Archive:Statistiky cen elektřiny
Extrakce údajů z databáze: květen 2018.
Plánovaná aktualizace článku: listopad 2018.
Highlights
Ceny elektřiny pro domácnosti v EU v průběhu druhé poloviny roku 2017 nejvyšší v Dánsku a Německu.
Ceny elektřiny pro spotřebitele mimo domácnosti v EU v průběhu druhé poloviny roku 2017 nejvyšší v Itálii a Německu.
Electricity prices for household consumers (taxes included), second half 2017 (EUR per kWh)
Tento článek pojednává o vývoji cen elektřiny pro domácnosti i spotřebitele mimo domácnosti v rámci Evropské unie (EU). Obsahuje také údaje o cenách na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku, Albánii, Bývalé jugoslávské republice Makedonii, Černé Hoře, Srbsku, Turecku, Bosně a Hercegovině, Kosovu [1], Moldavsku a na Ukrajině.
Ceny energií v EU závisí na řadě různých podmínek nabídky a poptávky, včetně zeměpisné polohy, skladby zdrojů energie daného státu, diverzifikace dovozu, nákladů na sítě, nákladů na ochranu životního prostředí, nepříznivých povětrnostních podmínek nebo výše spotřebních a jiných daní. Je třeba vzít v úvahu, že ceny uvedené v tomto článku zahrnují daně, poplatky a DPH, pokud jde o spotřebitele v domácnostech, ale nezahrnují vratné daně a poplatky a DPH pro spotřebitele mimo domácnosti.
Full article
Ceny elektřiny pro spotřebitele v domácnostech
Nejvyšší ceny elektřiny v Dánsku a Německu
Přehled průměrných cen elektřiny v eurech za kilowatthodinu (EUR/kWh) za uplynulé tři roky (v druhé polovině každého roku) je uveden v tabulce 1.
Ceny elektřiny pro spotřebitele v domácnostech (vymezené pro účely tohoto článku jako střední odběratelé s roční spotřebou v rozmezí 2 500 kWh < spotřeba < 5 000 kWh) byly z členských států EU v druhé polovině roku 2017 nejvyšší v Německu (0,305 EUR/kWh), Dánsku (0,301 EUR/kWh) a Belgii (0,288 EUR/kWh); viz obrázek 1. Nejnižší ceny elektřiny byly v Bulharsku (0,098 EUR/kWh), Litvě (0,111 EUR/kWh) a Maďarsku (0,113 EUR/kWh). Cena elektřiny pro domácnosti v Dánsku a v Německu byla třikrát vyšší než v Bulharsku.
Průměrná cena v EU-28 – vážený průměr s použitím nejnovějších (2016) údajů o množství elektřiny spotřebované domácnostmi – činila 0,205 EUR/kWh.
Vývoj cen elektřiny pro spotřebitele v domácnostech v EU-28 od první poloviny roku 2008 je uveden na obrázku 2. Tyto ceny v roce 2008 vzrostly, v roce 2009 mírně klesly, ale poté se od první poloviny roku 2010 do druhé poloviny roku 2015 trvale zvyšovaly. V první polovině roku 2016 ceny klesly a od té doby zůstaly stabilní.
Podíl daní a poplatků se mezi členskými státy značně liší
Podíl daní a poplatků na celkové maloobchodní ceně elektřiny pro spotřebitele v domácnostech je znázorněn na obrázku 3. Relativní výše daňového zatížení v druhé polovině roku 2017 byla nejnižší na Maltě (4,8 %), kde je na základní cenu uplatňována nízká sazba DPH a spotřebitelům v domácnostech nejsou účtovány žádné další daně. Nejvyšší daně byly vybírány v Dánsku, kde daně a poplatky představovaly 69,4 % konečné ceny.
Největší pokles cen elektřiny v Itálii, Chorvatsku a Litvě
Na obrázku 4 jsou zobrazeny změny cen elektřiny pro spotřebitele v domácnostech včetně všech daní a DPH vyjádřených v národní měně v období od druhé poloviny roku 2016 do druhé poloviny roku 2017. Ceny v posuzovaném období klesly v 13 členských státech EU. Největší růst cen byl zaznamenán na Kypru (12,6 %), zatímco k poklesu cen elektřiny pro spotřebitele v domácnostech došlo zejména v Itálii (–11,1 %) a v Chorvatsku (–7,5 %).
Ceny elektřiny pro spotřebitele mimo domácnosti
Nejvyšší ceny elektřiny v Itálii a Německu
Pro spotřebitele mimo domácnosti (vymezené pro účely tohoto článku jako střední odběratelé s roční spotřebou v rozmezí 500 MWh < spotřeba < 2 000 MWh) byly ceny elektřiny v druhé polovině roku 2017 z členských států EU nejvyšší v Itálii a Německu (viz obrázek 5). Průměrná cena v EU-28 – vážený průměr cen za použití nejnovějších údajů (z roku 2016) z jednotlivých států o množství spotřeby spotřebiteli mimo domácnosti – činila 0,112 EUR/kWh.
