Archive:Statistika cestovního ruchu

Údaje ze září 2012. Nejnovější údaje: Další informace z Eurostatu, Hlavní tabulky a Databáze.

Tabulka 1: Rekreační cesty rezidentů
(ve věku 15 let a starších), 2011 - Zdroj: Eurostat (tour_dem_ttq)

Tabulka 2: Ukazatele cestovního ruchu, 2006 a 2011 - Zdroj: Eurostat (tin00039), (tin00040), (tin00041), (tin00043), (tour_occ_nim), (tin00045) a (demo_pjanbroad)

Obrázek 1: Počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních, EU-27, 2001–2011
(1 000 milionů přenocování rezidentů a nerezidentů) - Zdroj: Eurostat (tour_occ_ninat) a (tour_occ_nim)

Tabulka 3: Žebříček deseti nejčastějších členských států původu turistů vyjíždějících na zahraniční dovolenou, 2011
(1 000 přenocování rezidentů dané země v zahraničí) - Zdroj: Eurostat (tour_dem_tnw) a (tour_dem_tnq)

Obrázek 2: Země původu turistů vyjíždějících na zahraniční dovolenou, 2011 (1)
(průměrný počet přenocování strávených v zahraničí na jednoho obyvatele) - Zdroj: Eurostat (tour_dem_tnw), (tour_dem_tnq) a (demo_pjanbroad)

Obrázek 3: Destinace cestovního ruchu – přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních, 2011 (1)
(1 000 přenocování nerezidentů v zemi) - Zdroj: Eurostat (tour_occ_ninat) a (tour_occ_nim)

Tabulka 4: Žebříček deseti nejčastějších destinací cestovního ruchu – přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních, 2011 (1)
(1 000 přenocování nerezidentů v zemi) - Zdroj: Eurostat (tour_occ_ninat) a (tour_occ_nim)

Obrázek 4: Intenzita cestovního ruchu, 2011
(přenocování rezidentů a nerezidentů v hromadných ubytovacích zařízeních na jednoho obyvatele) - Zdroj: Eurostat (tour_occ_ninat), (tour_occ_nim) a (tps00001)

Tabulka 5: Příjmy a výdaje v platební bilanci cestovního ruchu, 2001–2011 - Zdroj: Eurostat (bop_its_deth), (bop_its_det) a (nama_gdp_c)

V tomto článku je vysvětlena aktuální statistika týkající se cestovního ruchu v Evropské unii (EU). Význam cestovního ruchu pro EU spočívá v jeho potenciálu pro hospodářský rozvoj a zvýšení zaměstnanosti a rovněž v jeho dopadu na společnost a životní prostředí. Statistika cestovního ruchu se nevyužívá jen ke sledování politik cestovního ruchu EU, ale také jejích regionálních politik a politiky udržitelného rozvoje.

Během posledních desetiletí se význam cestovního ruchu, jak pro podniky, tak pro jednotlivce, výrazně zvýšil. Podle odhadů Generálního ředitelství pro podniky a průmysl Evropské komise (anglicky) se cestovní ruch podílí na hrubém domácím produktu (HDP) v EU-27 z více než 5 %. Odvětví turistického ubytování zaměstnává v EU-27 2,4 milionu osob a celková zaměstnanost v odvětví cestovního ruchu v EU-27 se odhaduje na 12 až 14 milionů osob (podle předběžných odhadů ze satelitních účtů v oblasti cestovního ruchu (anglicky)).

Hlavní statistické výsledky

Objem cestovního ruchu – poptávka a nabídka

V roce 2011 podnikli rezidenti (ve věku 15 let a více) z EU-27 1 055 milionů rekreačních cest. O něco více než polovinu (55,0 %) všech cest tvořily kratší cesty (jedna až tři noci) (viz tabulka 1), přibližně tři čtvrtiny cest (76,3 %) měly za cíl domácí destinaci a zbytek směřoval do zahraničí.

V některých členských státech EU vedla více než polovina rekreačních cest do zahraničních destinací. Tak tomu bylo v Lucembursku, Belgii, Slovinsku a Nizozemsku. Na dovolenou do zahraničí však směřovalo méně než 10 % rezidentů z Rumunska, Španělska, Řecka a Portugalska. Je zřejmé, že tato čísla ovlivňuje velikost členského státu a jeho zeměpisná poloha (menší země a severněji ležící země většinou zaznamenávají vyšší sklon svých rezidentů trávit dovolenou v cizině).

