Archive:HDP na regionální úrovni

Údaje z března 2013. Nejnovější údaje: Další informace z Eurostatu, Hlavní tabulky a Databáze.

Hrubý domácí produkt (HDP) představuje hlavní měřítko hospodářského rozvoje a růstu. Tento článek předkládá regionální analýzu HDP Evropské unie (EU) na základě výše HDP na obyvatele (což je často používaný ukazatel životní úrovně) a rovněž to, jakým způsobem se toto měřítko v posledních letech změnilo. Důležité informace, jež lze využít pro vytvoření regionální analýzy hospodářství, podávají hospodářské účty. Tyto statistiky (dostupné pouze ve vyjádření v běžných cenách) se rovněž využívají pro přidělování výdajových prostředků v rámci politiky soudržnosti EU (viz Regionální politiky v úvodním článku). Politika soudržnosti zasahuje všechny regiony EU, většina strukturálních fondů je ale zaměřena do regionů úrovně NUTS 2, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 75 % průměru EU-27 (měřeno na základě tříletého průměru).

Mapa 1: Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele ve standardu kupní síly (PPS) podle regionů NUTS 2, 2010 (1)
(procentuální podíl z průměru EU-27, průměr EU-27 = 100) – Zdroj: Eurostat (nama_r_e2gdp)

Mapa 2: Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele ve standardu kupní síly (PPS) podle regionů NUTS 3, 2010 (1)
(procentuální podíl z průměru EU-27, průměr EU-27 = 100) – Zdroj: Eurostat (nama_r_e3gdp)

Mapa 3: Změna hrubého domácího produktu (HDP) na obyvatele ve standardu kupní síly (PPS) podle regionů NUTS 2, 2008–10 (1)
(rozdíl mezi roky 2010 a 2008 vyjádřený v procentních bodech, a to ve vztahu k průměru EU-27) – Zdroj: Eurostat (nama_r_e2gdp)

Obrázek 1: Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele ve standardu kupní síly (PPS) ve vybraných regionech NUTS 3, 2000–10 (1) – Zdroj: Eurostat (nama_r_e3gdp)

Tabulka 1: Podíl bydlícího obyvatelstva podle regionů NUTS 2, 2010
(v %) – Zdroj: Eurostat (nama_r_e2gdp) a (demo_r_d3avg)

Obrázek 2: Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele ve standardu kupní síly (PPS) podle regionů NUTS 2, 2010 (1)
(procentuální podíl z průměru EU-27, průměr EU-27 = 100) – Zdroj: Eurostat (nama_r_e2gdp)

Hlavní statistické výsledky

HDP se vypočítává nejprve v národních měnách a poté se převádí podle parit kupní síly (PPP), jež zohledňují různé cenové hladiny v jednotlivých členských státech EU, díky čemuž je možné přesnější srovnání. Za použití parit kupní síly (a ne tržních směnných kurzů) se tyto ukazatele převádějí na uměle vytvořenou společnou měnovou jednotku nazvanou standard kupní síly (PPS). Použití PPS umožňuje srovnat kupní sílu regionů členských států EU, jež používají různé měny a v nichž se liší cenové hladiny. Více informací o použití PPP naleznete níže v oddílu Zdroje a dostupnost údajů.

