Archive:Statistika cestovního ruchu
Údaje z ledna 2020.
Plánovaná aktualizace článku: březen 2021.
Highlights
V roce 2018 polovina z celkového počtu přenocování nerezidentů v EU připadala na Španělsko, Itálii a Francii.
V roce 2018 bylo v případě osob cestujících mimo svou zemi nejčastější destinací výjezdového cestovního ruchu v EU Španělsko s 301 miliony přenocování v turistických ubytovacích zařízeních, což představuje 23 % celkového počtu přenocování v EU.
V roce 2018 uskutečnilo 64 % rezidentů EU alespoň jednu osobní turistickou cestu.
Destinace cestovního ruchu – přenocování v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu, 2018
V tomto článku jsou shrnuty aktuální statistiky týkající se cestovního ruchu v Evropské unii (EU). Cestovní ruch hraje v EU významnou roli, která spočívá v jeho potenciálu pro hospodářský rozvoj a zvýšení zaměstnanosti a rovněž v jeho dopadu na společnost a životní prostředí. Statistiky cestovního ruchu se nevyužívají jen ke sledování politik EU v oblasti cestovního ruchu, ale také regionální politiky a politiky udržitelného rozvoje.
V roce 2016 pocházel každý desátý podnik v evropské nefinanční podnikové ekonomice z odvětví cestovního ruchu. Těchto 2,4 milionu podniků zaměstnávalo zhruba 13,6 milionu osob. Na podniky v odvětvích zabývajících se činnostmi souvisejícími s cestovním ruchem připadlo 9,5 % osob zaměstnaných v celé nefinanční podnikové ekonomice a 21,7 % osob zaměstnaných v sektoru služeb. Podíly odvětví cestovního ruchu na celkovém obratu a přidané hodnotě v nákladech na výrobní činitele byly relativně nižší. Na odvětví cestovního ruchu připadalo 3,9 % obratu a 5,8 % přidané hodnoty nefinanční podnikové ekonomiky.
Full article
Počet lůžek v EU-27: Itálie a Francie mají převahu
V roce 2018 bylo 36 % všech lůžek v EU-27 soustředěno v Itálii a Francii
Odhaduje se, že v roce 2018 bylo aktivních v rámci EU-27 více než 600 000 ubytovacích zařízení cestovního ruchu a že dohromady poskytovaly téměř 28,3 milionu lůžek (viz tabulka 1). Více než třetina (36,1 %) všech lůžek v EU-27 se nacházela jen ve dvou členských státech EU, jmenovitě v Itálii (5,1 milionu lůžek) a Francii (5,1 milionu lůžek), za nimi následovalo Španělsko (3,6 milionu lůžek) a Německo (3,5 milionu lůžek).
Počet přenocování nerezidentů v EU-27: Španělsko vede
Polovina z celkového počtu přenocování nerezidentů v EU-27 připadala na Španělsko, Itálii a Francii
Během uplynulých let vykazoval počet přenocování v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu obecně rostoucí tendenci (viz obrázek 1). V roce 2008 a 2009 však došlo v důsledku finanční a hospodářské krize ke krátkodobému poklesu počtu přenocování v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu: počet turistických přenocování poklesl v EU-27 v roce 2008 o 0,2 % a v roce 2009 o dalších 2,8 %. V roce 2010 však počet přenocování začal opět stoupat a vyvrcholil v roce 2018, kdy dosáhl 2,8 miliardy přenocování, což bylo o 2,7 % více než v roce 2017.
V roce 2018 bylo nejčastější turistickou destinací v EU pro nerezidenty (osoby cestující mimo svou zemi) Španělsko s 301 miliony přenocování v turistických ubytovacích zařízeních, což představuje 22,6 % celkového počtu přenocování v EU-27 (viz obrázek 2 a obrázek 3). Téměř 7 z 10 z těchto 301 milionů přenocování ve Španělsku se soustředilo do tří regionů: Canarias (Kanárské ostrovy), Illes Balears (Baleárské ostrovy) a Cataluña (Katalánsko), (viz též článek „Tourism statistics at regional level“ (v angličtině)).
Čtyřmi nejoblíbenějšími destinacemi nerezidentů byly Španělsko, Itálie (217 milionů přenocování), Francie (141 milionů přenocování) a Řecko (103 milionů přenocování), které dohromady poskytly více než polovinu (57,2 %) z celkového počtu přenocování nerezidentů v EU-27. Nejméně vyhledávanými destinacemi bylo Lucembursko, Litva a Lotyšsko; při interpretaci těchto hodnot je třeba zvážit vliv velikosti těchto členských států.