Vývoj cen elektřiny pro spotřebitele mimo domácnosti v EU-28 od první poloviny roku 2008 je znázorněn na obrázku 6. Tyto ceny v roce 2008 a během první poloviny roku 2009 rostly, v druhé polovině roku 2009 poklesly a pak se opět každé pololetí zvyšovaly až do první poloviny roku 2013. V druhé polovině roku 2013 se průměrná cena mírně snížila, v první polovině roku 2014 však výrazně rostla (4,3 %) a dosáhla nejvyšší hodnoty 0,123 EUR/kWh. Od druhé poloviny roku 2014 do druhé poloviny roku 2016 byla pozorována sestupná tendence. Během první poloviny roku 2017 došlo v porovnání s druhou polovinou roku 2016 k mírnému nárůstu ve výši méně než 1 %, avšak cena se v druhém pololetí roku 2017 opět snížila.
Podíl nevratných daní a poplatků na ceně elektřiny
Podíl nevratných daní a poplatků na celkové ceně elektřiny pro spotřebitele mimo domácnosti je uveden na obrázku 7. V druhé polovině roku 2017 byl nejvyšší podíl daní vybírán v Dánsku, kde nevratné daně a poplatky přestavovaly 72,3 % celkové ceny.
Vývoj cen elektřiny pro spotřebitele mimo domácnosti
Na obrázku 8 jsou zobrazeny změny cen elektřiny pro spotřebitele mimo domácnosti včetně všech nevratných daní a poplatků vyjádřených v národní měně v období od druhé poloviny roku 2016 do druhé poloviny roku 2017. Ceny v posuzovaném období klesly v 16 členských státech EU. Největší růst cen byl zaznamenán na Kypru (7,5 %) a v Řecku (6,7 %), zatímco k poklesu cen elektřiny pro spotřebitele mimo domácnosti došlo v České republice (–7,1 %).
Zdrojové údaje pro tabulky a grafy
- Electricity price statistics tables and graphs (v angličtině)
Zdroje údajů
Vymezení spotřebitelů v domácnostech
Odkazy na spotřebitele v domácnostech se v celém článku týkají pásma střední standardní spotřeby v domácnosti s roční spotřebou elektřiny v rozmezí 2 500 až 5 000 kWh. Všechny údaje vyjadřují spotřebitelské maloobchodní ceny včetně daní (včetně DPH) a poplatků.
Poznámka: Porovnání cen v roce 2016 a v roce 2017 bylo provedeno s použitím cen v národních měnách, aby se vyloučil vliv změn směnných kurzů mezi národními měnami a eurem v případě členských států EU a nečlenských zemí, které euro nepoužívají.
Vymezení spotřebitelů mimo domácnosti
Odkazy na spotřebitele mimo domácnosti se v celém článku týkají pásma střední standardní spotřeby mimo domácnosti s roční spotřebou elektřiny v rozmezí 500 až 2 000 MWh. V tomto článku uvedené ceny odpovídají základní ceně, do níž jsou promítnuty náklady spojené s výrobou elektřiny a síťové náklady a také veškeré nevratné daně a poplatky.
Metodika
Kvůli změně metodiky v roce 2007 došlo k přerušení řad, k dispozici jsou tudíž jen relativně krátké časové řady. Nicméně i v tomto relativně krátkém časovém rámci došlo ke značnému kolísání cen elektřiny.
V roce 2016 vstoupilo v platnost nařízení (EU) 2016/1952, které stanoví povinnost sběru a šíření informací o cenách elektřiny pro domácnosti a spotřebitele mimo domácnosti. Do ledna 2017 poskytovaly vykazující orgány údaje o cenách pro domácnosti na dobrovolném základě. Do roku 2016 byla doména spotřebitelů mimo domácnosti definována jako průmysloví spotřebitelé, avšak vykazující orgány do ní mohly zahrnout i jiné spotřebitele než domácnosti. Zavedením nařízení (EU) 2016/1952 byla změněna definice z průmyslových spotřebitelů na spotřebitele mimo domácnosti, aby byla k dispozici jednotná metodika pro všechny vykazující země.
Sazebníky nebo ceníky jednotlivých dodavatelů se různí. Mohou, zejména u velkých spotřebitelů mimo domácnosti, vycházet z vyjednaných smluv. V případě menších spotřebitelů se ceny obvykle stanoví podle množství spotřebované elektřiny spolu s řadou dalších charakteristik; většina sazeb zahrnuje rovněž určitou formu pevných poplatků. Proto neexistuje jednotná cena elektřiny. Ke srovnání cen v čase a mezi členskými státy EU tento článek představuje informace o pásmech spotřeby u spotřebitelů v domácnostech a mimo domácnosti. Existuje pět různých typů domácností, za které se zjišťují ceny elektřiny podle jednotlivých ročních spotřebitelských pásem. V případě spotřebitelů mimo domácnosti se ceny elektřiny zjišťují u celkem sedmi různých typů odběratelů.