Regionální HDP na 1 obyvatele

Na mapě 1 je zobrazen HDP na obyvatele v každém regionu úrovně NUTS 2, a to jako procentuální podíl z průměru EU-27, který v roce 2010 v absolutních hodnotách činil 24 500 PPS, to jest více než 23 500 PPS v roce 2009, ale o něco méně než v roce 2008, tedy v období před vypuknutím finanční a hospodářské krize, kdy tato hodnota činila 25 000 PPS. Mezi regiony úrovně NUTS 2 v rámci EU se výše HDP na obyvatele pohybovala od 6 500 PPS (27 % průměru EU-27) v regionu Severozapaden v Bulharsku až po 80 300 PPS (328 % průměru EU-27) v regionu hlavního města Spojeného království Inner London; mezi oběma krajními hodnotami rozložení HDP byl tedy poměr 12,4 ku 1. Mezi regiony s nejvyšším HDP na obyvatele obsadily druhou až čtvrtou příčku regiony Luxembourg (266 % průměru EU-27), region hlavního města Belgie Région de Bruxelles-Capitale/Brussels Hoofdstedelijk Gewest (223 %) a německý region Hamburg (202 %). Na dalších pozicích se umístily regiony hlavního města Francie, holandského města Groningen a regiony hlavního města Slovenska, České republiky, Švédska a Rakouska, všechny s výší HDP na obyvatele mezi 164 % a 180 % průměru EU-27. Obecně platí, že mnoho regionů s vysokým HDP na obyvatele (na úrovni 125 % průměru EU-27 nebo vyšší) byly regiony hlavních měst nebo sousedící regiony – to byl případ Belgie, České republiky, Dánska, Irska, Španělska, Francie, Lucemburska (jež celé tvoří jeden region), Nizozemska, Rakouska, Slovenska, Finska, Švédska a Spojeného království. Řada regionů, které vykazovaly HDP na obyvatele nejméně o 25 % vyšší, než je průměr EU-27, se navíc nacházela v jižním Německu, v blízkosti velkých měst v západním Německu, severním Španělsku a Itálii, v západním Rakousku; týkalo se to i několika regionů v Nizozemsku, belgického regionu kolem Antverp, ostrovního regionu Åland (Finsko), nejsevernějších oblastí Švédska a regionu North Eastern Scotland (Spojené království). Mezi 41 regiony členských států, jež přistoupily k EU v roce 2004 nebo 2007, vykázaly HDP na obyvatele ve výši nejméně 25 % nad průměrem EU-27 jen regiony českého a slovenského hlavního města, tedy Praha a Bratislavský kraj. Další nejvíce prosperující region (podle tohoto měřítka) v rámci členských států, jež přistoupily k EU v roce 2004 nebo 2007, významně zaostával; konkrétně šlo o region Bucuresti - Ilfov v Rumunsku, který dosáhl hodnoty 111 % z průměru EU-27. Dalšími regiony v rámci členských států přistoupivších k EU v roce 2004 nebo 2007, jež vykázaly HDP na obyvatele (v PPS) na úrovni průměru EU-27 nebo vyšší, byly jen regiony hlavních měst Maďarska, Polska a Slovinska.

Celkem 68 regionů úrovně 2 vykazovalo průměrný HDP na obyvatele více než o 25 % nižší, než je průměr EU-27. Celkem 25 z nich bylo soustředěno v šesti členských státech EU-15: v Řecku (sedm regionů), Itálii (pět jižních regionů), ve Francii a v Portugalsku (po třech regionech), ve Spojeném království (dva regiony) a ve Španělsku (region Extremadura). Zbývající 43 regiony se nacházely v těch členských státech, jež přistoupily k EU v roce 2004 nebo 2007; každý z těchto 12 členských států měl alespoň jeden region s HDP pod touto hranicí, s výjimkou Kypru a Malty. Mezi těmito regiony bylo 22 těch, v nichž byl průměrný HDP na obyvatele nižší než 50 % průměru EU-27; jednalo se o regiony v Bulharsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku. V těchto 22 regionech, které vykázaly nižší HDP na obyvatele v PPS, než je 50 % průměru EU-27, žilo asi 38,4 milionu obyvatel, což představuje 7,7 % z celkového počtu obyvatel v EU-27.

V zemích ESVO (v případě Švýcarska nejsou k dispozici údaje podle regionů a v případě Lichtenštejnska scházejí údaje zcela) byla úroveň HDP na obyvatele nad průměrem EU-27, přičemž sahala od 102 % průměru EU-27 v regionu Hedmark og Oppland až po 192 % v regionu Oslo og Akershus (oba regiony se nacházejí v Norsku). V Norsku byly další dva regiony s úrovní HDP na obyvatele vyšší než 125 % průměru EU-27 (Agder og Rogaland a Vestlandet), zatímco HDP na obyvatele ve Švýcarsku činil 154 % průměru EU-27. Nízké hodnoty průměrného HDP na obyvatele byly obecně zaznamenány v Bývalé jugoslávské republice Makedonii (36 % průměru EU-27), Turecku (50 %) a Chorvatsku (59 %).

