Archive:Mezinárodní obchod se zbožím

Údaje z července 2012. Nejnovější údaje: Další informace z Eurostatu, Hlavní tabulky a Databáze.

Obrázek 1: Hlavní aktéři v mezinárodním obchodě, 2011
(EUR 1 000 milionů) - Zdroj: Eurostat (ext_lt_introle) a (ext_lt_intercc)

Tabulka 1: Hlavní aktéři v zahraničním obchodě, 2001, 2006 a 2011
(EUR 1 000 milionů) - Zdroj: Eurostat (ext_lt_introle) a (ext_lt_intercc)

Obrázek 2: Podíly na světovém vývozu, 2010
(podíl na světovém vývozu v %) – Zdroj: Eurostat (ext_lt_introle)

Obrázek 3: Podíly na světovém dovozu, 2010
(podíl na světovém dovozu v %) – Zdroj: Eurostat (ext_lt_introle)

Obrázek 4: Vývoj mezinárodního obchodu, EU-27, 2001–2011 (1)
(EUR 1 000 milionů) - Zdroj: Eurostat (ext_lt_intertrd)

Tabulka 2: Mezinárodní obchod, 2010–2011
(EUR 1 000 milionů) - Zdroj: Eurostat (tet00002), (tet00018), (ext_lt_intercc) a (ext_lt_introle)

Tabulka 3: Obchod se zeměmi mimo EU-27, 2011 - Zdroj: Eurostat (tet00038)

Tabulka 4: Obchod uvnitř EU-27, 2010 a 2011
(EUR 1 000 milionů) - Zdroj: Eurostat (tet00039)

Obrázek 5: Obchod se zeměmi uvnitř a mimo EU-27, 2011
(dovoz plus vývoz, podíl na celkovém obchodu v %) – Zdroj: Eurostat (ext_lt_intratrd)

Obrázek 6: Hlavní obchodní partneři ve vývozu, EU-27, 2011
(podíl vývozu do zemí mimo EU-27 v %) - Zdroj: Eurostat (tet00040)

Obrázek 7: Hlavní obchodní partneři v dovozu, EU-27, 2011
(podíl dovozu ze zemí mimo EU-27 v %) - Zdroj: Eurostat (tet00040)

Tabulka 5: Obchod se zeměmi mimo EU-27 podle hlavních obchodních partnerů, EU-27, 2001–2011 (1)
(1 000 milionů EUR) - Zdroj: Eurostat (tet00040)

Tabulka 6: Obchod se zeměmi mimo EU-27 podle hlavních produktů, EU-27, 2006, 2010 a 2011 - Zdroj: Eurostat (tet00061)

Obrázek 8: Hlavní položky vývozu, EU-27, 2006 a 2011
(podíl vývozu do zemí mimo EU-27 v %) - Zdroj: Eurostat (tet00061)

Obrázek 9: Hlavní položky dovozu, EU-27, 2006 a 2011
(podíl dovozu ze zemí mimo EU-27 v %) - Zdroj: Eurostat (tet00061)

Tento článek pojednává o vývoji mezinárodního obchodu Evropské unie (EU) se zbožím. Zabývá se podílem EU na světovém dovozu a vývozu, obchodem uvnitř EU, hlavními obchodními partnery EU a kategoriemi produktů, se kterými EU nejčastěji obchoduje.

Země EU-27 se podílejí přibližně jednou šestinou na světovém obchodu se zbožím. Hodnota mezinárodního obchodu se zbožím významně převyšuje hodnotu mezinárodního obchodu se službami (přibližně trojnásobně), které se vzhledem ke své povaze obtížněji přemisťují přes hranice.

Hlavní statistické výsledky

Obchod mimo EU

Mezinárodní obchod se zbožím mezi EU-27 a ostatními zeměmi světa (součet vývozu a dovozu do/ze zemí mimo EU) dosáhl v roce 2011 hodnoty 3 267 467 milionů EUR – viz obrázek 1; obchodní činnost EU-27 jako taková zaznamenala jak u vývozu, tak u dovozu rekordní úroveň. V roce 2011 se obchod EU-27 se zbožím celkem zvýšil oproti předchozímu roku o 379 939 milionů EUR.

Po prudkém poklesu vývozu i dovozu zboží v roce 2009 se vývoz EU-27 v roce 2011 zvýšil a dosáhl rekordní úrovně 1 553 923 milionů EUR, tj. vzrostl o 14,5 % ve srovnání s rokem předchozím. K tomuto zvýšení přispěl zejména nárůst vývozu strojů a dopravních prostředků a ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu. Dovoz zboží se zvýšil o 11,9 % a dosáhl hodnoty 1 713 544 milionů EUR, přičemž nejvyšší nárůst zaznamenal dovoz nerostných paliv a maziv a surovin.

