Archive:Statistika odpadů

Údaje ze září 2012. Nejnovější údaje: Další informace z Eurostatu, Hlavní tabulky a Databáze. Anglická verze je aktuálnější.

Tabulka 1: Produkce odpadů, 2010
(1 000 tun) - Zdroj: Eurostat (env_wasgen)

Obrázek 1: Produkce odpadů, 2010
(kg na obyvatele) - Zdroj: Eurostat (env_wasgen)

Obrázek 2: Produkce jiných než minerálních odpadů, 2004 a 2010
(kg na obyvatele) - Zdroj: Eurostat (env_wasgen)

Obrázek 3: Produkce jiných než minerálních odpadů, EU-27, 2004–2010
(milionů tun) - Zdroj: Eurostat (env_wasgen)

Obrázek 4: Produkce nebezpečných odpadů, 2004 a 2010 (1)
(kg na obyvatele) - Zdroj: Eurostat (env_wasgen)

Obrázek 5: Vývoj zpracování odpadů v EU-27, 2004–2010
(milionů tun) - Zdroj: Eurostat (env_wastrt)

Tabulka 2: Zpracování odpadů, 2010
(1 000 tun) - Zdroj: Eurostat (env_wastrt)

Tabulka 3: Zpracování nebezpečných odpadů, 2010
(1 000 tun) - Zdroj: Eurostat (env_wastrt)

V tomto článku najdete přehled vývoje produkce a zpracování odpadů v Evropské unii (EU) a několika zemích, jež nejsou členy EU; vychází výhradně z údajů shromážděných podle nařízení č. 2150/2002 o statistice odpadů.

Odpad definovaný směrnicí 2008/98/ES (čl. 3 odst. 1) jako „jakákoli látka nebo předmět, kterých se držitel zbavuje nebo má v úmyslu se zbavit nebo se od něho požaduje, aby se jich zbavil“, představuje potenciálně obrovskou ztrátu zdrojů ve formě materiálu i energie. Kromě toho může mít nakládání s odpady a jejich likvidace závažné důsledky pro životní prostředí. Například skládky zabírají pozemky a mohou znečišťovat vzduch, vodu a půdu, zatímco spalování, není-li řádně regulováno, může vést k emisím nebezpečných zplodin.

Politiky nakládání s odpady v EU jsou tudíž zaměřeny na snížení jejich dopadu na životní prostředí a zdraví a na větší účinnost využívání zdrojů v EU. Dlouhodobým cílem těchto politik je snížit množství produkovaných odpadů a v případech, kdy se produkci odpadů nelze vyhnout, podporovat využívání odpadů jakožto zdroje a dosáhnout vyšších úrovní recyklace a bezpečného odstraňování odpadu.

Hlavní statistické výsledky

Celková produkce odpadů

V roce 2010 činila celková produkce odpadů z hospodářských činností a domácností v EU-27 2 570 milionů tun. To bylo o něco více než v roce 2008, avšak méně než v letech 2004 a 2006. Poměrně nízké hodnoty z let 2008 a 2010 mohou alespoň částečně odrážet pokles hospodářské činnosti v důsledku finanční a hospodářské krize. Přibližně 94,5 milionů tun (3,7 % z celkového množství) odpadů vyprodukovaných v roce 2010 v EU-27 bylo klasifikováno jako nebezpečný odpad. Každý obyvatel EU-27 tak vyprodukoval v průměru přibližně 5,1 t odpadů, z čehož 188 kg tvořil nebezpečný odpad.

