Archive:Statistika minimálních mezd

Údaje z ledna 2013. Nejnovější údaje: Další informace z Eurostatu, Hlavní tabulky a Databáze. Anglická verze je aktuálnější.

Mapa 1: Minimální mzdy v EU, Chorvatsku, zemích ESVO a kandidátských zemích, leden 2013, v EUR

Obrázek 1: Minimální mzdy v členských státech EU, Chorvatsku, Turecku a USA, leden 2013, v EUR
Zdroj: Eurostat (earn_mw_cur)

Obrázek 2: Minimální mzdy v členských státech EU, Chorvatsku, Turecku a USA, leden 2013, v PPS (s použitím (e)PPP 2011)
Zdroj: Eurostat (earn_mw_cur)

Obrázek 3: Minimální mzdy jako podíl na střední hodnotě průměrných hrubých měsíčních výdělků (Nace Rev. 2, B–S) v členských státech EU, Chorvatsku, Turecku a USA, 2011
Zdroj: Eurostat (earn_mw_avgr2)

Tento článek dokládá, jak se úrovně minimálních mezd – stanovené vnitrostátními právními předpisy nebo přímo národní meziodvětvovou smlouvou – v členských státech Evropské unie (EU) a v rámci eurozóny značně liší. Rovněž nabízí srovnání se situací v Chorvatsku, Turecku a ve Spojených státech amerických.

Statistiky minimálních mezd publikované Eurostatem se týkají měsíčních národních minimálních mezd. Národní minimální mzda se většinou vztahuje na všechny zaměstnance, nebo alespoň na velkou většinu zaměstnanců v dané zemi. Minimální mzdy jsou hrubé částky, tj. před odečtením daně z příjmů a příspěvků na sociální zabezpečení. Tyto odpočty se v každé zemi liší. Národní minimální mzda je upravena zákonnou normou, často po konzultaci se sociálními partnery, nebo je stanovena přímo národní meziodvětvovou smlouvou.

Eurostat zveřejňuje údaje o národních minimálních mzdách dvakrát ročně. Odrážejí stav k 1. lednu a 1. červenci příslušného roku. V důsledku toho se změny minimálních mezd zavedené v období mezi těmito dvěma daty zobrazují až při následujícím uvolnění údajů. Další informace naleznete zde: ESMS metadata file (anglicky).

Hlavní statistické výsledky

V lednu 2013 mělo 20 z 27 členských států EU (Belgie, Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Irsko, Řecko, Španělsko, Francie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko a Spojené království), Chorvatsko a Turecko ve vnitrostátní právní úpravě minimální mzdu stanovenou statutárně nebo národní meziodvětvovou smlouvou.

Měsíční minimální mzdy se značně lišily, pohybovaly se od 157 EUR v Rumunsku do 1 874 EUR v Lucembursku. Při úpravě o rozdíly v kupní síle se nerovnosti mezi členskými státy sníží z rozpětí jedna ku dvanácti (v EUR) na rozpětí jedna ku šesti ve standardu kupní síly (PPS). Na opačných koncích rozmezí byly Rumunsko (274 PPS) a Lucembursko (1 524 PPS měsíčně).

Variace statutárních minimálních mezd

V lednu 2013 se statutární minimální mzdy pohybovaly od 157 EUR do 1 874 EUR hrubého měsíčně

Obrázek 1 znázorňuje úrovně minimálních měsíčních mezd vyjádřených v eurech v členských státech, Chorvatsku, Turecku a USA v lednu 2013. V členských státech se hrubá minimální mzda pohybovala od 157 EUR (Rumunsko) do 1 874 EUR (Lucembursko).

Uvedených 20 členských států spolu s Chorvatskem, Tureckem a USA lze rozdělit podle úrovně minimální mzdy k 1. lednu 2013 do tří skupin.

Do první skupiny patří jedenáct zemí s nejnižšími minimálními mzdami od 100 EUR do 500 EUR měsíčně: Rumunsko, Bulharsko, Lotyšsko, Litva, Česká republika, Estonsko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Polsko a Turecko.

Druhá skupina zahrnuje pět členských států (Portugalsko, Řecko, Malta, Španělsko a Slovinsko) a USA se střední úrovní minimálních mezd od více než 500 EUR do těsně pod 1 000 EUR měsíčně.

Třetí skupinu tvoří šest členských států (Spojené království, Francie, Irsko, Nizozemsko, Belgie a Lucembursko), ve kterých minimální mzda přesahovala 1 200 EUR měsíčně.

