Archive:Statistika informační společnosti – domácnosti a jednotlivci

Údaje z dubna 2014. Nejnovější údaje: Další informace z Eurostatu, Hlavní tabulky a Databáze. Plánovaná aktualizace článku: srpen 2015. Anglická verze je aktuálnější.

Obrázek 1: Přístup k internetu a širokopásmové připojení k internetu v domácnostech, EU-28, 2007–13
(% všech domácností) – Zdroj: Eurostat (isoc_pibi_hiac) a (isoc_pibi_hba)

Obrázek 2: Přístup k internetu v domácnostech, 2008 a 2013
(% všech domácností) – Zdroj: Eurostat (isoc_ci_in_h)

Tabulka 1: Používání informačních a komunikačních technologií a služeb online, 2011–13
(% jednotlivců ve věku 16–74 let) – Zdroj: Eurostat (isoc_ci_cfp_cu), (isoc_ci_ifp_iu) a (isoc_ci_ac_i)

Obrázek 3: Frekvence používání internetu, 2013
(% jednotlivců ve věku 16–74 let) – Zdroj: Eurostat (isoc_ci_ifp_iu) a (isoc_ci_ifp_fu)

Obrázek 4: Jednotlivci, kteří si objednali zboží nebo služby přes internet k soukromým účelům v průběhu 12 měsíců před šetřením, 2012–13
(% jednotlivců ve věku 16–74 let) – Zdroj: Eurostat (isoc_ec_ibuy)

Obrázek 5: Používání internetu a mobilního internetového připojení, 2013 (1)
(% jednotlivců ve věku 16–74 let) – Zdroj: Eurostat (isoc_ci_ifp_iu) a (isoc_cimobi_dev)

Tabulka 2: Používání mobilních zařízení k přístupu na internet podle typu zařízení, 2012
(% jednotlivců ve věku 16–74 let) – Zdroj: Eurostat (isoc_cimobi_dev)

Obrázek 6: Používání mobilních zařízení k přístupu na internet podle věkové skupiny, pohlaví a typu mobilního zařízení, EU-28, 2012
(% jednotlivců) – Zdroj: Eurostat (isoc_cimobi_dev)

Obrázek 7: Aktivita na internetu přes kapesní zařízení, EU-28, 2012
(% jednotlivců, kteří pro připojení na internet použili kapesní zařízení) – Zdroj: Eurostat (isoc_cimobi_purp)

Tento článek obsahuje poslední statistické údaje týkající se mnoha různých aspektů informační společnosti (v angličtině) v Evropské unii (EU) se zaměřením na dostupnost informačních a komunikačních technologií a jejich používání jednotlivci a domácnostmi. Rozvoj informační společnosti se považuje za kriticky důležitý prvek plnění nároků společnosti a hospodářství EU.

Informační a komunikační technologie (IKT) mají vliv na každodenní život občanů v mnoha směrech, v práci i doma, například při komunikaci či nakupování přes internet. Politiky EU v této oblasti mají široký záběr – od regulace celých oblastí, jako je například elektronické obchodování, až po úsilí o ochranu soukromí jednotlivce.

Hlavní statistické výsledky

Přístup k IKT a jejich používání

Během posledních deseti let se informační a komunikační technologie staly dostupnými pro širokou veřejnost, a to jak pokud jde o přístup k nim, tak o náklady s nimi spojené. Pomyslná hranice byla překročena v roce 2007, kdy měla přístup k internetu většina (55 %) domácností v EU-28. Tento podíl nadále rostl a v roce 2013 dosáhl 79 %, tj. ve srovnání s rokem 2012 se zvýšil o další 3 procentní body. Rozšířený a cenově dostupný širokopásmový přístup je jeden z prostředků propagace znalostní a informované společnosti. Širokopásmový přístup byl zdaleka nejrozšířenějším způsobem přístupu k internetu ve všech členských státech – v roce 2013 jej používalo 76 % všech domácností v EU-28, což znamená nárůst o 34 procentních bodů od roku 2007 — viz obrázek 1.

