Archive:Mezinárodní obchod se zbožím

Extrakce údajů z databáze: září 2017 (část „Hlavní globální aktéři v mezinárodním obchodě se zbožím“) a z března 2018 (zbývající část článku). Nejnovější údaje: Další informace z Eurostatu, Hlavní tabulky a Databáze. Plánovaná aktualizace článku: červen 2019.

Tento článek pojednává o vývoji mezinárodního obchodu se zbožím Evropské unie (EU). Zabývá se podílem EU na světovém dovozu a vývozu, obchodem uvnitř EU (obchod mezi členskými státy EU), hlavními obchodními partnery EU a kategoriemi produktů, se kterými EU nejčastěji obchoduje.

Země EU-28 se na světovém obchodu se zbožím podílejí přibližně 15 %. Hodnota mezinárodního obchodu se zbožím významně převyšuje hodnotu mezinárodního obchodu se službami (přibližně trojnásobně), se kterými se vzhledem k jejich povaze obtížněji obchoduje přes hranice.

Obrázek 1: Hlavní aktéři v mezinárodním obchodě se zbožím, 2016
(mld. EUR)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_introle) a (ext_lt_intercc)

Obrázek 2: Poměr krytí v mezinárodním obchodě se zbožím, 2006 a 2016
(%)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_introle) a (ext_lt_intercc)

Obrázek 3: Obchodní bilance v mezinárodním obchodě se zbožím, 2006 a 2016
(mld. EUR)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_introle) a (ext_lt_intercc)

Obrázek 4: Podíly na světovém vývozu zboží, 2016
(podíl na světovém vývozu v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_introle)

Obrázek 5: Podíly na světovém dovozu zboží, 2016
(podíl na světovém dovozu v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_introle)

Obrázek 6: Vývoj mezinárodního obchodu se zbožím, EU-28, 2006–2017
(mld. EUR)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intertrd)

Obrázek 7: Obchod se zbožím se zeměmi mimo EU-28, 2017
(podíl na vývozu/dovozu EU-28 v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intratrd)

Obrázek 8: Obchod se zbožím uvnitř EU-28, 2017
(podíl na vývozu/dovozu EU-28 v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intratrd)

Obrázek 9: Obchod se zbožím se zeměmi uvnitř a mimo EU-28, 2017
(dovoz plus vývoz, podíl na celkovém obchodu v %)
Source: Eurostat (ext_lt_intratrd)

Obrázek 10: Obchod se zbožím se zeměmi mimo EU-28 podle hlavních obchodních partnerů, EU-28, 2007 a 2017
(mld. EUR)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_maineu)

Obrázek 11: Hlavní obchodní partneři ve vývozu zboží, EU-28, 2017
(podíl vývozu do zemí mimo EU-28 v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_maineu)

Obrázek 12: Hlavní obchodní partneři v dovozu zboží, EU-28, 2017
(podíl dovozu ze zemí mimo EU-28 v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_maineu)

Obrázek 13: Obchod se zeměmi mimo EU-28 podle hlavních produktů, EU-28, 2012 a 2017
(mld. EUR)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intertrd)

Obrázek 14: Hlavní vývoz podle produktů, EU-28, 2012 a 2017
(podíl vývozu do zemí mimo EU-28 v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intratrd)

Obrázek 15: Hlavní dovoz podle produktů, EU-28, 2012 a 2017
(podíl dovozu ze zemí mimo EU-28 v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intratrd)

Obrázek 16: Hlavní vývoz a dovoz podle produktů, EU-28, 2017
(podíl na vývozu/dovozu do/ze zemí mimo EU-28 v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intratrd)

Hlavní statistické výsledky

Hlavní globální aktéři v mezinárodním obchodě se zbožím

Od roku 2004, kdy Čína předstihla Japonsko, jsou třemi největšími globálnímu aktéry v mezinárodním obchodě EU-28, Čína a Spojené státy (viz obrázek 1). V roce 2016 byla celková úroveň obchodu se zbožím (vývoz a dovoz) zaznamenaná v EU-28, Číně a Spojených státech téměř totožná. Nejvyšší byla v EU-28, kde dosáhla 3 457 miliard EUR (poznámka: hodnota za EU-28 nezahrnuje obchod uvnitř EU), což bylo o 112 miliard EUR více než v případě Číny a o 127 miliard EUR více než hodnota zaznamenaná za Spojené státy. Na čtvrtém místě bylo Japonsko, jehož obchod se zbožím dosáhl hodnoty 1 131 miliard EUR.

