Archive:Vládní finanční statistika

Údaje z října 2012. Nejnovější údaje: Další informace z Eurostatu, Hlavní tabulky a Databáze. Anglická verze je aktuálnější.

Tento článek zkoumá, jak se vyvíjely klíčové ukazatele vládních financí v Evropské unii (EU) a v eurozóně (EZ-17). Konkrétně pojednává o veřejných schodcích (schodcích vládních institucí), hrubém dluhu vládních institucí, příjmech a výdajích vládních institucí a rovněž o daních a sociálních příspěvcích, které jsou hlavními zdroji vládních příjmů.

Tyto statistiky jsou velmi důležitými ukazateli pro posouzení zdraví ekonomiky členského státu a v kontextu podmínek Paktu o stabilitě a růstu (SGP) EU se členské státy zavázaly udržovat své schodky a dluh pod určitou hranicí: vládní schodek členského státu nesmí překročit –3 % jeho hrubého domácího produktu (HDP) a vládní dluh nesmí překročit 60 % HDP. Pokud členský stát tyto limity nesplňuje, přistoupí se k tzv. postupu při nadměrném schodku. Tento postup zahrnuje několik kroků – včetně možnosti sankcí – s cílem podnítit dotyčný členský stát k přijetí příslušných nápravných opatření. Tytéž limity pro schodek a dluh jsou rovněž kritérii pro hospodářskou a měnovou unii (HMU), a tudíž pro vstup do eurozóny. Při poslední revizi integrovaných hlavních směrů hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti (revidovaných jako součást strategie Evropa 2020 – strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění) byl navíc mezi integrované hlavní směry zahrnut hlavní směr zajistit kvalitu a udržitelnost veřejných financí. Mnoho evropský vlád se v důsledku finanční a hospodářská krize musí potýkat z řadou závažných problémů. Hlavní obavy se týkají schopnosti státní správy v členských státech financovat svůj dluh, přijmout nezbytné kroky, které zajistí, že budou mít své veřejné výdaje pod kontrolou, a současně budou usilovat o podporu hospodářského růstu.

Obrázek 1: Veřejné saldo, 2010 a 2011 (1)
(čisté půjčky nebo čisté výpůjčky konsolidovaného sektoru vládních institucí, % HDP) - Zdroj: Eurostat (gov_dd_edpt1)

Tabulka 1: Veřejné saldo a dluh vládních institucí, 2008–2011 (1)
(% HDP) - Zdroj: Eurostat (gov_dd_edpt1)

Obrázek 2: Dluh vládních institucí, 2010 a 2011 (1)
(konsolidovaný hrubý dluh vládních institucí, % HDP) - Zdroj: Eurostat (gov_dd_edpt1)

Obrázek 3: Vývoj celkových výdajů a celkových příjmů, 2001–2011 (1)
(% HDP) - Zdroj: Eurostat (gov_a_main)

Obrázek 4: Vývoj celkových výdajů a celkových příjmů, 2001–2011 (1)
(1 000 milionů EUR) - Zdroj: Eurostat (gov_a_main)

Obrázek 5: Vládní příjmy a výdaje, 2011 (1)
(% HDP) - Zdroj: Eurostat (gov_a_main)

Obrázek 6: Skladba celkových příjmů, 2011 (1)
(% z celkových příjmů) - Zdroj: Eurostat (gov_a_main)

Obrázek 7: Hlavní položky vládních příjmů, 2011 (1)
(% z celkových příjmů) - Zdroj: Eurostat (gov_a_main)

Obrázek 8: Skladba celkových výdajů, 2011 (1)
(% z celkových výdajů) - Zdroj: Eurostat (gov_a_main)

Obrázek 9: Hlavní položky vládních výdajů, 2011 (1)
(% z celkových výdajů) - Zdroj: Eurostat (gov_a_main)

Obrázek 10: Výdaje vládních institucí podle funkcí COFOG, 2010 (1)
(% HDP) - Zdroj: Eurostat (gov_a_exp)

Obrázek 11: Hlavní kategorie daní a sociálních příspěvků, EU-27, 2001–2011 (1)
(% HDP) - Zdroj: Eurostat (gov_a_main)

Obrázek 12: Hlavní kategorie daní a sociálních příspěvků, 2011 (1)
(% HDP) - Zdroj: Eurostat (gov_a_main)

Obrázek 13: Veřejné zakázky, 2005 a 2010 (1)
(hodnota veřejně oznámených veřejných zakázek, v % z HDP) - Zdroj: Eurostat (gov_oth_procur), útvary Evropské komise

Hlavní statistické výsledky

V roce 2011 se vládní schodek (čisté výpůjčky konsolidovaného sektoru vládních institucí, jako podíl na HDP) jak EU-27, tak eurozóny (EZ-17) ve srovnání s rokem 2010 snížil, zatímco dluh vládních institucí vzrostl.

