Archive:Mezinárodní obchod se zbožím

Údaje ze srpna 2014. Nejnovější údaje: Další informace z Eurostatu, Hlavní tabulky a Databáze. Plánovaná aktualizace článku: říjen 2015.

Obrázek 1: Hlavní aktéři v mezinárodním obchodě, 2012
(mld. EUR) - Zdroj: Eurostat (ext_lt_introle) a (ext_lt_intercc)

Tabulka 1: Hlavní aktéři v mezinárodním obchodě, 2002, 2007 a 2012
(mld. EUR) - Zdroj: Eurostat (ext_lt_introle) a (ext_lt_intercc)

Obrázek 2: Podíly na světovém vývozu, 2012
(podíl na světovém vývozu v %) - Zdroj: Eurostat (ext_lt_introle)

Obrázek 3: Podíly na světovém dovozu, 2012
(podíl na světovém dovozu v %) – Zdroj: Eurostat (ext_lt_introle)

Obrázek 4: Vývoj mezinárodního obchodu, EU-28, 2003–13 (1)
(mld. EUR) - Zdroj: Eurostat (ext_lt_intertrd)

Tabulka 2: Mezinárodní obchod, 2012–13 - Zdroj: Eurostat (ext_lt_intertrd), (ext_lt_intercc) a (ext_lt_introle)

Tabulka 3: Obchod se zeměmi mimo EU-28, 2013 - Zdroj: Eurostat (ext_lt_intratrd)

Tabulka 4: Obchod uvnitř EU-28, 2012 a 2013
(mld. EUR) - Zdroj: Eurostat (ext_lt_intratrd)

Obrázek 5: Obchod se zeměmi uvnitř a mimo EU-28, 2013
(dovoz plus vývoz, podíl na celkovém obchodu v %) - Zdroj: Eurostat (ext_lt_intratrd)

Obrázek 6: Hlavní obchodní partneři ve vývozu, EU-28, 2013
(podíl vývozu do zemí mimo EU-28 v %) - Zdroj: Eurostat (ext_lt_maineu)

Obrázek 7: Hlavní obchodní partneři v dovozu, EU-28, 2013
(podíl dovozu ze zemí mimo EU-28 v %) - Zdroj: Eurostat (ext_lt_maineu)

Tabulka 5: Obchod se zeměmi mimo EU-28 podle hlavních obchodních partnerů, EU-28, 2003–13 (1)
(mld. EUR) - Zdroj: Eurostat (ext_lt_maineu)

Tabulka 6: Obchod se zeměmi mimo EU-28 podle hlavních produktů, EU-28, 2008, 2012 a 2013 - Zdroj: Eurostat (ext_lt_intertrd)

Obrázek 8: Hlavní položky vývozu, EU-28, 2008 a 2013
(podíl vývozu do zemí mimo EU-28 v %) - Zdroj: Eurostat (ext_lt_intratrd)

Obrázek 9: Hlavní položky dovozu, EU-28, 2008 a 2013
(podíl dovozu ze zemí mimo EU-28 v %) - Zdroj: Eurostat (ext_lt_intratrd)

Tento článek pojednává o vývoji mezinárodního obchodu Evropské unie (EU) se zbožím. Zabývá se podílem EU na světovém dovozu a vývozu, obchodem uvnitř EU, hlavními obchodními partnery EU a kategoriemi produktů, se kterými EU nejčastěji obchoduje.

Země EU-28 se podílejí přibližně jednou šestinou na světovém obchodu se zbožím. Hodnota mezinárodního obchodu se zbožím významně převyšuje hodnotu mezinárodního obchodu se službami (přibližně trojnásobně), které se vzhledem ke své povaze obtížněji přemisťují přes hranice.