Nejvyšší podíl (95 %) domácností s přístupem k internetu byl v roce 2013 zaznamenán v Nizozemsku (viz obrázek 2). Lucembursko, Dánsko a Švédsko rovněž vykázaly, že nejméně devět z každých deseti domácností mělo v roce 2013 přístup k internetu. Nejnižší podíl domácností s přístupem k internetu v rámci členských států EU zaznamenalo Bulharsko (54 %). V Bulharsku nicméně počet domácností s přístupem k internetu rychle rostl, jejich podíl se mezi roky 2008 a 2013 zvýšil o 29 procentních bodů. Jedinými dalšími státy EU, ve kterých byl v uvedeném období zaznamenán nárůst o 25 nebo více procentních bodů, bylo Rumunsko, Česká republika a Řecko.

Na počátku roku 2013 používaly v EU-28 počítač více než tři čtvrtiny jednotlivců ve věku 16–74 let a obdobné množství osob používalo internet. Nejméně devět z deseti jednotlivců používalo počítač a internet v Dánsku, Lucembursku, Nizozemsku, Finsku, Švédsku a ve Spojeném království. Na druhé straně v Bulharsku a Rumunsku používala počítač a internet přibližně jedna polovina všech jednotlivců ve věku 16–74. Téměř tři pětiny (59 %) jednotlivců v EU-28 používaly v roce 2013 internet k vyhledávání informací o zboží a službách — viz tabulka 1.

Velká většina uživatelů (62 %) se v roce 2013 k internetu připojovala denně — viz obrázek 3 — a dalších 10 % jej používalo alespoň jednou týdně (ale ne denně). Podíl uživatelů, kteří se k internetu připojují často nebo pravidelně, byl vysoký ve všech členských státech EU, na Islandu, v Norsku a v Turecku.

Podíl jednotlivců, kteří si objednali zboží nebo služby přes internet pro soukromé účely, se zvýšil. V roce 2013 uvedlo 47 % osob v EU-28 ve věku 16–74 let, že alespoň jednou učinily objednávku přes internet, což je nárůst o 3 procentní body ve srovnání s rokem 2012 (viz obrázek 4). Více než dvě třetiny jednotlivců v Dánsku, ve Spojeném království, Švédsku, Lucembursku, Německu a Nizozemsku si objednalo zboží nebo služby přes internet, kdežto v Itálii tento podíl nebyl vyšší než jedna osoba z pěti a v Bulharsku a Rumunsku to byla přibližně jedna osoba z deseti.

Požívání mobilních zařízení

V EU výrazně vzrostlo používání mobilních zařízení k přístupu na internet; v roce 2013 používaly internet tři čtvrtiny obyvatel (75 %) a více než dvě pětiny (43 %) používaly k připojování z jiných míst než z domova nebo pracoviště mobilní zařízení, například přenosné počítače nebo kapesní zařízení (včetně mobilních telefonů). Používání mobilních zařízení k přístupu na internet se rozvíjí jako další a doplňující způsob připojování vedle tradičnějších pevných připojení, které jsou obvykle k dispozici v domácnostech, v místě studia nebo zaměstnání nebo v internetových kavárnách. Ve používání mobilního přístupu k internetu existují mezi jednotlivými státy velké rozdíly, jak je zřejmé z tabulky 5. Podíl osob, které mimo domov nebo pracoviště používaly mobilní zařízení pro přístup k internetu přes mobilní telefonní síť nebo bezdrátové připojení, překročil 60 % ve Švédsku, v Dánsku, Lucembursku, ve Spojeném království, v Nizozemsku a Finsku, stejně jako v Norsku a na Islandu. Na druhé straně dosahoval tento podíl nejvýše 25 % na Litvě, v Portugalsku, Bulharsku, Itálii a v Rumunsku, stejně jako v Turecku.

