Archive:Mezinárodní obchod se zbožím

Údaje z května 2011. Nejnovější údaje: Další informace z Eurostatu, Hlavní tabulky a Databáze. Anglická verze je aktuálnější.

Tento článek pojednává o vývoji mezinárodního obchodu Evropské unie (EU) se zbožím. Zabývá se podílem EU na světovém dovozu a vývozu, obchodem uvnitř EU, hlavními obchodními partnery EU a nejobchodovanějšími kategoriemi produktů.

Obrázek 1: Hlavní aktéři v zahraničním obchodě, 2010
(1 000 milionů EUR)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intertrd)

Tabulka 1: Hlavní aktéři v zahraničním obchodě, 2000, 2005 a 2010
(1 000 milionů EUR)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intertrd)

Obrázek 2: Podíly na světovém vývozu, 2009
(podíl na světovém vývozu v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_introle)

Obrázek 3: Podíly na světovém dovozu, 2009
(podíl na světovém dovozu v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_introle)

Obrázek 4: Vývoj zahraničního obchodu, EU-27, 2000–2010 (1)
(1 000 milionů EUR)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intertrd)

Tabulka 2: Zahraniční obchod, 2009–2010
(1 000 milionů EUR)
Zdroj: Eurostat (tet00002)

Tabulka 3: Obchod se zeměmi mimo EU-27, 2010
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intratrd)

Tabulka 4: Obchod uvnitř EU-27, 2005 a 2010
(1 000 milionů EUR)
Zdroj: Eurostat (tet00039)

Obrázek 5: Obchod se zeměmi uvnitř a mimo EU-27, 2010
(dovoz plus vývoz, podíl na celkovém obchodu v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_introle)

Obrázek 6: Hlavní obchodní partneři ve vývozu, EU-27, 2010
(podíl vývozu do zemí mimo EU-27 v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_maineu)

Obrázek 7: Hlavní obchodní partneři v dovozu, EU-27, 2010
(podíl dovozu ze zemí mimo EU-27 v %)
Zdroj: Eurostat (ext_lt_maineu)

Tabulka 5: Obchod se zeměmi mimo EU-27 podle hlavních obchodních partnerů, EU-27,
2000–2010 (1)
(1 000 milionů EUR)
Zdroj: Eurostat (tet00040)

Tabulka 6: Obchod se zeměmi mimo EU-27 podle hlavních produktů, EU-27,
2000, 2005 a 2010
Zdroj: Eurostat (ext_lt_intertrd)

Obrázek 8: Hlavní položky vývozu, EU-27, 2005 a 2010
(podíl vývozu do zemí mimo EU-27 v %)
Zdroj: Eurostat (tet00061)

Obrázek 9: Hlavní položky dovozu, EU-27, 2005 a 2010
(podíl dovozu ze zemí mimo EU-27 v %)
Zdroj: Eurostat (tet00061)

Země EU-27 se podílejí téměř pětinou na světovém obchodu se zbožím. Hodnota zahraničního obchodu se zbožím významně převyšuje hodnotu zahraničního obchodu se službami, které se vzhledem ke své povaze obtížněji přemisťují přes hranice.

Hlavní statistické výsledky

Celkový obchod EU-27 s ostatními zeměmi světa (součet vývozu a dovozu do/ze zemí mimo EU) dosáhl v roce 2010 hodnoty 2 850 539 milionů EUR. Zahraniční obchod EU-27 se tak téměř vrátil na rekordní úroveň, která byla zaznamenána v roce 2008. V roce 2010 se obchod celkem v EU-27 zvýšil oproti předchozímu roku o 546 922 miliony EUR.

Po prudkém poklesu vývozu i dovozu v roce 2009 se vývoz EU-27 v roce 2010 zvýšil a dosáhl rekordní úrovně 1 348 778 milionů EUR, tj. přírůstek o 23 % ve srovnání s rokem předchozím. K tomuto zvýšení přispěl zejména nárůst vývozu strojů a dopravních prostředků a ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu. Dovoz se zvýšil o 24 % a dosáhl hodnoty 1 501 761 milionů EUR, přičemž nejvyšší nárůst zaznamenal dovoz strojů a dopravních prostředků a energetických produktů.