Německo si zachovalo zdaleka nejdůležitější postavení, pokud jde o obchod se zeměmi mimo EU-27 v roce 2011, podílelo se 27,7 % na vývozu zboží z EU-27 do nečlenských zemí a téměř jednou pětinou (19,2 %) na dovozu EU-27 – viz tabulka 3. Další tři země, které jsou největšími vývozci zboží, Spojené království (11,5 %), Francie (10,7 %) a Itálie (10,6 %), si udržely své postavení z roku 2010 a byly spolu s Německem jedinými členskými státy s dvouciferným podílem na vývozu EU-27. Největšími dovozci zboží z nečlenských zemí byly po Německu Spojené království (14,5 %), Nizozemsko (13,4 %) a Itálie (10,9 %); relativně vysoký podíl Nizozemska lze do jisté míry vysvětlit značným množstvím zboží, které se dostává do EU přes Rotterdam – nejvýznamnější námořní přístav EU. Největší přebytek obchodu se zbožím se zeměmi mimo EU-27 v hodnotě 102 217 milionů EUR byl zaznamenán u Německa, za ním následovalo Irsko (23 649 milionů EUR) a Švédsko (18 839 milionů EUR).

Obchod uvnitř EU

Směna zboží mezi členskými státy EU (obchod uvnitř EU) dosáhla v roce 2011 hodnoty – podle odeslaného zboží – 2 804 131 milionů EUR – viz tabulka 4. To znamená, že téměř dvojnásobně převýšila úroveň vývozu z EU-27 do nečlenských zemí (obchod mimo EU). Význam vnitřního trhu EU podtrhuje skutečnost, že u všech členských států EU s výjimkou Spojeného království byl obchod se zbožím uvnitř EU vyšší než obchod se zeměmi mimo EU (viz obrázek 5). Podíl na celkovém obchodu se zbožím připadající na toky uvnitř EU a mimo EU se v jednotlivých členských státech značně lišil a do jisté míry odrážel určité historické vztahy a zeměpisnou polohu. Nejvyšší podíly obchodu uvnitř EU (přibližně 80 %) byly zaznamenány u Lucemburska, České republiky a Slovenska, tento podíl v případě Řecka klesl na 51,2 % a v případě Spojeného království na 49,4 %.

Obchod uvnitř EU-27 – měřeno podle odeslaného zboží – se v celé EU-27 mezi rokem 2010 a 2011 zvýšil o 10,4 %; jednalo se o nižší tempo přírůstku, než jaké bylo zaznamenáno u vývozu do zemí mimo EU (který vzrostl o 14,5 %). Posuzuje-li se zboží přijaté a zboží odeslané dohromady, pak nejvyšší přírůstek obchodu uvnitř EU zaznamenalo mezi roky 2010 a 2011 Estonsko (33,5 %), Lotyšsko (32,3 %), Litva (28,2 %) a Bulharsko (27,7 %), zatímco Řecko (-2,4 %) a Kypr (-0,3 %) byly jedinými členskými státy, které zaznamenaly pokles.

Analýza hlavních obchodních partnerů

Vývoz zboží EU-27 se mezi rokem 2010 a 2011 zvýšil do všech hlavních obchodních destinací. Nejvyšší tempo růstu bylo zaznamenáno u vývozu do Švýcarska (zvýšení o 26,2 %) a do Ruska (o 25,9 %), zatímco vývoz do USA rostl pomaleji (o 7,6 %) – viz tabulka 5. Spojené státy americké však byly i v roce 2011 nadále zdaleka nejdůležitější destinací pro zboží vyvážené ze zemí EU-27 (viz obrázek 6), přestože se podíl vývozu EU-27 směřujícího do USA na celkovém vývozu snížil z 27,8 % v roce 2001 na 16,8 % v roce 2011. Nejvýznamněji se na vývozu EU-27 do USA v roce 2011, pokud jde o hodnotové vyjádření, podílely stroje a dopravní prostředky. Stejná skupina výrobků představovala také hlavní vývozní kategorii do Číny, která byla třetím nejdůležitějším cílovým trhem vývozu zboží z EU-27 v roce 2011 (8,8 % celkového vývozu EU-27), a to hned po Švýcarsku (9,0 %).

