Archive:Statistika minimálních mezd

Extrakce údajů z databáze: leden 2019.

Plánovaná aktualizace článku: květen 2020.

Highlights

V lednu 2019 se minimální mzdy v členských státech EU pohybovaly od 286 EUR do 2 071 EUR měsíčně.

Minimální mzdy, leden 2009 a leden 2019 (EUR měsíčně a %)
Zdroj: Eurostat (earn_mw_cur)

Tento článek dokládá, jak se úroveň minimální mzdy v členských státech Evropské unie (EU) značně liší; rovněž nabízí srovnání se situací v kandidátských zemích a ve Spojených státech amerických.

Full article

Obecný přehled

Statistika minimálních mezd publikovaná Eurostatem se týká národních minimálních mezd. Národní minimální mzda se většinou vztahuje na všechny zaměstnance, nebo alespoň na velkou většinu zaměstnanců v dané zemi. Je upravena zákonnou normou, často po konzultaci se sociálními partnery, nebo je stanovena přímo národní meziodvětvovou smlouvou.

Minimální mzdy se obvykle prezentují jako měsíční mzdové sazby hrubých výdělků, tj. před odečtením daně z příjmů a příspěvků na sociální zabezpečení, jež odvádí zaměstnanec; tyto odpočty se v každé zemi liší. Eurostat zveřejňuje údaje o národních minimálních mzdách dvakrát ročně. Odrážejí stav k 1. lednu a 1. červenci každého roku. V důsledku toho se změny minimálních mezd zavedené v období mezi těmito dvěma daty zobrazují až při následujícím půlročním uvolnění údajů.

Rozdíly v národních minimálních mzdách

V lednu 2019 se minimální mzdy v členských státech EU pohybovaly od 286 EUR do 2 071 EUR měsíčně

V lednu 2019 mělo národní minimální mzdu 22 z 28 členských států EU (výjimkou bylo Dánsko, Itálie, Kypr, Rakousko, Finsko a Švédsko), stejně tak jako všechny kandidátské země EU (Černá Hora, Severní Makedonie, Albánie, Srbsko a Turecko). K 1. lednu 2019 se měsíční minimální mzdy v členských státech značně lišily, pohybovaly se od 286 EUR v Bulharsku do 2 071 EUR v Lucembursku (viz obrázek 1).

Obrázek 1: Minimální mzdy, leden 2009 a leden 2019 (EUR měsíčně a %)
Zdroj: Eurostat (earn_mw_cur)

V porovnání s lednem 2009 byly minimální mzdy (vyjádřené v eurech) v lednu 2019 ve všech členských státech EU, které mají národní minimální mzdu, vyšší, s výjimkou Řecka, kde byla minimální mzda o 16 % nižší (kumulace za 10 let, s roční mírou změny –1,5 %). Mezi lednem 2009 a lednem 2019 byla roční míra změny minimálních mezd nejvyšší v Rumunsku (11,6 %) a v Litvě (9,1 %). Kromě toho došlo ke značnému nárůstu minimálních mezd také v Bulharsku (8,8 %), Estonsku (6,9 %), Lotyšsku (6,6 %) a Polsku (6,2 %).

Na základě výše národní hrubé minimální měsíční mzdy vyjádřené v eurech lze členské státy EU, na které se vztahuje tento sběr údajů, rozdělit do tří skupin; země, které nejsou členy EU, jsou uvedeny na obrázku 1 jako samostatná skupina.

Skupina 1, ve které byly národní minimální mzdy v lednu 2019 nižší než 500 EUR měsíčně. Do první skupiny patří tyto členské státy EU: Bulharsko, Lotyšsko, Rumunsko a Maďarsko; výše jejich národní minimální mzdy se pohybovala od 286 EUR v Bulharsku do 464 EUR v Maďarsku.

Skupina 2, ve které národní minimální mzdy dosahovaly v lednu 2019 nejméně 500 EUR, ale byly nižší než 1 000 EUR měsíčně. Do druhé skupiny patří tyto členské státy EU: Chorvatsko, Česko, Slovensko, Polsko, Estonsko, Litva, Řecko, Portugalsko, Malta a Slovinsko; výše jejich národní minimální mzdy se pohybovala od 506 EUR v Chorvatsku do 887 EUR v Slovinsku.