Hlavní statistické výsledky

Obchod mimo EU (extra-EU)

Mezinárodní obchod se zbožím mezi EU-28 a ostatními zeměmi světa (součet vývozu a dovozu do/ze zemí) dosáhl v roce 2013 hodnoty3 419 miliard EUR (= 3 419 000 milionů EUR) — viz Tabulka 2; zatímco vývoz EU-28 zaznamenal rekordní úroveň, dovoz se ve srovnání s rokem 2012 snížil o více než 100 miliard EUR. V důsledku toho dosáhla obchodní bilance EU-28 přebytku, a to poprvé od počátku časové řady (údaje o vývozu EU-28 mimo EU jsou dostupné od roku 2002).

Po prudkém poklesu vývozu i dovozu zboží v roce 2009 se vývoz EU-28 v roce 2013 zvýšil a dosáhl rekordní úrovně 1 737 miliard EUR, tj. vzrostl o 3,2 % ve srovnání s rokem předchozím. Největší přírůstek byl zaznamenán u zbytkové kategorie komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné (SITC 9), a zejména u vývozu neměnového zlata (SITC 971). Dovoz zboží do EU-28 v roce 2013 poklesl o 6,5 % a dosáhl hodnoty 1 682 miliard EUR, přičemž největší snížení zaznamenal dovoz minerálních paliv a maziv (SITC 3) a dovoz surovin (SITC 2).

Německo si zachovalo zdaleka nejdůležitější postavení, pokud jde o obchod se zeměmi mimo EU-28 v roce 2013, podílelo se 27,1 % na vývozu zboží z EU-28 do nečlenských zemí a téměř jednou pětinou (18,8 %) na dovozu EU-28 (viz tabulka 3). Další tři země, které jsou největšími vývozci, t.j. Spojené království (13,3 %), Itálie (10,4 %) a Francie (10,2 %), si udržely své postavení z roku 2012 a byly spolu s Německem jedinými členskými státy EU s dvouciferným podílem na vývozu EU-28. Největšími dovozci z nečlenských zemí byly v roce 2013 po Německu Nizozemsko (14,2 %), Spojené království (14,0 %), Francie (9,8 %) a Itálie (9,5 %); relativně vysoký podíl Nizozemska lze do jisté míry vysvětlit značným množstvím zboží, které se dostává do EU přes Rotterdam – nejvýznamnější námořní přístav EU. Největší přebytek obchodu se zbožím se zeměmi mimo EU-28 v hodnotě 154,0 miliard EUR byl zaznamenán u Německa, za ním náledovala Irsko (22,5 miliardy EUR) a Itálie (20,0 miliard EUR).

Obchod uvnitř EU (intra-EU)

Směna zboží mezi členskými státy EU (obchod uvnitř EU) dosáhla v roce 2013 hodnoty – podle odeslaného zboží – 2 839 miliard EUR (viz tabulka 4). To znamená, že byla o přibližně dvě třetiny vyšší než úroveň vývozu z EU-28 do nečlenských zemí (obchod mimo EU). Význam vnitřního trhu EU podtrhuje skutečnost, že u všech členských států EU s výjimkou Řecka a Spojeného království byl obchod se zbožím uvnitř EU vyšší než obchod se zeměmi mimo EU (viz obrázek 5). Podíl na celkovém obchodu se zbožím připadající na toky uvnitř EU a mimo EU se v jednotlivých členských státech značně lišil a do jisté míry odrážel určité historické vztahy a zeměpisnou polohu. Nejvyšší podíly obchodu uvnitř EU (téměř 80 %) byly zaznamenány u Lucemburska, České republiky a Slovenska, tento podíl v případě Spojeného království klesl na 48,3 % a v případě Řecka na 47,0 %.

Obchod uvnitř EU-28 – měřeno podle odeslaného zboží – se v celé EU-28 mezi rokem 2012 a 2013 nepatrně snížil o (o 0,1 %); jednalo se o první pokles u odeslaného zboží uvnitř EU-28 od roku 2009. Posuzuje-li se přijetí a odeslání dohromady, byly největší přírůstky obchodu uvnitř EU-28 zaznamenány v roce 2013 u Rumunska (6,1 %), Bulharska (5,8 %) a Litvy (5,3 %), naopak největší pokles obchodu uvnitř EU-28 zaznamenala Malta (–20,4 %), Kypr (–11,0 %) a Lucembursko (–7,4 %).

