Archive:Mezinárodní obchod se zbožím

Extrakce údajů z databáze: března 2016. Nejnovější údaje: Další informace z Eurostatu, Hlavní tabulky a Databáze. Plánovaná aktualizace článku: červen 2017.

Tento článek pojednává o vývoji mezinárodní obchodu Evropské unie (EU) se zbožím. Zabývá se podílem EU na světovém dovozu a vývozu, obchodem uvnitř EU, hlavními obchodními partnery EU a kategoriemi produktů, se kterými EU nejčastěji obchoduje.

Země EU-28 se podílejí přibližně 15 % na světovém obchodu se zbožím. Hodnota mezinárodního obchodu se zbožím významně převyšuje hodnotu mezinárodního obchodu se službami (přibližně trojnásobně), se kterými se vzhledem k jejich povaze obtížněji obchoduje přes hranice.

Obrázek 1: Hlavní aktéři v mezinárodním obchodě, 2014
(mld. EUR)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_introle) a (ext_lt_intercc)

Obrázek 2: Poměr krytí v mezinárodním obchodě, 2004 a 2014
(%)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_introle) a (ext_lt_intercc)

Obrázek 3: Obchodní bilance mezinárodního obchodu, 2004 a 2014
(mld. EUR)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_introle) a (ext_lt_intercc)

Obrázek 4: Podíly na světovém vývozu, 2014
(podíl na světovém vývozu v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_introle)

Obrázek 5: Podíly na světovém dovozu, 2014
(podíl na světovém dovozu v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_introle)

Obrázek 6: Vývoj mezinárodního obchodu, EU-28, 2005–15 (¹)
(mld. EUR)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intertrd)

Tabulka 1: Mezinárodní obchod, 2014–15
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intertrd), (ext_lt_intercc) a (ext_lt_introle)

Obrázek 7: Obchod se zeměmi mimo EU-28, 2015
(podíl na vývozu/dovozu EU-28 v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intratrd)

Obrázek 8: Obchod uvnitř EU-28, 2015
(podíl na odesílání/přijímání v EU-28 v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intratrd)

Obrázek 9: Obchod se zeměmi uvnitř a mimo EU-28, 2015
(dovoz plus vývoz, podíl na celkovém obchodu v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intratrd)

Obrázek 10: Obchod se zeměmi mimo EU-28 podle hlavních obchodních partnerů, EU-28, 2005 a 2015 (¹)
(mld. EUR)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_maineu)

Obrázek 11: Hlavní obchodní partneři ve vývozu, EU-28, 2015
(podíl vývozu do zemí mimo EU-28 v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_maineu)

Obrázek 12: Hlavní obchodní partneři v dovozu, EU-28, 2015
(podíl dovozu ze zemí mimo EU-28 v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_maineu)

Obrázek 13: Obchod se zeměmi mimo EU-28 podle hlavních produktů, EU-28, 2010 a 2015
(mld. EUR)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intertrd)

Obrázek 14: Hlavní položky vývozu, EU-28, 2010 a 2015
(podíl vývozu do zemí mimo EU-28 v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intratrd)

Obrázek 15: Hlavní položky dovozu, EU-28, 2010 a 2015
(podíl dovozu ze zemí mimo EU-28 v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intratrd)

Obrázek 16: Hlavní položky vývozu a dovozu, EU-28, 2010 a 2015
(podíl vývozu a dovozu mimo EU-28 v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intratrd)

Hlavní statistické výsledky

Hlavní globální aktéři v mezinárodním obchodě

Od roku 2004, kdy Čína předstihla Japonsko, jsou třemi největšími globální aktéry v mezinárodním obchodě EU-28, Čína a Spojené státy (viz obrázek 1).

V roce 2014 byl vztah mezi vývozem a dovozem (poměr krytí) obzvláště vysoký ve prospěch vývozu v Rusku a Norsku (viz obrázek 2). V absolutním vyjádření měly největší roční přebytky obchodní bilance od roku 2005 Čína a Rusko; největší roční schodek měly v roce 2014 Spojené státy (viz obrázek 3).

