Statistics Explained

Statistika přepravy cestujících

Extrakce údajů z databáze: duben 2017. Nejnovější údaje: Další informace z Eurostatu, Hlavní tabulky a Databáze. Plánovaná aktualizace článku: říjen 2018. Anglická verze je aktuálnější.

Tento článek poskytuje podrobnosti týkající se nejaktuálnější situace a nejnovějšího vývoje v oblasti statistiky přepravy cestujících v Evropské unii (EU). Předkládá informace o řadě druhů dopravy cestujících, jako je silniční, železniční, letecká a námořní doprava. Hlavním druhem dopravy pro přepravu cestujících je doprava osobním automobilem motivovaná touhou po větší mobilitě a flexibilitě. Vysoká závislost na používání automobilu jako prostředku přepravy cestujících v celé EU přispělo ke zvýšené míře přetížení a znečištění v mnoha městských oblastech a na mnoha hlavních dopravních tepnách.

Obrázek 1: Rozdělení vnitrozemské přepravy cestujících podle druhu dopravy („modal split“), 2014
(% celkového počtu osobokilometrů ve vnitrozemské přepravě)
Zdroj: Eurostat (migr_asydcfina)
Obrázek 2: Změna indexu vnitrozemské přepravy cestujících v poměru k HDP, 2004–2014
(%)
Zdroj: Eurostat (migr_asydcfina)
Tabulka 1: Železniční přeprava cestujících, 2013–2015
Zdroj: Eurostat (migr_asydcfsta) a (migr_asydcfina)
Obrázek 3: Železniční přeprava cestujících, 2015
(osobokilometr na obyvatele)
Zdroj: Eurostat (migr_asydcfsta) a (migr_asydcfina)
Obrázek 4: 15 největších letišť, počet přepravených cestujících (nastoupivších a vystoupivších), EU-28, 2015
(v milionech cestujících)
Zdroj: Eurostat (avia_paoa)
Obrázek 5: Letecká přeprava cestujících, 2005 a 2015
(v cestujících na obyvatele)
Zdroj: Eurostat (avia_paoc) a (demo_gind)
Obrázek 6: Námořní přeprava cestujících, 2005 a 2015
(v cestujících na obyvatele)
Zdroj: Eurostat (mar_pa_aa)

Hlavní statistické výsledky

Rozdělení podle druhu dopravy („modal split“)

Osobní automobily představovaly v roce 2014 83,4 % vnitrozemské přepravy cestujících v EU-28, přičemž autokary, autobusy, trolejbusy (9,1 %) a vlaky (7,6 %) společně představovaly méně než desetinu veškeré dopravy (měřeno počtem vnitrozemských osobokilometrů (oskm) ujetých každým druhem) — viz obrázek 1.

Mezi roky 2004 a 2014 byl poměrný význam používání osobních automobilů dosti stabilní, přičemž jeho podíl zůstával vždy v rozsahu 83,0 % až 83,7 %. Poměrný význam přepravy cestujících vlakem v tomto období poměrně stabilně rostl (i když došlo k malým poklesům mezi roky 2008 a 2009 a mezi roky 2012 a 2013) ze 6,7 % na počátku posuzovaného období na 7,6 % na jeho konci. S tímto vývojem byl spojený pokles významu přepravy cestujících autokary, autobusy a trolejbusy, která se z 9,9 % v roce 2004 do roku 2014 snížila na 9,1 %, přičemž k většině tohoto poklesu došlo mezi lety 2008 a 2009.

Relativní růst přepravy cestujících a hospodářství

Vnitrozemská přeprava cestujících celkově mezi lety 2004 a 2014 rostla o 5,0 % pomaleji než hrubý domácí produkt (HDP) ve stálých cenách v EU-28. Je třeba zdůraznit, že ukazatel, který ukazuje vztah vnitrozemské přepravy cestujících k HDP ve stálých cenách, se vztahuje pouze na vnitrozemskou přepravu automobilem, autokarem, autobusem a trolejbusem nebo vlakem, a že významný podíl mezinárodní osobní dopravy představují námořní a letecká osobní doprava. V některých zemích může být významná též vnitrostátní (domácí) námořní a letecká osobní doprava.

