Archive:Statistika cestovního ruchu
- Údaje ze září 2011. Nejnovější údaje: Další informace z Eurostatu, Hlavní tabulky a Databáze.
V tomto článku jsou shrnuty aktuální statistiky týkající se cestovního ruchu v Evropské unii (EU). Význam cestovního ruchu spočívá v jeho potenciálu pro hospodářský rozvoj a zvýšení zaměstnanosti a rovněž v jeho dopadu na společnost a životní prostředí. Statistiky cestovního ruchu se nevyužívají jen ke sledování politik cestovního ruchu EU, ale také regionálních politik a politiky udržitelného rozvoje.
Během posledních desetiletí se význam cestovního ruchu, jak pro podniky, tak pro jednotlivce, výrazně zvýšil. Podle odhadů Generálního ředitelství Evropské komise pro podniky a průmysl se cestovní ruch podílí na hrubém domácím produktu (HDP) v EU-27 z více než 5 %. Odvětví turistického ubytování zaměstnává v EU-27 2,3 milionu lidí a celková zaměstnanost v odvětví cestovního ruchu v EU-27 se odhaduje na 12 až 14 milionů osob (podle předběžných odhadů ze tourism satelitních účtů).
Hlavní statistické výsledky
Objem cestovního ruchu – poptávka a nabídka
Rezidenti z EU (kromě Malty) podnikli v roce 2010 více než 1 000 milionů rekreačních cest. Více než polovinu (55,5 %) tvořily kratší cesty (jedna až tři noci) (viz Tabulka 1), přibližně tři čtvrtiny cest měly za cíl domácí destinaci (76,6 %) a 23,4 % směřovalo do zahraničí.
Obyvatelé některých členských států strávili dovolenou více než z poloviny v zahraničí; bylo tomu tak v Lucembursku, Belgii, Slovinsku a Nizozemsku. Na dovolenou do zahraničí však směřovalo méně než 10 % rezidentů z Rumunska, Španělska, Řecka, Bulharska a Portugalska. Je zřejmé, že tato čísla ovlivňuje jednak velikost členského státu a jeho zeměpisná poloha (menší země ze severu většinou zaznamenávají vyšší počet dovolených rezidentů v cizině).
Odhaduje se, že v roce 2010 se na cestovním ruchu podílelo přibližně 51,5 % obyvatel EU-27. To znamená, že více než polovina Evropanů podnikla alespoň jednu cestu s nejméně čtyřmi přenocováními za rok. Opět můžeme konstatovat značné rozdíly mezi členskými státy: v Bulharsku se na tomto typu cestovního ruchu podílelo 5,3 % obyvatel, zatímco na Kypru to bylo 87,8 % (viz Tabulka 2).
Z pohledu nabídky se odhaduje, že v roce 2010 fungovalo v EU-27 téměř 204 000 hotelů a podobných zařízení a více než 256 000 jiných hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu (jako jsou kempy a rekreační ubytovací zařízení). Hotely a podobná zařízení poskytla více než 12,4 milionu lůžek, z nichž téměř polovina (46,2 %) se nacházela buď v Itálii (2,3 milionu lůžek), Španělsku (1,8 milionu lůžek) nebo Německu (1,7 milionu lůžek). V roce 2010 strávili rezidenti a nerezidenti (cizinci) v hotelích a podobných ubytovacích zařízeních v EU-27 více než 1 500 milionů nocí.
V minulém desetiletí se počet přenocování turistů v hromadných ubytovacích zařízeních obecně zvyšoval. Po teroristických útocích v roce 2001 ve Spojených státech a finanční a hospodářské krizi však došlo k poklesu zájmu o cestovní ruch, což vedlo ke krátkodobých otřesům: počet turistických přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních poklesl v EU-27 v roce 2008 o 0,6 % a v roce 2009 o 2,8 %. V roce 2010 se však počet turistických přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních zvýšil o 0,9 % a dosáhl více než 2 250 milionů nocí (viz Obrázek 1).