Podrobnější regionální analýza

Na mapě 2 je zobrazen týž ukazatel jako na mapě 1, ale podrobněji, podle regionů úrovně 3 podle klasifikace NUTS. Celková analýza je pochopitelně podobná analýze podle regionů úrovně NUTS 2, i když řada regionů úrovně NUTS 3 se v rámci vyšší úrovně regionů (úroveň NUTS 2), do nichž spadají, vymyká. Tento jev může často pramenit z dojížďkových toků do centrálních regionů úrovně NUTS 3 z okolních oblastí, což vede k soustředění ekonomické aktivity do nejvíce zastavěných oblastí.

Například v regionu hlavního města Bulharska úrovně NUTS 2 Jugozapaden činil průměrný HDP na obyvatele (vyjádřený v PPS) 75 % průměru EU-27, ale v podrobnějším rozlišení na úrovni NUTS 3 vykázal region Sofija (stolica) v rámci tohoto ukazatele hodnotu 105 %, zatímco ve zbývajících čtyřech regionech úrovně NUTS 3 byly tyto hodnoty nižší než 40 %. Podobná situace nastala v regionu hlavního města Polska úrovně NUTS 2 Mazowieckie, jehož regiony úrovně NUTS 3 Ostrolecko-siedlecki a Radomski vykázaly průměrný HDP na obyvatele (v PPS) ve výši, která nečinila ani polovinu průměrného HDP na obyvatele regionu Mazowieckie, za jehož celkovou vyšší hodnotou HDP stál vliv regionu úrovně NUTS 3 Miasto Warszawa, jenž vykazuje relativně vysoké hodnoty.

V rámci německého regionu Oberbayern (úroveň NUTS 2) dosahoval tento ukazatel velmi rozdílných hodnot v jednotlivých regionech úrovně NUTS 3: Fürstenfeldbruck zaznamenal průměrný HDP na obyvatele (v PPS) ve výši 76 % průměru EU-27, zatímco München Landkreis dosáhl hodnoty ve výši 317 %. Podobně tomu bylo i v případě regionu Rheinhessen-Pfalz (úroveň NUTS 2), jehož region úrovně NUTS 3 Südwestpfalz vykázal průměrný HDP na obyvatele (v PPS) ve výši 52 % průměru EU-27, zatímco Ludwigshafen am Rhein (Kreisfreie Stadt) zaznamenal hodnotu 251 %. Německé regiony úrovně NUTS 3 Regensburg, Coburg, Schweinfurt, Wolfsburg, Koblenz a Ludwigshafen am Rhein (všechny Kreisfreie Städte) vykázaly více než dvojnásobný průměrný HDP na obyvatele ve srovnání s průměrem regionů úrovně NUTS 2, do nichž patří, tedy regionů Oberpfalz, Oberfranken, Unterfranken, Braunschweig, Koblenz a Rheinhessen-Pfalz. Obdobný případ byl zaznamenán u regionu úrovně NUTS 3 Oost-Groningen v Nizozemsku, jehož HDP na obyvatele (v PPS) ve výši 68 % průměru EU-27 představoval méně než poloviční hodnotu zaznamenanou v regionu Groningen (úroveň NUTS 2) jako celku (180 %).

V rámci regionů úrovně NUTS 3 v EU se HDP na obyvatele v roce 2010 pohyboval od 5 000 PPS (20 % průměru EU-27) v regionu Vaslui v Rumunsku až po 143 800 PPS (587 %) v regionu hlavního města Inner London-West ve Spojeném království; mezi oběma krajními hodnotami rozložení HDP byl tedy poměr 28,8 ku 1. Společně s regionem Inner London-West zaznamenalo alespoň trojnásobný HDP na obyvatele ve srovnání s průměrem EU-27 pět dalších regionů úrovně NUTS 3, z čehož čtyři byly v Německu a jeden ve Francii: Wolfsburg, Kreisfreie Stadt; München, Landkreis; Frankfurt am Main, Kreisfreie Stadt; a Schweinfurt, Kreisfreie Stadt v Německu; a Hauts-de-Seine ve Francii. Další 23 regiony úrovně NUTS 3 vykázaly ve srovnání s průměrem EU-27 alespoň dvojnásobný HDP na obyvatele, přičemž většina jich byla v Německu (18 regionů), dva v Nizozemsku a po jednom v Belgii, Francii a Lucembursku. Na opačné straně škály se nachází 27 regionů, jejichž HDP na obyvatele činí méně než 30 % průměru EU-27; 17 z nich se nachází v Bulharsku, osm v Rumunsku a po jednom v Lotyšsku a v Maďarsku.