Pokud jde o dovoz, země EU-27 zaznamenaly mezi rokem 2010 a 2011 zvýšení úrovně svého dovozu zboží od všech hlavních obchodních partnerů, s výjimkou dovozu z Jižní Koreje, který poklesl o 8,4 %. Nejdůležitějším dodavatelem zboží dováženého do EU-27 byla i v roce 2011 Čína, přestože nárůst dovozu z Číny ve výši 3,5 % mezi rokem 2010 a 2011 představoval nejnižší tempo růstu v uplynulém desetiletí, pokud nepočítáme pokles v roce 2009 během finanční a hospodářské krize. Dovoz EU-27 z Ruska se zvýšil o 24,4 % a v důsledku toho Rusko v roce 2011 vystřídalo USA na místě druhého největšího dodavatele zboží do EU-27. V případě dovozu z Ruska došlo k největšímu nárůstu u dovozu nerostných paliv a maziv, která v roce 2011 představovala čtyři pětiny (78,9 %) celkového dovozu EU-27 z Ruska.

Analýza hlavních skupin produktů

V roce 2011 byl zaznamenán prudký nárůst vývozu do zemí mimo EU-27 u všech hlavních skupin produktů. Nejvyšší tempo růstu v případě vývozu EU-27 v roce 2011 bylo zaznamenáno u vývozu nerostných paliv a maziv, jenž dosáhl rekordní úrovně v hodnotě přibližně 100 000 milionů EUR.

V období mezi rokem 2010 a 2011 se rovněž zvýšil dovoz všech hlavních skupin produktů s výjimkou strojů a dopravních prostředků, u kterých se úroveň dovozu do EU-27 téměř nezměnila. V důsledku toho vystřídala tuto kategorii jakožto skupinu produktů s nejvyšší hodnotou dovozu nerostná paliva a maziva, a to po podstatném navýšení (o 27,5 % v roce 2011) dovozu nerostných paliv a maziv do EU-27. Téměř jedna třetina (32,3 %) dovozu EU-27 nerostných paliv a maziv pocházela v roce 2011 z Ruska, na další místo v pořadí se zařadilo Norsko (12,3 %) a Alžírsko (5,5 %).

Schodek obchodní bilance EU-27 dosáhl v roce 2011 hodnoty 159 622 milionů EUR a nejvyšší mírou se na něm podílel značný schodek v obchodu s nerostnými palivy a mazivy, jenž dosáhl 388 594 milionů EUR. Tento schodek byl kompenzován přebytkem obchodní bilance v hodnotě 208 657 milionů EUR za stroje a dopravní prostředky a 99 869 milionů EUR za chemikálie a související výrobky.

Zdroje a dostupnost údajů

Statistiky mezinárodního obchodu se zbožím měří hodnotu a množství zboží obchodovaného mezi členskými státy EU (tzv. obchod intra-EU) a zboží obchodovaného členskými státy EU s nečlenskými zeměmi (tzv. obchod extra-EU). Tyto statistiky jsou oficiálním zdrojem informací o dovozu, vývozu a obchodní bilanci EU, jejích členských států a eurozóny.

Statistiky jsou zveřejňovány za každou vykazující zemi ve vztahu ke každé partnerské zemi podle několika zbožových klasifikací. Jednou z nejběžněji používaných zbožových klasifikací je Standardní mezinárodní klasifikace zboží (SITC Rev. 4) Organizace spojených národů (OSN); tato klasifikace umožňuje srovnávat statistiky mezinárodního obchodu na celosvětové bázi.

Ve statistikách obchodu se zeměmi mimo EU je u údajů za EU-27 považován tento subjekt za jeden obchodní blok. Jinými slovy, údaje vykázané za vývoz se týkají pouze toho vývozu z EU-27, který opouští tento obchodní blok a je určen do ostatních zemí světa, zatímco dovoz ze zemí mimo EU se týká dovozu z ostatních zemí světa (nečlenských zemí), který přichází do EU-27. Naproti tomu v případě vykazování údajů za jednotlivé členské státy jsou mezinárodní obchodní toky obvykle vyjádřeny jako toky světového obchodu (zahrnující jak partnery uvnitř EU, tak partnery mimo EU).

Obchodní toky se zeměmi mimo EU (obchod extra-EU) jsou vymezeny takto:

dovozem se rozumí zboží, které vstupuje na statistické území EU z nečlenské země a které je propuštěno do celního režimu volného oběhu (zpravidla zboží určené ke spotřebě), aktivního zušlechťovacího styku nebo přepracování pod celním dohledem (zboží ke zpracování, k úpravě), a to okamžitě nebo po určitém období, kdy je umístěno v celním skladu.
vývozem se rozumí zboží, které opouští statistické území EU a směřuje do nečlenské země po propuštění do celního režimu pro vývoz (konečný vývoz), režimu pasivního zušlechťovacího styku nebo reexport buď po ukončení aktivního zušlechťovacího styku, nebo po přepracování pod celním dohledem.