Analýza hlavních obchodních partnerů

Vývoj vývozu EU-28 podle hlavních obchodních partnerů se mezi roky 2012 a 2013 značně lišil. Nejvyšší tempo růstu bylo zaznamenáno u vývozu do Švýcarska (zvýšení o 27,0 %), zatímco vývoz do Jižní Koreje (zvýšení o 5,8&nbsp%), Turecka (zvýšení o 3,1 %) a Číny (zvýšení o 3,0 %) rostl pomaleji — viz tabulka 5. Největší pokles byl zaznamenán v případě vývozu do Indie (snížení o 6,9 %), k mírnějšímu poklesu došlo u vývozu do Ruska (snížení o 2,9 %), Japonska (snížení o 2,8 %) a Spojených států (snížení o 1,6 %).

Spojené státy americké však byly i v roce 2013 nadále zdaleka nejobvyklejší destinací pro zboží vyvážené ze zemí EU-28 (viz obrázek 6), přestože se podíl vývozu EU-28 směřujícího do USA na celkovém vývozu snížil z 26,4 % v roce 2003 na 16,6 % v roce 2013. Ze všech kategorií produktů se na vývozu EU-28 do USA v roce 2013, pokud jde o hodnotové vyjádření, podílely nejvýznamněji stroje a dopravní prostředky. Stejná skupina produktů představovala také hlavní vývozní kategorii zboží směřujícího do Číny, která byla třetím nejdůležitějším cílovým trhem vývozu zboží z EU-28 v roce 2013 (8,5 % celkového vývozu EU-28), a to hned po Švýcarsku (9,8 %).

Pokud jde o dovoz, zaznamenaly země EU-28 mezi rokem 2012 a 2013 pokles úrovně svého dovozu zboží od všech hlavních obchodních partnerů, s výjimkou dovozu z Turecka (zvýšení o 4,4 %). Největší pokles byl zaznamenán u dovozu z Japonska (snížení o 12,7 %), Brazílie (snížení o 11,8 %), Švýcarska (snížení o 11,0 %) a Norska (snížení o 10,9 %). Čína, odkud pocházela jedna šestina veškerého dovozu do EU-28 v roce 2013, zůstala v roce 2013 nejvýznamnějším dodavatelem zboží do EU-28 (viz obrázek 7), přestože dovoz z Číny mezi rokem 2012 a 2013 poklesl o 4,0 %. Dovoz z Číny vykázal pokles ve všech hlavních kategoriích produktů s výjimkou chemikálií (nárůst o 1,1 %) a potravin, nápoje a tabáku (nárůst o 0,2 %).

Analýza hlavních skupin produktů

Za dvě skupiny produktů s nejvyšší úrovní vývozu v roce 2013 byly vykázány relativně nízké přírůstky vývozu do zemí mimo EU-28, jmenovitě stroje a dopravní prostředky (o 0,6 %) a jiné tržní výrobky (o 1,0 %). Nejvyšší tempo růstu v případě vývozu EU-28 v roce 2013 bylo zaznamenáno u vývozu potravin, nápojů a tabáku, jenž dosáhl rekordní hodnoty 104,3 miliardy EUR (viz tabulka 6).