Odhaduje se, že v roce 2011 se na cestovním ruchu podílelo přibližně 51,9 % obyvatel EU-27. To znamená, že více než polovina z nich podnikla alespoň jednu cestu s nejméně čtyřmi přenocováními za rok. Opět můžeme konstatovat značné rozdíly mezi členskými státy EU: v Bulharsku se na tomto typu cestovního ruchu podílelo 6,4 % obyvatel, zatímco na Kypru to bylo 90,3 % (viz tabulka 2).

Pokud jde o poskytovatele, odhaduje se, že v roce 2011 bylo v EU-27 v provozu o něco více než 202 000 hotelů a podobných ubytovacích zařízení a téměř 271 000 jiných hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu (jako jsou kempy a rekreační ubytovací zařízení). Hotely a podobná zařízení poskytla téměř 12,6 milionu lůžek, z nichž téměř polovina (46,4 %) se nacházela ve třech členských státech EU, a to v Itálii (2,3 milionu lůžek), Španělsku (1,8 milionu lůžek) a Německu (1,7 milionu lůžek). V roce 2011 strávili rezidenti a nerezidenti (cizinci) v hotelích a podobných ubytovacích zařízeních v EU-27 více než 1 600 milionů nocí.

V minulých desetiletích se počet přenocování turistů v hromadných ubytovacích zařízeních obecně zvyšoval (viz obrázek 1). Počátek sledovaného období, pokud jde o obrázek 1, charakterizuje poměrně nízký počet přenocování, který lze přičítat mimo jiné poklesu cestovního ruchu po teroristických útocích ve Spojených státech v roce 2001. Počet turistických přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních v letech 2008 a 2009 rovněž krátkodobě poklesl v důsledku hospodářské a finanční krize: počet turistických přenocování v EU-27 klesl v roce 2008 o 0,6 % a v roce 2009 o dalších 2,8 %. V roce 2010 se však jejich počet o 0,8 % zvýšil. Tento pozitivní vývoj pokračoval a růst se v roce 2011 zvýšil na 5,0 %, což znamená 2 364 milionů přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních (viz obrázek 1).

Nejčastější zahraniční rekreanti

Rezidenti EU-27 strávili v roce 2011 na zahraniční rekreaci 2 263 milionů nocí (jen soukromé cesty) (viz tabulka 3). V roce 2011 strávili němečtí rezidenti 656 milionů nocí v hromadných ubytovacích zařízeních mimo Německo a rezidenti Spojeného království strávili v cizině 502,9 milionů nocí; rezidentům těchto dvou členských států se přičítá více než polovina (51,2 %) všech rekreačních přenocování strávených rezidenty EU-27 v cizině.

Přihlédneme-li k počtu obyvatel jednotlivých států, nejvíce přenocování na jednoho obyvatele strávili v cizině Lucemburčané (za rok 2011 průměrně 22,0 rekreačních přenocování), dále obyvatelé Kypru (13,3), Irska (12,5; údaje za rok 2010) a Nizozemska (rovněž 11,5). Na druhé straně spektra stojí Rumunsko, Portugalsko, Řecko (údaje za rok 2010), Bulharsko, Polsko a Itálie (údaje za rok 2010), jejichž obyvatelé strávili v roce 2011 v cizině průměrně méně než dvě přenocování (viz obrázek 2).

Nejčastější destinace

V roce 2011 bylo nejčastější turistickou destinací v EU pro občany jiných zemí (cizince) Španělsko, kde turisté strávili v hromadných ubytovacích zařízeních 239,4 milionu přenocování, což činí téměř čtvrtinu (23,2 %) celkového počtu přenocování v EU-27. Tři nejoblíbenější turistické destinace pro občany jiných členských států byly v EU Španělsko, Itálie (178,0 milionů přenocování) a Francie (123,0 miliony přenocování), které dohromady poskytly 52,5 % všech přenocování nerezidentů v EU-27. Nejméně obvyklými destinacemi bylo Lucembursko, Litva a Lotyšsko; při vyhodnocování těchto údajů je však třeba přihlédnout k velikosti členského státu (viz obrázek 3 a tabulka 4).

Počet přenocování (rezidentů i nerezidentů) lze lépe interpretovat, pokud jej srovnáme s počtem obyvatel každé země, čímž získáme ukazatel intenzity cestovního ruchu. Použijeme-li tento ukazatel, byly v roce 2011 nejpopulárnějšími turistickými destinacemi v EU-27 středozemní ostrovy Malta a Kypr, rakouské Alpy a města v Rakousku (viz obrázek 4).