Pravdivější obrázek o počtu přenocování (rezidentů i nerezidentů) získáme, pokud jej srovnáme s počtem obyvatel jednotlivých zemí, čímž získáme ukazatel intenzity cestovního ruchu. Použijeme-li tento ukazatel, byly v roce 2018 nejpopulárnější středozemní destinace Chorvatsko, Malta a Kypr s 22, 21 a 20 přenocováními na 1 obyvatele (viz obrázek 4), následovalo Rakousko (14 přenocování na 1 obyvatele), Řecko (11 přenocování na 1 obyvatele) a Španělsko (10 přenocování na 1 obyvatele).
Účast v cestovním ruchu: Cestovního ruchu se účastnilo více než devět z deseti rezidentů Finska
V roce 2018 uskutečnilo 64 % rezidentů EU alespoň jednu osobní cestu
Odhaduje se, že se v roce 2018 na cestovním ruchu za soukromým účelem podílelo přibližně 64,1 % obyvatel EU-27 ve věku 15 a více let, jinými slovy během daného roku uskutečnili alespoň jednu turistickou cestu za soukromým účelem. Opět lze pozorovat značné rozdíly mezi členskými státy EU: tato míra účasti se pohybovala od 27,0 % obyvatel v Rumunsku do 91,0 % ve Finsku (viz obrázek 5).
<image imgid="figure5" zoom="100">Turistické cesty: Rezidenti Lucemburska, Belgie, Malty a Slovinska uskutečnili více cest do zahraničí než v tuzemsku
Sedm z deseti cest rezidentů EU se uskutečnily v jejich vlastní zemi
V roce 2018 podnikli rezidenti z EU-27 (ve věku 15 a více let) 1,1 miliardy turistických cest za soukromým či služebním účelem. Více než polovinu (54,8 %) celkového počtu uskutečněných cest tvořily kratší cesty v délce jedné až tří nocí (viz tabulka 2) a 70,5 % všech cest měly za cíl domácí destinaci, ostatní směřovaly do zahraničí.
<image imgid="table2" zoom="100">Ve čtyřech členských státech EU vedla v roce 2018 více než polovina celkového počtu turistických cest do zahraničních destinací; bylo tomu tak v případě Lucemburska (98 %), Belgie (78 %), Malty (72 %) a Slovinska (61 %). Naopak do zahraniční směřovala méně než jedna z pěti cest uskutečněných rezidenty Rumunska (6 %), Španělska (11 %), Portugalska (12 %), Řecka (13 %) a Bulharska (18 %). Je zřejmé, že tato čísla ovlivňuje jednak velikost členských států a jejich zeměpisná poloha (menší a severněji ležící země většinou vykazují vyšší sklon svých rezidentů k cestám do zahraničí).
Rezidenti EU dávali přednost cestování v letních měsících, téměř jedna ze čtyř jejich cest se uskutečnila v červenci či srpnu (viz též článek „Seasonality in tourism demand“ (v angličtině)).
Přenocování rezidentů EU-27 v zahraničí: V počtu přenocování na 1 obyvatele vede Lucembursko
V roce 2018 připadala na rezidenty Německa a Francie více než polovina celkového počtu přenocování rezidentů EU-27 v zahraničí
Rezidenti EU-27 strávili v roce 2018 v zahraničí při turistických cestách podle odhadu 2,6 miliardy nocí (viz obrázek 6). V roce 2018 strávili němečtí rezidenti 911 milionů nocí při cestách mimo Německo a rezidenti Francie strávili v zahraničí 400 milionů nocí; na rezidenty těchto dvou členských států EU připadá více než polovina (51,0 %) všech přenocování rezidentů EU-27 v zahraničí.
Přihlédneme-li k počtu obyvatel jednotlivých států, pak členským státem EU s největším počtem přenocování rezidentů v zahraničí na 1 obyvatele bylo Lucembursko (průměrně 31,3 přenocování v roce 2018), následovalo Švédsko (17,2 přenocování) a Kypr (16,5 přenocování). Na opačném konci spektra byli rezidenti Rumunska, Řecka, Bulharska a Portugalska, kteří v roce 2018 strávili v průměru méně než dvě noci v zahraničí (viz obrázek 7).