Potraviny, nápoje a tabáky byly také jedinou skupinou produktů, která vykázala přírůstek dovozu EU-28 v roce 2013 (o 0,4 %). Mezi roky 2012 a 2013 došlo k nejnižšímu poklesu dovozu u minerálních paliv a maziv (o 9,1 %); v hodnotovém vyjádření měly tyto produkty nejvyšší podíl na dovozu EU-28. Snížení dovozu minerálních paliv a maziv bylo způsobeno poklesem hodnoty dovážených ropných produktů o 8,3 % (pokles v objemovém vyjádření činil –2,8 %). Téměř jedna třetina (32,2 %) dovozu EU-28 minerálních paliv a maziv pocházela v roce 2013 z Ruska, na další místo v pořadí se zařadilo Norsko (9,9 %), Alžírsko (6,3 %), Nigérie (5,5 %) a Saudská Arábie (5,0 %).

Přebytek obchodu se zbožím EU-28 v hodnotě 54,6 miliardy EUR v roce 2013 byl dosažen díky kladné obchodní bilanci, pokud jde o stroje a dopravní prostředky (275,0 miliardy EUR) a pokud jde o chemikálie (115,5 miliardy EUR). Tento přebytek byl kompenzován schodkem obchodní bilance v hodnotě 377,8 miliardy EUR za minerální paliva a maziva, který zaznamenal pokles ve srovnání s rekordním schodkem za toto zboží v roce 2012 (422,9 miliardy EUR).

Zdroje a dostupnost údajů

Statistiky mezinárodního obchodu se zbožím měří hodnotu a množství zboží obchodovaného mezi členskými státy EU (tzv. obchod intra-EU) a zboží obchodovaného členskými státy EU s nečlenskými zeměmi (tzv. obchod extra-EU). Tyto statistiky jsou oficiálním zdrojem informací o dovozu, vývozu a obchodní bilanci EU, jejích členských států a eurozóny.

Statistiky jsou zveřejňovány za každou vykazující zemi ve vztahu ke každé partnerské zemi podle několika zbožových klasifikací. Jednou z nejběžněji používaných zbožových klasifikací je Standardní mezinárodní klasifikace zboží (SITC Rev. 4) Organizace spojených národů (OSN); tato klasifikace umožňuje srovnávat statistiky mezinárodního obchodu na celosvětové bázi.

Ve statistikách obchodu se zeměmi mimo EU je u údajů za EU-28 považován tento subjekt za jeden obchodní blok. Jinými slovy, údaje vykázané za vývoz se týkají pouze toho vývozu z EU-28, který opouští tento obchodní blok a je určen do ostatních zemí světa, zatímco dovoz ze zemí mimo EU se týká dovozu z ostatních zemí světa (nečlenských zemí), který přichází do EU-28. Naproti tomu v případě vykazování údajů za jednotlivé členské státy EU jsou mezinárodní obchodní toky obvykle vyjádřeny jako toky světového obchodu (zahrnující jak partnery uvnitř EU, tak partnery mimo EU).

Dovozem se rozumí zboží, které vstupuje na statistické území EU z nečlenské země a které je propuštěno do celního režimu volného oběhu (zpravidla zboží určené ke spotřebě), aktivního zušlechťovacího styku nebo přepracování pod celním dohledem (zboží ke zpracování, k úpravě), a to okamžitě nebo po určitém období, kdy je umístěno v celním skladu.
Vývozem se rozumí zboží, které opouští statistické území EU a směřuje do nečlenské země po propuštění do celního režimu pro vývoz (konečný vývoz), režimu pasivního zušlechťovacího styku nebo reexport buď po ukončení aktivního zušlechťovacího styku, nebo po přepracování pod celním dohledem.

Statistiky obchodu s nečlenskými zeměmi tudíž nezahrnují zboží v tranzitu nebo zboží propuštěné do celního režimu uskladňování v celním skladu nebo celního režimu dočasného použití (na veletrhy, výstavy, zkoušky atd.), a také nezahrnují reexport po některém z těchto režimů.

Statistiky obchodu mezi členskými státy EU (obchod intra-EU) pokrývají přijetí a odeslání zboží zaznamenávaná jednotlivými členskými státy. Přijetí a odeslání je vymezeno takto:

přijetím se rozumí zboží ve volném oběhu v rámci EU, které vstupuje na statistické území daného členského státu;
odesláním se rozumí zboží ve volném oběhu v rámci EU, které opouští statistické území daného členského státu za účelem vstupu do jiného členského státu.