Vládní schodek

V EU-27 se poměr vládního schodku k HDP snížil z –6,5 % v roce 2010 na –4,4 % v roce 2011 a v eurozóně klesl z –6,2 % na –4,1 %. V roce 2011 poměry schodků překročily referenční hodnotu –3 % HDP v 17 členských státech. V deseti členských státech vládní schodek překračoval referenční hodnotu –3 % v celém sledovaném období let 2008 až 2011. Nejvyšší vládní schodky (jako procento z HDP) byly v roce 2011 zaznamenány v Irsku (–13,4 %), Řecku (–9,4 %), Španělsku (–9,4 %) a ve Spojeném království (–7,8 %). V 25 členských státech došlo v roce 2011 ke snížení vládního schodku (ve vztahu k HDP) ve srovnání s rokem 2010 nebo ke zvýšení vládního přebytku. Maďarsko, Estonsko a Švédsko zaznamenaly v roce 2011 vládní přebytek. V sedmi členských státech, jmenovitě v Bulharsku, Dánsku, Německu, Lucembursku, na Maltě, v Rakousku a Finsku, byly zaznamenány v roce 2011 schodky, jež byly pod referenční hodnotou –3 % (viz obrázek 1). Dva členské státy – Kypr a Slovinsko – měly v roce 2011 větší schodky než v roce 2010.

Vládní dluh

V EU-27 se poměr vládního dluhu k HDP zvýšil z 80,0 % na konci roku 2010 na 82,5 % na konci roku 2011 a v eurozóně z 85,4 % na 87,3 %. Celkem 14 členských států vykázalo v roce 2011 poměr dluhu k HDP nad 60 % HDP. Na konci roku 2011 byly nejnižší poměry vládního dluhu k HDP zaznamenány v Estonsku (6,1 %), Bulharsku (16,3 %) a Lucembursku (18,3 %) – viz obrázek 2. Poměr vládního dluhu k HDP v roce 2011 vzrostl ve srovnání s rokem 2010 v 21 členských státech EU a v šesti členských státech tento poměr klesl: v Německu, Estonsku, Lotyšsku, Lucembursku, Maďarsku a Švédsku. Nejvyšší přírůstek poměru dluhu k HDP mezi roky 2010 a 2011 byl zjištěn v Řecku (22,3 procentních bodů), Portugalsku (14,6 bodů), Irsku (14,2 bodů) a na Kypru (9,8 bodu).

Vládní příjmy a výdaje

Význam sektoru vládních institucí v hospodářství lze měřit podílem celkových příjmů a výdajů vládních institucí na HDP v %. V EU-27 dosáhly v roce 2011 celkové vládní příjmy 44,7 % HDP (zvýšení ze 44,1 % HDP v roce 2010) a výdaje 49,1 % HDP (pokles z 50,6 % v roce 2010). V eurozóně dosáhly v roce 2011 celkové výdaje vládních institucí 49,5 % HDP a celkové příjmy 45,4 % HDP – viz obrázek 3.

V absolutním vyjádření se celkové výdaje vládních institucí v období od roku 2001 do roku 2010 soustavně zvyšovaly, a to jak v EU-27, tak v eurozóně (viz obrázek 4). V roce 2011 se celkové výdaje vládních institucí v EU-27 a v eurozóně v absolutním vyjádření oproti roku 2010 mírně snížily. Příjmy se do roku 2008 také soustavně zvyšovaly v EU-27 i v eurozóně, v roce 2009 se snížily a v letech 2010 a 2011 opět vzrostly. V roce 2011 celkové příjmy překročily úroveň z období před krizí jak v EU-27, tak v eurozóně.