V roce 2016 byl poměr mezi vývozem a dovozem (poměr krytí) obzvláště vysoký ve prospěch vývozu v Rusku, Brazílii a Číně (viz obrázek 2). V absolutním vyjádření měly největší roční přebytky obchodní bilance od roku 2006 Čína a Rusko; v roce 2016 měly Spojené státy největší schodek (viz obrázek 3), což představovalo pokračování trendu, jenž byl patrný po celé uplynulé desetiletí, za které jsou údaje k dispozici.

Z toků vývozu a dovozu vyplývá, že v roce 2016 měla EU-28 druhý největší podíl na světovém vývozu a dovozu zboží (viz obrázky 4 a 5): podíl EU-28 na světovém vývozu zboží dosáhl 15,6 %. V roce 2014 byla EU od svého založení poprvé předstižena Čínou (16,1 % v roce 2014, nárůst na 17,0 % v roce 2016), nicméně zůstala i nadále před Spojenými státy (11,8 %); Spojené státy měly větší podíl na světovém dovozu (17,6 %), než měla EU-28 (14,8 %) i než měla Čína (12,4 %).

Obchod se zbožím mimo EU

Mezinárodní obchod se zbožím mezi EU-28 a ostatními zeměmi světa (součet vývozu a dovozu do/ze zemí mimo EU) dosáhl v roce 2017 hodnoty 3 735 mld. EUR (viz obrázek 6). Dovoz i vývoz byly ve srovnání s rokem 2016 vyšší, přičemž nárůst vývozu (134 mld. EUR) byl o něco menší než nárůst zaznamenaný u dovozu (143 mld. EUR). V důsledku toho zůstal přebytek obchodní bilance EU-28 kladný, ale snížil se z 32 mld. EUR v roce 2016 na 23 mld. EUR v roce 2017.

Po prudkém poklesu vývozu i dovozu v roce 2009 se vývoz EU-28 během čtyř let zvýšil o 58,7 % a v roce 2013 dosáhl 1 737 mld. EUR. V období let 2013 až 2016 byl vývoz relativně stabilní, ale v roce 2017 se zvýšil o 7,7 % oproti roku 2016. Dovoz se vyvíjel zhruba podobně, ale zvýšení v roce 2017 oproti roku 2016 bylo s 8,4 % ještě o něco málo vyšší. Od roku 2013 vykazovala EU-28 malý, nicméně trvalý přebytek obchodní bilance.

Z členských států EU mělo Německo v roce 2017 zdaleka největší podíl na obchodu se zeměmi mimo EU-28, podílelo se 28,3 % na vývozu zboží z EU-28 do nečlenských zemí a téměř jednou pětinou (18,9 %) na dovozu EU-28 (viz obrázek 7). Další tři země, které jsou největšími vývozci, tj. Spojené království (10,9 %), Itálie (10,6 %) a Francie (10,4 %), si udržely své postavení z roku 2016 a byly spolu s Německem jedinými členskými státy EU s dvouciferným podílem na vývozu EU-28. Největšími dovozci z nečlenských zemí byly v roce 2017 po Německu Spojené království (14,8 %), Nizozemsko (14,7 %), Francie (9,0 %) a Itálie (8,6 %). Relativně vysoký podíl Nizozemska lze do jisté míry vysvětlit značným množstvím zboží, které se dostává do EU přes Rotterdam, což je nejvýznamnější námořní přístav EU.

Největší přebytek obchodu se zbožím se zeměmi mimo EU-28 v hodnotě 181,4 mld. EUR byl v roce 2017 zaznamenán u Německa, za ním následovala Itálie (39,2 mld. EUR) a Irsko (32,6 mld. EUR). Nejvyšší schodek obchodní bilance, pokud jde o obchod se zbožím se zeměmi mimo EU-28, byl zaznamenán v Nizozemsku (129,4 mld. EUR) a ve Spojeném království (69,2 mld. EUR) (viz tabulka B v připojené excelové tabulce níže).