Tabulka 2 ukazuje v detailnějším pohledu druhy mobilních zařízení používaných k přístupu na internet mimo domov a pracoviště: údaje jsou z roku 2012, ve kterém v EU-28 používalo přístup k internetu přes mobilní zařízení 36 % jednotlivců ve věku 16–74 let. Dva nepoužívanější typy mobilních zařízení k připojení na internet byly laptopy, notebooky, netbooky a mobilní telefony a smartphony, přičemž každá z obou kategorií zařízení byla používána přibližně jednou čtvrtinou dotazované populace v EU-28. Tablety a jiná kapesní zařízení (MP3 přehrávače nebo příruční herní konzole) byly obecně používány mnohem méně. Nejvyšší podíl mobilních připojení k internetu přes laptopy, notebooky a netbooky (46 %) a mobilní telefony a smartphony (59 %) vykázalo Švédsko, nejvyšší podíl mobilních připojení k internetu přes tablety (23 %) a jiná kapesní zařízení (9 %) byl zaznamenán ve Spojeném království.

Používání mobilních zařízení k přístupu na internet mimo domov a pracoviště bylo rozšířené zejména mezi mladšími lidmi (viz obrázek 6). K připojení na internet používalo v roce 2012 v EU-28 mobilní zařízení více než tři pětiny (63 %) osob ve věku 16–24 let, pro věkovou skupinu 25–54 let to již byly pouze dvě pětiny (40 %) osob a jenom jedna sedmina (14 %) ve věkové skupině mezi 55 a 74 let. Ve dvou věkových skupinách, 16–24 a 25–54 let, byla kapesní zařízení (včetně mobilních telefonů a smartphonů) používána více než přenosné počítače (včetně tabletů) zatímco starší lidé ve věku 55–74 let používali pro připojení k internetu častěji přenosné počítače. Rozdíly mezi muži a ženami byly méně výrazné než rozdíly mezi věkovými skupinami, i když připojení k internetu přes mobilní zařízení používali muži více než ženy, ať již se jednalo o přenosný počítač nebo kapesní zařízení.

Obrázek 7 ukazuje přístupy na internet z kapesních zařízení (tedy bez přenosných počítačů), údaje jsou za rok 2012. Tři čtvrtiny (76 %) všech osob, které používaly v EU-28 kapesní zařízení k přístupu na internet, používaly tento přístup k přijímání a odesílání elektronické pošty. Většina osob kromě toho používala přístup na internet z kapesních zařízení k účasti na sociální sítích (jako jsou Facebook a Twitter) a pro čtení nebo stahování online informací (například z novin nebo zpravodajských časopisů).

Zdroje a dostupnost údajů

Statistikové si dobře uvědomují problémy, které jsou vyvolány rychlými technologickými změnami v oblastech souvisejících s internetem a dalšími novými aplikacemi informačních a komunikačních technologií. V této oblasti došlo k významnému vývoji a statistické nástroje byly přizpůsobeny tak, aby byly schopné vyhovět novým nárokům na údaje. Statistika je v této oblasti každoročně přehodnocována, aby odpovídala potřebám uživatelů a odrážela rychlý vývoj technologických změn.

Tento přístup se odráží v šetření používání IKT v domácnostech a mezi jednotlivci, které provádí Eurostat. Toto každoroční šetření se využívá pro srovnání vývoje používání informačních a komunikačních technologií, a to jak sledováním vývoje základních proměnných v čase, tak bližším zkoumáním dalších aspektů v určitém okamžiku. Šetření se původně soustředila na otázky přístupu a připojení, ale jejich rozsah se poté rozšířil tak, aby zahrnoval celou řadu dalších oblastí (například elektronickou veřejnou správu a elektronické obchodování) a také socioekonomické analýzy, týkající se například regionální různorodosti, genderových specifik, věku, rozdílů ve vzdělání a situaci jednotlivců, pokud jde o zaměstnání. Rozsah šetření je s ohledem na různé technologie dále přizpůsoben tak, aby byly zahrnuty nové skupiny produktů a nové způsoby poskytování komunikačních technologií koncovým uživatelům.

Oblast působnosti a definice

Šetření týkající se domácností pokrývá ty domácnosti, v nichž alespoň jeden člen náleží do věkové skupiny 16–74 let. Domácnosti s přístupem k internetu znamenají procento domácností, které mají přístup k internetu, a tedy kterýkoli člen domácnosti může používat internet doma, pokud si to přeje, třeba jen k odeslání e-mailu.