Úroveň výdajů a příjmů vládních institucí se v jednotlivých členských státech EU značně liší (viz obrázek 5). V roce 2011 měly nejvyšší úroveň výdajů a příjmů vládních institucí dohromady jako podíl na HDP (převyšující 100 %) Dánsko, Finsko, Francie, Maďarsko, Belgie a Švédsko a ze zemí ESVO Norsko. Sedm členských států vykázalo relativně nízký kombinovaný poměr (méně než 80 % HDP); těmito zeměmi bylo Bulharsko, Litva, Rumunsko, Slovensko, Lotyšsko a Estonsko, zatímco Švýcarsko vykázalo nejnižší poměr (68,1 %) ze zemí ESVO.

V EU-27 jsou hlavními položkami celkových příjmů vládních institucí daně a sociální příspěvky (viz obrázek 6). Daně se v roce 2011 v EU-27 podílely 58,2 % na celkových příjmech (55,0 % v eurozóně) a sociální příspěvky představovaly 31,1 % celkových příjmů (34,6 % v eurozóně). V jednotlivých členských státech je relativní významnost jednotlivých kategorií příjmů značně rozdílná. Například v Maďarsku, České republice, na Slovensku a ve Slovinsku se v roce 2011 daně podílely na vládních příjmech méně než 50 %, ale v Dánsku téměř 84 % (viz obrázek 7).

Největší poměrná část vládních výdajů EU-27 v roce 2011 se týkala přerozdělení důchodů v podobě peněžitých nebo naturálních sociálních transferů (viz obrázek 8 a 9). Sociální transfery představovaly 43,4 % celkových výdajů v EU-27 (46,8 % v eurozóně). Na náhrady zaměstnancům připadlo 22,1 % vládních výdajů (21,4 % v eurozóně). Důchod z vlastnictví výdajový – jehož převážnou většinu tvoří platby úroků – se podílel 6,0 % na vládních výdajích v EU-27 (6,1 % v eurozóně), přičemž tento podíl vzrostl na 13,9 % celkových výdajů v Řecku a 10,9 % na Islandu.

Výdaje vládních institucí lze analyzovat podrobněji použitím klasifikace funkcí vládních institucí (COFOG). V roce 2010 připadla na opatření sociální ochrany nejvyšší poměrná část vládních výdajů ve všech členských státech EU, přičemž průměr EU-27 činil 19,9 % HDP. Stejnou skladbu vykazovaly všechny členské státy kromě Irska, kde kapitálové transfery na podporu irského bankovního sektoru ovlivnily vysoký podíl funkce „ekonomické záležitosti“. Podíl funkce „sociální ochrana“ se pohyboval od 25,4 % HDP v Dánsku, 24,2 % ve Francii a 23,9 % ve Finsku do 11,7 % na Kypru a 11,2 % na Islandu. Na dalších místech v pořadí podle relativní významnosti v rámci EU-27 byly tyto funkce COFOG: zdraví (7,5 % HDP), všeobecné veřejné služby (6,5 %) a vzdělávání (5,5 %). Výdaje na ekonomické záležitosti dosahovaly v roce 2010 v EU-27 výše 4,7 % HDP a méně než 2 % HDP byla věnována na každou z těchto funkcí: na obranu, veřejný pořádek a bezpečnost, ochranu životního prostředí, bydlení a veřejnou infrastrukturu a na rekreaci, kulturu a náboženství (všechny tyto funkce jsou na obrázku 10 zahrnuty do jedné skupiny s názvem „ostatní“).

Hlavními druhy vládních příjmů jsou běžné daně z důchodů, jmění a jiné, daně z výroby a z dovozu a sociální příspěvky, kapitálové daně tvořily v roce 2011 v EU-27 pouze 0,6 % celkových příjmů. V EU-27 došlo během období let 2007 až 2009 ke zvýšení relativní významnosti příjmů ze sociálních příspěvků, tento trend se však v roce 2010 zvrátil a sociální příspěvky zůstaly v letech 2010 a 2011 téměř beze změny (ve výši 13,9 % HDP v roce 2010 a 2011). Relativní významnost běžných daní z důchodů, jmění a jiných se mezi roky 2007 a 2009 snížila, od roku 2009 do roku 2010 zůstala beze změny a v roce 2011 se zvýšila na 12,6 % HDP. Daně z výroby a z dovozu vzrostly o 0,4 procentního bodu HDP z nejnižší hodnoty v roce 2009 a v roce 2011 dosáhly 13,1 % HDP (viz obrázek 11).