Je však třeba poznamenat, že v zemích mimo eurozónu (8 členských států, Chorvatsko a Turecko v první skupině a rovněž Spojené království a USA) jsou úrovně minimálních mezd vyjádřených v eurech a příslušné pořadí ovlivněny jak hodnotami minimálních mezd v národních měnách, tak směnnými kurzy.

Minimální mzdy vyjádřené ve standardu kupní síly

Při vyjádření ve standardu kupní síly je rozestup výrazně menší

Obrázek 2 srovnává minimální mzdy při zohlednění rozdílů v cenové úrovni mezi zeměmi na základě uplatnění parit kupní síly (PPP) na výdaje na konečnou spotřebu domácností.

V členských státech se hrubá minimální mzda vyjádřená v PPS pohybovala od 274 (Rumunsko) do 1 524 (Lucembursko).

Podle očekávání úprava o rozdíly v cenové úrovni snižuje variaci mezi zeměmi: zatímco v lednu 2013 se minimální mzda v eurech (obrázek 1) pohybovala v rozmezí od 157 EUR do 1 874 EUR (koeficient přibližně 1:12), minimální mzda v PPS (obrázek 2) se pohybovala v rozmezí od 274 do 1 524 (koeficient přibližně 1:6). Země ve skupině 1 s relativně nižšími minimálními mzdami v eurech mají rovněž nižší cenové úrovně a tudíž vyšší minimální mzdy při vyjádření v PPS. Na druhé straně země ve skupině 3 s vyššími minimálními mzdami v eurech mají vyšší cenové úrovně a jejich minimální mzdy v PPS jsou relativně nižší. Navíc, pokud se posuzují minimální mzdy vyjádřené v PPS, rozdíly mezi těmito třemi skupinami se částečně vyrovnávají.

Při porovnání pořadí měsíčních minimálních mezd v eurech a v PPS se nejvýraznější změny zaznamenávají u Estonska, Litvy, Polska a Portugalska; všechny tyto země se posouvají o dvě místa. Pořadí umístění se změnilo i u některých dalších zemí, pouze však o jedno místo (Belgie, Irsko, Španělsko, Francie, Maďarsko, Malta, Nizozemsko a Chorvatsko). Zařazení zemí do skupin podle měsíčních minimálních mezd vyjádřených v PPS je stejné jako při vyjádření v eurech s výjimkou Maďarska, Polska, Chorvatska a Turecka, které se přesunuly ze skupiny 1 (nižší mzdy) do skupiny 2 (střední mzdy), a Spojených států amerických, které se přesunuly ze skupiny 2 (střední mzdy) do skupiny 3 (vyšší mzdy).

Úroveň minimálních mezd ve vztahu k průměrným hrubým měsíčním výdělkům

V roce 2011 se úroveň minimální mzdy pohybovala mezi 30 % a 50 % průměrných hrubých měsíčních výdělků v průmyslu, stavebnictví a službách (kromě činností domácností jako zaměstnavatelů a činností exteritoriálních organizací a orgánů)

Při pohledu na minimální mzdu ve vztahu k průměrným hrubým měsíčním výdělkům v průmyslu, stavebnictví a službách (kromě činností domácností jako zaměstnavatelů a činností exteritoriálních organizací a orgánů, Nace Rev. 2 sekce B–S, obrázek 3) vykazují nejvyšší hodnoty Řecko (50,2 %), Turecko (2010) (50,0 %) a Slovinsko 49,0 %), následuje Francie (2010) a Malta (obě země 47,4 %) a Lucembursko (46,7 %). Na dolním konci rozmezí vykazují USA, Česká republika, Estonsko a Španělsko minimální mzdu nižší než 35 % průměrných hrubých měsíčních výdělků.

Zdroje a dostupnost údajů

Statutární měsíční minimální mzdy

Základní národní minimální mzda je stanovena hodinovou, týdenní nebo měsíční sazbou a tato minimální mzda je upravena zákonnou normou (vládou), často po konzultaci se sociálními partnery, nebo přímo národní meziodvětvovou smlouvou. Národní minimální mzda se většinou vztahuje na všechny zaměstnance, nebo alespoň na velkou většinu zaměstnanců v dané zemi. Vykazují se hrubé mzdy.