V malé většině členských států EU byla mezi lety 2004 a 2014 míra změny HDP ve stálých cenách vyšší než míra změny vnitrozemské přepravy cestujících, což vedlo ke snížení poměru mezi přepravou cestujících a HDP ve stálých cenách — viz obrázek 2. Naproti tomu opačná situace byla pozorována v 11 členských státech, zejména v Řecku a na Kypru a v menší míře v Bulharsku a Estonsku, což odráželo silný nárůst přepravy cestujících a/nebo slabý hospodářský rozvoj. Na Slovensku byla naopak mezi lety 2004 a 2014 míra změny HDP ve stálých cenách o 35,4 % vyšší než míra změny vnitrozemské přepravy cestujících, zatímco v Litvě činil rozdíl 31,0 %. Mezi třetími zeměmi uvedenými na obrázku 2 se index vnitrozemské přepravy cestujících v poměru k HDP za zkoumané období podstatně zvýšil v Bývalé jugoslávské republice Makedonii a v mnohem menším rozsahu v Norsku, zatímco na Islandu a ve Švýcarsku klesl.

Cestující v silniční dopravě

Mezi členskými státy EU byl relativní význam osobních automobilů v roce 2014 nejvyšší v Portugalsku, kde automobily představovaly 89,8 % přepravy cestujících v roce 2014. Ve většině členských států se podíl osobních automobilů pohyboval mezi 80,0 % a 90,0 %, ačkoliv v sedmi členských státech byl tento podíl nižší, zejména v Maďarsku (67,5 %); v Turecku pak byl ještě nižší (64,9 %).

Relativní význam autokarů, autobusů a trolejbusů přesahoval jednu pětinu vnitrozemské přepravy cestujících v Maďarsku (22,6 %), což byl nejvyšší podíl mezi členskými státy EU v roce 2014, i když ještě vyšší podíl (33,5 %) byl vykázán pro Turecko. V 19 dalších členských státech byl tento podíl mezi 10,0 % a 20,0 %, zatímco nejnižší podíl autokarů, autobusů a trolejbusů byl v Nizozemsku (3,3 %).

Cestující v železniční dopravě

Vlaky představovaly v roce 2014 více než jednu desetinu veškeré vnitrozemské přepravy cestujících v Rakousku a Dánsku, stejně jako ve Švýcarsku, zatímco jejich podíl se snížil pod 2,0 % v Estonsku, Litvě a Řecku, stejně jako v Turecku a Bývalé jugoslávské republice Makedonii; na Islandu, na Kypru ani na Maltě neexistují žádné železniční tratě.

Podle nejnovějších údajů (obvykle za rok 2015) bylo na vnitrostátních železničních sítích v EU ujeto 392 miliard osobokilometrů (včetně údajů za rok 2014 pro Dánsko, Německo a Maďarsko; kromě Belgie a Nizozemska). Toto číslo bylo značně vyšší než 23 miliard osobokilometrů ujetých při mezinárodních jízdách (srovnání je založeno na stejné dostupnosti pro členské státy EU) — viz tabulka 1.

Téměř tři čtvrtiny (72 %) veškerých cest po železnici (vnitrostátní a mezinárodní společně) v EU (kromě Belgie a Nizozemska) se uskutečnily v jednom ze čtyř největších členských států EU, přičemž Francie a Německo (údaje za rok 2014) společně představovaly 42 % vnitrostátní železniční přepravy v EU a 72 % mezinárodní železniční přepravy. Počet mezinárodních osobokilometrů ujetých cestujícími ve Francii v roce 2015 byl více než dvojnásobně vyšší než v Německu, jež pak zaznamenalo počet, který byl více než dvojnásobně vyšší než ve Spojeném království.

Pro srovnání relativního významu železniční dopravy mezi zeměmi lze údaje normalizovat vyjádřením objemu osobní přepravy ve vztahu k obyvatelstvu (jak ukazuje pravá strana tabulky 1 a obrázek 3). Cestování po vnitrostátní železniční síti v Rakousku, Švédsku, Francii, Dánsku (údaje za rok 2014) a Německu (údaje za rok 2014) dosahovalo v roce 2015 průměru více než 1 000 osobokilometrů na obyvatele; to bylo hluboce pod průměrem zaznamenaným ve Švýcarsku (2 193 osobokilometrů na obyvatele). Naproti tomu byl v roce 2015 nejnižší průměr vzdáleností ujetých po vnitrostátních železničních sítích mezi členskými státy EU zaznamenán v Řecku (116 osobokilometrů na obyvatele) a Litvě (85 osobokilometrů), zatímco průměr v Turecku (61 osobokilometrů) byl ještě nižší a průměr v Bývalé jugoslávské republice Makedonii (85 osobokilometrů) se rovnal průměrné vzdálenosti ujeté v Litvě.

