Statistics Explained

Archive:Statistika cestovního ruchu

Extrakce údajů z databáze: listopadu 2015. Nejnovější údaje: Další informace z Eurostatu, Hlavní tabulky a Databáze. Plánovaná aktualizace článku: březen 2017.
Tabulka 1: Turistické cesty rezidentů
(ve věku 15 a více let), 2014
Zdroj: Eurostat (tour_dem_tttot) a (tour_dem_ttq)
Tabulka 2: Ubytovací zařízení cestovního ruchu, 2014
Zdroj: Eurostat (tour_cap_nat) a (tour_occ_ninat)
Obrázek 1: Počet přenocování v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu, EU-28, 2004–14 (1)
(v miliardách přenocování rezidentů a nerezidentů)
Zdroj: Eurostat (tour_occ_ninat)
Tabulka 3: Deset nejčastějších členských států původu turistů vyjíždějících na dovolenou do zahraničí, 2014
(v milionech přenocování rezidentů dané země v zahraničí)
Zdroj: Eurostat (tour_dem_tntot)
Obrázek 2: Země původu turistických cest do zahraničí, 2014
(průměrný počet přenocování v zahraničí na obyvatele ve věku 15 a více let)
Zdroj: Eurostat (tour_dem_tntot) a (demo_pjanbroad)
Obrázek 3: Destinace cestovního ruchu – přenocování v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu, 2014 (1)
(v milionech přenocování nerezidentů v zemi)
Zdroj: Eurostat (tour_occ_ninat)
Tabulka 4: Deset nejčastějších destinací cestovního ruchu – přenocování v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu, 2014
(v milionech přenocování nerezidentů v zemi)
Zdroj: Eurostat (tour_occ_ninat)
Obrázek 4: Intenzita cestovního ruchu, 2014
(přenocování rezidentů a nerezidentů v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu na jednoho obyvatele)
Zdroj: Eurostat (tour_occ_ninat)
Tabulka 5: Příjmy a výdaje z cestovního ruchu v platební bilanci, 2010–14
Zdroj: Eurostat (bop_c6_q), (bop_eu6_q) a (nama_10_gdp)

V tomto článku jsou uvedeny aktuální informace týkající se statistikcestovního ruchu v Evropské unii (EU). Cestovní ruch hraje v EU významnou roli, která spočívá v jeho potenciálu pro hospodářský rozvoj a zvýšení zaměstnanosti a rovněž v jeho dopadu na společnost a životní prostředí. Statistiky cestovního ruchu se nevyužívají jen ke sledování politik cestovního ruchu EU, ale také regionální politiky a politiky udržitelného rozvoje.

V roce 2012 pocházel každý desátý podnik v evropské nefinanční podnikové ekonomice z odvětví cestovního ruchu. Těchto 2,2 milionu podniků zaměstnávalo zhruba 12,0 milionu osob. Na podniky v odvětvích zabývajících se činnostmi souvisejícími s cestovním ruchem připadlo 9,0 % osob zaměstnaných v celé nefinanční podnikové ekonomice a 21,9 % osob zaměstnaných v sektoru služeb. Podíly odvětví cestovního ruchu na celkovém obratu a přidané hodnotě v nákladech na výrobní činitele byly relativně nižší. Na odvětví cestovního ruchu připadalo 3,6 % obratu a 5,5 % přidané hodnoty nefinanční podnikové ekonomiky.

Hlavní statistické výsledky

Cestovní ruch – poptávka a nabídka

V roce 2014 podnikli rezidenti (ve věku 15 a více let) z EU-28 odhadem 1,2 miliardy turistických cest za soukromým či služebním účelem. Kratší cesty (jedna až tři noci) se podílely více než polovinou (57,4 %) na celkovém počtu podniknutých cest (viz tabulka 1), tři čtvrtiny (74,9 %) všech cest měly za cíl domácí destinaci, ostatní směřovaly do zahraničí.

V některých členských státech EU vedla v roce 2014 více než polovina celkového počtu turistických cest do zahraničních destinací; bylo tomu tak v případě Lucemburska, Belgie, Malty a Slovinska (a také Švýcarska). Na cestu do zahraničí se však vydalo 10,0 % či méně rezidentů z Rumunska, Španělska a Portugalska. Je zřejmé, že tato čísla ovlivňuje jednak velikost členských států a jejich zeměpisná poloha (menší a severněji ležící země většinou vykazují vyšší sklon svých rezidentů k cestám do zahraničí).