Spojené státy americké byly i v roce 2010 nadále zdaleka nejdůležitější destinací pro zboží vyvážené ze zemí EU-27, přestože se podíl vývozu EU-27 do USA na celkovém vývozu snížil z 28 % v roce 2000 na 18 % v roce 2010. Nejvýznamněji se na vývozu EU-27 do USA v roce 2010 podílely stroje a dopravní prostředky. Stejná skupina výrobků byla rovněž hlavní kategorií vývozu do Číny, která se v roce 2010 stala druhým nejdůležitějším cílovým trhem pro vývoz z EU-27. Čína byla i v roce 2010 nejdůležitějším dodavatelem zboží dováženého na trh EU-27. Dovoz z Číny byl v roce 2010 o 32 % vyšší než v roce 2009. Obdobným tempem se zvyšoval dovoz zemí EU-27 z Ruska, přičemž k největšímu nárůstu ve výši 35 % došlo u energie.

Směna zboží mezi členskými státy (obchod uvnitř EU) dosáhla v roce 2010 hodnoty – podle odeslaného zboží – 2 538 393 milionů EUR; to znamená, že se úroveň vývozu ze zemí EU-27 do nečlenských zemí téměř zdvojnásobila. Význam vnitřního trhu EU podtrhuje skutečnost, že u všech členských států byl obchod se zbožím uvnitř EU vyšší než obchod se zeměmi mimo EU (viz obrázek 5). Avšak podíl na celkovém obchodu se zbožím připadající na toky uvnitř EU a mimo EU se v jednotlivých členských státech značně lišil a do jisté míry odrážel určité historické vztahy a zeměpisnou polohu. Nejvyšší podíly na obchodu uvnitř EU (přibližně 80 %) byly zaznamenány u Lucemburska, České republiky a Slovenska, podíly Řecka a Spojeného království dosáhly téměř 50 %.

Obchod uvnitř EU-27 – měřeno podle odeslaného zboží – vzrostl v roce 2010 o 16 %; Jednalo se nižší tempo přírůstku, než jaké bylo zaznamenáno u vývozu do zemí mimo EU (23% přírůstek). Posuzuje-li se zboží přijaté a zboží odeslané dohromady, pak nejvyšší přírůstek obchodu uvnitř EU zaznamenalo Estonsko, Litva, Švédsko a Lotyšsko, a to více než 25 %, zatímco Řecko (–8 %) a Malta (–3 %) byly jediné členské státy, které v roce 2010 zaznamenaly pokles obchodu uvnitř EU.

V letech 2009 a 2010 vzrostl vývoz EU-27 do všech hlavních obchodních destinací. Vývoz do Švýcarska, které bylo třetím největším odbytištěm pro EU-27 v roce 2010, byl méně postižen propadem z roku 2009, v roce 2010 vzrostl a dosáhl nové rekordní úrovně především díky vývozu strojů a dopravních prostředků a chemikálií. Naproti tomu vývoz EU-27 do Ruska, který se v letech 2008 a 2009 snížil o téměř 40 %, se v roce 2010 plně nezotavil, přestože vzrostl o více než 20 000 milionů EUR. Nejvyšší tempo růstu vývozu EU-27 v letech 2009 a 2010 v rámci hlavních obchodních partnerů bylo zaznamenáno u vývozu do Brazílie (o 45 %), především v důsledku silného růstu úrovně vývozu strojů a dopravních prostředků, jenž dosáhl rekordní výše.

Pokud jde o dovoz, země EU-27 zaznamenaly v letech 2009 a 2010 zvýšení úrovně svého dovozu od všech hlavních obchodních partnerů. Na velkém nárůstu dovozu z Číny se podílel především dovoz strojů a dopravních prostředků, které představovaly více než polovinu veškerého dovozu EU-27 z Číny v roce 2010. Dovoz energetických produktů tvořil v roce 2010 téměř tři čtvrtiny dovozu EU-27 z Ruska, avšak dovoz celkem a dovoz energie z Ruska zůstal pod úrovní z roku 2008.

Všechny hlavní skupiny produktů vykázaly v roce 2010 prudký nárůst vývozu ze států EU-27, poté co vývoz v předchozím roce konzistentně u všech skupin poklesl. Vývoz EU-27 dvou největších skupin produktů, tj. strojů a dopravních prostředků a ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu, vzrostl a téměř dosáhl úrovně jejich vývozu z roku 2008. Avšak u třetí největší skupiny, tj. u chemikálií, došlo v letech 2008 a 2009 k minimální změně úrovně vývozu a až v roce 2010 došlo ke zvýšení o 20 %. Nejvyšší tempo růstu v rámci vývozu EU-27 v roce 2010 bylo zaznamenáno u vývozu surovin, jenž vzrostl více, než činily ztráty zaznamenané v roce 2009; hodnota vývozu energie i přes prudký nárůst zůstala přibližně 10 % pod hodnotou zaznamenanou v roce 2008.