Pokud jde o mezinárodní železniční přepravu, jediné členské státy EU, které vykazovaly průměry přesahující 100 osobokilometrů na obyvatele, byly v roce 2015 Lucembursko (204 osobokilometrů) a Francie (169 osobokilometrů); tato úroveň byla překročena také ve Švýcarsku (116 osobokilometrů). Tato čísla mohou mimo jiné odrážet blízkost mezinárodních hranic, podíl osob dojíždějících ze zahraničí na pracovní síle, přístup k vysokorychlostním železničním spojům a to, zda určitou zemí prochází nebo neprochází mezinárodní dopravní koridory.

Cestující v letecké dopravě

Londýnské letiště Heathrow bylo v roce 2015 nejrušnějším letištěm v EU-28 z hlediska počtu cestujících (75 milionů), jak tomu bylo od počátku časových řad v roce 1993. Po něm následovalo — v určité vzdálenosti — pařížské letiště Charles de Gaulle (66 milionů), frankfurtské letiště (61 milionů) a amsterdamské letiště Schiphol (58 milionů) — viz obrázek 4. Stejná čtyři letiště byla největšími čtyřmi letišti v EU od roku 2011, kdy se amsterdamské letiště Schiphol posunulo z pátého na čtvrté místo.

Převážná většina cestujících přes čtyři největší letiště v EU byli cestující na mezinárodních letech; nejnižší podíl zaznamenalo frankfurtské letiště (88,7 %), nejvyšší – 100,0 % –amsterdamské letiště Schiphol. Naproti tomu vnitrostátní (domácí) lety představovaly v roce 2015 28,0 % ze 46 milionů cestujících přepravených přes páté nejrušnější letiště pro přepravu cestujících v EU, jmenovitě letiště Adolfo Suárez Madrid-Barajas. Podíly cestujících na vnitrostátních letech na letiště Paris-Orly a z něj (47,2 %), na letiště Roma-Fiumicino a z něj (29,7 %) a na barcelonské letiště a z něj (27,0 %) byly rovněž poměrně vysoké.

V roce 2015 bylo v EU-28 letecky přepraveno zhruba 918 milionů cestujících. Spojené království vykazovalo v roce 2015 nejvyšší počet cestujících v letecké dopravě, a to 232 milionů neboli průměr 3,6 cestujících na obyvatele. V poměru k počtu obyvatel byl v roce 2015 význam letecké dopravy zvláště vysoký pro rekreační ostrovy Maltu a Kypr (počet přepravených cestujících na obyvatele 10,7 a 9,0), stejně jako na Islandu (14,7) a v Norsku (7,2). Nejnižší poměry byly zaznamenány pro 10 východních nebo pobaltských členských států, každý z nich vykazoval v roce 2015 průměry nižší než 2,0 osob cestujících letadlem na obyvatele.

Cestující v námořní dopravě

Přístavy v EU-28 zaznamenaly v roce 2015 395 milionů cestujících v námořní dopravě. Italské přístavy zaznamenaly v roce 2015 70 milionů a řecké přístavy 66 milionů cestujících v námořní dopravě a společně představovaly o něco více než jednu třetinu celkového počtu pro EU-28. Dánsko (42 milionů cestujících) mělo následující nejvyšší počet cestujících v námořní dopravě, za ním následovaly Německo, Švédsko, Spojené království, Chorvatsko, Francie a Španělsko, přičemž všechny tyto státy zaznamenaly v roce 2015 mezi 30 miliony a 25 miliony cestujících.