Nejčastější destinace
V roce 2010 strávili němečtí rezidenti 640,6 milionů nocí v hromadných ubytovacích zařízeních mimo Německo a rezidenti Spojeného království strávili v cizině 504,3 milionů nocí; rezidentům těchto dvou členských států se přičítá téměř polovina (49,4 %) všech nocí strávených rezidenty EU-27 v cizině. Většinu přenocování v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu v zahraničí (87,4 % z 2 315,3 milionů přenocování celkově strávených v roce 2010 v zahraničí) lze přičíst rezidentům deseti členských států (viz Tabulka 3).
Přihlédneme-li k počtu obyvatel jednotlivých států, nejvíce přenocování na jednoho obyvatele strávilo v cizině obyvatelstvo Lucemburska (průměrně 21,2 noci), dále obyvatelé Kypru (14,7), Irska (11,6; údaje za rok 2009) a Nizozemska (rovněž 11,6). Na druhé straně spektra stojí Rumunsko, Bulharsko a Řecko (údaje za rok 2009), jejichž obyvatelé strávili v roce 2010 v cizině průměrně méně než jedno přenocování na jednoho obyvatele (viz Obrázek 2).
V roce 2010 bylo nejčastější turistickou destinací v EU pro občany jiných zemí (cizince) Španělsko, kde turisté strávili v hromadném ubytování 213,3 milionu přenocování, což činí 23,2 % celkového počtu přenocování v EU-27. Tři nejoblíbenější turistické destinace pro občany jiných členských států byly Španělsko, Itálie (167,8 milionu nocí) a Francie (85,2 milionu přenocování), které dohromady poskytly 50,7 % všech přenocování nerezidentů v EU-27. Nejméně vyhledávanými destinacemi byla Litva, Lotyšsko a Lucembursko (údaje za rok 2009); při vyhodnocování těchto hodnot je třeba přihlédnout k velikosti členského státu (viz obrázek 3 a Tabulka 4).
Počet přenocování (rezidentů i nerezidentů) lze lépe interpretovat, pokud jej srovnáme s počtem obyvatel dané země, čímž získáme ukazatel intenzity cestovního ruchu. Použijeme-li tento ukazatel, byly v roce 2010 nejpopulárnějšími turistickými destinacemi v EU-27 středozemní ostrovy Malta a Kypr, rakouské Alpy a města v Rakousku (viz Obrázek 4).
Finanční aspekty mezinárodního cestovního ruchu
Hospodářský význam cestovního ruchu lze měřit podílem mezinárodních příjmů z cestovního ruchu na HDP. V roce 2010 byl tento podíl nejvyšší na Maltě (13,2 %) a Kypru (9,5 %), což potvrzuje význam cestovního ruchu pro tyto ostrovní národy (viz Tabulka 5); ještě vyšší poměr zaznamenalo Chorvatsko (13,9 %, údaje za rok 2009). V absolutních číslech byly v roce 2010 nejvyšší příjmy z mezinárodního cestovního ruchu zaznamenány ve Španělsku (39 621 milionů EUR) a Francii (34 939 milionů EUR), dále pak v Itálii, Německu a Spojeném království.
Německo zaznamenalo v roce 2010 nejvyšší výdaje na mezinárodní cestovní ruch v celkové výši 58 596 milionů EUR, následovalo Spojené království (36 829 milionů EUR) a Francie (29 686 milionů EUR). Podíváme-li se na tyto výdaje v souvislosti s počtem obyvatel daného státu, v roce 2010 utratili nejvíce za cesty do zahraničí lucemburští rezidenti (v průměru 5 374 EUR na obyvatele), tedy několikanásobně více než obyvatelé druhé země v pořadí, Belgie (1 305 EUR na obyvatele). V tomto žebříčku dále následuje Irsko, Dánsko a Kypr. Nepřekvapí nás, že všech pět těchto členských států je relativně malých a patří jim nejvyšší místa v žebříčku počtu dlouhodobých (nejméně čtyři přenocování) dovolených v zahraničí v celkovém počtu rekreačních cest.