Z toků vývozu a dovozu vyplývá, že v roce 2014 měla EU-28 druhý největší podíl na světovém vývozu a dovozu zboží (viz obrázky 4 a 5): podíl EU-28 na světovém vývozu zboží dosáhl 15,0 %. V roce 2014 byla EU od svého založení poprvé předstižena Čínou (15,5 %), nicméně zůstala i nadále před Spojenými státy (12,2 %); Spojené státy měly větší podíl na světovém dovozu (15,9 %) než EU-28 (14,8 %) i než měla Čína (12,9 %).

Obchod mimo EU (extra-EU)

Mezinárodní obchod se zbožím EU-28 s ostatními zeměmi světa (součet vývozu a dovozu do/ze zemí mimo EU) dosáhl v roce 2015 hodnoty 3 517 mld. EUR (viz obrázek 6 a tabulka 1). Ve srovnání s rokem 2014 se zvýšil jak vývoz, tak dovoz, tento přírůstek však byl u vývozu (88 mld. EUR) vyšší než u dovozu (35 mld. EUR). V důsledku toho se přebytek obchodní bilance EU-28 zvýšil z 11 mld. EUR v roce 2014 na 64 mld. EUR v roce 2015.

Po prudkém poklesu vývozu i dovozu v roce 2009 se vývoz EU-28 během čtyř let zvýšil o 57,8 % a v roce 2013 dosáhl rekordní úrovně 1 737 mld. EUR. Vývoz sice v roce 2014 poklesl o 1,9 %, avšak v roce 2015 vzrostl o 5,1 % a dosáhl nové nejvyšší hodnoty 1 791 mld. EUR. Naproti tomu během tří let od roku 2009 činil přírůstek dovozu 45,5 % a v roce 2012 jeho hodnota kulminovala na 1 798 mld. EUR. V roce 2013 dovoz poklesl o 6,2 %, v roce 2013 se stabilizoval (přírůstek 0,3 %) a v roce 2015 se zvýšil o 2,0 %, jeho hodnota však byla stále nižší než v roce 2012.

Německo bylo zdaleka nejvýznamnějším členským státem, pokud jde o obchod se zeměmi mimo EU-28 v roce 2015, podílelo se 28,2 % na vývozu zboží z EU-28 do nečlenských zemí a téměř jednou pětinou (18,8 %) na dovozu EU-28 (viz obrázek 7). Další tři země, které jsou největšími vývozci, tj. Spojené království (12,9 %), Francie (10,5 %) a Itálie (10,4 %), si udržely své postavení z roku 2014 (s tím že Francie ve vývozu do zemí mimo EU-28 předstihla Itálii) a byly spolu s Německem jedinými členskými státy EU s dvouciferným podílem na vývozu EU-28. Největšími dovozci z nečlenských zemí byly v roce 2015 po Německu Spojené království (15,2 %), Nizozemsko (14,4 %), Francie (9,5 %) a Itálie (8,9 %). Relativně vysoký podíl Nizozemska lze do jisté míry vysvětlit značným množstvím zboží, které se dostává do EU přes Rotterdam – nejvýznamnější námořní přístav EU. Největší přebytek obchodu se zbožím se zeměmi mimo EU-28 v hodnotě 179,4 mld. EUR byl v roce 2015 zaznamenán u Německa, za ním následovala Itálie (33,7 mld. EUR) a Irsko (29,3 mld. EUR).

Obchod uvnitř EU (intra-EU)

Směna zboží mezi členskými státy EU (obchod uvnitř EU) dosáhla v roce 2015 hodnoty – podle odeslaného zboží – 3 070 mld. EUR. To bylo o 71 % více než hodnota vývozu z EU-28 do nečlenských zemí, která dosáhla 1 791 mld. EUR (obchod mimo EU).