Obchod se zbožím uvnitř EU

Směna zboží mezi členskými státy EU (obchod uvnitř EU) dosáhla v roce 2017 hodnoty – vyjádřeno vývozem – 3 347 mld. EUR. To bylo o 78 % více než hodnota vývozu z EU-28 do nečlenských zemí, která dosáhla výše 1 879 mld. EUR (obchod mimo EU).

Obchod uvnitř EU-28 – opět měřeno vývozem – se v celé EU-28 mezi rokem 2016 a 2017 zvýšil o 7,4 %. Pokud jde o vývoz, byl v období let 2016 a 2017 zaznamenán dvouciferný růst ve Finsku (16,7 %), Slovinsku (14,8 %), v Litvě (12,2 %), Polsku (11,9 %), Bulharsku (10,8 %), Chorvatsku (10,7 %), Nizozemsku (10,6 %) a Rumunsku (10,2 %), zatímco v Lotyšsku (–18,3 %) a Maďarsku (–0,6 %) došlo ke snížení jejich vývozu uvnitř EU. Dovoz dosáhl dvouciferného růstu v Litvě (15,1 %), Polsku (13,1 %), Lotyšsku (12,8 %), Slovinsku (12,8 %), Chorvatsku (11,7 %), Bulharsku (11,2 %), Finsku (10,7 %), Portugalsku (10,3 %) a Rumunsku (10,2 %), zatímco pokles dovozu byl zaznamenán pouze na Maltě, a to o 1,0 %.

Stejně jako v případě obchodu se zeměmi mimo EU-28, bylo Německo také nejvýznamnějším členským státem EU, pokud jde o obchod uvnitř EU-28 v roce 2017. Podílelo se 22,4 % na vývozu zboží do ostatních členských států a také o něco více než jednou pětinou (20,8 %) na dovozu zboží EU-28 z ostatních členských států (viz obrázek 8). Nizozemsko (13,0 %) bylo po Německu jediným dalším členským státem, který se podílel více než jednou desetinou na vývozu zboží uvnitř EU, což je opět v důsledku vlivu Rotterdamu, na druhé straně se Francie (11,8 %) a Spojené království (9,0 %) podílely přibližně desetinou na dovozu uvnitř EU-28.

Význam vnitřního trhu EU podtrhuje skutečnost, že u všech členských států EU byl obchod se zbožím uvnitř EU (vývoz a dovoz dohromady) vyšší než obchod se zeměmi mimo EU (vývoz a dovoz dohromady) (viz obrázek 9). Podíl na celkovém obchodu se zbožím připadající na toky uvnitř EU a mimo EU se v jednotlivých členských státech značně lišil a do jisté míry odrážel určité historické vztahy a zeměpisnou polohu. Nejvyšší podíly na obchodu uvnitř EU (přibližně 80 % z celkového obchodu) byly zaznamenány u Estonska, Maďarska, České republiky, Slovenska a Lucemburska, tento podíl v případě Spojeného království klesl na 50,2 %.

Analýza hlavních obchodních partnerů

Vývoj vývozu zboží EU-28 podle hlavních obchodních partnerů se mezi roky 2007 a 2017 značně lišil. Z hlavních obchodních partnerů bylo nejvyšší tempo růstu zaznamenáno u vývozu do Číny, který se téměř ztrojnásobil, a vývoz do Jižní Koreje se více než zdvojnásobil (viz obrázek 10). Vývoz do Norska a Japonska rostl pomaleji a byl v roce 2017 o 17 %, resp. o 38 % vyšší než v roce 2007, oproti tomu vývoz EU-28 do Ruska v uvedeném období klesl o 3 %.

Pokud jde o dovoz, zaznamenaly země EU-28 mezi rokem 2007 a 2017 pokles hodnoty svého dovozu zboží z Japonska (–13 %), Ruska a Norska (–2 % v případě obou zemí); v případě Ruska a Norska jsou tyto změny alespoň do jisté míry odrazem změny cen ropy a zemního plynu. Největší přírůstek byl zaznamenán u dovozu z Číny (+60 %) a Indie (+66 %).