Uživateli internetu se rozumějí všichni jednotlivci ve věku 16–74 let, kteří použili internet v průběhu tří měsíců před šetřením. Pravidelnými uživateli internetu jsou ti jednotlivci, kteří internet používali průměrně nejméně jednou týdně v průběhu tří měsíců před šetřením.

Referenčním obdobím pro toto šetření bylo první čtvrtletí roku 2013, obdobím šetření bylo ve většině zemí druhé čtvrtletí. Součástí šetření v roce 2013 byl zvláštní modul o elektronické veřejné správě, v roce 2012 byl součástí šetření modul o používání mobilního internetového připojení.

Technologie, které se nejčastěji používají pro přístup na internet, jsou buď širokopásmové, nebo jde o vytáčené připojení přes běžnou telefonní linku nebo ISDN. Širokopásmové připojení zahrnuje digitální účastnické přípojky (DSL) a používá technologie, které přenáší data vysokou rychlostí. Širokopásmové linky mají podle definice kapacitu vyšší než ISDN, to znamená 144 kbit/s nebo vyšší. Běžná zařízení používaná pro přístup na internet v domácnostech jsou stolní a přenosné počítače. Mobilním internetovým připojením se rozumí používání internetu mimo domov nebo pracoviště prostřednictvím přenosného počítače nebo kapesního zařízení přes mobilní telefonní síť nebo bezdrátové připojení.

Objednávky zboží a služeb jednotlivci se týkají posledních dvanácti měsíců před šetřením a zahrnují potvrzené rezervace ubytování, nákup finančních produktů, účast v loteriích a sázkách, internetové aukce a přímo placené informační služby na internetu. Zboží a služby, které byly získány přes internet zdarma, jsou vyloučeny. Stejně tak jsou vyloučeny objednávky uskutečněné prostřednictvím e-mailů psaných pomocí klávesnice.

Kontext

Širokopásmové technologie se považují za důležité při měření přístupu k internetu a jeho používání, jelikož nabízí uživatelům možnost rychlého přenosu velkého množství dat a udržují přístupové linky otevřené. Šíření širokopásmového připojení se považuje za důležitý ukazatel v oblasti tvorby politik týkajících se informačních a komunikačních technologií. Obecná dostupnost internetu pomocí širokopásmového připojení se považuje za nezbytný prvek pro rozvoj pokročilých internetových služeb, jako je elektronické podnikání (e-business), elektronická veřejná správa (e-government) nebo elektronické učení (e-learning). Digitální účastnické přípojky (DSL) zůstávají hlavním typem poskytování širokopásmové technologie, ale stále více se používají i jiné možnosti, jako je použití kabelového připojení, satelitu, optických kabelů a bezdrátových místních smyček.

Do roku 2010 představovala politický rámec EU pro IKT iniciativa i2010 nazvaná evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost (KOM(2005) 229 v konečném znění), jejímž cílem bylo podpořit efektivitu celého hospodářství EU prostřednictvím širšího používání informačních a komunikačních technologií. Po provedení přezkumu v polovině období byla v dubnu 2008 představena aktualizovaná strategie i2010, která se zaměřila na nejdůležitější otázky pro období 2008–10.

V květnu 2010 přijala Evropská komise sdělení nazvané Digitální agenda pro Evropu (KOM(2010) 245 v konečném znění), což je strategie na podporu rozvoje digitální ekonomiky do roku 2020. Digitální agenda pro Evropu je jednou ze sedmi stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Vymezuje politiky a opatření, jejichž cílem je maximalizovat přínosy digitálního věku ve všech vrstvách společnosti a všech oblastech hospodářství. Tato agenda se zaměřuje na sedm prioritních oblastí činnosti: vytvoření jednotného digitálního trhu, větší interoperabilitu, podporu důvěry a bezpečnosti na internetu, poskytování výrazně rychlejšího přístupu k internetu, zvýšení investic do výzkumu a vývoje, posilování digitální gramotnosti a začleňování a používání IKT pro řešení problémů, kterým čelí naše společnost, jako je změna klimatu a stárnutí obyvatelstva.