Obchod uvnitř EU-28 – opět měřeno podle odeslaného zboží – se v celé EU-28 mezi rokem 2014 a 2015 zvýšil o 4,7 %; jednalo se o šestý po sobě jdoucí roční nárůst od roku 2009. Posuzuje-li se přijetí a odeslání dohromady, byly největší přírůstky obchodu uvnitř EU zaznamenány v roce 2015 u Irska (13,4 %) a Chorvatska (12,3 %), naopak Estonsko (–2,7 %), Lotyšsko (–2,1 %), Belgie (–0,4 %) a Finsko (–0,2 %) byly jedinými členskými státy EU, které v daném roce zaznamenaly pokles obchodu uvnitř EU.

Stejně jako v případě obchodu se zeměmi mimo EU, bylo Německo také nejvýznamnějším členským státem, pokud jde o obchod uvnitř EU-28 v roce 2015. Podílelo se 22,6 % na odesílání zboží do ostatních členských států a o něco více než jednou pětinou (20,9 %) na přijetí zboží z ostatních členských států (viz obrázek 8). Nizozemsko bylo po Německu jediným dalším členským státem, který se podílel více než jednou desetinou na odesílání zboží uvnitř EU, což je opět v důsledku vlivu Rotterdamu, na druhé straně se Francie (11,8 %) a Spojené království (10,2 %) podílely více než desetinou na přijetí zboží uvnitř EU-28.

Význam vnitřního trhu EU podtrhuje skutečnost, že u všech členských států EU s výjimkou Spojeného království byl obchod se zbožím uvnitř EU (odeslání a přijetí dohromady) vyšší než obchod se zeměmi mimo EU (vývoz a dovoz dohromady) (viz obrázek 9). Podíl na celkovém obchodu se zbožím připadající na toky uvnitř EU a mimo EU se v jednotlivých členských státech značně lišil a do jisté míry odrážel určité historické vztahy a zeměpisnou polohu. Nejvyšší podíly na obchodu uvnitř EU (přibližně 80 %) byly zaznamenány u Lucemburska, Estonska, Maďarska, České republiky a Slovenska, tento podíl v případě Spojeného království klesl na 49,7 %.

Analýza hlavních obchodních partnerů

Vývoj vývozu zboží EU-28 podle hlavních obchodních partnerů se mezi roky 2005 a 2015 značně lišil. Z hlavních obchodních partnerů bylo nejvyšší tempo růstu zaznamenáno u vývozu do Číny, který se více než ztrojnásobil, a vývoz do Jižní Koreje a Brazílie se více než zdvojnásobil (viz obrázek 10). Vývoz do Japonska a Ruska rostl pomaleji a v roce 2015 byl přibližně o 30 % vyšší než v roce 2005.

Pokud jde o dovoz, zaznamenaly země EU-28 mezi rokem 2005 a 2015 pokles hodnoty svého dovozu zboží z Japonska (pokles o 20 %). Největší přírůstek byl zaznamenán u dovozu z Číny a Indie, jenž se více než zdvojnásobil.

Spojené státy americké byly i v roce 2015 nadále zdaleka nejobvyklejší destinací pro zboží vyvážené z EU-28 (viz obrázek 11), přestože se podíl vývozu EU-28 směřujícího do USA na celkovém vývozu snížil z 28,0 % v roce 2002 na 16,7 % v roce 2013 a poté opět v roce 2015 vzrostl na 20,7 %. Čína byla v roce 2015 druhým nejdůležitějším odbytištěm zboží vyváženého z EU-28 (9,5 % vývozu EU-28 celkem), na dalším místě pak bylo Švýcarsko (8,4 %). Turecko v roce 2015 předstihlo Rusko a zařadilo se na čtvrté místo pro odbyt zboží vyváženého z EU-28. Na sedm největších odbytišť, kam směřoval vývoz zboží z EU-28 – Čína, Spojené státy, Rusko, Švýcarsko, Norsko, Turecko a Japonsko – připadla více než polovina (53,1 %) veškerého vývozu zboží z EU-28.

