Archive:Mezinárodní obchod se zbožím

Extrakce údajů z databáze: říjen 2018 (část „Tři největší globální aktéři v mezinárodním obchodě se zbožím: EU, Čína a USA“) a březen 2019 (zbývající část článku).

Plánovaná aktualizace článku: červen 2020.

Highlights

V roce 2017 připadlo na EU, Spojené státy a Čínu 45 % světového obchodu se zbožím.

Hlavním partnerem EU pro vývoz byly v roce 2018 Spojené státy a pro dovoz Čína.

V roce 2018 se stroje a dopravní prostředky podílely více než 41 % na vývozu EU a 31 % na dovozu EU.

Vývoj mezinárodního obchodu se zbožím, EU-28, 2008–2018

Tento článek pojednává o vývoji mezinárodního obchodu Evropské unie (EU) se zbožím. Zabývá se podílem EU na světovém dovozu a vývozu, obchodem uvnitř EU (obchod mezi členskými státy EU), hlavními obchodními partnery EU a kategoriemi produktů, se kterými EU nejčastěji obchoduje.

Země EU-28 se na světovém obchodu se zbožím podílejí přibližně 15 %. Hodnota mezinárodního obchodu se zbožím významně převyšuje hodnotu mezinárodního obchodu se službami (přibližně trojnásobně), se kterými se vzhledem k jejich povaze obtížněji obchoduje přes hranice.

Tento článek je součástí online publikace poskytující poslední statistiky o mezinárodním obchodu se zbožím a uvádí se v něm informace o hlavních partnerech EU, hlavních obchodovaných produktech, specifických charakteristikách obchodu a rovněž podkladové informace.

Full article

Tři největší globální aktéři v mezinárodním obchodě se zbožím: EU, Čína a USA

Od roku 2004, kdy Čína předstihla Japonsko, jsou třemi největšími globálnímu aktéry v mezinárodním obchodě EU-28, Čína a Spojené státy (viz obrázek 1). V roce 2017 byla celková úroveň obchodu se zbožím (vývoz a dovoz) zaznamenaná v EU-28, Číně a Spojených státech téměř totožná. Nejvyšší byla v EU-28, kde dosáhla 3 738 miliard EUR (poznámka: hodnota za EU-28 nezahrnuje obchod uvnitř EU), což bylo o 103 miliard EUR více než v případě Číny a o 239 miliard EUR více než hodnota zaznamenaná za Spojené státy. Na čtvrtém místě bylo Japonsko, jehož obchod se zbožím dosáhl hodnoty 1 212 miliard EUR.

Obrázek 1: Hlavní aktéři v mezinárodním obchodě se zbožím, 2017
(mld. EUR)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_introle) a (ext_lt_intercc)

V roce 2017 byl poměr mezi vývozem a dovozem (poměr krytí) obzvláště vysoký ve prospěch vývozu v Rusku, Brazílii a Číně (viz obrázek 2). V absolutním vyjádření měly největší roční přebytky obchodní bilance od roku 2006 Čína a Rusko; v roce 2017 měly Spojené státy největší schodek (viz obrázek 3), což představovalo pokračování trendu, jenž byl patrný po celé uplynulé desetiletí, za které jsou údaje k dispozici.

Obrázek 2: Poměr krytí v mezinárodním obchodě se zbožím, 2010 a 2017, (%)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_introle) a (ext_lt_intercc)

Obrázek 3: Obchodní bilance v mezinárodním obchodě se zbožím, 2010 a 2017, (mld. EUR)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_introle) a (ext_lt_intercc)

Z toků vývozu a dovozu vyplývá, že v roce 2017 měla EU-28 druhý největší podíl na světovém vývozu a dovozu zboží (viz obrázky 4 a 5): podíl EU-28 na světovém vývozu zboží dosáhl 15,8 %. V roce 2014 byla EU od svého založení poprvé předstižena Čínou (16,1 % v roce 2014, nárůst na 16,9 % v roce 2017), nicméně zůstala i nadále před Spojenými státy (11,5 %); Spojené státy měly větší podíl na světovém dovozu (17,3 %), než měla EU-28 (15,1 %) i než měla Čína (13,3 %).