Struktura příjmů z daní vykazovala v roce 2011 mezi členskými státy EU značnou variaci (viz obrázek 12). Podle očekávání ty země, které vykazovaly relativně vysoké úrovně výdajů, byly zpravidla i zeměmi, které také vybraly více daní (jako podíl na HDP). Například v roce 2011 byly nejvyšší výnosy z hlavních kategorií daní a sociálních příspěvků zaznamenány v Dánsku (48,9 % HDP), za ním následovala Francie s podílem ve výši 45,4 % a Belgie se 45,2 % a v šesti členských státech byl podíl těchto příjmů na HDP nižší než 30 %: v Irsku, na Slovensku, v Lotyšsku, Rumunsku, Bulharsku a Litvě (kde byl zaznamenán nejnižší podíl 26,1 % HDP). Podíl nižší než 30 % zaznamenalo rovněž Švýcarsko.

Hodnota veřejných zakázek, jejichž vyhlášení bylo oznámeno, dosáhla v roce 2010 na Slovensku 11,6 % HDP, 11,5 % HDP v Lotyšsku a 10,6 % HDP v Estonsku, což je hodnota třikrát vyšší než průměr za EU-27 ve výši 3,5 % (viz obrázek 13). Žádný z členských států, jež přistoupily k EU v roce 2004 či 2007, nezaznamenal v roce 2010 poměr nižší, než byl průměr za EU-27. Z členských států EU-15 vykázalo Spojené království (6,5 %) nejvyšší poměr vyhlášených veřejných zakázek k HDP a naopak Německo (1,3 %) a Lucembursko (1,5 %) nejnižší.

Zdroje a dostupnost údajů

Podle podmínek postupu při nadměrném schodku mají členské státy EU povinnost každoročně poskytovat Evropské komisi statistické údaje o svém vládním schodku a dluhu, a to přede dnem 1. dubna a 1. října. Kromě toho Eurostat shromažďuje podrobnější údaje o vládních financích v rámci programu pro předávání údajů ESA (anglicky), v rámci kterého jsou předávány údaje národních účtů. Hlavní souhrny shromážděné za vládní instituce jsou poskytovány Eurostatu dvakrát ročně, zatímco statistiky týkající se funkcí vládních institucí (COFOG) by měly být předány do jednoho roku po skončení sledovaného období a statistiky týkající se podrobného členění příjmů z daní a sociálních příspěvků by měly být předány do devíti měsíců po skončení sledovaného období.

Údaje popisované v tomto článku odpovídají hlavním položkám příjmů a výdajů sektoru vládních institucí, jež jsou sestavovány na bázi národních účtů (ESA 95). Rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými výdaji – včetně kapitálových výdajů (zejména tvorby hrubého fixního kapitálu) – se rovná čistým půjčkám / čistým výpůjčkám sektoru vládních institucí, což je také vyrovnávací položka nefinančních účtů vládních institucí.

Vymezení sektoru vládních institucí

Sektor vládních institucí zahrnuje všechny institucionální jednotky, jejichž produkce je určena pro individuální a kolektivní spotřebu a které jsou financovány zejména z povinných plateb jednotek patřících do jiných sektorů, a/nebo všechny institucionální jednotky, které se převážně zabývají přerozdělováním národního důchodu a jmění. Sektor vládních institucí je rozdělen do čtyř subsektorů: ústřední vládní instituce, případně národní vládní instituce, místní vládní instituce a případně fondy sociálního zabezpečení.

Definice hlavních ukazatelů

Veřejným saldem se rozumí čisté výpůjčky / čisté půjčky sektoru vládních institucí oznámené v rámci postupu při nadměrném schodku a vyjadřuje se ve vztahu k HDP. Podle Protokolu o postupu při nadměrném schodku se veřejným dluhem rozumí hrubý dluh v jeho jmenovité hodnotě nesplacený na konci roku a konsolidovaný.

Hlavní příjmy vládních institucí zahrnují daně, sociální příspěvky, příjmy z prodeje a důchod z vlastnictví. Jsou vymezeny v ESA95 odkazem na seznam kategorií: tržní produkce, produkce pro vlastní konečné užití, platby za ostatní netržní produkci, daně z výroby a z dovozu, ostatní dotace na výrobu, důchod z vlastnictví příjmový, běžné daně z důchodů, jmění a jiné, sociální příspěvky, ostatní běžné příjmy a kapitálové transfery.