Výdaje za cestovní ruch: Nejvíce peněz utratili rezidenti Německa
V roce 2018 vynaložili Němci na cesty do zahraničí nejvíce peněz v celkové výši 80,9 miliardy EUR
Hospodářský význam mezinárodního cestovního ruchu lze měřit poměrem příjmů z mezinárodního cestovního ruchu ve vztahu k HDP; tyto údaje pocházejí ze statistik platební bilance a zahrnují jak služební, tak rekreační cesty. V roce 2018 byl poměr příjmů z cestovního ruchu k HDP v členských státech EU nejvyšší v Chorvatsku (18,4 %), na Kypru (13,9 %) a na Maltě (12,7 %), což potvrdilo význam cestovního ruchu pro tyto země (viz tabulka 3). V absolutním vyjádření byly nejvyšší příjmy z mezinárodního cestovního ruchu zaznamenány v roce 2018 ve Španělsku (69,0 miliardy EUR) a ve Francii (55,5 miliardy EUR), za nimiž následovaly Itálie (41,7 miliardy EUR) a Německo (36,4 miliardy EUR).
Německo zaznamenalo v roce 2018 nejvyšší výdaje na mezinárodní cestovní ruch v celkové výši 80,9 miliardy EUR, následovala Francie (40,5 miliardy EUR), Itálie (25,5 miliardy EUR) a Španělsko (22,7 miliardy EUR).
V roce 2018 mělo z členských států EU nejvyšší úroveň čistých příjmů z cestovního ruchu Španělsko (46,3 miliardy EUR), zatímco Německo zaznamenalo největší deficit (–44,5 miliardy EUR).
Zdrojové údaje pro tabulky a grafy
- Tourism statistics: tables and figures (v angličtině)
Zdroje údajů
Statistika chápe cestovní ruch jako činnost návštěvníků, kteří se zúčastní cesty na místo určení mimo své obvyklé prostředí, a to na dobu kratší jednoho roku. Tyto cesty mohou být za jakýmkoli hlavním účelem, včetně služebního účelu, využití volného času nebo jiného soukromého účelu, jiným, než je zaměstnání u osoby, v domácnosti či podniku se sídlem v navštěvovaném místě.
V červenci 2011 přijaly Evropský parlament a Rada Evropské unie nové nařízení (EU) č. 692/2011 o evropské statistice cestovního ruchu a o zrušení směrnice Rady 95/57/ES, které vstoupilo v platnost v referenčním roce 2012 a ukládá členským státům EU, aby pravidelně poskytovaly soubor srovnatelných statistik cestovního ruchu.
Statistika cestovního ruchu v EU se skládá ze dvou hlavních složek: statistik týkajících se kapacity a obsazenosti hromadných turistických ubytovacích zařízení na jedné straně a statistik týkajících se poptávky v cestovním ruchu na straně druhé. Ve většině členských států EU se prvně zmíněné statistiky shromažďují na základě šetření, jež vyplňují ubytovací zařízení. Statistiky o poptávce se shromažďují na základě šetření u cestujících na hraničních přechodech nebo prostřednictvím šetření v domácnostech.
Statistiky o kapacitě hromadných turistických ubytovacích zařízení zahrnují počet zařízení, počet pokojů a počet lůžek. Tyto statistiky se sestavují každoročně a jsou k dispozici podle typu zařízení nebo regionů. Statistiky o obsazenosti hromadných turistických ubytovacích zařízení dávají přehled o počtu příjezdů (do ubytovacích zařízení) a počtu přenocování rezidentů a nerezidentů podle typu zařízení nebo regionu; k dispozici jsou roční a měsíční statistické řady. Kromě toho se sestavují rovněž statistiky využití pokojů a využití lůžek (obsazenost).
Statistiky o poptávce v cestovním ruchu shromažďují údaje týkající se počtu uskutečněných turistických cest (a počtu přenocování během těchto cest) podle:
- země určení,
- účelu,
- délky pobytu,
- typu ubytování,
- měsíce odjezdu,
- druhu dopravy,
- výdajů.
Údaje se rovněž analyzují podle sociodemografických charakteristik turistů:
- pohlaví,
- věkové skupiny,
- úrovně dosaženého vzdělání (nepovinné),
- příjmů domácností (nepovinné),
- ekonomického statusu (nepovinné).
Statistiky cestovního ruchu se až do roku 2013 omezovaly na pobyty s alespoň jedním přenocováním; od referenčního roku 2014 jsou do oficiálních evropských statistik zahrnuty rovněž jednodenní návštěvy v rámci výjezdového cestovního ruchu.