Obrázek 4: Podíly na světovém vývozu zboží, 2017
(podíl na světovém vývozu v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_introle)

Obrázek 5: Podíly na světovém dovozu zboží, 2017
(podíl na světovém dovozu v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_introle)

V roce 2018 mírný schodek obchodu se zeměmi mimo EU po pěti letech přebytků

Mezinárodní obchod se zbožím mezi EU-28 a ostatními zeměmi světa (součet vývozu a dovozu do/ze zemí mimo EU) dosáhl v roce 2018 hodnoty 3 936 miliard EUR (viz obrázek 6). Dovoz i vývoz byly ve srovnání s rokem 2017 vyšší, přičemž nárůst dovozu (123 mld. EUR) byl o něco menší než nárůst zaznamenaný u vývozu (77 mld. EUR). V důsledku toho se mírný přebytek obchodu EU-28 v roce 2017 ve výši 22 miliard EUR změnil v roce 2018 na mírný schodek ve výši 25 miliard EUR.

Po prudkém poklesu vývozu i dovozu v roce 2009 se vývoz EU-28 během čtyř let zvýšil o 58,7 % a v roce 2013 dosáhl 1 736 miliard EUR. V období let 2013 až 2016 byl vývoz relativně stabilní, ale v roce 2017 se oproti roku 2016 zvýšil o 7,7 % a v dalším roce vzrostl o 4,1 %. Dovoz se vyvíjel zhruba podobně jako vývoz; v roce 2017 se oproti roku 2016 zvýšil o 8,7 % a v roce 2018 oproti roku 2017 o 6,6 %. Výsledkem bylo, že EU-28 měla poprvé od roku 2013 mírný obchodní deficit.

Obrázek 6: Vývoj mezinárodního obchodu se zbožím, EU-28, 2008–2018
(mld. EUR)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intertrd)

Z členských států EU mělo Německo v roce 2018 zdaleka největší podíl na obchodu se zeměmi mimo EU-28, podílelo se 28,0 % na vývozu zboží z EU-28 do nečlenských zemí a téměř jednou pětinou (18,6 %) na dovozu EU-28 (viz obrázek 7). Další tři země, které jsou největšími vývozci, tj. Spojené království (11,0 %), Itálie (10,5 %) a Francie (10,4 %), si udržely své postavení z roku 2017 a byly spolu s Německem jedinými členskými státy EU s dvouciferným podílem na vývozu EU-28. Největšími dovozci zboží z nečlenských zemí byly v roce 2018 po Německu Nizozemsko (14,9 %), Spojené království (14,2 %), Francie (8,9 %) a Itálie (8,7 %). Relativně vysoký podíl Nizozemska lze do jisté míry vysvětlit značným množstvím zboží, které se dostává do EU přes Rotterdam, což je nejvýznamnější námořní přístav EU.

Obrázek 7: Obchod se zbožím se zeměmi mimo EU-28, 2018
(podíl na vývozu/dovozu EU-28 v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intratrd)

Největší přebytek obchodu se zbožím se zeměmi mimo EU-28 v hodnotě 360,9 miliard EUR byl v roce 2018 zaznamenán u Německa, za ním následovalo Irsko (70,0 mld. EUR) a Itálie (67,5 mld. EUR). Nejvyšší schodek obchodní bilance, pokud jde o obchod se zbožím se zeměmi mimo EU-28, byl zaznamenán v Nizozemsku (272,5 mld. EUR) a ve Spojeném království (121,5 mld. EUR) (viz tabulka B v připojeném excelovém souboru níže).

Nejvyšší podíl na obchodu se zbožím uvnitř EU v Lucembursku a na Slovensku

Směna zboží mezi členskými státy EU (obchod uvnitř EU) dosáhla v roce 2018 hodnoty – vyjádřeno vývozem – 3 518 miliard EUR. To bylo o 80 % více než hodnota vývozu z EU-28 do nečlenských zemí, která dosáhla výše 1 956 miliard EUR (obchod mimo EU).

Obchod uvnitř EU-28 – opět měřeno vývozem – se v celé EU-28 mezi rokem 2017 a 2018 zvýšil o 5,0 %. Pokud jde o vývoz, byl mezi rokem 2017 a 2018 zaznamenán dvouciferný růst na Maltě (23,3 %), v Řecku (13,9 %), v Irsku (12,3 %) a ve Slovinsku (10,8 %) a pouze Lucembursko zaznamenalo (–1,9 %) snížení svého vývozu uvnitř EU. V dovozu dosáhly Malta (20,8 %) a Irsko (13,2 %) dvouciferného růstu a žádný členský stát EU nezaznamenal pokles svého dovozu.

Stejně jako v případě obchodu se zeměmi mimo EU-28, bylo Německo také nejvýznamnějším členským státem EU, pokud jde o obchod uvnitř EU-28 v roce 2018. Podílelo se 22,2 % na vývozu zboží EU-28 do ostatních členských států a také o něco více než jednou pětinou (20,9 %) na dovozu zboží EU-28 z ostatních členských států (viz obrázek 8). Nizozemsko (13,0 %) bylo po Německu jediným dalším členským státem, který se podílel více než jednou desetinou na vývozu zboží uvnitř EU, což je opět v důsledku vlivu Rotterdamu, zatímco Francie (11,5 %) byla jediným dalším členským státem podílejícím se více než desetinou na dovozu uvnitř EU.