Zjišťovanými cenami jsou průměrné ceny za období šesti měsíců (polovina roku neboli pololetí) od ledna do června (první polovina roku neboli 1. pololetí) a od července do prosince (druhá polovina roku neboli 2. pololetí) každého roku. Ceny zahrnují základní cenu elektřiny, poplatky za přenos a distribuci, pronájem měřidla a jiné služby. Ceny elektřiny pro domácnosti jsou uvedeny včetně daní (včetně DPH) a poplatků, jelikož tato částka obvykle představuje konečnou cenu placenou spotřebiteli v domácnostech. Vzhledem k tomu, že spotřebitelům mimo domácnosti se většinou DPH a některé další daně vrací, jsou ceny pro podniky uvedeny bez DPH a jiných vratných daní/poplatků. Ceny elektřiny jsou vyjádřeny v eurech za kilowatthodinu (EUR/kWh).
Kontext
Cena a spolehlivost dodávek energie, zejména elektřiny, jsou klíčovými prvky strategie dodávek energie v každé zemi. Ceny elektřiny jsou obzvláště významné z hlediska mezinárodní konkurenceschopnosti, jelikož elektřina obvykle tvoří podstatnou část celkových nákladů na energii průmyslových podniků a podniků poskytujících služby. Na rozdíl od cen fosilních paliv, které jsou většinou obchodovány na světových trzích s poměrně jednotnými cenami, mají ceny elektřiny v členských státech EU širší rozpětí. Cena elektřiny je do určité míry ovlivněna cenou primárních paliv a v poslední době cenou povolenek na emise oxidu uhličitého (CO2).
Těmito záležitostmi se zabývalo sdělení Evropské komise Řešení problému vyšších cen ropy (KOM(2008) 384), v němž se požaduje efektivnější využívání energií v EU a menší závislost na fosilních palivech, konkrétně využitím přístupu stanoveného v souboru opatření v oblasti klimatických změn a obnovitelných energií.
EU přistoupila ve druhé polovině devadesátých let 20. století k liberalizaci trhů s elektřinou a zemním plynem. Směrnice přijaté v roce 2003 stanovily společná pravidla pro vnitřní trhy s elektřinou a zemním plynem. Byly stanoveny lhůty, do kdy mají být trhy otevřeny, což spotřebitelům umožnilo vybrat si svého dodavatele: od 1. července 2004 pro zákazníky z řad podniků a od 1. července 2007 pro všechny spotřebitele (včetně domácností). Některé členské státy EU tato odvětví liberalizovala dříve, jiné přijímaly nezbytná opatření pomaleji. Na mnoha trzích s elektřinou a zemním plynem stále existují značné překážky vstupu – je to patrné na řadě trhů, na nichž stále dominuje (téměř) monopolní dodavatel. V červenci 2009 přijaly Evropský parlament a Rada třetí balíček legislativních návrhů (v angličtině), jehož cílem bylo zajistit reálný a účinný výběr dodavatelů a výhody pro spotřebitele. Má se za to, že vyšší transparentnost cen zemního plynu a elektřiny by měla napomoci spravedlivé hospodářské soutěži tím, že spotřebitelům pomůže vybrat si mezi různými zdroji energie (ropa, uhlí, zemní plyn a obnovitelné zdroje energie) a mezi různými dodavateli. Transparentnost cen energií může být ještě účinnější, pokud budou ceny a systémy jejich stanovení zveřejněny a co nejvíce šířeny. </context>
Direct access to
- Energy (t_nrg), viz (v angličtině)
- Energy Statistics - prices (t_nrg_price)
- Electricity prices by type of user (ten00117)
- Energy (nrg), viz (v angličtině):
- Energy Statistics - prices of natural gas and electricity (nrg_price)
- Energy statistics - natural gas and electricity prices (from 2007 onwards) (nrg_pc)
- Energy statistics - natural gas and electricity prices (until 2007) (nrg_pc_h)
- Energy (v angličtině)
- Energy statistics - electricity prices for domestic and industrial consumers, price components (ESMS metadata file — nrg_pc_204_esms) (v angličtině)
- Eurelectric (v angličtině)
- Europe's Energy Portal (v angličtině)
- European Commission - Energy (v angličtině)
- Weekly oil bulletin (weekly pump prices) (v angličtině)
- Single market progress report for gas and electricity (v angličtině)
Poznámky
- ↑ Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.