-27, Spojené státy a Čínu 42 % světového obchodu se zbožím.

Hlavním partnerem EU-27 pro vývoz byly v roce 2019 Spojené státy a pro dovoz Čína.

V roce 2019 se stroje a vozidla podílely 41 % na vývozu EU-27 a 33 % na dovozu EU-27.

Vývoj mezinárodního obchodu se zbožím, EU-28, 2009–2019

Tento článek pojednává o vývoji mezinárodního obchodu Evropské unie (EU) se zbožím. Zabývá se podílem EU na světovém dovozu a vývozu, obchodem uvnitř EU (obchod mezi členskými státy EU), hlavními obchodními partnery EU a kategoriemi produktů, se kterými EU nejčastěji obchoduje.

Země EU-27 se na světovém obchodu se zbožím podílejí přibližně 15 %. Hodnota mezinárodního obchodu se zbožím významně převyšuje hodnotu mezinárodního obchodu se službami (přibližně trojnásobně), se kterými se vzhledem k jejich povaze obtížněji obchoduje přes hranice.

Tento článek je součástí online publikace poskytující poslední statistiky o mezinárodním obchodu se zbožím a uvádí se v něm informace o hlavních partnerech EU, hlavních obchodovaných produktech, specifických charakteristikách obchodu a rovněž podkladové informace.

Full article

Tři největší globální aktéři v mezinárodním obchodě se zbožím: EU, Čína a USA

Od roku 2004, kdy Čína předstihla Japonsko, jsou třemi největšími globálními aktéry v mezinárodním obchodě EU-27, Čína a Spojené státy (viz obrázek 1). V roce 2018 celková úroveň obchodu se zbožím (vývoz a dovoz) zaznamenaná v EU-27 dosáhla hodnoty 3 967 miliard EUR (poznámka: nezahrnuje obchod uvnitř EU), což bylo o 50 miliard EUR více než v případě Číny a o 342 miliard EUR více než hodnota zaznamenaná za Spojené státy. Na čtvrtém místě bylo Japonsko, jehož obchod se zbožím dosáhl hodnoty 1 260 miliard EUR.

Obrázek 1: Hlavní aktéři v mezinárodním obchodě se zbožím, 2018
(mld. EUR)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_introle) a UNCTAD

V roce 2018 byl poměr mezi vývozem a dovozem (poměr krytí) obzvláště vysoký ve prospěch vývozu v Rusku, Brazílii a Číně (viz obrázek 2), a tyto země měly v absolutním vyjádření také největší roční přebytky obchodní bilance.

Obrázek 2: Poměr krytí v mezinárodním obchodě se zbožím, 2008 a 2018
(%)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_introle) a UNCTAD

V roce 2018 měly Spojené státy největší schodek (viz obrázek 3), což představovalo pokračování trendu, jenž byl patrný po celé uplynulé desetiletí, za které jsou údaje k dispozici.

Obrázek 3: Obchodní bilance v mezinárodním obchodě se zbožím, 2008 a 2018
(mld. EUR)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_introle) a UNCTAD

Z toků vývozu a dovozu vyplývá, že v roce 2018 měla EU-27 druhý největší podíl na světovém vývozu a dovozu zboží (viz obrázky 4 a 5): podíl EU-27 na světovém vývozu zboží dosáhl 15,5 %. Větší podíl měla pouze Čína (15,8 %) a s určitým odstupem na dalším místě následovaly Spojené státy (10,6 %).

Obrázek 4: Podíly na světovém vývozu zboží, 2018
(podíl na světovém vývozu v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_introle) a UNCTAD

Spojené státy měly v roce 2018 větší podíl na světovém dovozu (15,8 %), než měla EU-27 (13,7 %) i než měla Čína (13,0 %).