V poměru k počtu obyvatel země byl v roce 2015 význam námořní přepravy cestujících zvláště vysoký na Maltě (22,9 cestujících na obyvatele), po které následovalo Estonsko (10,8), Dánsko (7,3), Chorvatsko (6,5) a Řecko (6,1); s výjimkou Finska, Švédska a Itálie dosahoval počet cestujících v námořní dopravě na obyvatele v roce 2015 průměru méně než 1,0 v každém ze zbývajících členských států EU; je třeba poznamenat, že Česká republika, Lucembursko, Maďarsko, Rakousko a Slovensko jsou vnitrozemské členské státy.

Zdroje a dostupnost údajů

Většina statistik o vnitrozemské přepravě cestujících je založena na pohybu vozidel v každé z vykazujících zemí bez ohledu na stát registrace dotyčného vozidla nebo plavidla („zásada teritoriality“). Z toho důvodu se jednotka osobokilometr (oskm, která představuje jednoho cestujícího, který se přepravuje na vzdálenost jednoho kilometru) obecně považuje za spolehlivější měřítko, neboť počítání cestujících s sebou nese vyšší riziko dvojího započítávání, zvláště u mezinárodní dopravy. Metodika, kterou jednotlivé členské státy EU používají, není harmonizovaná pro silniční přepravu cestujících.

Rozdělení podle druhu dopravy („modal split“) rozeznává vnitrozemskou přepravu cestujících osobním automobilem, autokarem, autobusem či trolejbusem a vlakem; obvykle se týká pohybů na vnitrostátním území bez ohledu na stát registrace vozidla. Rozdělení přepravy cestujících podle druhů dopravy se vymezuje jako procentní podíl jednotlivých druhů a je založeno na údajích vyjádřených v osobokilometrech. Pro účely tohoto článku nezahrnuje úhrnná hodnota vnitrozemské přepravy cestujících domácí leteckou a lodní dopravu (vnitrozemské vodní cesty a námořní dopravu).

Míru vnitrozemské přepravy cestujících (měřenou v osobokilometrech) lze rovněž vyjádřit v poměru k HDP; v tomto článku se ukazatel vykazuje na základě HDP ve stálých cenách pro referenční rok 2005. Tento ukazatel poskytuje informaci o vztahu mezi poptávkou cestujících a velikostí ekonomiky a umožňuje, aby byl vývoj poptávky po přepravě cestujících monitorován ve vztahu k hospodářskému vývoji.

Cestující v železniční dopravě

Cestujícím v železniční dopravě je kterákoli osoba cestující po železnici kromě obsluhy vlaku. Údaje o cestujících v železniční dopravě nejsou dostupné pro Maltu a Kypr (ani Island), neboť tyto země nemají železnice. Roční statistiky o cestujících ve vnitrostátní a mezinárodní dopravě obvykle zahrnují pouze větší podniky železniční dopravy, i když některé země používají podrobné vykazování pro všechny provozovatele železniční dopravy.

Cestující v letecké dopravě

Statistiky o letecké dopravě se týkají vnitrostátní a mezinárodní dopravy měřené počtem přepravených cestujících; informace se shromažďují pro přílety a odlety. Přepravení cestující v letecké dopravě jsou všichni cestující přepravovaní daným letem (s jedním číslem letu) započítaní pouze jednou, a nikoli opakovaně, za každý jednotlivý úsek daného letu. Cestující v letecké dopravě zahrnují všechny platící a neplatící cestující, jejichž cesta začíná nebo končí na vykazujícím letišti, a tranzitní cestující přistupující nebo vystupující na vykazujícím letišti; kromě cestujících v přímém tranzitu. Statistiky o letecké dopravě se shromažďují s měsíční, čtvrtletní a roční periodicitou, nicméně v tomto článku jsou uváděny pouze statistiky s roční periodicitou. Statistiky o cestujících v letecké dopravě zahrnují také počet komerčních letů osobní dopravy, jakož i informace týkající se jednotlivých tras a počtu nabízených sedadel. Roční údaje jsou pro většinu členských států EU k dispozici od roku 2003 dále.

Cestující v námořní dopravě

Údaje o námořní dopravě jsou obvykle dostupné od roku 2001 dále, ačkoliv některé členské státy EU poskytovaly údaje od roku 1997. Statistiky o námořní dopravě nepředávají Česká republika, Lucembursko, Maďarsko, Rakousko ani Slovensko, jelikož žádná z těchto zemí nemá žádnou námořní dopravu; to se týká také Lichtenštejnska nebo Švýcarska.