Statistiky minimálních mezd publikované Eurostatem se týkají měsíčních národních minimálních mezd; údaje se zveřejňují každoročně 1. ledna a 1. července. U zemí, ve kterých není národní minimální mzda stanovena měsíční sazbou (například hodinovou nebo týdenní), se dané sazby převádějí na měsíční sazby na základě přepočítacích koeficientů poskytovaných přímo příslušnými zeměmi:

Irsko: (hodinová sazba x 39 hodin x 52 týdnů) / 12 měsíců;
Francie: údaje leden 1999 až leden 2005: (hodinová sazba x 39 hodin x 52 týdnů) / 12 měsíců; údaje od července 2005: (hodinová sazba x 35 hodin x 52 týdnů) / 12 měsíců;
Malta: (týdenní sazba x 52 týdnů) / 12 měsíců;
Spojené království: (hodinová sazba x průměr základních placených hodin týdně u zaměstnanců s plným pracovním úvazkem ve všech sektorech x 52,18 týdnů) / 12 měsíců;
Spojené státy americké: (hodinová sazba x 40 hodin x 52 týdnů) / 12 měsíců.

V případě, že je minimální mzda vyplácena za více než 12 měsíců ročně (jako v Řecku, Španělsku a Portugalsku, kde je vyplácena za 14 měsíců ročně), byly údaje navíc upraveny, aby se tyto platby zohlednily.

Údaje o národních minimálních mzdách se předávají Eurostatu v národní měně. V případě zemí mimo eurozónu se minimální mzdy v jejich národních měnách přepočítávají na eura pomocí měsíčního směnného kurzu z konce předchozího měsíce (například pro minimální mzdy k 1. lednu 2013 se použil kurz z konce prosince 2012).

Aby se odstranil dopad rozdílů v cenových úrovních mezi jednotlivými zeměmi, používají se zvláštní přepočítací kurzy nazvané parity kupní síly (PPP). Parity kupní síly pro výdaje na konečnou spotřebu domácností v každé zemi se používají pro převedení měsíčních minimálních mezd vyjádřených v národních měnách (řady v eurech pro země eurozóny) na umělou společnou jednotku nazvanou standard kupní síly (PPS). Pokud nejsou parity kupní síly pro rok 2013 ještě k dispozici, použijí se parity kupní síly předchozího roku a řady jsou znovu aktualizovány, jakmile jsou k dispozici parity kupní síly pro rok 2013.

Země, na které se sběr údajů nevztahuje

V Německu, na Kypru a v Bývalé jugoslávské republice Makedonii existují statutární minimální mzdy, které se nevztahují na všechny nebo na velkou většinu zaměstnanců, ale jsou vyhrazeny pro specifické skupiny, které jsou vymezeny například podle odvětví nebo podle povolání. Ty jsou ze sběru údajů vyloučeny. Rovněž jsou vyloučeny země, ve kterých nejsou stanoveny statutární národní minimální mzdy: Dánsko, Itálie, Rakousko, Finsko, Švédsko, Island, Norsko a Švýcarsko. V těchto zemích jsou mzdy stanoveny buď na základě vyjednávání mezi sociálními partnery na úrovni podniku, nebo na úrovni každé jednotlivé smlouvy. Obvykle se široce uplatňují smlouvy na úrovni odvětví (oborů), které jsou všeobecně závazné, tudíž ve skutečnosti zakládají minimální mzdy.

Měsíční minimální mzda jako podíl na průměrných měsíčních výdělcích

Údaje o hrubých měsíčních výdělcích, které se použijí pro výpočet tohoto ukazatele, by měly zahrnovat odměnu vyplácenou v hotovosti před srážkou daně a pojistného na sociální zabezpečení hrazené zaměstnanci pobírajícími mzdu a strhávané zaměstnavatelem a omezují se na hrubé výdělky, které jsou vypláceny v každém výplatním období. „Nestandardní platby¬“, jako jsou výplaty za 13. nebo 14. měsíc, příplatky na dovolenou atd., jsou vyloučeny. Tato definice vychází ze zjišťování o struktuře výdělků (SES).

Údaje by měly být za sekce B–S klasifikace Nace Rev. 2 (průmysl, stavebnictví a služby, kromě činností domácností jako zaměstnavatelů a činností exteritoriálních organizací a orgánů), podniky všech velikostních tříd a zaměstnance na plný pracovní úvazek. Sledovaným obdobím je roční průměr (pokud není k dispozici: specifický měsíc).

Kontext

Statistiky minimálních mezd publikované Eurostatem se týkají měsíčních národních minimálních mezd. Národní minimální mzda se většinou vztahuje na všechny zaměstnance, nebo alespoň na velkou většinu zaměstnanců v dané zemi.

Minimální mzdy jsou hrubé částky, tj. před odečtením daně z příjmů a příspěvků na sociální zabezpečení. Tyto odpočty se v každé zemi liší. Národní minimální mzda je upravena zákonnou normou, často po konzultaci se sociálními partnery, nebo je stanovena přímo národní meziodvětvovou smlouvou.