Obrázek 5: Podíly na světovém dovozu zboží, 2018
(podíl na světovém dovozu v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_introle) a UNCTAD

Přebytek obchodu se zeměmi mimo EU od roku 2012

Mezinárodní obchod se zbožím mezi EU-27 a ostatními zeměmi světa (součet vývozu a dovozu do/ze zemí mimo EU) dosáhl v roce 2019 hodnoty 4 067 miliard EUR (viz obrázek 6). Dovoz i vývoz byly ve srovnání s rokem 2018 vyšší, přičemž nárůst dovozu (27 miliard EUR) byl o něco menší než nárůst zaznamenaný u vývozu (73 miliard EUR). V důsledku toho se přebytek obchodní bilance EU-27 zvýšil ze 152 miliard EUR v roce 2018 na 197 miliard EUR v roce 2019.

Mezi roky 2009 a 2012 se vývoz EU-27 prudce zvýšil z 1 184 miliard EUR na 1 771 miliard EUR. Mezi roky 2012 a 2016 byl vývoz relativně stabilní, v dalších třech letech však vzrostl z 1 867 miliard EUR v roce 2016 na 2 132 miliard EUR v roce 2019. Dovoz se vyvíjel zhruba podobně jako vývoz; vzrostl z 1 193 miliard EUR v roce 2009 na 1 666 miliard EUR v roce 2011. Mezi roky 2011 a 2016 zůstal poměrně stabilní, v dalších třech letech však vzrostl z 1 602 miliard EUR na 1 935 miliard EUR v roce 2019.

Obrázek 6: Vývoj mezinárodního obchodu se zbožím, EU-27, 2009–2019
(mld. EUR)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intertrd)

Z členských států EU mělo Německo v roce 2019 zdaleka největší podíl na obchodu se zeměmi mimo EU-27, podílelo se 29,6 % na vývozu zboží z EU-27 do nečlenských zemí a více než jednou pětinou (21,0 %) na dovozu EU-27 (viz obrázek 7). Další tři země, které jsou největšími vývozci, tj. Francie (11,6 %), Itálie (11,0 %) a Nizozemsko (10,3 %), byly spolu s Německem jedinými členskými státy EU s dvouciferným podílem na vývozu EU-27. Největšími dovozci zboží z nečlenských zemí byly v roce 2019 po Německu Nizozemsko (17,5 %), Francie (10,7 %) a Itálie (9,5 %). Relativně vysoký podíl Nizozemska lze do jisté míry vysvětlit značným množstvím zboží, které se dostává do EU přes Rotterdam, což je nejvýznamnější námořní přístav EU.

Obrázek 7: Obchod se zbožím se zeměmi mimo EU-27, 2019
(podíl na vývozu/dovozu EU-27 v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intratrd)

Největší přebytek obchodu se zbožím se zeměmi mimo EU-27 v hodnotě 224,3 miliardy EUR byl v roce 2019 zaznamenán u Německa, za ním následovala Itálie (51,9 mld. EUR), Irsko (40,6 mld. EUR) a Francie (39,2 mld. EUR). Nejvyšší schodek obchodní bilance, pokud jde o obchod se zbožím se zeměmi mimo EU, byl zaznamenán v Nizozemsku (118,7 mld. EUR) a ve Španělsku (30,7 mld. EUR) (viz tabulka B v připojeném excelovém souboru níže).

Nejvyšší podíl na obchodu se zbožím uvnitř EU v Lucembursku a na Slovensku

Směna zboží mezi členskými státy EU (obchod uvnitř EU) dosáhla v roce 2019 hodnoty – vyjádřeno vývozem – 3 061 miliard EUR. To bylo o 44 % více než hodnota vývozu z EU-27 do nečlenských zemí, která dosáhla výše 2 132 miliard EUR (obchod mimo EU).