Sedmi největšími dodavateli zboží do EU-28 byly tytéž země jako sedm největších odbytišť pro vývoz z EU-28, jejich pořadí se však mírně lišilo (srov. obrázky 11 a 12). Na těchto sedm zemí připadal větší podíl na dovozu zboží do EU-28, než byl jejich podíl na vývozu zboží z EU-28: z těchto sedmi zemí pocházely téměř tři pětiny (59,8 %) veškerého dovozu zboží do EU-28. V roce 2015 pocházela více než jedna pětina (20,3 %) dovozu do EU-28 z Číny a Čína byla největším dodavatelem zboží dováženého do EU-28. Podíl Spojených států na dovozu zboží do EU-28 (14,4 %) byl přibližně o 6 procentních bodů nižší než podíl Číny. Třetím největším dodavatelem zboží do EU-28 bylo Rusko (7,9 %), jehož podíl byl o dalších 6 procentních bodů menší. Turecko v roce 2015 předstihlo Japonsko a stalo se šestým největších dodavatelem zboží dováženého do EU-28.

Analýza hlavních skupin produktů

V období od roku 2010 do roku 2015 se hodnota dovozu a vývozu EU-28 zvýšila u všech hlavních skupin produktů uvedených na obrázku 13 s výjimkou dovozu minerálních paliv a maziv, jehož hodnota poklesla o 14,7 %. V případě vývozu bylo nejvyšší tempo růstu zaznamenáno u potravin, nápojů a tabáku (49,5 %). Dovoz těchto produktů také významně vzrostl (o 33,8 %), jeho růst však byl nižší než růst dovozu chemikálií a souvisejících výrobků (34,8 %).

Přebytek obchodu se zbožím EU-28 v hodnotě 64,2 mld. EUR v roce 2015 byl dosažen díky kladné obchodní bilanci, pokud jde o stroje a dopravní prostředky (218,0 mld. EUR) a pokud jde o chemikálie a související výrobky (129,9 mld. EUR). V období let 2010 až 2015 vykázala EU-28 u obou těchto skupin produktů přírůstek přebytku obchodní bilance. V případě potravin, nápojů a tabáku přešla EU-28 v roce 2015 od malého schodku obchodní bilance v roce 2010 k přebytku v obdobné výši. U dalších tří skupin produktů uvedených na obrázku 13 vykázala EU-28 v roce 2015 menší schodek obchodní bilance, než jaký měla v roce 2010. Největší schodek obchodní bilance byl v roce 2015 zaznamenán u minerálních paliv a maziv, jejichž dovoz převýšil vývoz o 243,2 mld. EUR.

V letech 2010 až 2015 se struktura vývozu zboží EU-28 změnila zejména u menších skupin produktů (viz obrázek 14). Podíl potravin, nápojů a tabáku v uvedeném období vzrostl z 5,6 % na 6,3 %, zatímco podíl minerálních paliv a maziv klesl z 5,8 % na 4,8 %.

Největší změna od roku 2010 do roku 2015 ve struktuře dovozu EU-28 byla zaznamenána u minerálních paliv a maziv, jejichž podíl klesl z 25,2 % na 19,0 % (viz obrázek 15). Ve stejném období se naopak zvýšil podíl ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu, a to z 23,8 % na 26,1 %, a podíl strojů a dopravních prostředků vzrostl z 28,9 % na 31,0 %.

Obrázek 16 porovnává strukturu dovozu a vývozu EU-28 v roce 2015: je třeba mít na paměti, že celková hodnota vývozu byla přibližně o 3,7 % vyšší než dovozu. Nejvýznačnější rozdíl je u minerálních paliv a maziv, jejichž podíl na dovozu byl několikanásobně vyšší než na vývozu. Vyvážily ho nižší podíly strojů a dopravních prostředků a chemikálií a souvisejících výrobků na dovozu.