Mezi regiony úrovně NUTS 3 v Norsku zaznamenal region hlavního města Oslo HDP na obyvatele ve výši 248 % průměru EU-27 a ani v jednom z dalších norských regionů této úrovně neklesl HDP na obyvatele pod průměr EU-27. V regionech úrovně NUTS 3 v Chorvatsku a Bývalé jugoslávské republice Makedonii se HDP na obyvatele pohyboval od hodnot nižších než 20 % průměru EU-27 v regionech Severoistocen a Poloski (Bývalá jugoslávská republika Makedonie) až po 76 % v regionu Istarska županija (Chorvatsko), přičemž region hlavního města Chorvatska Grad Zagreb vykázal daleko vyšší hodnotu, a to 109 %.

Změny v průběhu času

Na mapě 3 je vyobrazeno, do jaké míry se HDP na obyvatele změnil mezi léty 2008 a 2010 oproti průměru EU-27 (vyjádřeno v procentních bodech z průměru EU-27). Zkoumané období zahrnuje nejdůležitější roky finanční a hospodářské krize: HDP na obyvatele v rámci EU-27 poklesl z 25 000 PPS v roce 2008 na 23 500 PPS v roce 2009, přičemž tento propad se poté v roce 2010 částečně zvrátil a HDP na obyvatele dosáhl úrovně 24 500 PPS. Vzhledem k tomu, že je tato analýza založená na srovnání s průměrem EU-27, může mírný růst tohoto ukazatele v konkrétním regionu přesto znamenat, že ve skutečnosti došlo k poklesu průměrného HDP na obyvatele, i když menšímu než byl průměrný pokles v EU-27 (–500 PPS na obyvatele) za dotčené dvouleté období.

Relativně rychle rostoucí regiony, v nichž HDP na obyvatele vzrostl ve srovnání s průměrem EU-27 o více než 5,0 procentních bodů, jsou vyznačeny nejsvětlejším odstínem barvy písku. Naproti tomu regiony stižené největším poklesem (regiony s poklesem HDP na obyvatele přinejmenším o 5,0 procentních bodů ve srovnání s průměrem EU-27) jsou vyznačeny nejtmavším odstínem fialové.

Největší tempo růstu ve srovnání s průměrem EU-27 bylo zaznamenáno v regionu Province/Provincie Brabant Wallon v Belgii (13,5 %) a v regionu hlavního města Polska Mazowieckie (12,5 %). Kromě těchto dvou regionů byla změna o více než 5,0 procentních bodů zaznamenána ještě v dalších 20 regionech. Přírůstek přes 5,0 procentních bodů vykázalo šest polských a šest německých regionů, po dvou takových regionech měly Belgie, Švédsko a Spojené království a po jednom Dánsko, Francie, Malta (která tvoří jediný region úrovně NUTS 2) a Slovensko.

Na opačné straně škály stojí 26 regionů, jež vykázaly ve srovnání s průměrem EU-27 pokles přinejmenším o 5,0 procentních bodů, přičemž největší propad (10 procentních bodů či více) zaznamenaly regiony Groningen (Nizozemsko) a Ionia Nisia (Řecko). Těchto 26 regionů se nacházelo v 10 členských státech EU: šest v Řecku, pět ve Španělsku, po třech v Itálii, Nizozemsku a Finsku, patřily sem oba slovinské regiony a po jednom regionu v Estonsku, Irsku, Rumunsku a ve Spojeném království. Patřily mezi ně regiony hlavních měst Estonska (které je celé jediným regionem úrovně NUTS 2), Řecka, Španělska, Rumunska a Slovinska.

V Dánsku, Rakousku a Polsku dosáhly všechny regiony mezi lety 2008 a 2010 stejné změny HDP na obyvatele (v PPS), jako byl průměr EU-27, nebo větší; to se týkalo i Lucemburska a Malty, přičemž oba státy tvoří vždy jediný region úrovně NUTS 2. Bývalá jugoslávská republika Makedonie (jediný region úrovně NUTS 2) i Turecko (pro které nejsou k dispozici regionální údaje) rovněž zaznamenaly přírůstek HDP na obyvatele (v PPS) v poměru k průměru EU-27.