Obchod uvnitř EU-27 – opět měřeno vývozem – se v celé EU-27 mezi roky 2018 a 2019 zvýšil o 1,5 %. Pokud jde o vývoz, byl mezi roky 2018 a 2019 dvouciferný růst zaznamenán jen na Kypru (16,4 %) a pouze Švédsko (–0,6 %), Belgie (–0,3 %) a Slovensko (–0,1 %) zaznamenaly snížení svého vývozu uvnitř EU. Zvýšení dovozu o více než 5 % bylo zaznamenáno pouze v Chorvatsku (7,8 %) a Portugalsku (7,4 %), zatímco v Irsku (–3,9 %), Belgii (–1,4 %), na Maltě (–1,3 %) a Švédsku (–0,9 %) došlo k poklesu dovozu.

Stejně jako v případě obchodu se zeměmi mimo EU-27, bylo Německo v roce 2019 také nejvýznamnějším členským státem EU, pokud jde o obchod uvnitř EU-27. Podílelo se 22,8 % na vývozu zboží EU-27 do ostatních členských států a 23,2 % na dovozu zboží EU-27 z ostatních členských států (viz obrázek 8). Nizozemsko (13,5 %) bylo po Německu jediným dalším členským státem, který se podílel více než jednou desetinou na vývozu zboží uvnitř EU, což je opět v důsledku vlivu Rotterdamu, zatímco Francie (12,5 %) byla jediným dalším členským státem podílejícím se více než desetinou na dovozu uvnitř EU.

Obrázek 8: Obchod se zbožím uvnitř EU-27, 2019
(podíl na vývozu/dovozu EU-27 v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intratrd)

Významnost vnitřního trhu EU podtrhuje skutečnost, že u všech členských států EU s výjimkou Irska byl obchod se zbožím uvnitř EU (vývoz a dovoz dohromady) vyšší než obchod se zeměmi mimo EU (vývoz a dovoz dohromady) (viz obrázek 9). Podíl na celkovém obchodu se zbožím připadající na toky uvnitř EU a mimo EU se v jednotlivých členských státech značně lišil a do jisté míry odrážel určité historické vztahy a zeměpisnou polohu. Nejvyšší podíly obchodu uvnitř EU (více než 75 % celkového obchodu) byly zaznamenány u Lucemburska (82,0 %), Slovenska (79,5 %), Česka (76,6 %) a Maďarska (75,1 %), přičemž tento podíl se snížil na 51,5 % v případě Řecka a na 37,5 % v případě Irska.

Obrázek 9: Obchod se zbožím se zeměmi uvnitř a mimo EU-27, 2019
(dovoz plus vývoz, podíl na celkovém obchodu v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intratrd)

Silný nárůst obchodu se zbožím s Čínou v období let 2009–2019

Vývoj vývozu zboží EU-27 podle hlavních obchodních partnerů se mezi roky 2009 a 2019 značně lišil. Z hlavních obchodních partnerů bylo nejvyšší průměrné roční tempo růstu zaznamenáno u vývozu do Číny (9,9 %) a Mexika (9,5 %), viz obrázek 10. Nejnižší růst byl zaznamenán u vývozu do Ruska (3,3 %) a Norska (4,1 %).

Pokud jde o dovoz, vykazoval v období let 2009 až 2019 nejvyšší průměrné roční tempo růstu dovoz zboží z Mexika (10,5 %) a Turecka (8,1 %). Nejnižší tempa růstu byla zaznamenána u dovozu z Norska (0,3 %) a Ruska (2,3 %), přičemž obě země byly významnými vývozci energetických produktů, a také z Japonska (2,2 %).

Obrázek 10: Obchod se zbožím se zeměmi mimo EU-27 podle hlavních obchodních partnerů, EU-27, 2009 a 2019
(mld. EUR)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_maineu)

Spojené státy americké byly i v roce 2019 nadále nejobvyklejší destinací pro zboží vyvážené z EU-27 (viz obrázek 11) s podílem ve výši 18,0 % Druhou největší destinací pro vývoz EU-27 bylo Spojené království (14,9 % vývozu EU-27 celkem), na dalším místě pak byla Čína (9,3 %). Na sedm největších odbytišť, kam směřoval vývoz zboží z EU-27 – Spojené státy, Spojené království, Čína, Švýcarsko, Rusko, Turecko a Japonsko – připadaly téměř tři pětiny (59,3 %) veškerého vývozu zboží z EU-27.