Dovoz všech hlavních skupin produktů se také v letech 2009 a 2010 zvýšil, avšak růst se u jednotlivých skupin produktů lišil více, než tomu bylo u vývozu. Největší kategorie produktů dovážených státy EU-27, tj. stroje a dopravní prostředky, v roce 2010 dosáhla 30% růstu, což byla rekordní úroveň. K nárůstu dovozu této kategorie přispěla nejvíce rychlá expanze úrovně dovozu elektrických strojů, jenž se v letech 2009 a 2010 zvýšil o 45 %. Dovoz energetických produktů, jež tvoří druhou největší kategorii, rovněž vykázal silný růst (28 %), a to především díky 35% zvýšení hodnoty dovážených ropných produktů. Něco málo přes 30 % dovozu energetických produktů do EU-27 v roce 2010 pocházelo z Ruska, na dalších místech bylo Norsko (12 %) a Libye (7 %).

Schodek obchodní bilance EU-27 dosáhl v roce 2010 výše 152 983 milionů EUR a nejvyšší mírou se na něm podílel značný schodek v obchodu s ropnými produkty, jenž činil 215 348 milionů EUR. Tento schodek byl kompenzován přebytkem obchodní bilance ve výši 82 156 milionů EUR za silniční vozidla a 118 992 milionů za průmyslové stroje. Přebytek byl rovněž zaznamenán v roce 2010 u zahraničního obchodu EU-27 s chemickými výrobky (98 389 milionů EUR), částečně zapříčiněný bilancí obchodu s farmaceutickými výrobky (kde byl zaznamenán přebytek ve výši 46 749 milionů EUR).

Německo si zachovalo zdaleka nejdůležitější postavení, pokud jde o obchod se zeměmi mimo EU-27 v roce 2010, podílelo se 28 % na vývozu EU-27 do nečlenských zemí a téměř 20 % na dovozu. Dalšími třemi největšími vývozci byly stejné státy jako v roce 2009 (Francie, Itálie a Spojené království). Po Německu bylo druhým největším dovozcem zboží z nečlenských zemí Nizozemsko a na třetím místě bylo Spojené království.

Zdroje a dostupnost údajů

Statistiky mezinárodního obchodu se zbožím měří hodnotu a množství zboží obchodovaného mezi členskými státy EU (tzv. obchod intra-EU) a zboží obchodovaného členskými státy EU s nečlenskými zeměmi (tzv. obchod extra-EU). Tyto statistiky jsou oficiálním zdrojem informací o dovozu, vývozu a obchodní bilanci EU, jejích členských států a eurozóny.

Statistiky jsou zveřejňovány za každou vykazující zemi ve vztahu ke každé partnerské zemi podle několika zbožových klasifikací. Jednou z nejběžněji používaných klasifikací je Standardní mezinárodní klasifikace zboží (SITC Rev. 4) Organizace spojených národů (OSN); tato klasifikace umožňuje srovnání statistik zahraničního obchodu celosvětově.

Ve statistikách obchodu se zeměmi mimo EU je u údajů za EU-27 považován tento subjekt za jeden obchodní blok a údaje vykázané za vývoz se týkají tohoto vývozu za EU-27 jako celek, který je určen do ostatních zemí světa, zatímco dovoz ze zemí mimo EU se týká dovozu z ostatních zemí světa (nečlenských zemí) do EU. Naproti tomu v případě vykazování údajů za jednotlivé členské státy jsou zahraničněobchodní toky obvykle vyjádřeny jako toky světového obchodu (zahrnující jak partnery uvnitř EU, tak partnery mimo EU).

Obchod se zeměmi mimo EU (extra-EU) je vymezen takto:

dovozem se rozumí zboží, které vstupuje na statistické území EU z nečlenské země a které je propuštěno do celního režimu volného oběhu (zpravidla zboží určené ke spotřebě), aktivního zušlechťovacího styku nebo přepracování pod celním dohledem (zboží ke zpracování, k úpravě), a to okamžitě nebo po určitém období, kdy je umístěno v celním skladu.
vývozem se rozumí zboží, které opouští statistické území EU a směřuje do nečlenské země po propuštění do celního režimu pro vývoz (konečný vývoz), režimu pasivního zušlechťovacího styku nebo reexportu buď po ukončení aktivního zušlechťovacího styku, nebo po přepracování pod celním dohledem.