Spojené státy americké byly i v roce 2017 nadále zdaleka nejobvyklejší destinací pro zboží vyvážené z EU-28 (viz obrázek 11). Jejich podíl ve výši 20,0 % byl vyšší, než byl podíl dalších dvou zemí dohromady. Čína byla v roce 2016 druhým nejdůležitějším odbytištěm zboží vyváženého z EU-28 (10,5 % vývozu EU-28 celkem), na dalším místě pak bylo Švýcarsko (8,0 %). Stejně jako v předchozích letech měly Rusko (4,6 %) a Turecko (4,5 %) téměř stejný podíl. Na sedm největších odbytišť, kam směřoval vývoz zboží z EU-28 – Spojené státy, Čína, Švýcarsko, Rusko, Turecko, Japonsko a Norsko – připadla více než polovina (53,6 %) veškerého vývozu zboží z EU-28.

Sedmi největšími dodavateli zboží dováženého do EU-28 byly tytéž země jako sedm největších odbytišť pro vývoz z EU-28, jejich pořadí se však mírně lišilo (srov. obrázky 11 a 12). Na těchto sedm zemí připadal větší podíl na dovozu zboží do EU-28, než byl jejich podíl na vývozu zboží z EU-28: z těchto sedmi zemí pocházely o něco více než tři pětiny (59,4 %) veškerého dovozu zboží do EU-28. V roce 2017 pocházela více než jedna pětina (20,2 %) dovozu do EU-28 z Číny a Čína byla největším dodavatelem zboží dováženého do EU-28. Podíl Spojených států na dovozu zboží do EU-28 (13,8 %) se rovnal přibližně dvěma třetinám podílu Číny. K předním sedmi zemím patřily také Rusko (7,8 %), Švýcarsko (5,9 %), Norsko (4,2 %), Turecko (3,8 %) a Japonsko (3,7 %).

Analýza hlavních skupin produktů

V období od roku 2012 do roku 2017 se hodnota vývozu EU-28 do zemí mimo EU zvýšila u většiny hlavních skupin produktů uvedených na obrázku 13 s výjimkou vývozu minerálních paliv a maziv, jehož hodnota poklesla o 21,7 %. Nejvyšší tempo růstu vývozu bylo vykázáno u potravin, nápojů a tabáku (přírůstek 22,9 %), přičemž vývoz chemikálií a souvisejících výrobků do zemí mimo EU se také relativně rychle zvyšoval (o 20,8 %) a dvouciferná tempa růstu byla zaznamenána také v případě strojů a dopravních prostředků (12,2 %) a ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu (11,8 %).

Obdobný trend byl zjištěn u dovozu. K relativně velkému celkovému snížení dovozu ze zemí mimo EU došlo v letech 2012 až 2017 u minerálních paliv a maziv (–38,2 %) a v případě surovin došlo k mírnému snížení (–3,3 %). Je třeba poznamenat, že tento úbytek lze do určité míry připsat změnám cen a/nebo fluktuaci směnných kurzů, přičemž ceny řady surovin a ropy jsou stanoveny na světových trzích v amerických dolarech. Naproti tomu se dovoz strojů a dopravních prostředků ze zemí mimo EU v období let 2012 až 2017 celkově zvýšil o 31,3 % a relativně vysoká tempa růstu byla zaznamenána rovněž u ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu (22,1 %), u potravin, nápojů a tabáku (20,3 %) a u chemikálií a souvisejících výrobků (18,8 %).

Přebytek obchodu EU-28 se zbožím se zeměmi mimo EU v hodnotě 37,7 mld. EUR v roce 2017 byl dosažen díky kladné obchodní bilanci v případě strojů a dopravních prostředků (200,1 mld. EUR) a chemikálií a souvisejících výrobků (138,9 mld. EUR). V letech 2012 až 2017 vykázala EU-28 přírůstek obchodního přebytku u chemikálií a souvisejících výrobků, naopak u strojů a dopravních prostředků se přebytek poněkud snížil. Největší schodek obchodní bilance byl v roce 2017 zaznamenán u minerálních paliv a maziv, jejichž dovoz převýšil vývoz o 240,0 mld. EUR. Byl však mnohem nižší než v roce 2012, kdy dosáhl 421,5 mld. EUR. Naopak schodek obchodu EU-28 s ostatními výrobky zpracovatelského průmyslu posílil, a to z 10,5 mld. EUR v roce 2012 na 51,4 mld. EUR v roce 2017, což byl téměř pětinásobný přírůstek.

