Archive:Statistika odpadů

Údaje z července 2011. Nejnovější údaje: Další informace z Eurostatu, Hlavní tabulky a Databáze.

V tomto článku najdete přehled vývoje produkce a zpracování odpadů v Evropské unii (EU) a několika evropských nečlenských zemích; vychází výhradně z údajů shromážděných v rámci Nařízení č. 2150/2002 o statistice odpadů.

Odpad definovaný Směrnicí 2008/98/ES (čl. 3 odst. 1) jako „jakákoli látka nebo předmět, kterých se držitel zbavuje nebo má v úmyslu se zbavit nebo se od něho požaduje, aby se jich zbavil“, představuje obrovskou ztrátu zdrojů ve formě materiálu i energie. Kromě toho může mít nakládání s odpady a jejich likvidace závažné důsledky pro životní prostředí. Například skládky zabírají pozemky a mohou znečišťovat ovzduší, vodu a půdu, zatímco spalování, není-li řádně upraveno zákonem, může vést k emisím nebezpečných zplodin.

Tabulka 1: Produkce odpadu, 2008
(1 000 tun) - Zdroj: Eurostat (env_wasgen)

Obrázek 1: Produkce odpadu, 2008
(kg na obyvatele) - Zdroj: Eurostat (env_wasgen) a (tsdpc210)

Obrázek 2: Produkce odpadu, EU-27, 2008 (1)
(%) - Zdroj: Eurostat (env_wasgen)

Obrázek 3: Produkce jiných než minerálních odpadů, 2004–2008
(kg na obyvatele) - Zdroj: Eurostat (tsdpc210)

Obrázek 4: Produkce jiných než minerálních odpadů, EU-27, 2004–2008 (1)
(milionů tun) - Zdroj: Eurostat (env_wasgen)

Obrázek 5: Produkce nebezpečných odpadů, 2004–2008 (1)
(kg na obyvatele) - Zdroj: Eurostat (env_wasgen)

Tabulka 2: Zpracování odpadů, 2008
(1 000 tun) - Zdroj: Eurostat (env_wastrt)

Tabulka 3: Zpracování nebezpečných odpadů, 2008
(1 000 tun) - Zdroj: Eurostat (env_wastrt)

Obrázek 6: Recyklovaný odpad (kromě získávání energie z odpadů), EU-27, 2008
(%) - Zdroj: Eurostat (env_wastrt)

Obrázek 7: Spalovaný odpad (včetně získávání energie z odpadů), EU-27, 2008
(%) - Zdroj: Eurostat (env_wastrt)

Obrázek 8: Skládky odpadu, EU-27, 2008
(%) - Zdroj: Eurostat (env_wastrt)

Politiky nakládání s odpady v EU jsou zaměřeny na snížení jejich dopadu na životní prostředí a zdraví a na větší účinnost využívání zdrojů v EU. Dlouhodobým cílem těchto politik je snížit množství produkovaného odpadu a v případech, kdy se produkci odpadu nelze vyhnout, podporovat využívání odpadu jakožto zdroje a dosáhnout vyšších úrovní recyklace odpadu a jeho bezpečné likvidace.

Hlavní statistické výsledky

Celková produkce odpadu

V roce 2008 činila celková produkce odpadu z hospodářských činností a domácností v EU-27 2 615 milionů tun. Bylo to o něco méně než v letech 2004 a 2006. Přibližně 98 milionů tun (3,7 % z celkového množství) odpadu vyprodukovaného v EU-27 v roce 2008 bylo klasifikováno jako nebezpečný odpad. Každý obyvatel EU-27 vyprodukoval v průměru přibližně 5,2 tun odpadu, z čehož 196 kg tvořil nebezpečný odpad.

