Statistics Explained

Archive:Statistika minimálních mezd

Revision as of 11:16, 4 February 2015 by Groendo (talk | contribs)
Údaje ze září 2014. Nejnovější údaje: Další informace z Eurostatu, Hlavní tabulky a Databáze. Plánovaná aktualizace článku: duben 2015.
Mapa 1: Minimální mzdy, 1. července 2014
(EUR měsíčně) - Zdroj: Eurostat (earn_mw_cur)

Tento článek dokládá, jak se úroveň minimální mzdy v členských státech Evropské unie (EU) značně liší; rovněž nabízí srovnání se situací v kandidátských zemích a ve Spojených státech amerických.

Statistiky minimálních mezd publikované Eurostatem se týkají národních minimálních mezd. Národní minimální mzda se většinou vztahuje na všechny zaměstnance, nebo alespoň na velkou většinu zaměstnanců v dané zemi. Je upravena zákonnou normou, často po konzultaci se sociálními partnery, nebo je stanovena přímo národní meziodvětvovou smlouvou.

Minimální mzdy se obvykle prezentují jako měsíční mzdové sazby hrubých výdělků, tj. před odečtením daně z příjmů a příspěvků na sociální zabezpečení, jež odvádí zaměstnanec; tyto odpočty se v každé zemi liší.

Eurostat zveřejňuje údaje o národních minimálních mzdách dvakrát ročně. Odrážejí stav k 1. lednu a 1. červenci každého roku. V důsledku toho se změny minimálních mezd zavedené v období mezi těmito dvěma daty zobrazují až při následujícím půlročním uvolnění údajů.


Hlavní statistické výsledky

Rozdíly v národních minimálních mzdách

V červenci 2014 se minimální mzdy v členských státech EU pohybovaly od 174 EUR do 1 921 EUR měsíčně

Obrázek 1: Minimální mzdy, červenec 2014 (¹)
(EUR měsíčně) - Zdroj: Eurostat (earn_mw_cur)

V roce 2014 mělo národní minimální mzdu 21 z 28 členských států EU (Dánsko, Německo, Itálie, Kypr, Rakousko, Finsko a Švédsko ji neměly) (viz mapa 1). K 1. červenci 2014 se měsíční minimální mzda značně lišila, pohybovala se od nejnižší mzdy 174 EUR v Bulharsku do 1 921  EUR v Lucembursku. Národní minimální mzdu měly také tyto kandidátské země: Albánie, Černá Hora, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Srbsko a Turecko.

Obrázek 1 znázorňuje výše hrubé minimální měsíční mzdy vyjádřené v eurech v červenci 2014. Země jsou rozděleny do tří skupin na základě výše jejich minimální mzdy. Do první skupiny patří 15 zemí, jejichž minimální mzda byla nižší než 500 EUR měsíčně: Albánie, Bulharsko, Černá Hora, Rumunsko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Srbsko, Litva, Česká republika, Lotyšsko, Maďarsko, Slovensko, Estonsko, Turecko, Chorvatsko a Polsko.

Druhá skupina zahrnuje pět členských států EU (Portugalsko, Řecko, Malta, Španělsko a Slovinsko) a USA, všechny se střední úrovní minimálních mezd pohybujících se od více než 500 EUR do 1 000 EUR měsíčně.

Poslední skupinu tvoří šest členských států EU (Spojené království, Francie, Irsko, Nizozemsko, Belgie a Lucembursko), ve kterých minimální mzda přesahovala 1 000 EUR měsíčně.

Je třeba poznamenat, že v případě členských států EU mimo eurozónu, které mají minimální mzdu (Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Litva, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Spojené království), a stejně tak v případě Albánie, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Srbska, Turecka a USA jsou výše a příslušné pořadí minimálních mezd vyjádřených v eurech ovlivněny směnnými kurzy.