Struktura vývozu zboží EU-28 se mezi roky 2012 a 2017 nijak výrazně nezměnila (viz obrázek 14), kromě poklesu vývozu minerálních paliv a maziv o 2,3 procentního bodu, tj. ze 7,5 % v roce 2012 na 5,2 % v roce 2017.

Pokud jde o strukturu dovozu EU-28, byly mezi roky 2012 a 2017 zaznamenány změny u tří největších skupin produktů. K největší změně došlo u minerálních paliv a maziv, jejichž podíl se snížil z 30,4 % na 18,2 % (viz obrázek 15). Ve stejném období se naopak zvýšil podíl ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu, a to z 21,7 % na 25,6 %, a podíl strojů a dopravních prostředků vzrostl z 25,1 % na 31,9 %.

Obrázek 16 porovnává strukturu dovozu a vývozu EU-28 v roce 2017: je třeba mít na paměti, že celková hodnota vývozu byla přibližně o 1,2 % vyšší než dovozu. Nejvýznačnější rozdíl je u minerálních paliv a maziv, jejichž podíl na dovozu byl 3,5krát vyšší než na vývozu. Vyvážily ho nižší podíly strojů a dopravních prostředků a chemikálií a souvisejících výrobků na dovozu.

Zdroje a dostupnost údajů

Statistiky mezinárodního obchodu se zbožím měří hodnotu a množství zboží obchodovaného mezi členskými státy EU (tzv. obchod intra-EU / obchod uvnitř EU) a zboží obchodovaného členskými státy s nečlenskými zeměmi (tzv. obchod extra-EU /obchod mimo EU). Tyto statistiky jsou oficiálním zdrojem informací o dovozu, vývozu a obchodní bilanci EU, jejích členských států a eurozóny.

Statistiky jsou zveřejňovány za každou vykazující zemi ve vztahu ke každé partnerské zemi podle několika zbožových klasifikací. Jednou z nejběžněji používaných zbožových klasifikací je Standardní mezinárodní klasifikace zboží (SITC Rev. 4) Organizace spojených národů (OSN); tato klasifikace umožňuje srovnávat statistiky mezinárodního obchodu na celosvětové bázi.

Ve statistikách obchodu se zeměmi mimo EU je u údajů za EU-28 považován tento subjekt za jeden obchodní blok. Jinými slovy, údaje vykázané za vývoz se týkají pouze toho vývozu z EU-28, který opouští tento obchodní blok a je určen do ostatních zemí světa, zatímco dovoz ze zemí mimo EU se týká dovozu z ostatních zemí světa (nečlenských zemí), který přichází do EU-28. Naproti tomu v případě vykazování údajů za jednotlivé členské státy EU jsou mezinárodní obchodní toky obvykle vyjádřeny jako toky světového obchodu (zahrnující jak partnery uvnitř EU, tak partnery mimo EU). Statistiky obchodu mezi členskými státy EU (obchod intra-EU) pokrývají dovoz a vývoz zboží zaznamenávaný jednotlivými členskými státy.

Statistické hodnoty obchodu se zeměmi mimo EU a obchodu uvnitř EU se zaznamenávají v hodnotě vyplaceně loď (FOB) u vývozu a v hodnotě náklady, pojištění a přepravné (CIF) u dovozu. Vykázané hodnoty zahrnují pouze ty vedlejší náklady (přepravné a pojištění), které jsou v případě vývozu spojené s dopravou po území členského státu EU, ze kterého je zboží vyvážené, a v případě dovozu jsou spojené s dopravou mimo území členského státu, do kterého se zboží dováží.

Údaje EU pocházejí z databáze Eurostatu COMEXT, což je referenční databáze mezinárodního obchodu se zbožím. Zpřístupňuje nejen současné a historické údaje od členských států EU, ale také statistiky značného počtu nečlenských zemí. Agregované a podrobné statistiky mezinárodního obchodu se zbožím, které Eurostat šíří prostřednictvím svých internetových stránek, se z databáze COMEXT sestavují každý měsíc. Jelikož COMEXT se denně aktualizuje, mohou se údaje zveřejněné na internetových stránkách lišit od údajů vyhledaných v databázi COMEXT (v případě nedávných revizí).