Naproti tomu všechny regiony v Irsku, Řecku, Španělsku a Slovinsku zaznamenaly pokles HDP na obyvatele (v PPS) větší, než činil průměr EU-27, což byl rovněž případ Estonska, Kypru, Lotyšska a Litvy (každý z těchto států tvoří pouze jeden region úrovně NUTS 2). Také oba chorvatské regiony a Island (jediný region úrovně 2) zaznamenaly mezi léty 2008 a 2010 v poměru k průměru EU-27 pokles.

Zaměření na změny ve vybraných regionech za delší časové období

Ve třech částech grafu na obrázku 1 je zobrazen HDP na obyvatele (v PPS) pro 15 vybraných regionů, který je vyjádřen v procentech v poměru k průměru EU-27 (který je stanoven jako 100 %). První část zobrazuje pět regionů s nejvyšším HDP na obyvatele (v PPS) v roce 2010 a ukazuje vývoj jejich HDP na obyvatele v předchozích 10 letech, a to vždy ve vztahu k průměru EU-27 v každém příslušném roce (za účelem snazší interpretace daných informací jsou údaje v první části diagramu převedeny na základ 2000 = 100). Čtyři z těchto regionů zaznamenaly relativně stabilní vývoj, výjimku tvoří německý region Wolfsburg (Kreisfreie Stadt), jehož vývoj byl rozkolísanější; je pravděpodobné, že kratší pracovní doba – Kurzarbeit – ve velkých závodech na výrobu automobilů v tomto regionu vedla v roce 2009 k významnému poklesu HDP na obyvatele, zatímco následný návrat k vyšším hodnotám v roce 2010 lze pravděpodobně dát do souvislosti s opětovným zavedením delší pracovní doby.

Srovnání těchto pěti regionů s pěti regiony s nejvyšším HDP na obyvatele (v PPS) v roce 2000 ukázalo, že čtyři regiony si své zařazení udržely; hlavní změnou bylo vypadnutí regionu Paris (Francie) ze skupiny pěti nejsilnějších z roku 2000, přičemž místo tohoto regionu v hodnocení z roku 2010 obsadil sousední region Hauts-de-Seine.

Ve druhé a třetí části grafu na obrázku 1 jsou uvedeny regiony s nejvyšším nárůstem a poklesem HDP na obyvatele (v PPS) v desetiletém období do roku 2010. Všechny regiony, kde tento ukazatel vzrostl nejvíce, se nacházely v Rumunsku a Bulharsku; rumunský region Giurgiu zaznamenal nárůst ze 14 % průměru EU-27 v roce 2000 na 36 % v roce 2010. Mezi těmito regiony byl také region hlavního města Bulharska, kde průměrný HDP na obyvatele (v PPS) vzrostl z úrovně nedosahující ani poloviny průměru EU-27 (47 %) v roce 2000 na hodnotu převyšující tento průměr (105 %) v roce 2010. Ve třech z pěti regionů, v nichž došlo k největšímu poklesu HDP na obyvatele (v PPS), byl tento ukazatel pod úrovní průměru EU-27 již v roce 2000 a v období 2000–10 se rozdíl mezi jeho hodnotou a průměrem EU-27 ještě zvětšil; dva z těchto regionů se nacházely v Řecku, jeden v Belgii. Další dva regiony vykazující největší pokles tohoto ukazatele byly rovněž řecké: v regionu Korinthia poklesl HDP na obyvatele z hodnoty 23 % nad průměrem EU-27 v roce 2000 na hodnotu 16 % pod tímto průměrem v roce 2010, zatímco v regionu Viotia zůstala tato hodnota nad průměrem EU-27, ale poklesla z hodnoty 77 % nad průměrem v roce 2000 na pouhých 18 % nad průměrem v roce 2010.