Minimální mzdy vyjádřené ve standardech kupní síly

Rozestup mezi zeměmi, pokud jde o výši minimální mzdy, je mnohem menší při zohlednění rozdílů v cenové úrovni

Obrázek 2: Minimální mzdy, červenec 2014 (¹)
(PPS měsíčně) - Zdroj: Eurostat (earn_mw_cur)

Obrázek 2 srovnává hrubé minimální mzdy při zohlednění rozdílů v cenové úrovni na základě uplatnění parit kupní síly (PPP) na výdaje na konečnou spotřebu domácností. Podle očekávání úprava o rozdíly v cenové úrovni snižuje variaci mezi zeměmi. Země ve skupině 1 s relativně nízkými minimálními mzdami vyjádřenými v eurech mají tendenci vykazovat nižší cenovou úroveň, a tudíž relativně vyšší minimální mzdy, pokud jsou vyjádřeny ve standardu kupní síly (PPS). Na druhé straně země ve skupině 3 s relativně vysokými minimálními mzdami vyjádřenými v eurech mají vyšší cenové úrovně a jejich minimální mzdy vyjádřené v PPS jsou obvykle relativně nižší. V důsledku této úpravy o cenovou úroveň dochází k částečnému setření výrazných zlomů mezi třemi jednotlivými skupinami zemí, které byly zjištěny při řazení podle vyjádření v eurech. Rozdílnost sazeb minimálních mezd mezi členskými státy EU se snížila z poměru 1:11 při vyjádření v eurech na poměr 1:5 při vyjádření v PPS. Měsíční minimální mzdy se v členských státech EU pohybovaly od 354 PPS v Rumunsku do 1 559 PPS v Lucembursku.

Přepočet z eur na PPS nejen zužuje rozpětí mezi nejvyššími a nejnižšími minimálními mzdami, ale také mění pořadí umístění zemí. Hlavní rozdíly mezi sazbami minimálních mezd vyjádřených v eurech a v PPS byly zjištěny v Bulharsku, Bývalé jugoslávské republice Makedonii, České republice, Maďarsku, Estonsku, Portugalsku a také v Turecku – u každé z těchto zemí došlo ke změně pořadí umístění alespoň o dvě místa. U devíti zemí došlo ke změně umístění o jedno místo (Černá Hora, Rumunsko, Lotyšsko, Chorvatsko, Polsko, Malta, Španělsko, Francie a Irsko). Z analýzy obrázků 1 a 2 vyplývá, že převážná většina zemí zůstala v téže skupině. Mezi výjimky patřilo Maďarsko, Chorvatsko, Turecko a Polsko, které se přesunuly ze skupiny 1 (nízké minimální mzdy) do skupiny 2 (střední minimální mzdy), a USA, které se přesunuly ze skupiny 2 (střední minimální mzdy) do skupiny 3 (vyšší minimální mzdy).

Úroveň minimálních mezd ve vztahu k průměrným hrubým měsíčním výdělkům

Obrázek 3: Minimální mzdy jako podíl na střední hodnotě hrubých měsíčních výdělků, 2013 (¹)
(%) - Zdroj: Eurostat (earn_mw_avgr2)

V roce 2013 se výše hrubých minimálních mezd pohybovala od 30 % do o něco výše než 50 % průměrných hrubých měsíčních výdělků osob pracujících v průmyslu, stavebnictví nebo službách (kromě činností domácností jako zaměstnavatelů a činností exteritoriálních organizací a orgánů), zatříděných do sekcí B–S NACE Rev. 2 (viz obrázek 3).

Výše minimálních mezd ve vztahu k průměrným hrubým měsíčním výdělkům byla nejvyšší ve Slovinsku (51,4 %), v Řecku (50,1 %, 2011) a Turecku (50,0 %, 2010). Na dolním konci rozmezí vykázaly USA, Česká republika, Estonsko (2012), Rumunsko (2012) a Španělsko minimální mzdu nižší než 35 % průměrných hrubých měsíčních výdělků.

Podíl zaměstnanců odměňovaných minimální mzdou

Obrázek 4: Podíl zaměstnanců pobírajících méně než 105 % měsíční minimální mzdy, říjen 2010 (¹)
(%) - Zdroj: Eurostat, zjišťování o struktuře výdělků 2010 a minimálních mezd; zvláštní výpočet pro účely této publikace; údaje nejsou dostupné v online databázi Eurostatu

Podíl zaměstnanců, kteří pobírají minimální mzdu, může být v jednotlivých zemích značně odlišný. Spojením mikrodat z nejnovějšího zjišťování o struktuře výdělků (SES) prováděného jednou za čtyři roky s výší minimálních mezd, která je v platnosti v dané době (říjen 2010 pro poslední zjišťování o struktuře výdělků), lze vyvodit odhad (jak je uvedeno na obrázku 4). V zájmu srovnatelnosti byl rozsah omezen na pracovníky s plným úvazkem ve věku 21 a více let, kteří pracují v podnicích s 10 a více zaměstnanci, po vyloučení veřejné správy, obrany a povinného sociálního zabezpečení (NACE Rev. 2 sekce O). Kromě toho měsíční výdělky vypočítané z verze SES z roku 2010 neobsahují žádné výdělky související s prací přesčas a s prací na směny.