Ekonomické aspekty mezinárodního cestovního ruchu

Hospodářský význam mezinárodního cestovního ruchu lze měřit podílem příjmů z mezinárodního cestovního ruchu na HDP. Tyto údaje jsou čerpány ze statistiky platební bilance a zahrnují služební i rekreační cesty. V roce 2011 byl nejvyšší podíl příjmů z cestovního ruchu na HDP na Maltě (14,0 %) a Kypru (10,2 %), což potvrzuje význam cestovního ruchu pro tyto ostrovní národy (viz tabulka 5); ještě vyšší poměr zaznamenalo Chorvatsko (14,7 %). V absolutních číslech byly v roce 2011 nejvyšší příjmy z mezinárodního cestovního ruchu zaznamenány ve Španělsku (43 026 milionů EUR) a Francii (38 682 milionů EUR), dále pak v Itálii, Německu a Spojeném království.

Německo zaznamenalo v roce 2011 nejvyšší výdaje na mezinárodní cestovní ruch v celkové výši 60 596 milionů EUR, následovalo Spojené království (36 275 milionů EUR) a Francie (29 922 milionů EUR). Podíváme-li se na tyto výdaje v souvislosti s počtem obyvatel jednotlivých států, v roce 2011 utratili nejvíce za cesty do zahraničí lucemburští rezidenti (v průměru 5 289 EUR na obyvatele), tedy mnohem více než obyvatelé druhé země v pořadí, Belgie (1 466 EUR na obyvatele). V tomto žebříčku dále následuje Dánsko, Irsko, Švédsko a Kypr.

Zdroje a dostupnost údajů

Statistika chápe cestovní ruch jako činnost návštěvníků, kteří cestují do destinace mimo své obvyklé prostředí na méně než jeden rok. Důvody cesty mohou být různé, může se jednat o služební cestu či cestu za účelem trávení volného času nebo cestu z osobních důvodů jinou než za účelem práce pro rezidentskou osobu, domácnost nebo podnik v navštíveném místě. Statistika cestovního ruchu se v současné době omezuje na nejméně jedno přenocování. Od roku 2014 se budou do úřední evropské statistiky zahrnovat rovněž jednodenní návštěvy.

Systém statistiky v oblasti cestovního ruchu byl stanoven směrnicí Rady 95/57/ES ze dne 23. listopadu 1995 o shromažďování statistických informací v oblasti cestovního ruchu. Tento právní základ ukládá členským státům EU, aby pravidelně poskytovaly soubor srovnatelných statistik cestovního ruchu. Změny provedené v letech 2004 a 2006 se týkaly rozšíření EU a nedávných změn na světovém trhu cestovního ruchu. V červenci 2011 přijal Evropský parlament a Rada Evropské unie nové nařízení 692/2011 o evropské statistice cestovního ruchu a o zrušení směrnice Rady 95/57/ES; uplatňuje se od referenčního roku 2012.

Statistika cestovního ruchu v EU se skládá ze dvou hlavních složek: statistiky týkající se kapacity a obsazenosti hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu na jedné straně a statistiky poptávky v oblasti cestovního ruchu na straně druhé. Ve většině členských států se prvně zmíněná statistika sbírá prostřednictvím šetření, jež vyplňují ubytovací zařízení. Druhá uvedená statistika se shromažďuje především na základě šetření u cestujících na hraničních přechodech nebo prostřednictvím šetření v domácnostech.

Statistika kapacity hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu zahrnuje počet zařízení, počet pokojů a počet lůžek. Tyto statistiky se sestavují každoročně za jednotlivé typy ubytovacích zařízení nebo regiony.

Statistika obsazenosti hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu dává přehled o počtu příjezdů (do ubytovacího zařízení) a počtu přenocování rezidentů a nerezidentů podle typu ubytování a regionu; k dispozici jsou roční a měsíční statistické řady. Kromě toho se sestavují rovněž statistiky využití lůžek (míra obsazenosti).

Statistiky poptávky v oblasti cestovního ruchu poskytují informace o účasti turistů, jinak řečeno o počtu lidí, kteří se v referenčním období vydali alespoň jednou na rekreační cestu zahrnující nejméně čtyři přenocování. Jedná se o statistiky týkající se počtu podniknutých rekreačních cest (a počtu nocí strávených na těchto cestách) podle:

země určení;
měsíce odjezdu;
délky pobytu;
typu organizace výletu;
druhu dopravy;
typu ubytování;
výdajů.