V tabulce 1 je uvedena analýza celkových vyprodukovaných odpadů rozčleněných podle hlavních ekonomických činností (podle NACE Rev. 2). V roce 2010 byla produkce odpadů v EU-27 převážně důsledkem dvou činností: stavebnictví (NACE sekce F), které vyprodukovalo 855 milionů tun (33,3 % celkového množství), a těžby a dobývání (NACE sekce B) s 727 miliony tun (28,3 % celkového množství). Velkou většinu odpadů vyprodukovaných v důsledku těchto činností tvořil minerální odpad či zemina (vytěžená zemina, odpad ze stavby silnic, odpad z demolic, vytěžená hlušina, odpadní kameny, hlušina a další). Ze zpracovatelského průmyslu (NACE sekce C) pochází 280 milionů tun odpadů vyprodukovaných v roce 2010 (10,9 % celkového množství), zatímco domácnosti se na tvorbě odpadů podílely dalšími 221 miliony tun (8,6 %). Poměrně malý podíl celkových odpadů, jež vyprodukuje zemědělství, lesnictví a rybářství (NACE sekce A), souvisí, alespoň částečně, s hnojem a kejdou, které nejsou do zde předkládaných údajů zahrnuty (pokud jsou v zemědělství opětovně používány jako hnojiva či půdní přídavky).

Údaje o množství odpadů vyprodukovaných v roce 2010 v zemích, jež jsou uvedeny v tabulce 1, se značně liší – nejvyšší podíl na celkové produkci má v EU-27 Německo (14,1 %), těsně za ním následuje Francie a Spojené království. Tyto údaje lze rovněž vyjádřit v poměru k počtu obyvatel (viz obrázek 1): po přepočtu na hlavu vyprodukovalo z členských států EU nejmenší množství odpadů Lotyšsko (668 kg), poměrně nízké množství odpadů na hlavu však vzniklo rovněž v Bývalé jugoslávské republice Makedonii (1,1 t) a především v Chorvatsku (151 kg). Ve většině zbývajících členských států EU a v ostatních nečlenských zemích, jež jsou uvedeny na obrázku 1, činí produkce odpadů 1,5 až 7,2 t na obyvatele, o něco více je to v Rumunsku (10,2 t), ve Švédsku (12,5 t), Estonsku (14,2 t), Finsku (19,5 t), Lucembursku (20,6 t) a největší množství odpadů vytvoří obyvatelé Bulharska – celkem 22,0 tun na hlavu.

Některé z těchto velkých rozdílů mezi zeměmi mohou plynout z rozdílných hospodářských struktur. Velké množství odpadů, jež se vyprodukovalo v Bulharsku, Finsku, Estonsku, Švédsku a Rumunsku, například pochází z těžby a dobývání, jež s sebou nese značné množství minerálních odpadů, zatímco v Lucembursku stálo za vysokou produkcí zejména množství minerálních odpadů ze stavebnictví.

Produkce jiných než minerálních odpadů

V roce 2010 se v EU-27 vyprodukovalo 912 milionů tun jiných než minerálních odpadů, což tvořilo 35,5 % celkové produkce odpadů; jedná se o velmi podobné číslo jako v roce 2008 a o 39 milionů tun méně než v letech 2004 a 2006. Vyjádřeno v poměru k počtu obyvatel vyprodukoval každý obyvatel EU-27 v roce 2010 v průměru 1 817 kg jiných než minerálních odpadů (viz obrázek 2). V členských státech EU se produkce jiných než minerálních odpadů pohybovala od průměrných 613 kg na obyvatele v Lotyšsku po 8,6 t na obyvatele v Estonsku (ve značné míře nebezpečné odpady ze spalování a nebezpečná chemická depozita a rezidua z rafinace a spalování roponosné břidlice).

Obrázek 3 představuje původ a vývoj jiných než minerálních odpadů rozčleněných podle ekonomických činností. V roce 2010 pocházelo ze zpracovatelského průmyslu (NACE sekce C), nakládání s odpady a vodohospodářství (NACE sekce E a NACE třída 46.77) a domácností podobné množství jiných než minerálních odpadů (každý z těchto sektorů mezi 197 a 214 miliony tun). Od roku 2004 se množství jiných než minerálních odpadů neustále snižuje. Mezi lety 2004 a 2010 pokleslo celkem o 20,5 %. Naopak produkce odpadů z odvětví nakládání s odpady a vodohospodářství výrazně vzrostla a v téže době se zvýšila o 59,4 %. V roce 2010 zůstalo množství odpadů vyprodukovaných domácnostmi, po mírném poklesu v letech 2004 až 2008, stejné.