Obrázek 8: Obchod se zbožím uvnitř EU-28, 2018
(podíl na vývozu/dovozu EU-28 v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intratrd)

Význam vnitřního trhu EU podtrhuje skutečnost, že u všech členských států EU byl obchod se zbožím uvnitř EU (vývoz a dovoz dohromady) vyšší než obchod se zeměmi mimo EU (vývoz a dovoz dohromady) (viz obrázek 9). Podíl na celkovém obchodu se zbožím připadající na toky uvnitř EU a mimo EU se v jednotlivých členských státech značně lišil a do jisté míry odrážel určité historické vztahy a zeměpisnou polohu. Nejvyšší podíly na obchodu uvnitř EU (přibližně 80 % z celkového obchodu) byly zaznamenány u Maďarska, Česka, Slovenska a Lucemburska. Tento podíl v případě Spojeného království klesl na 50,3 %.

Obrázek 9: Obchod se zbožím se zeměmi uvnitř a mimo EU-28, 2018
(dovoz plus vývoz, podíl na celkovém obchodu v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intratrd)

Silný nárůst obchodu se zbožím s Čínou v období let 2008–2018

Vývoj vývozu zboží EU-28 podle hlavních obchodních partnerů se mezi roky 2008 a 2018 značně lišil. Z hlavních obchodních partnerů bylo nejvyšší tempo růstu zaznamenáno u vývozu do Číny, který se téměř ztrojnásobil, a vývoz do Jižní Koreje se téměř zdvojnásobil (viz obrázek 10). Vývoz do Norska rostl pomaleji a byl v roce 2018 jen o 23 % vyšší než v roce 2008, zatímco vývoz EU-28 do Ruska v uvedeném období klesl o 19 %.

Pokud jde o dovoz, zaznamenaly země EU-28 mezi rokem 2008 a 2018 pokles hodnoty svého dovozu zboží z Norska (–13 %), Japonska (–8 %) a Ruska (–7 %); v případě Norska a Ruska jsou tyto změny alespoň do jisté míry odrazem změny cen ropy a zemního plynu. Největší přírůstek byl zaznamenán u dovozu z Turecka (+64 %), Číny (+58 %) a Indie (+55 %).

Obrázek 10: Obchod se zbožím se zeměmi mimo EU-28 podle hlavních obchodních partnerů, EU-28, 2008 a 2018
(mld. EUR)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_maineu)

Spojené státy americké byly i v roce 2018 nadále zdaleka nejobvyklejší destinací pro zboží vyvážené z EU-28 (viz obrázek 11). Jejich podíl ve výši 20,8 % byl vyšší, než byl podíl dalších dvou zemí dohromady. Čína byla v roce 2018 druhým nejdůležitějším odbytištěm zboží vyváženého z EU-28 (10,7 % vývozu EU-28 celkem), na dalším místě pak bylo Švýcarsko (8,0 %). Stejně jako v předchozích letech měly Rusko (4,4 %) a Turecko (4,0 %) téměř stejný podíl. Na sedm největších odbytišť, kam směřoval vývoz zboží z EU-28 – Spojené státy, Čína, Švýcarsko, Rusko, Turecko, Japonsko a Norsko – připadla více než polovina (53,9 %) veškerého vývozu zboží z EU-28.

Obrázázek 11: Hlavní obchodní partneři ve vývozu zboží, EU-28, 2018
(podíl vývozu do zemí mimo EU-28 v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_maineu)

Sedmi největšími dodavateli zboží dováženého do EU-28 byly tytéž země jako sedm největších odbytišť pro vývoz z EU-28, jejich pořadí se však mírně lišilo (srov. obrázky 11 a 12). Na těchto sedm zemí připadal větší podíl na dovozu zboží do EU-28, než byl jejich podíl na vývozu zboží z EU-28: z těchto sedmi zemí pocházely o něco méně než tři pětiny (59,1 %) veškerého dovozu zboží do EU-28. V roce 2018 pocházela téměř jedna pětina (19,9 %) dovozu do EU-28 z Číny a Čína byla největším dodavatelem zboží dováženého do EU-28. Podíl Spojených států na dovozu zboží do EU-28 (13,5 %) se rovnal přibližně dvěma třetinám podílu Číny. K předním sedmi zemím patřily také Rusko (8,5 %), Švýcarsko (5,5 %), Norsko (4,2 %), Turecko (3,8 %) a Japonsko (3,6 %).