V tabulce 1 je uvedena analýza celkového vyprodukovaného odpadu rozčleněného podle hlavních ekonomických činností (podle NACE Rev. 2). V roce 2008 byla produkce odpadu v EU-27 převážně důsledkem dvou činností: stavebnictví (NACE sekce F), které vyprodukovalo 859 milionů tun (32,9 % celkového množství), a těžba a dobývání (NACE sekce B) s 727 miliony tun (27,8 % celkového množství). Velkou většinu odpadu vyprodukovaného v důsledku těchto činností tvořil minerální odpad či zemina (vytěžená zemina, odpad ze stavby silnic, odpad z demolic, vytěžená hlušina, odpadní kameny, hlušina a další). Tím se vysvětluje poměrně vysoký poměr minerálního odpadu a zeminy na celkovém množství odpadu (63,0 % celkové produkce odpadu) – viz obrázek 2. Z výroby (NACE sekce C) pochází 342,7 milionů tun odpadu vyprodukovaného v roce 2008 (13,1 % celkového množství), zatímco domácnosti se na tvorbě odpadu podílely dalšími 221 miliony tun (8,5 %). Poměrně malý podíl celkového odpadu, jež vyprodukuje zemědělství, lesnictví a rybářství (NACE sekce A), souvisí, alespoň částečně, s hnojem a kejdou, které nejsou do zde předkládaných údajů zahrnuty (vzhledem k tomu, že jsou v zemědělství opětovně využívány jako hnojiva či půdní přídavky).

Údaje o množství odpadu vyprodukovaného v roce 2008 v zemích, jež jsou uvedeny v tabulce 1, se značně liší – nejvyšší podíl na celkové produkci má z EU-27 Německo (14,3 %), za ním následuje Francie a Spojené království. Tyto údaje lze vyjádřit v poměru k počtu obyvatel (viz obrázek 1): po přepočtu na počet obyvatel vyprodukovalo z členských států EU nejmenší množství odpadu na hlavu Lotyšsko (660 kg), nízké množství odpadu však bylo vytvořeno rovněž v Chorvatsku, Turecku, Bývalé jugoslávské republice Makedonii a Lichtenštejnsku. Všechny čtyři tyto země vytvořily méně odpadu na hlavu než členský stát EU, který se nachází na druhé nejnižší příčce žebříčku, Maďarsko (v průměru 2 tuny na hlavu). Ve většině členských států EU činí produkce odpadu 2 až 7 tun na obyvatele, v Rumunsku a Švédsku je to o něco více (8 a 10 tun). V Estonsku dosahuje toto množství 14,6 tun, ve Finsku 15,4, v Lucembursku 19,6 tun a největší množství odpadu vytvoří obyvatelé Bulharska - celkem 37,5 tun na hlavu.

Některé z těchto velkých rozdílů mezi zeměmi mohou plynout z rozdílných hospodářských struktur. Extrémně vysoké množství odpadu vyprodukované v Bulharsku například silně ovlivňuje množství minerálního odpadu z těžby a dobývání: v Bulharsku se těží uhlí, lignit a kovové a nekovové nerosty, a to především povrchovou těžbou. Poměrně velké množství minerálního odpadu se vyprodukovalo při těžbě a dobývání v Rumunsku, Švédsku, Finsku a Estonsku, zatímco v Lucembursku bylo za vysoké množství odpadu odpovědné zejména stavebnictví.

Produkce jiného než minerálního odpadu

V roce 2008 se v EU-27 vyprodukovalo 919 milionů tun jiného než minerálního odpadu, což tvořilo 35,1 % celkové produkce odpadu; v letech 2004 a 2006 bylo toto množství o něco vyšší. Vyjádřeno v poměru k počtu obyvatel vyprodukoval každý obyvatel EU-27 v roce 2008 v průměru 1 843 kg jiného než minerálního odpadu (viz obrázek 3). V členských státech EU se produkce jiného než minerálního odpadu pohybovala od průměrných 606 kg na obyvatele v Lotyšsku po 8 216 kg na obyvatele v Estonsku (ve značné míře nebezpečný odpad ze spalování a nebezpečná chemická depozita a rezidua z rafinace a spalování ropné břidlice).

Obrázek 4 představuje původ a vývoj jiného než minerálního odpadu rozčleněného podle ekonomických činností. Přibližně čtvrtinu celkového množství odpadu má na svědomí zpracovatelský průmysl. Toto množství bylo přibližně o 30 milionů tun nižší než v roce 2004. Je třeba poznamenat, že nižší množství odpadu vyprodukovaného v zemědělství v letech 2006 a 2008 odráží spíše změnu v zahrnutí hnoje a kejdy mezi odpady (některé země je v roce 2008 nezahrnovaly) než skutečný pokles množství vytvořeného odpadu.