Z členských států EU s minimální mzdou dosahoval podíl zaměstnanců s výdělkem nižším než 105 % národní minimální mzdy více než 9,0 % v osmi členských státech, jmenovitě: ve Slovinsku (19,2 %), Litvě (13,7 %), Lotyšsku (11,8 %), Lucembursku (10,2 %), Polsku (9,9 %), Irsku (9,2 %), Francii (9,2 %) a Chorvatsku (9,2 %). Španělsko (0,2 %) zaznamenalo nejnižší podíl zaměstnanců pobírajících výdělek nižší než 105 % národní minimální mzdy, zatímco podíl zaměstnanců ve zbývajících 11 členských státech, jejichž výdělek byl nižší než uvedená částka, dosahoval 2,0 % až 4,7 %.

Zdroje a dostupnost údajů

Měsíční národní minimální mzdy

Statistiky minimálních mezd publikované Eurostatem se týkají měsíčních národních minimálních mezd. Zveřejněné údaje se týkají minimálních mezd platných dne 1. ledna a 1. července každého roku.

Základní národní minimální mzda je stanovena hodinovou, týdenní nebo měsíční sazbou a tato minimální mzda je upravena zákonnou normou (vládou), často po konzultaci se sociálními partnery, nebo přímo národní meziodvětvovou smlouvou. Národní minimální mzda se většinou vztahuje na všechny zaměstnance, nebo alespoň na velkou většinu zaměstnanců v dané zemi. Informace se vykazují v hrubém vyjádření.

V případě zemí, ve kterých není národní minimální mzda stanovena měsíční sazbou (minimální mzda je například stanovena na hodinovém nebo týdenním základě), se výše minimální mzdy převádí na měsíční sazbu na základě přepočítacích koeficientů poskytovaných přímo příslušnými zeměmi:


Irsko: (hodinová sazba x 39 hodin x 52 týdnů) / 12 měsíců;

Francie: údaje za leden 1999 až leden 2005: (hodinová sazba x 39 hodin x 52 týdnů) / 12 měsíců; údaje od července 2005 (hodinová sazba x 35 hodin x 52 týdnů) / 12 měsíců;

Malta: (týdenní sazba x 52 týdnů) / 12 měsíců;

Spojené království: (hodinová sazba x průměr základních placených hodin týdně u zaměstnanců na plný pracovní úvazek ve všech sektorech x 52,18 týdnů) / 12 měsíců;

Spojené státy americké: (hodinová sazba x 40 hodin x 52 týdnů) / 12 měsíců.

V Srbsku je stanovena hodinová minimální čistá mzda. Používá se následující přepočet: (hodinová čistá sazba x 40 hodin x 52,2 týdnů) / 12 měsíců. Částka se pak převede na hrubou mzdu, aby zahrnovala platné daně.

V případě, že je minimální mzda vyplácena za více než 12 měsíců ročně (jako v Řecku, Španělsku a Portugalsku, kde je vyplácena za 14 měsíců ročně), byly údaje navíc upraveny tak, aby se tyto platby zohlednily.

Údaje o národních minimálních mzdách se předávají Eurostatu vyjádřené v národní měně. V případě zemí mimo eurozónu se minimální mzdy v jejich národních měnách přepočítávají na eura pomocí měsíčního směnného kurzu zaznamenaného na konci předchozího měsíce (například pro výpočet minimálních mezd vyjádřených v eurech k 1. lednu 2014 se použil kurz z konce prosince 2013).

Aby se odstranil dopad rozdílů v cenových úrovních mezi jednotlivými zeměmi, používají se zvláštní přepočítací kurzy nazvané parity kupní síly (PPP). Parity kupní síly pro výdaje na konečnou spotřebu domácností v každé zemi se používají pro převedení měsíčních minimálních mezd vyjádřených v eurech nebo národních měnách na umělou společnou jednotku nazvanou standard kupní síly (PPS). Pokud nejsou parity kupní síly pro nejnovější referenční období ještě k dispozici, použijí se parity kupní síly předchozího roku a řady se znovu aktualizují, jakmile jsou k dispozici nejnovější parity kupní síly.