Zdroje a dostupnost údajů

Statistiky mezinárodního obchodu se zbožím měří hodnotu a množství zboží obchodovaného mezi členskými státy EU (tzv. obchod intra-EU) a zboží obchodovaného členskými státy EU s nečlenskými zeměmi (tzv. obchod extra-EU). Tyto statistiky jsou oficiálním zdrojem informací o dovozu, vývozu a obchodní bilanci EU, jejích členských států a eurozóny.

Statistiky jsou zveřejňovány za každou vykazující zemi ve vztahu ke každé partnerské zemi podle několika zbožových klasifikací. Jednou z nejběžněji používaných zbožových klasifikací je Standardní mezinárodní klasifikace zboží (SITC Rev. 4) Organizace spojených národů (OSN); tato klasifikace umožňuje srovnávat statistiky mezinárodního obchodu na celosvětové bázi.

Ve statistikách obchodu se zeměmi mimo EU je u údajů za EU-28 považován tento subjekt za jeden obchodní blok. Jinými slovy, údaje vykázané za vývoz se týkají pouze toho vývozu z EU-28, který opouští tento obchodní blok a je určen do ostatních zemí světa, zatímco dovoz ze zemí mimo EU se týká dovozu z ostatních zemí světa (nečlenských zemí), který přichází do EU-28. Naproti tomu v případě vykazování údajů za jednotlivé členské státy EU jsou mezinárodní obchodní toky obvykle vyjádřeny jako toky světového obchodu (zahrnující jak partnery uvnitř EU, tak partnery mimo EU). Používají se tyto definice toků mimo EU-28:

Dovozem se rozumí zboží, které vstupuje na statistické území EU z nečlenské země a které je propuštěno do celního režimu volného oběhu (zpravidla zboží určené ke spotřebě), aktivního zušlechťovacího styku nebo přepracování pod celním dohledem (zboží ke zpracování, k úpravě), a to okamžitě nebo po určitém období, kdy je umístěno v celním skladu.
Vývozem se rozumí zboží, které opouští statistické území EU a směřuje do nečlenské země po propuštění do celního režimu pro vývoz (konečný vývoz), režimu pasivního zušlechťovacího styku nebo reexport buď po ukončení aktivního zušlechťovacího styku, nebo po přepracování pod celním dohledem.

Statistiky obchodu s nečlenskými zeměmi tudíž nezahrnují zboží v tranzitu nebo zboží propuštěné do celního režimu uskladňování v celním skladu nebo celního režimu dočasného použití (na veletrhy, výstavy, zkoušky atd.), a také nezahrnují reexport po některém z těchto režimů. Statistiky obchodu mezi členskými státy EU (obchod intra-EU) pokrývají přijetí a odeslání zboží zaznamenávaná jednotlivými členskými státy. Přijetí a odeslání je vymezeno takto:

přijetím se rozumí zboží ve volném oběhu v rámci EU, které vstupuje na statistické území daného členského státu,
odesláním se rozumí zboží ve volném oběhu v rámci EU, které opouští statistické území daného členského státu za účelem vstupu do jiného členského státu.

Tradičním zdrojem statistických údajů o obchodu se zbožím jsou celní záznamy. Po vytvoření jednotného trhu dne 1.& nbsp;ledna 1993, kdy došlo k odstranění celních formalit mezi členskými státy EU, bylo nutné zavést nový systém shromažďování údajů, Intrastat, jako základ pro statistiky o obchodu uvnitř EU. V systému Intrastat jsou statistické údaje shromažďovány přímo od hospodářských subjektů, od kterých se požaduje, aby zasílaly měsíční výkazy svým národním statistickým správám.

Statistické hodnoty obchodu se zeměmi mimo EU a obchodu uvnitř EU se zaznamenávají v hodnotě vyplaceně loď (FOB) u vývozu/odeslání a v hodnotě náklady, pojištění a přepravné (CIF) u dovozu/přijetí. Vykázané hodnoty zahrnují pouze ty vedlejší náklady (přepravné a pojištění), které jsou v případě vývozu/odeslání spojené s dopravou po území členského státu, ze kterého je zboží vyvážené/odesílané, a v případě dovozu/přijetí jsou spojené s dopravou mimo území členského státu, do kterého se zboží dováží / zboží vstupuje.