Obrázek 11: Hlavní obchodní partneři ve vývozu zboží, EU-27, 2019
(podíl vývozu do zemí mimo EU-27 v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_maineu)

Sedmi největšími dodavateli zboží dováženého do EU-27 byly tytéž země jako sedm největších odbytišť pro vývoz z EU-27, jejich pořadí se však mírně lišilo (srov. obrázky 11 a 12). Na těchto sedm zemí připadal větší podíl na dovozu zboží do EU-27, než byl jejich podíl na vývozu zboží z EU-27: z těchto sedmi zemí pocházely o něco více než tři pětiny (60,7 %) veškerého dovozu zboží do EU-27. V roce 2019 byla největším dodavatelem zboží do EU-27 Čína, jejíž podíl na celkovém dovozu dosahoval téměř jedné pětiny (18,7 %). S určitým odstupem na ní následovaly Spojené státy (12,0 %) a Spojené království (10,0 %).

Obrázek 12: Hlavní obchodní partneři v dovozu zboží, EU-27, 2019
(podíl dovozu ze zemí mimo EU-27 v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_maineu)

Vysoký přebytek obchodu se stroji a vozidly a s chemikáliemi

V období od roku 2014 do roku 2019 se hodnota vývozu EU-27 do zemí mimo EU zvýšila u většiny skupin produktů uvedených na obrázku 13 s výjimkou vývozu energie, jehož hodnota poklesla o 8,2 %. Nejvyšší tempo růstu vývozu bylo vykázáno u chemikálií, u nichž byl zaznamenán přírůstek 35,8 %. Přírůstky vyšší než 20 % byly zaznamenány také u potravin a nápojů (22,7 %) a surovin (20,1 %).

Obdobný trend byl zjištěn u dovozu. V období let 2014 až 2019 došlo k velkému celkovému snížení dovozu energie ze zemí mimo EU (–15,2 %) (je třeba poznamenat, že tento úbytek lze do určité míry připsat změnám cen a/nebo fluktuaci směnných kurzů, přičemž ceny ropy jsou stanoveny na světových trzích v amerických dolarech). Naproti tomu se dovoz strojů a vozidel ze zemí mimo EU zvýšil o 45,4 % a relativně vysoké tempo růstu bylo zaznamenáno i u chemikálií (28,6 %) a ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu (24,1 %).

Přebytek obchodu EU-27 se zbožím se zeměmi mimo EU v roce 2019 v hodnotě 197,1 miliardy EUR byl dosažen díky velkému přebytku obchodu v případě strojů a vozidel (237,1 miliardy EUR) a chemikálií (171,6 miliardy EUR) a nižším přebytkům u potravin a nápojů a ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu. Tyto přebytky nemohly být vykompenzovány vysokým schodkem obchodu s energií (–258,2 miliardy EUR) a nižším schodkem v případě surovin (–26,1 miliardy EUR).

Obrázek 13: Obchod se zeměmi mimo EU-27 podle hlavních produktů, EU-27, 2014 a 2019
(mld. EUR)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intertrd)

Struktura vývozu zboží EU-27 se mezi roky 2014 a 2019 nijak výrazně nezměnila (viz obrázek 14), kromě růstu vývozu chemikálií o 2,4 procentního bodu (p.b.), tj. z 16,7 % v roce 2014 na 19,1 % v roce 2019, a poklesu v případě energie o 1,4 p.b.