Produkce nebezpečného odpadu

Nenakládá-li se s nebezpečným odpadem odpovědně a není-li bezpečně odstraněn, může ohrožovat lidské zdraví a životní prostředí. V roce 2010 se v EU-27 vyprodukovalo přibližně 94,5 milionů tun nebezpečného odpadu. To bylo více než v roce 2004 (89 milionů tun), avšak méně než v roce 2006 (101 milionů tun) a v roce 2008 (98 milionů tun).

Obrázek 4 ukazuje množství nebezpečného odpadu na obyvatele, které vzniklo v letech 2004 až 2010; je třeba zdůraznit, že tyto údaje zahrnují všechny kategorie nebezpečného odpadu, včetně nerostů. Jak je již uvedeno výše, vysoká čísla za Estonsko (6,7 tun na obyvatele) mohou být z větší míry přičtena roponosné břidlici a údaje za Bulharsko (1,8 tun na obyvatele) zase zkresluje těžba měděných rud. Kromě těchto specifických případů se produkce nebezpečného odpadu v členských státech EU pohybovala v roce 2010 od 22 kg na obyvatele v Řecku po 747 kg na obyvatele v Lucembursku.

Zpracování odpadů

V roce 2010 se v EU-27 zpracovalo přibližně 2 366 milionů tun odpadů. Do tohoto čísla je zahrnuto také zpracování odpadů, jež byly do EU dovezeny. V tabulce 2 jsou uvedeny další informace související s druhy způsobů zpracování odpadů a v tabulce 3 najdete tytéž informace o zpracování nebezpečného odpadu. Téměř polovina (48,2 %) odpadů zpracovaných v EU-27 v roce 2010 se zlikvidovala jinak než spalováním (převážně uložením na skládkách, ale patří sem také těžební odpad zlikvidovaný v důlních lokalitách či jejich blízkosti a vypouštění odpadů do vodních útvarů). Dalších 46,3 % odpadů zpracovaných v EU-27 v roce 2010 se zaslalo k dalšímu využití (jinému než získávání energie z odpadů). Zbývajících 5,4 % odpadů zpracovaných v EU-27 v roce 2010 se spálilo (případně včetně získávání energie z odpadů).

Na obrázku 5 je znázorněn vývoj zpracování odpadů podle hlavních kategorií zpracování mezi lety 2004 a 2010. Objem odstraněného odpadu se mezi lety 2004 a 2008 neustále snižoval. V roce 2010 se však situace obrátila, zejména v důsledku vyšší úrovně zpracování odpadů pro těžbu a dobývání a odstranění příslušných materiálů v několika zemích (Rumunsko, Švédsko a Finsko). Navzdory tomuto obratu poklesl podíl odstranění na celkovém zpracování odpadů z 54,0 % v roce 2004 na 48,2 % v roce 2010. Množství využitého odpadu (kromě získávání energie z odpadů) neustále rostlo, a sice z 893 milionů tun v roce 2004 na 1 096 milionů tun v roce 2010, a to přestože byl tento růst mezi lety 2008 a 2010 o něco pomalejší. V důsledku toho podíl využití na celkovém zpracování odpadů vzrostl z 41,1 % v roce 2004 na 46,3 % v roce 2010. Z analýzy nejnovějších údajů za rok 2010 vyplývá, že 193 milionů tun odpadu k využití se použilo jako zásypový materiál (jinými slovy se použilo ve vytěžených oblastech k rekultivaci svahů nebo za účelem bezpečnostních opatření nebo pro technické účely v krajinných úpravách). Spalování odpadů a získávání energie z odpadů se zvýšilo o 19,6 %, a to ze 108 milionů tun v roce 2004 na 129 milionů tun v roce 2008 a v roce 2010 zůstalo beze změny.