Obrázek 12: Hlavní obchodní partneři v dovozu zboží, EU-28, 2018
(podíl dovozu ze zemí mimo EU-28 v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_maineu)

Vysoký přebytek obchodu se stroji a vozidly a s chemikáliemi

V období od roku 2013 do roku 2018 se hodnota vývozu EU-28 do zemí mimo EU zvýšila u většiny skupin produktů uvedených na obrázku 13 s výjimkou vývozu energie, jehož hodnota poklesla o 6,4 %. Nejvyšší tempo růstu vývozu bylo vykázáno u chemikálií, u nichž byl zaznamenám přírůstek 30,2 %, a dvouciferná tempa růstu byla rovněž vykázána u potravin a nápojů (16,6 %), ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu (14,8 %), strojů a vozidel (14,0 %) a surovin (11,9 %).

Obdobný trend byl zjištěn u dovozu. K velkému celkovému snížení dovozu ze zemí mimo EU došlo v letech 2013 až 2018 u energie (–17,3 %). Je třeba poznamenat, že tento úbytek lze do určité míry připsat změnám cen a/nebo fluktuaci směnných kurzů, přičemž ceny ropy jsou stanoveny na světových trzích v amerických dolarech. Naproti tomu se dovoz strojů a vozidel ze zemí mimo EU v období let 2013 až 2018 celkově zvýšil o 41,4 % a relativně vysoká tempa růstu byla zaznamenána rovněž u ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu (29,6 %), u chemikálií (20,4 %) a u potravin a nápojů (20,4 %).

Schodek obchodu se zbožím zemí EU-28 se zeměmi mimo EU ve výši 24,6 miliardy EUR v roce 2018 byl způsoben vysokým schodkem v obchodu s energií (299,1 mld. EUR) spolu s nižšími schodky v obchodu s ostatními výrobky zpracovatelského průmyslu (55,7 mld. EUR) a se surovinami (30,8 mld. EUR). Tyto schodky se nepodařilo vykompenzovat přebytky v obchodu se stroji a vozidly (189,5 mld. EUR), s chemikáliemi (152,2 mld. EUR) a potravinami a nápoji (9,1 mld. EUR).

Obrázek 13: Obchod se zeměmi mimo EU-28 podle hlavních produktů, EU-28, 2013 a 2018
(mld. EUR)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intertrd)

Struktura vývozu zboží EU-28 se mezi roky 2013 a 2018 nijak výrazně nezměnila (viz obrázek 14), kromě růstu vývozu chemikálií o 2,5 procentního bodu (p.b.), tj. z 15,7 % v roce 2013 na 18,2 % roce 2018, a podobného poklesu u ostatních produktů.

Obrázek 14: Hlavní vývoz podle produktů, EU-28, 2013 a 2018
(podíl vývozu do zemí mimo EU-28 v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intratrd)

Pokud jde o strukturu dovozu EU-28, byly mezi roky 2013 a 2018 zaznamenány změny u tří největších skupin produktů. K největší změně došlo u ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu, jejichž podíl klesl o 8,7 p.b. z 29,6nbsp;% na 20,9 % (viz obrázek 15). Naopak v průběhu téhož období se podíl strojů a vozidel zvýšil o 5,4 p.b. z 25,9 % na 31,3 % a podíl chemikálií vzrostl o 2,4 p.b. z 22,6 % na 25,0 %.

Obrázek 15: Hlavní dovoz podle produktů, EU-28, 2013 a 2018
(podíl dovozu ze zemí mimo EU-28 v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intratrd)

Obrázek 16 porovnává strukturu dovozu a vývozu EU-28 v roce 2018: je třeba mít na paměti, že celková hodnota vývozu byla o 1,3 % nižší než hodnota dovozu. Nejvýznačnější rozdíl je u energie, jejíž podíl na dovozu byl 3,6krát vyšší než na vývozu. To bylo kompenzováno nižšími podíly na dovozu strojů a vozidel a chemikálií.

Obrázek 16: Hlavní vývoz a dovoz podle produktů, EU-28, 2018
(podíl na vývozu/dovozu do/ze zemí mimo EU-28 v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intratrd)

Zdrojové údaje pro tabulky a grafy

International trade in goods: tables and figures (v angličtině)

Zdroje údajů

Statistiky mezinárodního obchodu se zbožím měří hodnotu a množství zboží obchodovaného mezi členskými státy EU (tzv. obchod intra-EU / obchod uvnitř EU) a zboží obchodovaného členskými státy s nečlenskými zeměmi (tzv. obchod extra-EU /obchod mimo EU). Tyto statistiky jsou oficiálním zdrojem informací o dovozu, vývozu a obchodní bilanci EU, jejích členských států a eurozóny.