Obrázek 14: Hlavní vývoz podle produktů, EU-27, 2014 a 2019
(podíl vývozu do zemí mimo EU-27 v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intratrd)

Pokud jde o strukturu dovozu EU-27, byl mezi roky 2014 a 2019 zaznamenán velký pokles podílu energie, a to o 7,6 p.b. z 26,3 % na 18,7 % (viz obrázek 15). Tento pokles byl částečně způsoben poklesem cen energetických produktů. Naopak v průběhu téhož období se podíl strojů a vozidel zvýšil o 6,0 p.b. z 26,9 % na 32,8 %. Podíly ostatních produktů se změnily jen nepatrně.

Obrázek 15: Hlavní dovoz podle produktů, EU-27, 2014 a 2019
(podíl dovozu ze zemí mimo EU-27 v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intratrd)

Obrázek 16 porovnává strukturu dovozu a vývozu EU-27 v roce 2019: je třeba poznamenat, že celková hodnota vývozu byla o 10,2 % vyšší než hodnota dovozu. Nejvýznačnější rozdíl je u energie, jejíž podíl na dovozu byl téměř čtyřikrát vyšší než na vývozu. To bylo kompenzováno nižšími podíly strojů a vozidel a chemikálií na dovozu než v případě vývozu.

Obrázek 16: Hlavní vývoz a dovoz podle produktů, EU-27, 2019
(podíl na vývozu/dovozu do/ze zemí mimo EU-27 v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intratrd)

Zdrojové údaje pro tabulky a grafy

International trade in goods: tables and figures (v angličtině)

Zdroje údajů

Statistiky mezinárodního obchodu se zbožím měří hodnotu a množství zboží obchodovaného mezi členskými státy EU (tzv. obchod intra-EU / obchod uvnitř EU) a zboží obchodovaného členskými státy s nečlenskými zeměmi (tzv. obchod extra-EU / obchod mimo EU). Tyto statistiky jsou oficiálním zdrojem informací o dovozu, vývozu a obchodní bilanci EU, jejích členských států a eurozóny.

Statistiky jsou zveřejňovány za každou vykazující zemi ve vztahu ke každé partnerské zemi podle několika klasifikací zboží. Jednou z nejběžněji používaných klasifikací zboží je Standardní mezinárodní klasifikace zboží (SITC Rev. 4) Organizace spojených národů (OSN); tato klasifikace umožňuje srovnávat statistiky mezinárodního obchodu na celosvětové bázi.

Ve statistikách obchodu se zeměmi mimo EU je u údajů za EU-27 považován tento subjekt za jeden obchodní blok. Jinými slovy, údaje vykázané za vývoz se týkají pouze toho vývozu z EU-27, který opouští tento obchodní blok a je určen do ostatních zemí světa, zatímco dovoz ze zemí mimo EU se týká dovozu z ostatních zemí světa (nečlenských zemí), který přichází do EU-27. Naproti tomu v případě vykazování údajů za jednotlivé členské státy EU jsou mezinárodní obchodní toky obvykle vyjádřeny jako toky světového obchodu (zahrnující jak partnery uvnitř EU, tak partnery mimo EU). Statistiky obchodu mezi členskými státy EU (obchod intra-EU) pokrývají dovoz a vývoz zboží zaznamenávaný jednotlivými členskými státy.

Statistické hodnoty obchodu se zeměmi mimo EU a obchodu uvnitř EU se zaznamenávají v hodnotě vyplaceně loď (FOB) u vývozu a v hodnotě náklady, pojištění a přepravné (CIF) u dovozu. Vykázané hodnoty zahrnují pouze ty vedlejší náklady (přepravné a pojištění), které jsou v případě vývozu spojené s dopravou po území členského státu EU, ze kterého je zboží vyvážené, a v případě dovozu jsou spojené s dopravou mimo území členského státu, do kterého se zboží dováží.