Odhaduje se, že se v roce 2012 na cestovním ruchu za soukromým účelem podílelo přibližně 61,1 % obyvatel EU-28 ve věku 15 a více let (souhrny za rok 2013 a 2014 ještě nejsou k dispozici), jinými slovy během daného roku podnikli alespoň jednu turistickou cestu za soukromým účelem. Opět můžeme konstatovat značné rozdíly mezi členskými státy EU: v Rumunsku se na tomto typu cestovního ruchu podílelo 25,1 % obyvatel (údaje za rok 2013), zatímco ve Finsku to bylo 88,5 %.

Z hlediska nabídky se odhaduje, že v roce 2014 bylo v rámci EU-28 aktivních o něco více než 570 tisíc ubytovacích zařízení cestovního ruchu a že dohromady poskytovaly téměř 31 milionů lůžek (viz tabulka 2). Téměř třetina (32,2 %) všech lůžek v EU-28 se nacházela ve dvou členských státech EU, jmenovitě ve Francii (5,1 milionu lůžek) a Itálii (4,8 milionu lůžek), za nimi následovalo Spojené království (údaje za rok 2013), Španělsko a Německo.

Během uplynulých let vykazoval počet přenocování v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu obecně rostoucí tendenci (viz obrázek 1). V roce 2008 a 2009 však došlo v důsledku finanční a hospodářské krize ke krátkodobému poklesu počtu přenocování v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu: počet turistických přenocování poklesl v EU-28 v roce 2008 o 0,6 % a v roce 2009 o dalších 2,1 %. V roce 2010 se však počet přenocování zvýšil o 4,7 % a tento pozitivní vývoj pokračoval. V roce 2011 dosáhlo tempo růstu 3,3 %, v roce 2012 to bylo 4,3 % a v roce 2013 pak 2,1 %. V roce 2014 dosáhl počet přenocování v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu v EU-28 vrcholu, a to 2,7 miliardy přenocování, což bylo o 1,8 % více než v roce 2013.

Přenocování turistů cestujících do zahraničí

Rezidenti EU-28 strávili v roce 2014 v zahraničí při turistických cestách podle odhadu 2,6 miliardy nocí (viz tabulka 3). V roce 2014 strávili němečtí rezidenti 730 milionů nocí při cestách mimo Německo a rezidenti Spojeného království strávili v zahraničí 564 milionů nocí (údaje za rok 2013); na rezidenty těchto dvou členských států připadá více než polovina (50,4 %) všech přenocování rezidentů EU-28 v zahraničí.

Přihlédneme-li k počtu obyvatel jednotlivých států, pak nejvíce přenocování v zahraničí na jednoho obyvatele vykázali rezidenti Lucemburska (průměrně 24,6 přenocování v roce 2014) a Kypru (20,3). Na opačném konci spektra byli rezidenti Rumunska, Bulharska a Řecka, kteří v roce 2014 strávili v průměru méně než jednu noc v zahraničí (viz obrázek 2).

Nejčastější destinace v EU

V roce 2014 bylo nejčastější turistickou destinací v EU pro nerezidenty (osoby přijíždějící ze zahraničí) Španělsko s 260 miliony přenocování v turistických ubytovacích zařízeních, což představuje 21,5 % celkového počtu přenocování v EU-28 (viz obrázek 3 a tabulka 4). Čtyřmi nejoblíbenějšími destinacemi nerezidentů byly Španělsko, Itálie (187 milionů přenocování), Francie (131 milionů přenocování) a Spojené království (105 milionů přenocování, údaje za rok 2013), které dohromady poskytly více než polovinu (56,6 %) z celkového počtu přenocování nerezidentů v EU-28. Nejméně vyhledávanými destinacemi bylo Lucembursko a Lotyšsko; při interpretaci těchto hodnot je třeba zvážit vliv velikosti těchto členských států.

Pravdivější obrázek o počtu přenocování (rezidentů i nerezidentů) získáme, pokud jej srovnáme s počtem obyvatel jednotlivých zemí, čímž získáme ukazatel intenzity cestovního ruchu. Použijeme-li tento ukazatel, byly v roce 2014 nejpopulárnějšími turistickými destinacemi v EU-28 středozemní destinace Malta, Kypr a Chorvatsko, rakouské Alpy a města v Rakousku (viz obrázek 4). Podle ukazatele intenzity cestovního ruchu byly populárními destinacemi také Černá Hora (údaje za rok 2012) a Island (údaje za rok 2013).