Země, které nejsou zahrnuty do statistik minimálních mezd

K 1. červenci 2014 nebyla žádná národní minimální mzda stanovena v Dánsku, Německu, Itálii, na Kypru, v Rakousku, Finsku a Švédsku, a také na Islandu, v Norsku a Švýcarsku. V Německu jsou minimální mzdy stanoveny pro několik sektorů na základě kolektivních smluv podle ustanovení zákona o vyslaných pracovnících. Jsou prohlášeny za závazné Spolkovým ministerstvem práce a sociálních věcí. Národní minimální mzda vstoupí v Německu v platnost od ledna 2015. Na Kypru jsou minimální mzdy stanoveny vládou pro konkrétní povolání. V Dánsku, Itálii, Rakousku, Finsku a Švédsku, a stejně tak na Islandu, v Norsku a Švýcarsku, jsou minimální mzdy stanoveny kolektivními smlouvami ve specifických sektorech.

Průměrné měsíční výdělky

Údaje o hrubých měsíčních výdělcích zahrnují odměnu vyplácenou v hotovosti před odečtením daní a příspěvků na sociální zabezpečení odváděných zaměstnanci pobírajícími mzdu a strhávaných zaměstnavatelem a omezují se na hrubé výdělky, které jsou vypláceny v každém výplatním období. „Nestandardní platby“, jako jsou výplaty za 13. nebo 14. měsíc (kromě Řecka, Španělska a Portugalska), příplatky na dovolenou atd., jsou vyloučeny. Tato definice vychází z definice použité v zjišťování o struktuře výdělků.

Údaje o hrubých měsíčních výdělcích se týkají sekcí B–S klasifikace NACE Rev. 2 (průmysl, stavebnictví a služby, kromě činností domácností jako zaměstnavatelů a činností exteritoriálních organizací a orgánů) a zahrnují zaměstnance na plný pracovní úvazek pracující v podnicích všech velikostních tříd.

Kontext

Několik zakládajících členských států EU má dlouholetou tradici se zajišťováním národní minimální mzdy pro ty pracovníky, kteří se ocitají v části trhu práce s nižšími mzdami. Naopak řada členských států včetně Irska, Spojeného království a mnohé ze zemí, které přistoupily k EU v roce 2004 či později, přijaly právní předpisy upravující minimální mzdu teprve nedávno a sedm z členských států EU-28 k 1. červenci 2014 žádnou národní minimální mzdu nemělo.

V uplynulých letech docházelo ve většině evropských zemí k relativně nízkému nárůstu mezd (mzdová umírněnost) a řada skupin zastupujících zaměstnance prohlašovala, že kupní síla a životní úroveň obecně poklesly. Někteří politici, zástupci zaměstnanců, nátlakové skupiny a komentátoři prosazují koncepci „evropské minimální mzdy“ či národních minimálních mezd stanovených ve všech členských státech EU.

Výše národní minimální mzdy se nemusí nezbytně každý rok měnit a úprava nemusí vždy znamenat nárůst minimální mzdy – například v Řecku v roce 2012 došlo v rámci úsporných opatření zavedených vládou ke snížení minimálních mezd. Národní kolektivní smlouva byla v témže roce v Řecku pozastavena a národní minimální mzda je nyní stanovena rozhodnutím vlády.

Související články

Další informace z Eurostatu

Publikace

Hlavní tabulky

Minimum wages (tps00155)

Databáze

Minimum wages (earn_minw)
Monthly minimum wages - bi-annual data (earn_mw_cur)
Monthly minimum wage as a proportion of average monthly earnings (%) - Nace Rev. 2 (from 2008 onwards) (earn_mw_avgr2)
Monthly minimum wage as a proportion of average monthly earnings (%) - Nace Rev. 1.1 (1999-2009) (earn_mw_avgr1)

Zvláštní sekce

Metodika / Metadata

  • Minimum wages (ESMS metadata file — earn_minw_esms) (v angličtině)

Zdrojové údaje pro tabulky a obrázky (MS Excel)

Externí odkazy