Kontext

Statistiky o mezinárodním obchodě se zbožím ve velké míře využívají osoby s rozhodovací pravomocí na mezinárodní úrovni, na úrovni EU a na národní úrovni. Podniky mohou na základě údajů o zahraničním obchodě provádět průzkum trhu a připravovat svou obchodní strategii. Statistiky mezinárodního obchodu rovněž používají orgány EU při přípravě mnohostranných a dvoustranných obchodních jednání, při stanovení a provádění antidumpingové politiky, pro účely makroekonomické a měnové politiky a při hodnocení pokroku na vnitřním trhu nebo integrace evropských ekonomik.

Rozvoj obchodu může být příležitostí pro hospodářský růst. EU má společnou obchodní politiku, na základě které Evropská komise sjednává obchodní dohody a zastupuje zájmy EU jménem svých 28 členských států. Evropská komise konzultuje členské státy prostřednictvím poradního výboru, který projednává celou škálu otázek obchodní politiky týkajících se EU včetně mnohostranných, dvoustranných a jednostranných nástrojů. Obchodní politika je ve výlučné pravomoci EU – takže pouze EU, a nikoli jednotlivé státy, může vydávat právní předpisy o obchodních záležitostech a uzavírat mezinárodní obchodní dohody. Do oblasti působnosti nespadá jen obchod se zbožím, ale také obchod službami, duševní vlastnictví a přímé zahraniční investice.

Celosvětově jsou otázky mnohostranného obchodu řešeny pod patronací Světové obchodní organizace (WTO) (v angličtině). WTO má 162 členů (k březnu 2016) a několik kandidátů na členství se nachází v procesu přistoupení. WTO stanoví globální pravidla pro obchod, slouží jako fórum pro obchodní jednání a urovnávání sporů mezi členy. Evropská komise jedná se svými partnery ve WTO a účastnila se posledního kola mnohostranných obchodních jednání WTO, známém jako rozvojový program z Dohá (DDA). V roce 2005 se však nepodařilo uzavřít tato jednání ve stanovené lhůtě, a stejně tak ani v roce 2006. Kolo jednání z Dohá ztroskotalo i na zasedání WTO v červenci 2008. V prosinci 2013 bylo v některých oblastech dosaženo pokroku; na Bali (Indonésie) byl přijat balíček dohod, včetně dohody o usnadnění obchodu, závazku snížit vývozní subvence v zemědělství a o dalších otázkách, jako je zabezpečení potravin v rozvojových zemích. Na 10. Konferenci ministrů WTO, která se konala v Nairobi v prosinci 2015 bylo dosaženo dohody ohledně souboru obchodních iniciativ s cílem pomoci zejména nejchudším členům této organizace. Dohoda zahrnuje závazek zrušit vývozní subvence na zemědělské produkty.

EU usiluje o sjednání obchodní a investiční dohody se Spojenými státy – transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP). Očekává se, že jakákoli budoucí dohoda bude stimulovat ekonomický růst v obou regionech.

Související články

Extra-EU trade in goods (v angličtině)
International trade in services (v angličtině)
The EU in the world - international trade (v angličtině)

Další informace z Eurostatu

Publikace

External and intra-European Union trade — pocketbook — data 2004–2009 (v angličtině)
International trade and foreign direct investment — 2013 edition (v angličtině)
Comext DVD: Intra- and extra-European Union trade — monthly data — combined nomenclature (v angličtině)

Hlavní tabulky

International trade, viz (v angličtině):

International trade data (t_ext)

International trade long-term indicators (t_ext_lti)

International trade short-term indicators (t_ext_sti)

Databáze

International trade, viz (v angličtině):

International trade data (ext)

International trade long-term indicators (ext_lti)

International trade short-term indicators (ext_sti)

International trade detailed data (detail)

Externí odkazy

Evropská komise – Globalizace
European Commission - Trade (v angličtině)