Zdroje a dostupnost údajů
Statistika chápe cestovní ruch jako činnost návštěvníků, kteří jedou na rekreační cestu do destinace mimo své obvyklé prostředí na méně než jeden rok. Důvody cesty mohou být různé, může se jednat o služební cestu či cestu za účelem trávení volného času nebo cestu z osobních důvodů, a to o cestu jinou než za účelem práce pro rezidentskou osobu, domácnost nebo podnik v navštíveném místě. Statistika cestovního ruchu se v současné době omezuje na nejméně jedno přenocování. Od roku 2014 se budou do statistiky zahrnovat rovněž jednodenní návštěvy.
Systém statistiky v oblasti cestovního ruchu byl stanoven Směrnicí Rady 95/57/ES ze dne 23. listopadu 1995 o shromažďování statistických informací v oblasti cestovního ruchu. Právní základ ukládá členským státům, aby pravidelně poskytovaly soubor srovnatelných statistik cestovního ruchu. Změny 2004 a 2006 se týkaly rozšíření EU a nedávných změn na světovém trhu cestovního ruchu. V červenci 2011 přijal Evropský parlament (EP) a Rada Evropské unie nové Nařízení č. 692/2011 o evropské statistice cestovního ruchu a o zrušení směrnice Rady 95/57/ES; bude se uplatňovat od referenčního roku 2012.
Statistika cestovního ruchu v EU se skládá ze dvou hlavních složek: statistika týkající se kapacity a obsazenosti hromadných turistických ubytování a statistika poptávky v oblasti cestovního ruchu. Ve většině členských států se prvně zmíněná statistika sbírá prostřednictvím šetření, jež vyplňují ubytovací zařízení. Druhá uvedená statistika se shromažďuje na základě šetření u turistů na hraničních přechodech nebo prostřednictvím šetření v domácnostech.
Statistika kapacity hromadných turistických ubytování zahrnuje počet zařízení, počet pokojů a počet lůžek. Tyto statistiky se sestavují každoročně za jednotlivé typy ubytovacích zařízení nebo regiony.
Statistika obsazenosti hromadného turistického ubytování dává přehled o počtu příjezdů (do ubytovacího zařízení) a počtu přenocování rezidentů a nerezidentů podle typu ubytování a regionu; k dispozici jsou roční a měsíční statistické řady. Kromě toho se sestavují rovněž statistiky využití lůžek (míra obsazenosti). Statistiky poptávky v oblasti cestovního ruchu poskytují informace o účasti turistů, jinak řečeno o počtu lidí, kteří se v referenčním období (čtvrtletí nebo roce) vydali alespoň jednou na rekreační cestu zahrnující nejméně čtyři přenocování. Jedná se o statistiky týkající se počtu podniknutých rekreačních cest (a počtu nocí strávených na těchto cestách) podle:
- země určení;
- měsíce odjezdu;
- délky pobytu;
- typu organizace výletu;
- druhu dopravy;
- typu ubytování;
- výdajů.
Údaje lze analyzovat rovněž z hlediska sociodemografických vysvětlujících proměnných, jako jsou věk a pohlaví.
Ke studiu tendencí cestovního ruchu lze využít rovněž údaje z jiných úředních zdrojů. Tyto statistiky zahrnují:
- údaje o zaměstnanosti v odvětví turistického ubytování z šetření pracovních sil rozčleněné podle pracovní doby (plný/částečný pracovní úvazek), profesního postavení, věku, výše dosaženého vzdělání, pohlaví, nepřetržitosti a délky práce pro jednoho zaměstnavatele (roční a čtvrtletní údaje);
- údaje o osobních příjmech a výdajích týkajících se cest z platební bilance;
- statistiku přepravy (např. osobní letecká přeprava);
- strukturální statistiku podniků, kterou lze použít pro další informace o tocích cestovního ruchu a hospodářské výkonnosti některých odvětví souvisejících s cestovním ruchem.