Statistiky obchodu s nečlenskými zeměmi tudíž nezahrnují zboží v tranzitu nebo zboží propuštěné do celního režimu uskladňování v celním skladu nebo celního režimu dočasného použití (na veletrhy, výstavy, zkoušky atd.), a také nezahrnují reexport po některém z těchto režimů.

Statistiky obchodu mezi členskými státy (obchod intra-EU) pokrývají přijetí a odeslání zboží zaznamenávaná jednotlivými členskými státy. Přijetí a odeslání je vymezeno takto:

přijetím se rozumí zboží ve volném oběhu v rámci EU, které vstupuje na statistické území daného členského státu;
odesláním se rozumí zboží ve volném oběhu v rámci EU, které opouští statistické území daného členského státu za účelem vstupu do jiného členského státu.

Tradičním zdrojem statistických údajů o obchodu se zbožím jsou celní záznamy. Po vytvoření jednotného trhu dne 1. ledna 1993, kdy došlo k odstranění celních formalit mezi členskými státy, bylo nutné zavést nový systém shromažďování údajů, Intrastat, jako základ pro statistiky o obchodu uvnitř EU (intra-EU). V systému Intrastat jsou statistické údaje shromažďovány přímo od hospodářských subjektů, od kterých se požaduje, aby zasílaly měsíční výkazy svým národním statistickým správám.

Statistické hodnoty obchodu se zeměmi mimo EU a obchodu uvnitř EU se zaznamenávají v hodnotě FOB (free-on-board) u vývozu/odeslání a v hodnotě CIF (náklady, pojištění a přepravné) u dovozu/přijetí. Vykázané hodnoty zahrnují pouze ty vedlejší náklady (přepravné a pojištění), které jsou v případě vývozu/odeslání spojené s dopravou po území členského státu, ze kterého je zboží vyvážené/odesílané, a v případě dovozu/přijetí jsou spojené s dopravou mimo území členského státu, do kterého se zboží dováží / zboží vstupuje.

Kontext

Statistiky o mezinárodním obchodě se zbožím jsou rozsáhle používány veřejnoprávními subjekty při rozhodování na mezinárodní úrovni, na úrovni EU a na národní úrovni. Podniky mohou na základě údajů o zahraničním obchodě provádět průzkum trhu a připravovat svou obchodní strategii. V případě orgánů EU pomáhají statistiky mezinárodního obchodu při přípravě mnohostranných a dvoustranných obchodních jednání, při stanovení a provádění antidumpingové politiky, používají se pro účely makroekonomické a měnové politiky a při hodnocení pokroku na vnitřním trhu nebo integrace evropských ekonomik.

Rozvoj obchodu může být příležitostí pro hospodářský růst. EU má společnou obchodní politiku, na základě které Evropská komise sjednává obchodní dohody a zastupuje zájmy EU jménem svých 27 členských států. Evropská komise konzultuje členské státy prostřednictvím poradního výboru, který projednává celou škálu otázek obchodní politiky týkajících se EU včetně mnohostranných, dvoustranných a jednostranných nástrojů. Obchodní politika je ve výlučné pravomoci EU – takže pouze EU, a ne jednotlivé státy, může vydávat právní předpisy o obchodních záležitostech a uzavírat mezinárodní obchodní dohody. Do oblasti působnosti nespadá jen obchod se zbožím, ale také obchod službami, duševní vlastnictví a přímé zahraniční investice.

Celosvětově jsou otázky mnohostranného obchodu řešeny pod patronací Světové obchodní organizace (WTO). Jejími členy je 153 zemí (k červenci 2008) a několik kandidátů na členství se nachází v procesu přistoupení. WTO stanoví globální pravidla pro obchod, slouží jako fórum pro obchodní jednání a urovnávání sporů mezi členy. Evropská komise jedná se svými partnery ve WTO a účastnila se posledního kola mnohostranných obchodních jednání WTO, známém jako rozvojový program z Dohá (DDA). V roce 2005 se však nepodařilo uzavřít tato jednání ve stanovené lhůtě, a stejně tak ani v roce 2006. Kolo jednání z Dohá ztroskotalo i na zasedání WTO v červenci 2008. V době psaní tohoto článku je budoucnost kola z Dohá nejistá.