Údaje lze analyzovat rovněž z hlediska sociodemografických vysvětlujících proměnných, jako jsou věk a pohlaví. Tyto statistiky se shromažďují čtvrtletně a ročně.

Ke studiu cestovního ruchu lze využít údaje z řady jiných úředních zdrojů. Tyto statistiky zahrnují:

údaje o zaměstnanosti v odvětví turistického ubytování z šetření pracovních sil rozčleněné podle pracovní doby (plný/částečný pracovní úvazek), profesního postavení, věku, výše dosaženého vzdělání, pohlaví, nepřetržitosti a délky práce pro jednoho zaměstnavatele (roční a čtvrtletní údaje);
údaje o osobních příjmech a výdajích týkajících se cest z platební bilance;
statistiku přepravy (anglicky) (např. osobní letecké přepravy);
strukturální statistiku podniků, kterou lze použít pro další informace o tocích cestovního ruchu a hospodářské výkonnosti některých odvětví souvisejících s cestovním ruchem.

Kontext

EU je jednou z hlavních turistických destinací a šest jejích členských států patří mezi deset nejoblíbenějších míst na celém světě, kam lidé jezdí na rekreační cesty. Cestovní ruch má potenciál přispívat k zaměstnanosti a hospodářskému růstu, rozvoji venkovských, okrajových či méně rozvinutých oblastí. Z tohoto důvodu je po spolehlivé a harmonizované statistice poptávka nejen ve jmenovaných oblastech, ale také v rámci širšího kontextu regionálních politik a politiky udržitelného rozvoje.

Cestovní ruch může být významným faktorem rozvoje evropských regionů. Infrastruktura vybudovaná pro účely cestovního ruchu přispívá k místnímu rozvoji a pracovní místa, jež toto odvětví vytváří či udržuje, mohou pomoci kompenzovat negativní důsledky úpadku průmyslové výroby a venkovských oblastí. Udržitelný cestovní ruch zahrnuje ochranu a podporu kulturního a přírodního dědictví, od umění po místní gastronomii či zachování biologické rozmanitosti.

V roce 2006 přijala Evropská komise sdělení „Obnovená politika EU v oblasti cestovního ruchu: Vstříc silnějšímu partnerství pro evropský cestovní ruch“ (KOM(2006) 134 v konečném znění). Toto sdělení se zabývalo řadou problémů, jež budou utvářet cestovní ruch v nadcházejících letech, včetně stárnutí evropské populace, zvyšující se vnější konkurenci, poptávky spotřebitelů po specializovanější turistice a potřeby rozvíjet udržitelnější praktiky cestovního ruchu šetrnějšího k přírodě. Uvádí se v něm, že konkurenceschopnější nabídka cestovního ruchu a udržitelnější destinace by pomohly zvýšit spokojenost turistů a zajistit Evropě postavení v čele světových turistických destinací. Na to navazovalo sdělení „Agenda pro udržitelný a konkurenceschopný evropský cestovní ruch“ (KOM(2007) 621 v konečném znění) z října 2007, které navrhlo kroky vedoucí k udržitelnému řízení destinací, zohlednění udržitelnosti podniky a povědomí turistů o udržitelnosti.

Lisabonská smlouva uznává význam cestovního ruchu tím, že vytyčuje v této oblasti zvláštní kompetence EU a umožňuje, aby byla rozhodnutí přijímána kvalifikovanou většinou. Jeden článek Smlouvy upřesňuje, že EU „doplňuje činnost členských států v odvětví cestovního ruchu, zejména podporou konkurenceschopnosti podniků Unie v tomto odvětví“. Sdělení „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“ (KOM(2010) 352 v konečném znění) přijala Evropská komise v červnu 2010. V tomto sdělení podpořila koordinovaný přístup k iniciativám cestovního ruchu a vytyčila nový rámec opatření vedoucích ke zvýšení konkurenceschopnosti cestovního ruchu a jeho schopnosti udržitelného růstu. Navrhla v něm řadu evropských či nadnárodních iniciativ, včetně konsolidace socioekonomické znalostní základny cestovního ruchu, s cílem dosáhnout těchto cílů.

Další informace z Eurostatu

Publikace

Recent Eurostat publications on tourism (v angličtině)

Hlavní tabulky

Tourism (t_tour) (v angličtině))

Databáze

Tourism (tour) (v angličtině)

Externí odkazy

Evropská komise – Podniky a průmysl – Podpora evropského cestovního ruchu (v angličtině)

Související články

Tourism statistics at regional level (v angličtině)