Kontext
EU je jednou z hlavních turistických destinací a šest jejích členských států patří mezi deset nejoblíbenějších míst na celém světě, kam lidé jezdí na rekreační cesty. Cestovní ruch je pro EU důležitou činností, která má potenciál přispívat k zaměstnanosti a hospodářskému růstu, rozvoji venkovských, okrajových či méně rozvinutých oblastí. Z tohoto důvodu je po spolehlivé a harmonizované statistice poptávka nejen ve jmenovaných oblastech, ale také v rámci širšího kontextu regionálních politik a politiky udržitelného rozvoje.
Cestovní ruch může být bezpochyby významným faktorem rozvoje evropských regionů. Infrastruktura vybudovaná pro účely cestovního ruchu přispívá k místnímu rozvoji a pracovní místa, jež toto odvětví vytváří či udržuje, mohou pomoci kompenzovat negativní důsledky úpadku průmyslové výroby a venkovských oblastí. Udržitelný cestovní ruch zahrnuje ochranu a podporu kulturního a přírodního dědictví, od umění po místní gastronomii či zachování biologické rozmanitosti.
V roce 2006 přijala Evropská komise Sdělení Communication (2006) 134 „Obnovená politika EU v oblasti cestovního ruchu: vstříc silnějšímu partnerství pro evropský cestovní ruch“. Toto sdělení se zabývalo řadou problémů, jež budou utvářet cestovní ruch v nadcházejících letech, včetně stárnutí evropské populace, zvyšující se externí hospodářské soutěže, poptávky spotřebitelů po specializovanější turistice a potřebě rozvíjet udržitelnější praktiky cestovního ruchu šetrnějšího k přírodě. Uvádí se v něm, že konkurenceschopnější nabídka cestovního ruchu a udržitelnější destinace by pomohly zvýšit spokojenost turistů a zajistit Evropě postavení v čele světových turistických destinací. Na to navazovalo Sdělení Communication ((2007) 621 z října 2007 s názvem „Agenda pro udržitelný a konkurenceschopný evropský cestovní ruch“, které navrhlo kroky vedoucí k udržitelnému řízení destinací, zohlednění udržitelnosti podniky a povědomí turistů o udržitelnosti.
Sdělení (2010) 352 „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“ bylo přijato v červnu 2010, po vstupu v platnost Lisabonské smlouvy, která uznává význam cestovního ruchu a vytyčuje zvláštní kompetence EU v této oblasti a umožňuje, aby byla rozhodnutí přijímána kvalifikovanou většinou. Zvláštní článek Smlouvy týkající se cestovního ruchu upřesňuje, že EU „doplňuje činnost členských států v odvětví cestovního ruchu, zejména podporou konkurenceschopnosti podniků Unie v tomto odvětví“. Evropská komise ve sdělení z roku 2010 podpořila koordinovaný přístup k iniciativám cestovního ruchu a vytyčila nový rámec opatření vedoucích ke zvýšení konkurenceschopnosti cestovního ruchu a jeho schopnosti udržitelného růstu. Navrhla v něm řadu evropských či nadnárodních iniciativ, včetně konsolidace socioekonomické znalostní základny cestovního ruchu, s cílem dosáhnout těchto cílů.
Další informace z Eurostatu
Publikace
Hlavní tabulky
Databáze
Zvláštní sekce
Metodika / Metadata
- Capacity of collective tourist accommodation; establishments, bedrooms and bedplaces (ESMS metadata file - tour_cap_esms)
- Tourism demand : domestic and outbound tourism (excluding day-trips) (ESMS metadata file - tour_dem_esms)
Další informace
Zdrojové údaje pro tabulky a obrázky (MS Excel)
Externí odkazy
- Agenda pro udržitelný a konkurenceschopný evropský cestovní ruch (SdĚlenÍ Komise, October 2007) *European Commission - Enterprise and Industry - Supporting European tourism