Hlavními příjmovými položkami jsou náhrady zaměstnancům (vládních institucí), sociální dávky, úroky z veřejného dluhu, dotace a tvorba hrubého fixního kapitálu. Celkové výdaje vládních institucí jsou vymezeny v ESA95 odkazem na seznam kategorií: mezispotřeba, tvorba hrubého kapitálu, náhrady zaměstnancům, ostatní daně z výroby, dotace, důchod z vlastnictví, výdajový, běžné daně z důchodů, jmění a jiné, sociální dávky, některé části naturálních sociální transferů, ostatní běžné transfery, některé úpravy, kapitálové transfery a transakce s nevyráběnými aktivy.

Údaje za sektor vládních institucí vykazované pro hlavní souhrny za vládní instituce a pro výdaje vládních institucí podle funkcí v rámci ESA95 musí být konsolidovány, což znamená, že specifické transakce mezi institucionálními jednotkami v sektoru vládních institucí – „důchod z vlastnictví“, „ostatní běžné transfery“ a „kapitálové transfery“ – se odstraní nebo zruší. Údaje za subsektory by měly být konsolidovány v rámci každého subsektoru, ale ne mezi subsektory. Údaje na úrovni sektoru by se tudíž měly rovnat součtu údajů za subsektor, kromě položek „důchod z vlastnictví“, „ostatní běžné transfery“ a „kapitálové transfery“, které se konsolidují. V případě posledně jmenovaných položek a v důsledku toho celkových příjmů a celkových výdajů by měl součet za subsektory převýšit hodnotu za sektor.

Daně a sociální příspěvky odpovídají příjmům, které jsou vybírány ústředními, národními a místními vládními institucemi (v penězích nebo v naturáliích) a fondy sociálního zabezpečení. Tyto odvody (kterým se obvykle říká daně) jsou uspořádány do těchto tří hlavních vymezených oblastí:

daně z důchodů, jmění a jiné včetně všech povinných plateb, které pravidelně vybírají vládní instituce z důchodů a jmění podniků a domácností;
daně z výroby a z dovozu včetně všech povinných plateb, které vybírají vládní instituce ve vztahu k výrobě a dovozu zboží a služeb, k zaměstnávání pracovních sil, k vlastnictví nebo užívání půdy, budov nebo jiných aktiv používaných při výrobě;
sociální příspěvky včetně všech sociálních příspěvků zaměstnavatelů a zaměstnanců a rovněž imputovaných sociálních příspěvků, jež představují protipoložku k sociálním dávkám, které zaměstnavatelé platí přímo.

Údaje o veřejných zakázkách vycházejí z informací obsažených ve výzvách k účasti v soutěži a oznámeních o zadání zakázek předaných ke zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (v řadě S). Čitatelem je hodnota veřejně oznámených veřejných zakázek. Za každý sektor – stavební práce, dodávky a služby – se počet zveřejněných výzev k účasti v soutěži násobí průměrem, jehož základem jsou obvykle všechny ceny uvedené v oznámeních o zadání zakázek publikovaných v Úředním věstníku během příslušného roku. Hodnota veřejných zakázek se poté vyjadřuje vztažená k HDP.

Kontext

Pakt o stabilitě a růstu by měl zajišťovat obecnou synchronizaci hospodářského vývoje v EU, a především v zemích eurozóny. Jeho účelem je také zabraňovat členským státům přijímat politická opatření, která by příliš zvýhodňovala jejich vlastní hospodářství na úkor ostatních států EU. Pro Pakt o stabilitě a růstu platí dvě klíčové zásady: jmenovitě že schodek (plánovaný nebo skutečný) nesmí překročit –3 % HDP a že poměr dluhu k HDP by neměl přesahovat (nebo by měl klesat k) 60 %. V roce 2011 došlo k podstatnému posílení Paktu o stabilitě a růstu a stejně tak obecně správy ekonomických záležitostí.

Členské státy každoročně předkládají Evropské komisi podrobné informace o svých hospodářských politikách a stavu svých veřejných financí. Země eurozóny tyto informace poskytují v rámci stabilizačních programů a ostatní členské státy v podobě konvergenčních programů. Evropská komise posuzuje, zda jsou tyto politiky v souladu s dohodnutými hospodářskými, sociálními a environmentálními cíli, a může se rozhodnout vydat varování, pokud se domnívá, že schodek nadměrně roste. Tato akce může vést k tomu, že Rada dospěje k závěru, že existuje nadměrný schodek a že je nezbytné stanovit lhůtu pro jeho nápravu.