Kontext

Statistiky o mezinárodním obchodě se zbožím ve velké míře využívají osoby s rozhodovací pravomocí na mezinárodní úrovni, na úrovni EU a na národní úrovni. Podniky mohou na základě údajů o zahraničním obchodě provádět průzkum trhu a připravovat svou obchodní strategii. Statistiky mezinárodního obchodu se zbožím rovněž používají orgány EU při přípravě mnohostranných a dvoustranných obchodních jednání, při stanovení a provádění antidumpingové politiky, pro účely makroekonomické a měnové politiky a při hodnocení pokroku na vnitřním trhu nebo integrace evropských ekonomik.

Rozvoj obchodu může být příležitostí pro hospodářský růst. EU má společnou obchodní politiku, na základě které Evropská komise sjednává obchodní dohody a zastupuje zájmy EU jménem svých 28 členských států. Evropská komise konzultuje členské státy EU prostřednictvím poradního výboru, který projednává celou škálu otázek obchodní politiky týkajících se EU včetně mnohostranných, dvoustranných a jednostranných nástrojů. Obchodní politika je ve výlučné pravomoci EU – takže pouze EU, a nikoli jednotlivé státy, může vydávat právní předpisy o obchodních záležitostech a uzavírat mezinárodní obchodní dohody. Nedávno byla tato oblast působnosti rozšířena a vedle obchodu se zbožím nyní pokrývá i obchod službami, duševní vlastnictví a přímé zahraniční investice (v kapitole 4).

Celosvětově jsou otázky mnohostranného obchodu řešeny pod patronací Světové obchodní organizace (WTO) (v angličtině). WTO má 164 členů (k březnu 2017) a několik kandidátů na členství se nachází v procesu přistoupení. WTO stanoví globální pravidla pro obchod, slouží jako fórum pro obchodní jednání a urovnávání sporů mezi členy. Evropská komise jedná se svými partnery ve WTO a účastnila se posledního kola mnohostranných obchodních jednání WTO, známém jako rozvojový program z Dohá (DDA).

Související články

Přehled všech článků o mezinárodním obchodu se zbožím na stránkách Statistics Explained (v angličtině)

Další informace z Eurostatu

Vizualizace údajů

Top 5 partners for trade in goods (v angličtině)
My country in a bubble (v angličtině)

Hlavní tabulky

International trade in goods (t_ext_go), viz (v angličtině):

International trade in goods - long-term indicators (t_ext_go_lti)

International trade in goods - short-term indicators (t_ext_go_sti)

Databáze

International trade in goods (ext_go), viz (v angličtině):

International trade in goods - aggregated data (ext_go_agg)

International trade in goods - long-term indicators (ext_go_lti)

International trade in goods - short-term indicators (ext_go_sti)

International trade in goods - detailed data (detail)

Další informace — právní základ

nařízení (ES) č. 471/2009 ze dne 6. května 2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi
nařízení (EU) č. 92/2010 ze dne 2. února 2010, kterým se provádí nařízení (ES) č. 471/2009, pokud jde o výměnu údajů mezi celními orgány a národními statistickými úřady, sestavování statistik a posuzování kvality
nařízení (EU) č. 113/2010 ze dne 9. února 2010, kterým se provádí nařízení (ES) č. 471/2009, pokud jde o rozsah obchodu, definici údajů, sestavování statistiky obchodu podle podnikových ukazatelů a fakturační měny a o zvláštní zboží a pohyby
nařízení (ES) č. 638/2004 ze dne 31. března 2004 o statistice Společenství obchodu se zbožím mezi členskými státy a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3330/91
nařízení Komise (ES) č. 1982/2004 ze dne 18. listopadu 2004, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004 o statistice Společenství obchodu se zbožím mezi členskými státy a o zrušení nařízení Komise (ES) č. 1901/2000 a (EHS) č. 3590/92

Externí odkazy

European Commission — Trade (v angličtině)
European Commission — Globalisation (v angličtině)
European Commission — Single market for goods (v angličtině)