Ekonomické aspekty mezinárodního cestovního ruchu

Hospodářský význam mezinárodního cestovního ruchu lze měřit poměrem příjmů z mezinárodního cestovního ruchu ve vztahu k HDP; tyto údaje pocházejí ze statistik platební bilance a zahrnují jak služební tak rekreační cesty. V roce 2014 byl poměr příjmů z cestovního ruchu k HDP v členských státech EU nejvyšší v Chorvatsku (17,2 %), na Maltě (14,4 %) a Kypru (12,3 %), což potvrdilo význam cestovního ruchu pro tyto země (viz tabulka 5). V absolutním vyjádření byly nejvyšší příjmy z mezinárodního cestovního ruchu zaznamenány v roce 2014 ve Španělsku (49,0 miliardy EUR) a Francii (43,2 miliardy EUR), za nimiž následovaly Spojené království, Itálie a Německo (ve všech třech zemích byly zaznamenány příjmy ve výši 33–35 miliard EUR).

Německo zaznamenalo v roce 2014 nejvyšší výdaje na mezinárodní cestovní ruch v celkové výši 70,3 miliardy EUR, následovalo Spojené království (47,8 miliardy EUR) a Francie (36,7 miliardy EUR).

V roce 2014 mělo z členských států EU nejvyšší úroveň čistých příjmů z cestovního ruchu Španělsko (35,4 miliardy EUR), zatímco Německo zaznamenalo největší deficit (–37,6 miliardy EUR).

Zdroje a dostupnost údajů

Statistika chápe cestovní ruch jako činnost návštěvníků, kteří se zúčastní cesty na místo určení mimo své obvyklé prostředí, a to na dobu kratší jednoho roku. Tyto cesty mohou být za jakýmkoli hlavním účelem, včetně služebního účelu, využití volného času nebo jiného soukromého účelu, jiným, než je zaměstnání u osoby, v domácnosti či podniku se sídlem v navštěvovaném místě. Statistiky cestovního ruchu se v současné době omezují na pobyty s alespoň jedním přenocováním; od referenčního roku 2014 budou do oficiálních evropských statistik zahrnuty rovněž jednodenní návštěvy v rámci výjezdového cestovního ruchu.

Systém statistiky v oblasti cestovního ruchu byl stanoven směrnicí Rady 95/57/ES ze dne 23. listopadu 1995 o shromažďování statistických informací v oblasti cestovního ruchu. Tento právní základ ukládá členským státům EU, aby pravidelně poskytovaly soubor srovnatelných statistik cestovního ruchu.

V červenci 2011 přijaly Evropský parlament a Rada Evropské unie nařízení (EU) č. 692/2011 o evropské statistice cestovního ruchu a o zrušení směrnice Rady 95/57/ES, které se uplatňuje od referenčního roku 2012.

Statistika cestovního ruchu v EU se skládá ze dvou hlavních složek: statistik týkajících se kapacity a obsazenosti hromadných turistických ubytovacích zařízení na jedné straně a statistik týkajících se poptávky v cestovním ruchu. Ve většině členských států EU se prvně zmíněné statistiky shromažďují na základě šetření, jež vyplňují ubytovací zařízení. Statistiky o poptávce se shromažďují na základě šetření u cestujících na hraničních přechodech nebo prostřednictvím šetření v domácnostech.

Statistiky o kapacitě hromadných turistických ubytovacích zařízení zahrnují počet zařízení, počet pokojů a počet lůžek. Tyto statistiky se sestavují každoročně a jsou k dispozici podle typu zařízení nebo regionů.

Statistiky o obsazenosti hromadných turistických ubytovacích zařízení dávají přehled o počtu příjezdů (do ubytovacího zařízení) a počtu přenocování rezidentů a nerezidentů podle typu zařízení nebo regionu; k dispozici jsou roční a měsíční statistické řady. Kromě toho se sestavují rovněž statistiky využití pokojů a využití lůžek (obsazenost).

Statistiky o poptávce v cestovním ruchu shromažďují údaje týkající se počtu uskutečněných turistických cest (a počet přenocování během těchto cest) podle:

  • země určení,
  • účelu,
  • délky pobytu,
  • typu ubytování,
  • měsíce odjezdu,
  • druhu dopravy,
  • výdajů.

Údaje se rovněž analyzují podle sociodemografických charakteristik turistů:

  • pohlaví,
  • věkové skupiny,
  • úrovně dosaženého vzdělání,
  • příjmů domácností,
  • ekonomického statusu.