Skupina 3, ve které národní minimální mzdy dosahovaly v lednu 2019 nejméně 1 000 EUR měsíčně. Do třetí skupiny patří tyto členské státy EU: Španělsko, Spojené království, Francie, Německo, Belgie, Nizozemsko, Irsko a Lucembursko; výše jejich národní minimální mzdy se pohybovala od 1 050 EUR ve Španělsku do 2 071 EUR v Lucembursku.

Výše minimálních mezd ve všech kandidátských zemích EU se podobaly úrovním skupiny 1, v rozpětí od 211 EUR v Albánii do 422 EUR v Turecku. Úroveň národní minimální mzdy ve Spojených státech (1 098 EUR měsíčně) se nacházela v rozpětí uvedeném pro skupinu 3.

V případě členských států EU mimo eurozónu, které mají národní minimální mzdu (Bulharsko, Česko, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Spojené království), a stejně tak v případě kandidátských zemí EU a USA ovlivňují výši minimálních mezd a příslušné pořadí vyjádřené v eurech směnné kurzy, které se používají pro přepočet národních měn na euro.

Minimální mzdy vyjádřené ve standardech kupní síly

Propast mezi zeměmi, pokud jde o výši minimální mzdy, byla mnohem menší při zohlednění rozdílů v cenové úrovni

Obrázek 2 srovnává hrubé minimální mzdy při zohlednění rozdílů v cenové úrovni na základě uplatnění parit kupní síly (PPP) na výdaje na konečnou spotřebu domácností; podle očekávání úprava o rozdíly v cenové úrovni snižuje variaci mezi zeměmi. Na základě výše národní hrubé měsíční minimální mzdy vyjádřené v PPS lze členské státy EU, na které se vztahuje tento sběr údajů, rozdělit do tří skupin; jako v předchozím případě jsou země, které nejsou členy EU, uvedeny na obrázku 2 jako samostatná skupina.

Skupina 1, ve které byly národní minimální mzdy v lednu 2019 nižší než 800 PPS měsíčně. Do první skupiny patří tyto členské státy EU: Bulharsko, Lotyšsko, Estonsko, Česko, Slovensko, Chorvatsko a Maďarsko; výše jejich národní minimální mzdy se pohybovala od 577 PPS v Bulharsku do 765 PPS v Maďarsku.

Skupina 2, ve které národní minimální mzdy dosahovaly v lednu 2019 nejméně 800 PPS, ale byly nižší než 1 000 PPS měsíčně. Do druhé skupiny patřilo sedm členských států EU, a sice: Řecko, Portugalsko, Litva, Rumunsko, Malta, Španělsko a Polsko; výše jejich národní minimální mzdy se pohybovala od 800 PPS v Řecku do 933 PPS ve Španělsku a Polsku.

Skupina 3, ve které národní minimální mzdy dosahovaly v lednu 2019 nejméně 1 000 PPS. Do třetí skupiny patří tyto členské státy EU: Slovinsko, Spojené království, Irsko, Francie, Belgie, Nizozemsko, Německo a Lucembursko; výše jejich národní minimální mzdy se pohybovala od 1 059 PPS ve Slovinsku do 1 646 PPS v Lucembursku.

S výjimkou Turecka se minimální mzdy vyjádřené v PPS ve zbývajících čtyřech kandidátských zemích EU podobaly úrovním skupiny 1, v rozpětí od 389 PPS v Albánii do 578 PPS v Srbsku. Výše minimální mzdy vyjádřené v PPS v Turecku (národní minimální mzda činila 1 177 PPS) byla v rozmezí úrovní skupiny 3, přičemž výše minimální mzdy vyjádřené v PPS ve Spojených státech ( 972 PPS) byla v rozmezí úrovní skupiny 2.

Členské státy EU ve skupině 1 s relativně nízkými minimálními mzdami vyjádřenými v eurech měly tendenci vykazovat nižší cenovou úroveň, a tudíž relativně vyšší minimální mzdy, pokud jsou vyjádřeny ve standardu kupní síly (PPS). Na druhé straně země ve skupině 3 s relativně vysokými minimálními mzdami vyjádřenými v eurech měly tendenci vykazovat vyšší cenovou úroveň, a jejich minimální mzdy vyjádřené v PPS byly tudíž často nižší. V důsledku této úpravy o cenovou úroveň dochází k částečnému setření výrazných rozdílů mezi těmito třemi různými skupinami členských států, které byly zjištěny při řazení minimálních mezd podle vyjádření v eurech.