Statistiky jsou zveřejňovány za každou vykazující zemi ve vztahu ke každé partnerské zemi podle několika klasifikací zboží. Jednou z nejběžněji používaných klasifikací zboží je Standardní mezinárodní klasifikace zboží (SITC Rev. 4) Organizace spojených národů (OSN); tato klasifikace umožňuje srovnávat statistiky mezinárodního obchodu na celosvětové bázi.

Ve statistikách obchodu se zeměmi mimo EU je u údajů za EU-28 považován tento subjekt za jeden obchodní blok. Jinými slovy, údaje vykázané za vývoz se týkají pouze toho vývozu z EU-28, který opouští tento obchodní blok a je určen do ostatních zemí světa, zatímco dovoz ze zemí mimo EU se týká dovozu z ostatních zemí světa (nečlenských zemí), který přichází do EU-28. Naproti tomu v případě vykazování údajů za jednotlivé členské státy EU jsou mezinárodní obchodní toky obvykle vyjádřeny jako toky světového obchodu (zahrnující jak partnery uvnitř EU, tak partnery mimo EU). Statistiky obchodu mezi členskými státy EU (obchod intra-EU) pokrývají dovoz a vývoz zboží zaznamenávaný jednotlivými členskými státy.

Statistické hodnoty obchodu se zeměmi mimo EU a obchodu uvnitř EU se zaznamenávají v hodnotě vyplaceně loď (FOB) u vývozu a v hodnotě náklady, pojištění a přepravné (CIF) u dovozu. Vykázané hodnoty zahrnují pouze ty vedlejší náklady (přepravné a pojištění), které jsou v případě vývozu spojené s dopravou po území členského státu EU, ze kterého je zboží vyvážené, a v případě dovozu jsou spojené s dopravou mimo území členského státu, do kterého se zboží dováží.

Údaje EU pocházejí z databáze Eurostatu COMEXT, což je referenční databáze mezinárodního obchodu se zbožím. Zpřístupňuje nejen současné a historické údaje od členských států EU, ale také statistiky značného počtu nečlenských zemí. Agregované a podrobné statistiky mezinárodního obchodu se zbožím, které Eurostat šíří prostřednictvím svých internetových stránek, se z databáze COMEXT sestavují každý měsíc. Jelikož COMEXT se denně aktualizuje, mohou se údaje zveřejněné na internetových stránkách lišit od údajů vyhledaných v databázi COMEXT (v případě nedávných revizí).

Kontext

Statistiky o mezinárodním obchodě se zbožím ve velké míře využívají osoby s rozhodovací pravomocí na mezinárodní úrovni, na úrovni EU a na národní úrovni. Podniky mohou na základě údajů o zahraničním obchodě provádět průzkum trhu a připravovat svou obchodní strategii. Statistiky mezinárodního obchodu se zbožím rovněž používají orgány EU při přípravě mnohostranných a dvoustranných obchodních jednání, při stanovení a provádění antidumpingové politiky, pro účely makroekonomické a měnové politiky a při hodnocení pokroku na jednotném trhu nebo integrace evropských ekonomik.

Rozvoj obchodu může být příležitostí pro hospodářský růst. EU má společnou obchodní politiku, na základě které Evropská komise sjednává obchodní dohody a zastupuje zájmy EU jménem svých 28 členských států. Evropská komise konzultuje členské státy EU prostřednictvím poradního výboru, který projednává celou škálu otázek obchodní politiky týkajících se EU včetně mnohostranných, dvoustranných a jednostranných nástrojů. Obchodní politika je ve výlučné pravomoci EU – takže pouze EU, a nikoli jednotlivé státy, může vydávat právní předpisy o obchodních záležitostech a uzavírat mezinárodní obchodní dohody. Nedávno byla tato oblast působnosti rozšířena a vedle obchodu se zbožím nyní pokrývá i obchod službami, duševní vlastnictví a přímé zahraniční investice (v kapitole 4).

Celosvětově jsou otázky mnohostranného obchodu řešeny pod patronací Světové obchodní organizace (WTO) (v angličtině). WTO má 164 členů (k březnu 2017) a několik kandidátů na členství se nachází v procesu přistoupení. WTO stanoví globální pravidla pro obchod, slouží jako fórum pro obchodní jednání a urovnávání sporů mezi členy. Evropská komise jedná se svými partnery ve WTO a účastnila se posledního kola mnohostranných obchodních jednání WTO, známém jako rozvojový program z Dohá (DDA).