Cestující po moři se vymezuje jako jakákoli osoba, která koná cestu po moři na palubě obchodní lodi; obsluhující personál se nepovažuje za cestující, a to ani členové posádky neplatící cestovné, kteří na plavidle cestují, avšak nejsou na něj služebně přiděleni. Vyloučena jsou také nemluvňata. K dvojímu započítání může dojít, pokud vykazují údaje jak přístav nalodění, tak přístav vylodění; to je celkem běžné pro námořní přepravu cestujících, což je obvykle činnost na poměrně krátkou vzdálenost.

Kontext

Dopravní politika EU se snaží zajistit, aby cestující těžili ze stejných základních standardů zacházení, ať cestují kdekoli v rámci EU. Cestující již mají škálu práv, která se vztahují na oblasti tak rozmanité jako: informace o jejich cestě, rezervace a ceny jízdenek, škody na jejich zavazadlech, zpoždění a zrušení, nebo obtíže při pobytech se soubornými službami. S tímto vědomím EU vydává právní předpisy na ochranu práv cestujících v jednotlivých druzích dopravy:

  • nařízení (ES) č. 261/2004 kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů; v březnu 2013 Evropská komise navrhla revizi tohoto nařízení (COM(2013) 130 final) s cílem ujasnit nejasnosti, zavést nová práva (týkající se například změny času), posílit dohled nad leteckými dopravci a vyvážit finanční zátěž,
  • nařízení (ES) č. 1371/2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě,
  • nařízení (ES) č. 181/2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě,
  • nařízení (ES) č. 1177/2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách.

Byla též vypracována zvláštní ustanovení za účelem zajistit, aby cestujícím s omezenou schopností pohybu a orientace byla poskytnuta nezbytná zařízení a nebyla jim nespravedlivě odmítnuta přeprava.

V prosinci 2011 přijala Evropská komise sdělení „Evropská vize pro cestující: sdělení o právech cestujících ve všech druzích dopravy“ (KOM(2011) 898 v konečném znění). To uznalo práci odvedenou na zavedení opatření na ochranu cestujících pro všechny druhy dopravy, ale poznamenává, že úplný soubor práv není zcela proveden. Sdělení si klade za cíl konsolidovat dosavadní práci a přejít k jednotnějšímu, účinnějšímu a harmonizovanějšímu uplatňování práv souběžně s lepším pochopením mezi cestujícími.

V březnu 2011 přijala Evropská komise bílou knihu „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ (KOM(2011) 144 v konečném znění). Tato komplexní strategie obsahuje plán 40 konkrétních iniciativ pro vybudování konkurenceschopného dopravního systému, jehož cílem je zvýšit mobilitu, odstranit hlavní překážky v klíčových oblastech a posílit růst a zaměstnanost během desetiletého období.

Další podrobnosti o návrzích Evropské komise pro iniciativy dopravní politiky jsou uvedeny v úvodním článku o dopravě v EU (v angličtině).

Související články

Další informace z Eurostatu

Publikace

Hlavní tabulky

Transport, volume and modal split (t_tran_hv)
Volume of passenger transport relative to GDP (tsdtr240)
Modal split of passenger transport (tsdtr210)
Railway transport (t_rail)
Rail transport of passengers (ttr00015)
Air transport (t_avia)
Air transport of passengers (ttr00012)

Databáze

Multimodal data (tran)
Transport, volume and modal split (tran_hv)
Volume of passenger transport relative to GDP (tran_hv_pstra)
Modal split of passenger transport (tran_hv_psmod)
Railway transport (rail)
Railway transport measurement - passengers (rail_pa)
Road transport (road)
Road transport measurement - passengers (road_pa)
Maritime transport (mar)
Maritime transport - passengers - detailed annual and quarterly results (mar_pa)
Air transport (avia)
Air transport measurement - passengers (avia_pa)

Zvláštní sekce

Metodika / Metadata

Referenční příručky

Metodické poznámky

Soubory metadat ESMS

Zdrojové údaje pro tabulky a obrázky (MS Excel)

Další informace

Externí odkazy


Retrieved from "https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Archive:Passenger_transport_statistics/cs&oldid=390247"