Asi čtvrtina obyvatel EU žila v regionech, jejichž HDP nedosáhl ani 75 % průměru EU-27

Tabulka 1 představuje analýzu podílu obyvatel, kteří žili v roce 2010 v regionech, jejichž průměrný HDP na obyvatele (v PPS) vykazoval hodnotu nižší než 70 % průměru EU-27, jakož i podílu obyvatel žijících v regionech s HDP na úrovni 125 % průměru nebo více. Podíl obyvatel žijících v regionech s průměrným HDP na obyvatele nižším než 75 % průměru EU-27 činil 24,2 %, zatímco podíl obyvatel žijících v regionech s tímto ukazatelem na úrovni 125 % a více činil 18,4 %; podíl obyvatel regionů se střední úrovní HDP na obyvatele (od 75 % po méně než 125 %) pak činil 57,4 %.

Veškeré obyvatelstvo všech tří pobaltských členských států, z nichž každý tvoří pouze jediný region úrovně NUTS 2, žilo v roce 2010 v regionech s průměrným HDP na obyvatele nižším než 75 % průměru EU-27; stejně tomu bylo i v případě Chorvatska (které je rozděleno pouze do dvou regionů). V Rumunsku, na Slovensku, v České republice, Polsku, Bulharsku, Maďarsku, Portugalsku a ve Slovinsku žila v regionech úrovně NUTS 2 s průměrným HDP na obyvatele nižším než 75 % průměru EU-27 více než polovina obyvatel. Naproti tomu Dánsko, Německo, Irsko, Kypr (jeden region úrovně NUTS 2), Lucembursko (jeden region úrovně NUTS 2), Malta (jeden region úrovně NUTS 2), Nizozemsko, Rakousko, Finsko a Švédsko vykázaly, že v regionu úrovně NUTS 2 s průměrným HDP na obyvatele nižším než 75 % průměru EU-27 nežijí žádní jejich obyvatelé. Všichni obyvatelé Lucemburska (jeden region úrovně NUTS 2) dokonce žili v regionu s průměrným HDP na obyvatele (v PPS) ve výši 125 % průměru EU-27 či více; v Irsku, Nizozemsku a Rakousku žila v takových regionech více než polovina obyvatel, což byl rovněž případ Norska.

Na Kypru a na Maltě (každá z obou zemí představuje jediný region úrovně NUTS 2) žilo veškeré obyvatelstvo v regionech se střední úrovní průměrného HDP na obyvatele (od 75 % po méně než 125 % průměru EU-27), což byl případ také většiny obyvatel ve Spojeném království (86,8 %), Francii (79,5 %), Španělsku (77,9 %), Švédsku (72,8 %), Finsku (71,0 %) v Německu (70,4 %), Dánsku (69,5 %), Belgii (60,3 %), Řecku (54,1 %) a v Itálii (53,6 %).

Členským státem EU s největšími rozdíly v životní úrovni mezi jednotlivými regiony byla podle této analýzy Itálie – 29,0 % obyvatel Itálie žilo v regionech (hlavně na jihu země) s průměrným HDP na obyvatele (v PPS) nižším než 75 % průměru EU-27, 53,6 % obyvatel žilo v regionech se střední úrovní průměrného HDP na obyvatele a 17,4 % obyvatel žilo v regionech (hlavně na severu země), jejichž průměrný HDP na obyvatele dosahoval 125 % průměru EU-27 nebo více.

Region hlavního města České republiky Praha (kde žije 11,9 % obyvatel země) zaznamenal v roce 2010 průměrný HDP na obyvatele (v PPS) o 72 % vyšší než průměr EU-27, zatímco každý ze sedmi zbývajících regionů úrovně NUTS 2 v České republice (v nichž žije zbývajících 88,1 % obyvatel) měl průměrný HDP na obyvatele nižší než 75 % průměru EU-27. Stejný vzorec rozložení byl shledán i v sousedním Slovensku, kde region hlavního města Bratislavský kraj (kde žije 11,5 % obyvatel země) vykázal hodnotu HDP na obyvatele o 77 % vyšší, než je průměr EU-27, zatímco všechny zbývající regiony úrovně NUTS 2 (kde žije 88,5 % obyvatel země) zaznamenaly HDP na obyvatele nižší než 75 % průměru EU-27.