Ke studiu cestovního ruchu lze použít údaje z řady jiných úředních zdrojů. Tyto statistiky zahrnují:

  • strukturální statistiku podniků a konjunkturální statistiku podniků, které lze použít pro získání dalších informací o tocích cestovního ruchu a hospodářské výkonnosti některých odvětví souvisejících s cestovním ruchem,
  • údaje o zaměstnanosti v odvětví turistického ubytování z šetření pracovních sil členěné podle pracovní doby (plný/částečný pracovní úvazek), pracovního postavení, věku, výše dosaženého vzdělání, pohlaví, nepřetržitosti a délky práce pro jednoho zaměstnavatele (roční a čtvrtletní údaje),
  • údaje o osobních příjmech a výdajích týkajících se cest z platební bilance,
  • statistiku dopravy(např. letecká osobní doprava).

Kontext

Podle publikace Světové organizace cestovního ruchu OSN (UNWTO) s názvem ‘Tourism highlights’ patří EU k hlavním turistickým destinacím a pět jejích členských států se v roce 2014 zařadilo mezi deset nejvyhledávanějších míst na světě. Cestovní ruch má potenciál přispívat k zaměstnanosti a hospodářskému růstu, rozvoji venkovských, okrajových či méně rozvinutých oblastí. Z tohoto důvodu je po spolehlivých a harmonizovaných statistikách poptávka nejen v této oblasti, ale také v rámci širšího kontextu regionálních politik a politiky udržitelného rozvoje.

Cestovní ruch může hrát významnou roli v rozvoji evropských regionů. Infrastruktura vybudovaná pro účely cestovního ruchu přispívá k místnímu rozvoji a pracovní místa, jež cestovní ruch vytváří či udržuje, mohou pomoci kompenzovat negativní důsledky úpadku průmyslové výroby a venkovských oblastí. Udržitelný cestovní ruch zahrnuje ochranu a podporu kulturního a přírodního dědictví, od umění po místní gastronomii či zachování biologické rozmanitosti.

V roce 2006 přijala Evropská komise sdělení s názvem ‘Obnovená politika EU v oblasti cestovního ruchu: Vstříc silnějšímu partnerství pro evropský cestovní ruch’ (KOM(2006) 134 v konečném znění). Zabývalo se řadou problémů, jež budou ovlivňovat cestovní ruch v nadcházejících letech, včetně stárnutí evropské populace, zvyšující se externí hospodářské soutěže, poptávky spotřebitelů po specializovanější turistice a potřebě v cestovním ruchu rozvíjet udržitelnější a ekologičtější postupy. Uvádí se v něm, že konkurenceschopnější nabídka cestovního ruchu a udržitelnější destinace by pomohly zvýšit spokojenost turistů a zajistit celosvětovou vedoucí pozici Evropy jako turistického cíle. V říjnu 2007 na to navazovalo další sdělení s názvem ‘Agenda pro udržitelný a konkurenceschopný evropský cestovní ruch’ (KOM(2007) 621 v konečném znění), které navrhlo kroky vedoucí k udržitelnému řízení destinací, zohlednění udržitelnosti podniky a povědomí turistů o udržitelnosti.

Lisabonská smlouva uznala význam cestovního ruchu, vytyčila zvláštní kompetence EU v této oblasti a umožnila, aby byla rozhodnutí přijímána kvalifikovanou většinou. Jeden z článků Smlouvy stanoví, že EU „doplňuje činnost členských států v odvětví cestovního ruchu, zejména podporou konkurenceschopnosti podniků Unie v tomto odvětví“. V červnu 2010 přijala Evropská komise sdělení s názvem ‘Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch’ (KOM(2010) 352 v konečném znění). Toto sdělení usiluje o podporu koordinovaného přístupu k iniciativám souvisejícím s cestovním ruchem a vytyčilo nový rámec opatření vedoucích ke zvýšení konkurenceschopnosti cestovního ruchu a jeho schopnosti udržitelného růstu. Navrhlo řadu evropských či nadnárodních iniciativ, včetně konsolidace socioekonomické znalostní základny cestovního ruchu, s cílem dosáhnout těchto cílů.

Související články

Další informace z Eurostatu

Publikace

Hlavní tabulky

Databáze

Zvláštní sekce

Metodika / Metadata

Zdrojové údaje pro tabulky a obrázky (MS Excel)

Další informace

Externí odkazy



Retrieved from "https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Archive:Statistika_cestovního_ruchu&oldid=291234"