Pokud jde o zpracování nebezpečného odpadu, podíl odstraněného odpadu v roce 2010 dosáhl 47,7 % celkového objemu v EU-27, a podíl celkového zpracování nebezpečného odpadu proto odpovídal příslušnému podílu za veškerý odpad. Spáleno či použito pro energetické využití bylo přibližně 9,8 milionu tun (neboli 13,2 % veškerého nebezpečného odpadu) a 29,1 milionu tun (39,2 %) bylo využito.

Zdroje a dostupnost údajů

V zájmu sledování, jak je prováděna politika v oblasti odpadů, zejména zda je zajištěn soulad se zásadami využití a bezpečného odstranění, jsou zapotřebí spolehlivé statistiky o produkci odpadů z podniků a domácností a nakládání s nimi. V roce 2002 bylo přijato nařízení č. 2150/2002 o statistice odpadů, které vytvořilo rámec pro harmonizovanou statistiku Společenství týkající se odpadů.

Podle uvedeného nařízení musí členské státy od roku 2004 (který je referenčním rokem) předkládat každé dva roky údaje o produkci, využití a odstranění odpadů. Údaje o produkci odpadů a nakládání s nimi jsou k dispozici za čtyři referenční roky, konkrétně 2004, 2006, 2008 a 2010. Aby se mohly vypočítat agregáty za EU-27, provedl Eurostat odhad za referenční rok 2010 u čtyř států – Řecka, Itálie, Lotyšska a Spojeného království.

Kontext

Přístup EU k nakládání s odpady vychází ze tří zásad: předcházení vzniku odpadů, recyklace a opětovné použití a lepší konečné odstranění a sledování. Předcházet vzniku odpadů můžeme prostřednictvím čistších technologií, ekodesignu nebo ekologicky účinnějšími vzorci výroby a spotřeby. Díky předcházení vzniku odpadů a recyklaci se zaměřením na technologie materiálů můžeme rovněž zmírnit dopad používaných zdrojů na životní prostředí, a to omezením těžby surovin a transformací při výrobních procesech. Odpady, které nelze recyklovat či opětovně použít, by měly být pokud možno bezpečně spáleny a k uložení na skládku by se mělo přistoupit jen jako ke krajnímu řešení. Oba tyto způsoby je třeba důkladně sledovat, protože mohou způsobit nesmírné škody na životním prostředí.

Strategie udržitelného rozvoje (anglicky) a šestý akční program pro životní prostředí (anglicky) EU, který stanoví předcházení vzniku odpadů a nakládání s nimi jako jednu ze sedmi tematických strategií s názvem „Podpora trvale udržitelného využívání zdrojů - Tematická strategie pro předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci“ (KOM(2005) 666 v konečném znění), zdůrazňují vztah mezi účinným využíváním zdrojů a produkcí odpadů a nakládání s nimi. Záměrem strategie Společenství v této oblasti je oddělit využívání zdrojů a tvorbu odpadů od hospodářského růstu a současně zajistit, aby udržitelná spotřeba nepřesáhla možnosti životního prostředí. V roce 2010 bylo provedeno hodnocení tematické strategie (KOM(2011) 13 v konečném znění), které mělo zhodnotit pokrok, jehož bylo dosaženo v politice EU v oblasti odpadů. Zpráva uvádí, že bylo dosaženo významných výsledků, mimo jiné byly změněny právní předpisy, zvýšila se míra recyklace, snížil se objem odpadu, který je skládkován, a došlo k omezení používání nebezpečných látek u některých druhů odpadu. V závěrech však zpráva zdůrazňuje řadu oblastí, v nichž bychom se měli zlepšit. Jedná se mimo jiné o nepříznivé dopady na životní prostředí způsobené očekávaným nárůstem vyprodukovaných odpadů, neschopnost využít příležitostí ke snížení emisí skleníkových plynů a nedostatečný pokrok při vytváření pracovních míst v environmentálních službách. Obsahovala rovněž výzvy ke stanovení nových a přísnějších cílů recyklace a předcházení vzniku odpadů a posunu k cílům stanoveným pro konkrétní materiály, aby mohlo být dosaženo cíle strategie Evropa 2020, jímž je podpora hospodářství účinně využívajícího zdroje.