Významné regionální rozdíly v rámci jednotlivých zemí

Mezi regiony úrovně NUTS 2 téhož členského státu byly zaznamenány značné rozdíly ve výši HDP na obyvatele. Obrázek 2 poskytuje analytický pohled na tyto podstatné regionální rozdíly v rámci jednotlivých zemí. Je třeba vzít v úvahu, že Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Lucembursko a Malta jsou tvořeny vždy jediným regionem úrovně NUTS 2.

Ve Spojeném království, v Rumunsku, na Slovensku a ve Francii byla v roce 2010 nejvyšší hodnota regionálního průměrného HDP na obyvatele nejméně třikrát vyšší než u regionu s nejnižší hodnotou, zatímco v Bulharsku, Belgii, České republice, Maďarsku, Německu, Polsku a v Itálii činil tento rozdíl více než dvojnásobek. Nejmenší rozdíl vykázalo Slovinsko (s poměrem 1,4 ku 1), největší rozdíl byl zaznamenán ve Spojeném království (kde tento poměr dosáhl hodnoty 4,7 ku 1).

V mnoha členských státech EU vykazoval nejvyšší HDP na obyvatele (v PPS) region hlavního města (na úrovni NUTS 2): došlo k tomu ve všech členských státech s výjimkou Německa, Španělska, Itálie a Nizozemska; stejná situace nastala i v Chorvatsku. Německo pak bylo jediným členským státem, kde region hlavního města na úrovni NUTS 2 vykázal nižší průměrný HDP na obyvatele, než byl celostátní průměr. Nepočítaje Německo, jedinými členskými státy, v nichž region hlavního města nevykázal nejvyšší úroveň HDP na obyvatele (v PPS), byly Itálie a Nizozemsko.

Zdroje a dostupnost údajů

Evropský systém národních a regionálních účtů (ESA) poskytuje metodiku pro regionální účty v EU. Systém ESA95 plně odpovídá celosvětovým pokynům pro národní účty – systému národních účtů z roku 1993 (SNA 1993). V návaznosti na mezinárodní dohodu o přijetí nové verze SNA v roce 2008 rovněž probíhá revize ESA.

HDP je základním měřítkem národních účtů, souhrnně vyjadřuje hospodářské postavení země nebo regionu. Jeho výpočet lze provést na základě různých metod: výrobní metody; výdajové metody; a důchodové metody. Výdajovou metodu nicméně nelze použít na regionální úrovni, protože by vyžadoval měření regionálního vývozu a dovozu, což v členských státech EU není možné.

Porovnání mezi místem, kde lidé pracují, a místem, kde bydlí

Porovnání úrovně ekonomické aktivity jednotlivých regionů lze provést poměřením regionálního HDP s počtem obyvatel příslušného regionu; zde nabývá na důležitosti odlišení místa pracoviště a místa bydliště. Ukazatel HDP měří ekonomickou aktivitu v rámci hranic státu či regionu bez ohledu na to, zda tuto aktivitu vykonávají zaměstnané osoby, které jsou jeho rezidenty, nebo ty, které nejsou rezidenty. V důsledku toho je regionální HDP na obyvatele založen na čitateli, který odráží místo pracoviště (HDP vytvořený v daném regionu), jenž se vydělí jmenovatelem, jehož hodnota odráží místo bydliště (obyvatelstvo bydlící v daném regionu). Tento nedostatek je relevantní zejména tam, kde jsou velké čisté dojížďkové/vyjížďkové toky do regionu nebo z něj. Oblasti, pro které je typický velký počet dojíždějících do zaměstnání, často vykazují regionální HDP na obyvatele, jenž je extrémně vysoký (ve srovnání se sousedními regiony). To je zejména případ hospodářských středisek, jakými jsou regiony London (Spojené království), Wien (Rakousko), Hamburg (Německo), Praha (Česká republika) nebo Luxembourg (Lucembursko). Vysoké úrovně HDP na obyvatele, jež zaznamenaly některé regiony s čistým přílivem dojíždějících pracovníků, nemusejí vždy vzhledem k této anomálii znamenat, že důchody obyvatel žijících v těchto regionech vykazují tomu odpovídající výši.

Parity kupní síly

Regionální HDP se vypočítává v místní měně příslušného regionu (a tudíž příslušné země). HDP lze přepočítat na společnou měnu, což usnadní vzájemná porovnání – například převodem na eura či dolary.