Produkce nebezpečného odpadu

Nenakládá-li se s nebezpečným odpadem odpovědně a není-li bezpečně zlikvidován, může ohrožovat lidské zdraví a životní prostředí. V roce 2008 se v EU-27 vyprodukovalo přibližně 98 milionů tun nebezpečného odpadu. To bylo více než v roce 2004 (89 milionů tun), avšak méně než v roce 2006 (101 milionů tun).

Obrázek 5 ukazuje množství nebezpečného odpadu, který se vytvořil v letech 2004, 2006 a 2008, na obyvatele; je třeba zdůraznit, že tyto údaje zahrnují všechny kategorie nebezpečného odpadu, včetně minerálů. Jak je již uvedeno výše, vysoká čísla za Estonsko (5,6 tun na obyvatele) mohou být z větší míry přičtena ropné břidlici a údaje za Bulharsko (1,7 tun na obyvatele) zase zkresluje těžba měděných rud. Kromě těchto specifických případů se produkce nebezpečných odpadů v členských státech EU pohybovala v roce 2008 od 23 kg na obyvatele v Řecku po 553 kg na obyvatele v Belgii.

Zpracování odpadu

V roce 2008 se v EU-27 zpracovalo přibližně 2 391 milionů tun odpadu. Do tohoto čísla je zahrnut také odpad do EU dovezený. V tabulce 2 jsou uvedeny další informace související s typy používaných operací zpracování odpadu a v tabulce 3 najdete tytéž informace o zpracování nebezpečného odpadu.

Téměř polovina (48,9 %) odpadu zpracovaného v EU-27 v roce 2008 se zlikvidovalo jinak než spalováním (převážně bylo uloženo na skládkách, ale patří sem také malé množství těžebního odpadu zlikvidovaného v důlních lokalitách či jejich blízkosti a vypouštění odpadů do vodních útvarů). Dalších 45,7 % odpadů zpracovaných v EU-27 se zaslalo k opětovnému zpracování (jinému než získávání energie z odpadů). Zbývající 5,4 % odpadů zpracovaných v EU-27 v roce 2008 se spálilo (případně včetně získávání energie z odpadů).

Recyklace

Obrázek 6 ukazuje rozčlenění 1 093 milionů tun odpadu recyklovaného v EU-27 v roce 2008 podle kategorií odpadu. Celkem 754 milionů tun jiného než nebezpečného minerálního odpadu převážně ze stavebnictví a těžby a dobývání bylo recyklováno, což představuje 69,0 % celkové recyklace odpadu; v letech 2004 až 2008 se množství recyklovaného minerálního odpadu v EU-27 výrazně zvyšovalo. U jiných kategorií odpadů došlo v letech 2004 až 2008 rovněž ke zvýšení množství recyklovaného živočišného a rostlinného odpadu, takže tato kategorie činila v roce 2008 6,1 % celkového recyklovaného odpadu. Zvýšení množství zpracovaného odpadu, pokud jde o kovy, papír, lepenku, sklo a plasty, které se recyklují nejčastěji, lze bezpochyby přičíst provádění evropských právních předpisů o odpadech ukládaných na smetištích (snižování množství biologicky rozložitelných odpadů) a odpovědnosti výrobců (například oddělený sběr a recyklace odpadů z obalů). V letech 2004 až 2008 došlo prakticky jen k mírnému nárůstu množství recyklovaného materiálu a pokud jde o plasty, recyklovalo se dokonce méně. Má se zato, že to souvisí s větším vývozem recyklovatelných výrobků do zemí mimo EU.