Obrázek 2: Minimální mzdy, leden 2019 (PPS měsíčně)
(PPS měsíčně)
Zdroj: Eurostat (earn_mw_cur)

Rozdíly mezi sazbami minimálních mezd mezi členskými státy EU se snížily z poměru 1:9,8 při vyjádření v eurech (tj. nejvyšší minimální mzda byla 9,8krát vyšší než nejnižší minimální mzda, vyjádřeno v eurech) na poměr 1:4,2 při vyjádření v PPS (tj. nejvyšší minimální mzda byla 4,2krát vyšší než nejnižší minimální mzda, vyjádřeno v PPS).

Úroveň minimálních mezd ve vztahu k mediánům hrubých výdělků

Obrázek 3 poskytuje informace ve vztahu k podílu národní minimální mzdy na mediánech hrubých výdělků.

Byly použity národní minimální mzdy vyjádřené v eurech k 1. červenci 2014 a vydělené mediány hrubých výdělků měřenými na základě zjišťování o struktuře výdělků (SES 2014). V červenci 2014 se podíl minimálních mezd na mediánech hrubých výdělků v členských státech EU pohyboval od 40 % do 66 %. Pro účely této analýzy byly z výpočtu mediánů hrubých měsíčních výdělků vyloučeny platby za práci přesčas a práci na směny. V případě Německa, Francie, Irska a Spojeného království, jejichž minimální mzda je stanovena na hodinovém základě, byl poměr vypočten jako podíl na mediánech hodinových výdělků. Pro ostatních 16 členských států EU, které mají národní měsíční minimální mzdy a u nichž jsou údaje k dispozici, byl poměr vypočten jako podíl na mediánech měsíčních výdělků.

Obrázek 3: Minimální mzdy jako podíl na mediánech hrubých měsíčních výdělků, 2014
(%)
Zdroj: Eurostat (earn_mw_cur) a zjišťování o struktuře výdělků 2014; zvláštní výpočet pro účely této publikace; tyto zvláštní výpočty nejsou dostupné v online databázi Eurostatu

Podíl zaměstnanců odměňovaných minimální mzdou

Podíl zaměstnanců, kteří pobírají minimální mzdu, může být v jednotlivých zemích značně odlišný. Spojením mikrodat ze dvou posledních zjišťování o struktuře výdělků (SES) prováděných jednou za čtyři roky s výší minimálních mezd, která je v platnosti v dané době (říjen 2010 a 2014), lze vyvodit odhad těchto podílů (jak je uvedeno na obrázku 4). V zájmu srovnatelnosti byl rozsah omezen na pracovníky s plným úvazkem ve věku 21 a více let, kteří pracují v podnicích s 10 a více zaměstnanci, s vyloučením veřejné správy, obrany a povinného sociálního zabezpečení (NACE Rev. 2 sekce O). Kromě toho měsíční výdělky vypočítané na základě SES neobsahují žádné výdělky související s prací přesčas a s prací na směny.

V říjnu 2014 představoval podíl zaměstnanců s výdělkem nižším než 105 % národní minimální mzdy více než 7,0 % v deseti členských státech EU, které stanovily minimální mzdu, a sice: ve Slovinsku (19,1 %), Rumunsku (15,7 %), Portugalsku (13,0 %), Polsku (11,7 %), Bulharsku (8,8 %); Francii (8,4 %), Litvě (8,1 %), Lotyšsku (7,9 %), Řecku (7,7 %) a Chorvatsku (7,1 %). Belgie (0,4 %) zaznamenala nejnižší podíl zaměstnanců pobírajících výdělek nižší než 105 % národní minimální mzdy, zatímco podíl zaměstnanců ve zbývajících deseti členských státech, jejichž výdělek byl nižší než uvedená částka, dosahoval 1,0 % (Španělsko) až 5,8 % (Lucembursko).