Údaje EU pocházejí z databáze Eurostatu COMEXT, což je referenční databáze mezinárodního obchodu se zbožím. Zpřístupňuje nejen současné a historické údaje od členských států EU, ale také statistiky značného počtu nečlenských zemí. Agregované a podrobné statistiky mezinárodního obchodu se zbožím, které Eurostat šíří prostřednictvím svých internetových stránek, se z databáze COMEXT sestavují každý měsíc. Jelikož COMEXT se denně aktualizuje, mohou se údaje zveřejněné na internetových stránkách lišit od údajů vyhledaných v databázi COMEXT (v případě nedávných revizí).

Údaje za EU-27 odrážejí politickou změnu ve složení EU. Pro EU-27 se proto Spojené království považuje za partnerskou zemi mimo EU. Spojené království je však do konce přechodného období stále součástí vnitřního trhu, což znamená, že údaje o obchodu se Spojeným královstvím stále vycházejí ze statistických pojmů uplatňovaných na obchod mezi členskými státy EU. Proto se dovoz od všech ostatních obchodních partnerů mimo EU-27 seskupuje podle země původu, zatímco údaje za Spojené království odrážejí zemi odeslání. V praxi to znamená, že zboží dovezené do EU-27 ze Spojeného království bylo fyzicky přepraveno ze Spojeného království, ale část tohoto zboží mohla mít původ jinde než ve Spojeném království. Z tohoto důvodu nejsou údaje o obchodu se Spojeným královstvím plně srovnatelné s údaji o obchodu s ostatními obchodními partnery mimo EU-27.

Údaje týkající se hlavních obchodních partnerů mimo EU, které jsou použité na obrázcích 1 až 5, jsou převzaty z databáze Konference Organizace spojených národů o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Pro účely výpočtu podílů se světový obchod vymezuje jako součet obchodu EU se zeměmi mimo EU (zdroj: Eurostat) a mezinárodního obchodu zemí mimo EU (zdroj: UNCTAD).

Kontext

Statistiky o mezinárodním obchodě se zbožím ve velké míře využívají osoby s rozhodovací pravomocí na mezinárodní úrovni, na úrovni EU a na národní úrovni. Podniky mohou na základě údajů o zahraničním obchodě provádět průzkum trhu a připravovat svou obchodní strategii. Statistiky mezinárodního obchodu se zbožím rovněž používají orgány EU při přípravě mnohostranných a dvoustranných obchodních jednání, při stanovení a provádění antidumpingové politiky, pro účely makroekonomické a měnové politiky a při hodnocení pokroku na jednotném trhu nebo integrace evropských ekonomik.

Rozvoj obchodu může být příležitostí pro hospodářský růst. EU má společnou obchodní politiku, na základě které Evropská komise sjednává obchodní dohody a zastupuje zájmy EU jménem svých 27 členských států. Evropská komise konzultuje členské státy EU prostřednictvím poradního výboru, který projednává celou škálu otázek obchodní politiky týkajících se EU včetně mnohostranných, dvoustranných a jednostranných nástrojů. Obchodní politika je ve výlučné pravomoci EU – takže pouze EU, a nikoli jednotlivé státy, může vydávat právní předpisy o obchodních záležitostech a uzavírat mezinárodní obchodní dohody. Nedávno byla tato oblast působnosti rozšířena a vedle obchodu se zbožím nyní pokrývá i obchod službami, duševní vlastnictví a přímé zahraniční investice (v kapitole 4).

Celosvětově jsou otázky mnohostranného obchodu řešeny pod patronací Světové obchodní organizace (WTO) (v angličtině). WTO má 164 členů (v březnu 2020) a několik kandidátů na členství se nachází v procesu přistoupení. WTO stanoví globální pravidla pro obchod, slouží jako fórum pro obchodní jednání a urovnávání sporů mezi členy. Evropská komise jedná se svými partnery ve WTO a účastnila se posledního kola mnohostranných obchodních jednání WTO, známém jako rozvojový program z Dohá (DDA).