Spalování (včetně získávání energie z odpadů)

Obrázek 7 ukazuje spalování odpadu (včetně získávání energie z odpadů) v roce 2008. 38,9 % z celkového množství 129,2 milionu tun spáleného odpadu v EU-27 tvořil odpad z domácností a podobný odpad. 9,6 % tvořily zbytky z třídění, 2,9 % chemický odpad a 2,5 % činily obecné kaly. Nebezpečný odpad byl vyčíslen na 8,1 % celkového množství (přibližně 10,5 milionu tun). Je třeba upozornit, že kategorii různého odpadu (38,1 %) nelze podrobněji popsat, protože nařízení o statistice odpadů nevyžaduje podrobné rozčlenění. Tato kategorie však obsahuje dřevo a jinou biomasu.

V letech 2004 až 2008 se celkové množství spáleného odpadu neustále zvyšovalo a dosáhlo 21 milionu tun (neboli 19,6 % celkového množství). Přibližně z poloviny se na tomto zvýšení podílí Německo, kde zákaz ukládání nezpracovaného komunálního odpadu na skládky vedl ke značnému zvýšení množství energie získávané z odpadů.

Skládky

Obrázek 8 rozčleňuje odpad uložený v roce 2008 na skládkách v EU-27. Velká většina odpadu určeného na skládky je jiný než nebezpečný minerální odpad (80,3 % celkového množství). Odpad z domácností a podobný odpad činil 8,1 %, zatímco nebezpečný odpad tvořil 3,0 % celkového množství.

V letech 2004 až 2008 docházelo k neustálému snižování množství jiných než minerálních odpadů ukládaných na skládky. V uvedeném období poklesla likvidace odpadu z domácností a podobného odpadu celkem o 17,3 %. V tomto poklesu se pravděpodobně odrazily změny, jakou byl například oddělený sběr a předběžné zpracování odpadů z domácností a podobných odpadů.

Zdroje a dostupnost údajů

V zájmu sledování, jak je prováděna politika v oblasti odpadů, zejména zda je zajištěn soulad se zásadami recyklace a bezpečné likvidace, jsou zapotřebí spolehlivé statistiky o produkci odpadu z průmyslu a domácností a nakládání s nimi. V roce 2002 bylo přijato Nařízení č. 2150/2002 o statistice odpadů, které vytvořilo rámec pro harmonizované statistiky odpadů ve Společenství.

Podle uvedeného nařízení musí členské státy od roku 2004 (který je referenčním rokem) předkládat každé dva roky údaje o tvorbě, recyklaci a likvidaci odpadu. Údaje o tvorbě odpadu a nakládání s ním jsou k dispozici za tři referenční roky, konkrétně 2004, 2006 a 2008. Mezi rozsahem údajů, jež poskytují jednotlivé členské státy, jsou stále rozdíly a změny metodik v jednotlivých zemích mohou mít stále ještě značný dopad na srovnatelnost statistik odpadů a na předkládané časové řady, zejména na úrovni jednotlivých států.

Kontext

Strategie udržitelného rozvoje a šestý akční program pro životní prostředí EU, který stanoví jako jednu ze čtyř hlavních priorit předcházení tvorbě odpadů a nakládání s nimi, zdůrazňují vztah mezi účinným využíváním zdrojů a produkcí odpadů a nakládání s nimi. Záměrem strategie Společenství v této oblasti je oddělit využívání zdrojů a tvorbu odpadů od hospodářského růstu a současně zajistit, aby udržitelná spotřeba nepřevýšila možnosti životního prostředí.

Přístup EU k nakládání s odpady vychází ze tří zásad: předcházení tvorbě odpadů, recyklace a opětovné využití a lepší konečná likvidace a sledování. Předcházení produkci odpadů můžeme dosáhnout prostřednictvím čistších technologií, ekologického designu nebo ekologicky efektivnějšími výrobními a spotřebními modely. Díky předcházení tvorbě odpadů a recyklaci se zaměřením na technologie materiálů můžeme rovněž zmírnit dopad používaných zdrojů na životní prostředí, a to omezením těžby surovin a transformací při výrobních procesech. Odpady, které nelze recyklovat či opětovně využít, by měly být pokud možno bezpečně spáleny a k uložení na skládku by se mělo přistoupit jen jako ke krajnímu řešení. Obě tyto metody je třeba důkladně sledovat, protože mohou způsobit nesmírné škody na životním prostředí.