Statistiky obchodu s nečlenskými zeměmi tudíž nezahrnují zboží v tranzitu nebo zboží propuštěné do celního režimu uskladňování v celním skladu nebo celního režimu dočasného použití (na veletrhy, výstavy, zkoušky atd.) a také nezahrnují reexport po některém z těchto režimů.

Statistiky obchodu mezi členskými státy (obchod intra-EU) pokrývají přijetí a odeslání zboží zaznamenávaná jednotlivými členskými státy. Přijetí a odeslání je vymezeno takto:

přijetím se rozumí zboží ve volném oběhu v rámci EU, které vstupuje na statistické území daného členského státu;
odesláním se rozumí zboží ve volném oběhu v rámci EU, které opouští statistické území daného členského státu za účelem vstupu do jiného členského státu.

Tradičním zdrojem statistických údajů o obchodu se zbožím jsou celní záznamy. Po vytvoření jednotného trhu dne 1. ledna 1993, kdy došlo k odstranění celních formalit mezi členskými státy, bylo nutné zavést nový systém shromažďování údajů, Intrastat, jako základ pro statistiky o obchodu uvnitř EU. V systému Intrastat jsou statistické údaje shromažďovány přímo od hospodářských subjektů, od kterých se požaduje, aby zasílaly měsíční výkazy svým národním statistickým správám.

Statistické hodnoty obchodu se zeměmi mimo EU a obchodu uvnitř EU se zaznamenávají v hodnotě FOB (free-on-board) u vývozu/odeslání a v hodnotě CIF (náklady, pojištění a přepravné) u dovozu/přijetí. Vykázané hodnoty zahrnují pouze ty vedlejší náklady (přepravné a pojištění), které jsou v případě vývozu/odeslání spojené s dopravou po území členského státu, ze kterého je zboží vyvážené/odesílané, a v případě dovozu/přijetí jsou spojené s dopravou mimo území členského státu, do kterého se zboží dováží / zboží vstupuje.

Kontext

Statistiky o mezinárodním obchodě se zbožím obšírně používají osoby s rozhodovací pravomocí na mezinárodní úrovni, na úrovni EU a na národní úrovni. Podniky mohou na základě údajů o zahraničním obchodě provádět průzkum trhu a připravovat svou obchodní strategii. Statistiky mezinárodního obchodu rovněž používají orgány EU při přípravě mnohostranných a dvoustranných obchodních jednání, při stanovení a provádění antidumpingové politiky, pro účely makroekonomické a měnové politiky a při hodnocení pokroku na vnitřním trhu nebo integrace evropských ekonomik.

Rozvoj obchodu může být příležitostí pro hospodářský růst. EU má společnou obchodní politiku, na základě které Evropská komise sjednává obchodní dohody a zastupuje zájmy EU jménem svých 27 členských států. Evropská komise konzultuje členské státy prostřednictvím poradního výboru, který projednává celou škálu otázek obchodní politiky týkajících se EU včetně mnohostranných, dvoustranných a jednostranných nástrojů. Obchodní politika je ve výlučné pravomoci EU – takže pouze EU, a nikoli jednotlivé státy, může vydávat právní předpisy o obchodních záležitostech a uzavírat mezinárodní obchodní dohody. Do oblasti působnosti nespadá jen obchod se zbožím, ale také obchod službami (anglicky), duševní vlastnictví a přímé zahraniční investice (anglicky).

Celosvětově jsou otázky mnohostranného obchodu řešeny pod patronací Světové obchodní organizace (WTO). Jejími členy je 157 zemí (k srpnu 2012) a několik kandidátů na členství se nachází v procesu přistoupení. WTO stanoví globální pravidla pro obchod, slouží jako fórum pro obchodní jednání a urovnávání sporů mezi členy. Evropská komise jedná se svými partnery ve WTO a účastnila se posledního kola mnohostranných obchodních jednání WTO, známém jako rozvojový program z Dohá (DDA). V roce 2005 se však nepodařilo uzavřít tato jednání ve stanovené lhůtě, a stejně tak ani v roce 2006. Kolo jednání z Dohá ztroskotalo i na zasedání WTO v červenci 2008. V době psaní tohoto článku je budoucnost kola z Dohá nejistá.