Tradičním zdrojem statistických údajů o obchodu se zbožím jsou celní záznamy. Po vytvoření jednotného trhu dne 1. ledna 1993, kdy došlo k odstranění celních formalit mezi členskými státy EU, bylo nutné zavést nový systém shromažďování údajů, Intrastat, jako základ pro statistiky o obchodu uvnitř EU. V systému Intrastat jsou statistické údaje shromažďovány přímo od hospodářských subjektů, od kterých se požaduje, aby zasílaly měsíční výkazy svým národním statistickým správám.

Statistické hodnoty obchodu se zeměmi mimo EU a obchodu uvnitř EU se zaznamenávají v hodnotě FOB (free-on-board) u vývozu/odeslání a v hodnotě CIF (náklady, pojištění a přepravné) u dovozu/přijetí. Vykázané hodnoty zahrnují pouze ty vedlejší náklady (přepravné a pojištění), které jsou v případě vývozu/odeslání spojené s dopravou po území členského státu, ze kterého je zboží vyvážené/odesílané, a v případě dovozu/přijetí jsou spojené s dopravou mimo území členského státu, do kterého se zboží dováží / zboží vstupuje.

Kontext

Statistiky o mezinárodním obchodě se zbožím ve velké míře využívají osoby s rozhodovací pravomocí na mezinárodní úrovni, na úrovni EU a na národní úrovni. Podniky mohou na základě údajů o zahraničním obchodě provádět průzkum trhu a připravovat svou obchodní strategii. Statistiky mezinárodního obchodu rovněž používají orgány EU při přípravě mnohostranných a dvoustranných obchodních jednání, při stanovení a provádění antidumpingové politiky, pro účely makroekonomické a měnové politiky a při hodnocení pokroku na vnitřním trhu nebo integrace evropských ekonomik.

Rozvoj obchodu může být příležitostí pro hospodářský růst. EU má společnou obchodní politiku, na základě které Evropská komise sjednává obchodní dohody a zastupuje zájmy EU jménem svých 28 členských států. Evropská komise konzultuje členské státy prostřednictvím poradního výboru, který projednává celou škálu otázek obchodní politiky týkajících se EU včetně mnohostranných, dvoustranných a jednostranných nástrojů. Obchodní politika je ve výlučné pravomoci EU – takže pouze EU, a nikoli jednotlivé státy, může vydávat právní předpisy o obchodních záležitostech a uzavírat mezinárodní obchodní dohody. Do oblasti působnosti nespadá jen obchod se zbožím, ale také obchod službami (v angličtině), duševní vlastnictví a přímé zahraniční investice (v angličtině).

Celosvětově jsou otázky mnohostranného obchodu řešeny pod patronací Světové obchodní organizace (WTO) (v angličtině). Jejími členy je 160 zemí (k červnu 2014) a několik kandidátů na členství se nachází v procesu přistoupení. WTO stanoví globální pravidla pro obchod, slouží jako fórum pro obchodní jednání a urovnávání sporů mezi členy. Evropská komise jedná se svými partnery ve WTO a účastnila se posledního kola mnohostranných obchodních jednání WTO, známém jako rozvojový program z Dohá (DDA). V roce 2005 se však nepodařilo uzavřít tato jednání ve stanovené lhůtě, a stejně tak ani v roce 2006. Kolo jednání z Dohá ztroskotalo i na zasedání WTO v červenci 2008. V prosinci 2013 bylo v některých oblastech dosaženo pokroku; na Bali (Indonésie) byl přijat balíček dohod, včetně dohody o usnadnění obchodu, závazku snížit vývozní subvence v zemědělství a o dalších otázkách, jako je zabezpečení potravin v rozvojových zemích.