Směnné kurzy odrážejí řadu činitelů týkajících se nabídky a poptávky na měnových trzích, jako je mezinárodní obchod, prognózy inflace a úrokové diferenciály. Směnné kurzy však neodrážejí všechny rozdíly v cenových úrovních mezi zeměmi. V rámci vyrovnání lze HDP přepočítat pomocí přepočítacích koeficientů, kterým se říká parity kupní síly (PPP), na uměle vytvořenou společnou měnovou jednotku nazvanou standard kupní síly (PPS); to umožňuje srovnávat kupní sílu jednotlivých národních měn. Dokonce i v rámci měnové unie, jakou je eurozóna, vykazuje jednotná měna rozdílnou kupní sílu v jednotlivých zemích v závislosti na národních cenových hladinách. Obecně řečeno, použití řad v PPS má na rozdíl od řad na bázi eura větší vyrovnávací efekt, neboť regiony s velmi vysokým HDP na obyvatele vyjádřeným v eurech mívají také dosti vysoké cenové hladiny (například životní náklady v centru Paříže nebo Londýna jsou obecně vyšší než životní náklady ve venkovských oblastech EU).

Výpočty HDP na obyvatele, jež jsou založeny na řadách v PPS, a nikoliv na řadách na bázi eura, mohou přinést značně rozdílné výsledky při stanovení pořadí regionů. Například belgický region Province/Provincie Limburg vykázal v roce 2010 HDP na obyvatele ve výši 26 700 EUR, čímž se zařadil před německý region Schleswig-Holstein s 25 400 EUR. Ale měřeno podle PPS se region Schleswig-Holstein zařadil s 24 200 PPS na obyvatele před region Province/Provincie Limburg, který vykázal HDP na obyvatele ve výši 23 800 PPS.

Kontext

Měření hospodářského rozvoje

Hospodářský rozvoj se obvykle vyjadřuje pomocí HDP, což je ukazatel, který lze v regionálních souvislostech použít k měření makroekonomické aktivity a růstu a který může poskytnout základ pro porovnání jednotlivých regionů. HDP rovněž představuje významný ukazatel z hlediska politiky, neboť je zásadně důležitý, pokud jde o stanovení výše příspěvku každého členského státu do rozpočtu EU; tříletý průměr HDP se pak používá pro rozhodnutí o tom, které regiony by měly mít nárok na podporu ze strukturálních fondů EU.

HDP je rovněž považován za zástupný (proxy) ukazatel celkové životní úrovně. Vzhledem ke svému záměru a účelu však není spolehlivým základem pro formování politických diskusí o všech otázkách. HDP neměří například udržitelnost životního prostředí nebo sociální začleňování a tato omezení je nutné vzít v úvahu při používání HDP pro analytické účely. Stále častěji se připouští, že k měření ekonomických, sociálních a environmentálních priorit by se neměl používat HDP jako jediné měřítko.

Na tuto otázku se soustředila celá řada iniciativ a v srpnu 2009 přijala Evropská komise sdělení nazvané „Překročit HDP: měření pokroku v měnícím se světě“ (KOM(2009) 433 v konečném znění), které vymezilo celou řadu kroků směřujících ke zlepšení a doplnění opatření týkajících se HDP. Evropská komise konstatovala, že je jednoznačně nezbytné doplnit HDP o statistiky týkající se ostatních hospodářských a sociálních otázek a otázek z oblasti životního prostředí, na kterých v rozhodující míře závisí blahobyt lidí.

Hospodářské politiky

Cílem regionální politiky EU je pomoci každému regionu dosáhnout jeho plného potenciálu, a to zvýšením konkurenceschopnosti a životní úrovně v nejchudších regionech tak, aby se přiblížily průměru EU. Regionální hospodářská politika si klade za cíl povzbuzovat investice do regionů prostřednictvím zlepšování přístupu, poskytování kvalitních služeb a ochrany životního prostředí, čímž se podpoří inovace a podnikání a vytváření pracovních příležitostí a zároveň se budou eliminovat nerovnosti, které se mohou projevovat v sociální deprivaci, špatných podmínkách bydlení, v oblasti vzdělávání a zdravotní péče, ve vyšší nezaměstnanosti nebo v nedostatečné infrastruktuře.