Obrázek 4: Podíl zaměstnanců pobírajících méně než 105 % minimální mzdy, říjen 2010 a 2014
(%)
Zdroj: Eurostat (earn_mw_cur) a zjišťování o struktuře výdělků 2014; zvláštní výpočet pro účely této publikace; tyto zvláštní výpočty nejsou dostupné v online databázi Eurostatu

Vývoj v podílu zaměstnanců odměňovaných minimální mzdou

V období let 2010 až 2014 se podíl zaměstnanců pobírajících výdělek nižší než 105 % národní minimální mzdy zvýšil o více než 2,0 procentního bodu v Rumunsku (11,7 bodu), Bulharsku (5,4 bodu), Polsku (3,6 bodu) a Maďarsku (2,3 bodu), zatímco ke snížení o více než 2,0 body došlo v Litvě (–5,6 bodu), Irsku (–5,1 bodu), Lucembursku (–4,1 bodu), Lotyšsku (–4,0 bodu), Portugalsku (–3,8 bodu), Chorvatsku (–2,6 bodu) a na Slovensku (–2,2 bodu).

Zdrojové údaje pro tabulky a grafy

Minimum wage statistics: tables and figures (v angličtině)

Zdroje údajů

Měsíční národní minimální mzdy

Statistiky minimálních mezd publikované Eurostatem se týkají měsíčních národních minimálních mezd. Zveřejněné údaje se týkají minimálních mezd platných dne 1. ledna a 1. července každého roku. Základní národní minimální mzda je stanovena hodinovou, týdenní nebo měsíční sazbou a tato minimální mzda je upravena zákonnou normou (vládou), často po konzultaci se sociálními partnery, nebo přímo národní meziodvětvovou smlouvou. Národní minimální mzda se většinou vztahuje na všechny zaměstnance, nebo alespoň na velkou většinu zaměstnanců v dané zemi. Informace se vykazují v hrubém vyjádření. Úplné informace o národních minimálních mzdách v jednotlivých zemích jsou dostupné v příloze jako součást metadat.

V případě zemí, v nichž národní minimální mzda není stanovená v hrubém vyjádření, se čistá hodnota převede na hrubou mzdu, aby zahrnovala platné daně; tak je tomu v případě Černé Hory a Srbska.

V případě zemí, ve kterých není národní minimální mzda stanovena měsíční sazbou (minimální mzda je například stanovena na hodinovém nebo týdenním základě), se výše minimální mzdy převádí na měsíční sazbu na základě přepočítacích koeficientů poskytovaných přímo dotčenými zeměmi:

Německo: (hodinová sazba x 39,1 hodin x 52 týdnů) / 12 měsíců (hodnota 39,1 hodin se vztahuje k průměru základních placených hodin týdně u zaměstnanců na plný pracovní úvazek v sekcích B–S klasifikace NACE Rev.2: tato hodnota je výsledkem čtvrtletního zjišťování o struktuře výdělků);

Irsko: (hodinová sazba x 39 hodin x 52 týdnů) / 12 měsíců;

Francie: údaje za leden 1999 až červenec 2005: (hodinová sazba x 39 hodin x 52 týdnů) / 12 měsíců; údaje od ledna 2005 (hodinová sazba x 35 hodin x 52 týdnů) / 12 měsíců;

Malta: (týdenní sazba x 52 týdnů) / 12 měsíců;

Spojené království: (hodinová sazba x průměr základních placených hodin týdně u zaměstnanců na plný pracovní úvazek ve všech sektorech x 52,18 týdnů) / 12 měsíců;

Spojené státy americké: (hodinová sazba x 40 hodin x 52 týdnů) / 12 měsíců.

V Srbsku se národní minimální mzda stanoví na základě čisté hodinové sazby. Používá se následující přepočet: (hodinová čistá sazba x 40 hodin x 52,2 týdnů) / 12 měsíců. Tato hodnota se pak převede na hrubou mzdu, aby zahrnovala platné daně.

V případě, že je minimální mzda vyplácena za více než 12 měsíců ročně (jako v Řecku, Španělsku a Portugalsku, kde je vyplácena za 14 měsíců ročně), byly údaje navíc upraveny tak, aby se tyto platby zohlednily.

Údaje o národních minimálních mzdách se předávají Eurostatu vyjádřené v národní měně. V případě zemí mimo eurozónu se minimální mzdy v jejich národních měnách přepočítávají na eura pomocí měsíčního směnného kurzu zaznamenaného na konci předchozího měsíce (například pro výpočet minimálních mezd vyjádřených v eurech k 1. lednu 2019 se použil kurz z konce prosince 2018).