Ke studiu cestovního ruchu lze použít údaje z řady jiných úředních zdrojů. Tyto statistiky zahrnují:
- strukturální podnikové statistiky a krátkodobé podnikové statistiky, které lze použít pro získání dalších informací o tocích cestovního ruchu a hospodářské výkonnosti některých odvětví souvisejících s cestovním ruchem,
- údaje o zaměstnanosti v odvětví turistického ubytování z šetření pracovních sil členěné podle pracovní doby (plný/částečný pracovní úvazek), pracovního postavení, věku, výše dosaženého vzdělání, pohlaví, nepřetržitosti a délky práce pro jednoho zaměstnavatele (roční a čtvrtletní údaje),
- údaje o osobních příjmech a výdajích týkajících se cest z platební bilance,
- statistiku dopravy (např. letecká osobní doprava).
Kontext
Podle publikace Světové organizace cestovního ruchu OSN (UNWTO) s názvem „International Tourism Highlights“ (v angličtině) patří EU k hlavním turistickým destinacím a čtyři její členské státy se řadí mezi deset nejoblíbenějších míst na světě. Cestovní ruch má potenciál přispívat k zaměstnanosti a hospodářskému růstu, rozvoji venkovských, okrajových či méně rozvinutých oblastí. Z tohoto důvodu je po spolehlivých a harmonizovaných statistikách poptávka nejen v této oblasti, ale také v rámci širšího kontextu regionálních politik a politiky udržitelného rozvoje.
Cestovní ruch může hrát významnou roli v rozvoji evropských regionů. Infrastruktura vybudovaná pro účely cestovního ruchu přispívá k místnímu rozvoji a pracovní místa, jež cestovní ruch vytváří či udržuje, mohou pomoci kompenzovat negativní důsledky úpadku průmyslové výroby a venkovských oblastí. Udržitelný cestovní ruch zahrnuje ochranu a podporu kulturního a přírodního dědictví, od umění po místní gastronomii či zachování biologické rozmanitosti.
V roce 2006 přijala Evropská komise sdělení s názvem „Obnovená politika EU v oblasti cestovního ruchu: Vstříc silnějšímu partnerství pro evropský cestovní ruch“ (KOM(2006) 134 v konečném znění). Zabývalo se řadou otázek, jež budou ovlivňovat cestovní ruch v nadcházejících letech, včetně stárnutí evropské populace, zvyšující se externí hospodářské soutěže, poptávky spotřebitelů po specializovanější turistice a potřebě v cestovním ruchu rozvíjet udržitelnější a ekologičtější postupy. Uvádí se v něm, že konkurenceschopnější nabídka cestovního ruchu a udržitelnější destinace by pomohly zvýšit spokojenost turistů a zajistit Evropě postavení v čele světových turistických destinací. V říjnu 2007 na to navazovalo další sdělení s názvem „Agenda pro udržitelný a konkurenceschopný evropský cestovní ruch“ (KOM(2007) 621 v konečném znění), které navrhlo kroky vedoucí k udržitelnému řízení destinací, zohlednění udržitelnosti podniky a povědomí turistů o udržitelnosti.
Lisabonská smlouva uznala význam cestovního ruchu, vytyčila zvláštní kompetence EU v této oblasti a umožnila, aby byla rozhodnutí přijímána kvalifikovanou většinou. Jeden z článků Smlouvy stanoví, že EU „doplňuje činnost členských států v odvětví cestovního ruchu, zejména podporou konkurenceschopnosti podniků Unie v tomto odvětví“. V červnu 2010 přijala Evropská komise sdělení s názvem „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“ (KOM(2010) 352 v konečném znění). Toto sdělení usiluje o podporu koordinovaného přístupu k iniciativám souvisejícím s cestovním ruchem a vytyčilo nový rámec opatření vedoucích ke zvýšení konkurenceschopnosti cestovního ruchu a jeho schopnosti udržitelného růstu. Navrhlo řadu evropských či nadnárodních iniciativ, včetně konsolidace socioekonomické znalostní základny cestovního ruchu, s cílem dosáhnout těchto cílů.
Direct access to
- Všechny články o statistice cestovního ruchu (v angličtině)
- Tourism statistics at regional level (v angličtině)
- Tourism trips of Europeans (publikace online, v angličtině)
- Recent Eurostat publications on tourism (v angličtině)
- Tourism (t_tour) (v angličtině)
- Tourism (tour) (v angličtině)
- Tourism (v angličtině)
- Annual data on trips of EU residents (ESMS metadata file — tour_dem_esms) (v angličtině)
- Capacity and occupancy of tourist accommodation establishments (ESMS metadata file — tour_occ_esms) (v angličtině)
- Methodological manual for tourism statistics (v angličtině)
- Projects and studies, viz Methodology for tourism statistics and Tourism Satellite Accounts (TSA) (v angličtině)
- Agenda pro udržitelný a konkurenceschopný evropský cestovní ruch (sdělení Evropské komise, říjen 2007)