Aby se odstranil dopad rozdílů v cenových úrovních mezi jednotlivými zeměmi, používají se zvláštní přepočítací kurzy nazvané parity kupní síly (PPP). Parity kupní síly pro výdaje na konečnou spotřebu domácností v každé zemi se používají pro převedení měsíčních minimálních mezd vyjádřených v eurech nebo národních měnách na umělou společnou jednotku nazvanou standard kupní síly (PPS). Pokud nejsou parity kupní síly pro nejnovější referenční období ještě k dispozici, použijí se parity kupní síly předchozího roku a řady se znovu aktualizují, jakmile jsou nejnovější parity kupní síly k dispozici.

Země, které nejsou zahrnuty do statistik minimálních mezd

K 1. lednu 2019 nebyla žádná národní minimální mzda stanovena v Dánsku, Itálii, na Kypru, v Rakousku, Finsku a Švédsku. Tak tomu bylo i v případě těchto zemí ESVO: Island, Norsko a Švýcarsko. Na Kypru jsou minimální mzdy stanoveny vládou pro konkrétní povolání. V Dánsku, Itálii, Rakousku, Finsku a Švédsku, a stejně tak na Islandu, v Norsku a Švýcarsku, jsou minimální mzdy stanoveny kolektivními smlouvami pro řadu specifických sektorů.

Mediány hrubých měsíčních výdělků

Údaje o mediánech hrubých měsíčních výdělků vycházejí z nejnovějších údajů shromážděných při zjišťování o struktuře výdělků (SES) v roce 2014 (toto zjišťování se provádí jednou za čtyři roky). Údaje o mediánech hrubých měsíčních výdělků se vztahují na všechny zaměstnance (kromě učňů), jež pracují v podnicích s 10 a více zaměstnanci, které jsou činné ve všech odvětvích hospodářství s vyloučením zemědělství, lesnictví a rybářství (NACE Rev. 2 sekce A) a veřejné správy, obrany a povinného sociálního zabezpečení (NACE Rev.2 sekce O). Medián výdělků představuje úroveň výdělků, která všechny zaměstnance rozděluje do dvou stejných skupin: polovina má výdělek nižší než medián a polovina vyšší. Hrubé měsíční výdělky se týkají mezd a platů zaměstnanců na plný a částečný úvazek v referenčním měsíci (obecně říjen 2014) před odečtením veškerých daní a příspěvků na sociální zabezpečení. Mzdy a platy zahrnují veškerou práci přesčas, práci na směny, dávky, příplatky, odměny atd. Hrubé měsíční výdělky zaměstnanců na částečný úvazek jsou přepočítány na plný úvazek a teprve poté jsou zahrnuty do průměru se stejnou váhou jako v případě zaměstnanců na plný úvazek. Vyloučení zaměstnanců na částečný úvazek z výpočtu mediánů hrubých měsíčních výdělků má vliv na poměr minimálních mezd / mediánů výdělků ve výši 7 procentních bodů v Nizozemsku (49 % místo 56 %).

Pro vyjádření údajů zemí mimo eurozónu v eurech byl použit průměrný směnný kurz pro rok 2014. Informace o zahrnutí činnosti specifické pro určitou zemi v rámci národních minimálních mezd jako podílu na průměrných měsíčních výdělcích naleznete v příloze, která je součástí metadat (v angličtině).

Kontext

Několik zakládajících členských států EU má dlouholetou tradici se zajišťováním národní minimální mzdy pro pracovníky s nízkými mzdami. Naopak řada členských států včetně Německa, Irska, Spojeného království a mnohé ze zemí, které přistoupily k EU v roce 2004 či později, přijaly právní předpisy upravující minimální mzdu teprve nedávno a šest z členských států EU-28 k 1. lednu 2019 žádnou národní minimální mzdu nemělo.

V uplynulých letech docházelo ve většině evropských zemí k relativně nízkému nárůstu mezd (mzdová umírněnost) a řada skupin zastupujících zaměstnance prohlašovala, že kupní síla a životní úroveň obecně poklesly. Někteří politici, zástupci zaměstnanců, nátlakové skupiny a komentátoři prosazují koncepci „evropské minimální mzdy“ či národních minimálních mezd stanovených ve všech členských státech EU.

Výše národní minimální mzdy se nemusí nezbytně každý rok měnit a úprava nemusí vždy znamenat nárůst minimální mzdy – například v Řecku v roce 2012 došlo v rámci úsporných opatření zavedených vládou ke snížení minimálních mezd. Národní kolektivní smlouva byla v témže roce v Řecku pozastavena a národní minimální mzda je nyní stanovena rozhodnutím vlády.