| PLEASE REFER TO ENGLISH VERSION for up to date text which has not yet been translated.
|
1. Co jsou nebezpečné látky?
„Nebezpečné látky“ jsou obecně chemické látky nebo kovy, jež představují kvůli svým fyzikálním vlastnostem bezprostřední nebezpečí a mohou vést k vážnému zranění či smrti z řady různých důvodů. Některé mohou způsobit zranění při kontaktu samy, zatímco jiné ublíží po chemické reakci s jinými látkami.
2. Jaké druhy existují?
Nebezpečné látky lze rozdělit do čtyř hlavních kategorií:
- přímo poškozující látky, které mohou způsobit újmu na zdraví po předchozí chemické reakci i bez ní,
- materiály citlivé na vodu, jež reagují s vodou nebo párou a vytvářejí teplo nebo hořlavé/výbušné plyny,
- oxidační činidla, která buď přirozeně, nebo expozicí horku produkují kyslík, čímž se zvyšuje riziko požáru nebo výbuchu, a
- toxické látky, jež způsobí otravu po vdechnutí, požití nebo vstřebání do kůže.
Některé látky mohou spadat do více než jedné z těchto kategorií, a představují proto ještě větší nebezpečí.
3. Kde se s nimi lze setkat?
S nebezpečnými látkami se nejčastěji setkávají pracovníci, kteří manipulují s nákladem v přístavech, vnitrozemských celních skladech, na letištích a některých ropných zařízeních.
4. A co fumiganty?
Fumiganty jsou nebezpečné látky, se kterými se setkáte nejpravděpodobněji. Používají se k likvidaci hlodavců a škodlivého hmyzu v kontejnerech. Tato likvidace se provádí často předtím, než jsou kontejnery přepraveny do EU. Pokud nejsou kontejnery po příjezdu řádně vyvětrány, výpary v nich mohou být velmi nebezpečné pro všechny, kdo v nich pracují. Existují tři běžné druhy fumigantů, z nichž každý je nebezpečný jiným způsobem:
Metylbromid (brommetan): vysoce toxická chemická látka, která se často používá jako fumigant, zejména v kontejnerech se zeminou či dřevem. Přestože jde o prudce jedovatou látku, příznaky otravy se mohou objevit až po několika hodinách. Některými z nich jsou:
- poleptání kůže v důsledku dlohodobého kontaktu s touto chemikálií v kapalné formě,
- masivní akumulace tekutiny v plících způsobená vdechováním par,
- poškození mozku a nervové soustavy, případně ledvin.
I krátkodobá expozice výparům metylbromidu může přivodit nepříjemné pocity, včetně bolestí hlavy, očí a žaludku či snížené citlivosti nohou. Ty mohou trvat několik dní a jejich závažnost závisí na koncentraci látky a na délce expozice. Dlouhodobá expozice metylbromidu může mít za následek dokonce smrt.
Fosfid hlinitý (fosfan): pelety fosfidu hlinitého se používají k fumigaci kontejnerů s potravinami, tabákem a jiným rychle se kazícím zbožím během přepravy. Pelety se během cesty rozkládají a uvolňují plynný fosfan, který ničí škůdce a pak se za dva nebo tři týdny rozptýlí. Nebezpečné jsou situace, kdy:
- od fumigace neuplynuly dva nebo tři týdny nebo
- pelety byly umístěny na izolované místo, kde se nemohly účinně rozložit, nebo
- chybí či nejsou k dispozici záznamy o fumigaci.
Nesprávně fumigované kontejnery se občas dováží z Afriky, Jižní Ameriky a Středního a Dálného východu. Fosfan je sice bezbarvý plyn, ale vydává nepříjemný zápach, který připomíná zkaženou rybu. Nadýcháte-li se ho, může vyvolat zánět dýchacích cest a poškodit centrální nervovou soustavu. Mezi příznaky patří třas, nutkání na zvracení, zvracení, bolesti hlavy a bolest žaludku. Ve vážných případech může dojít dokonce ke kómatu či smrti.
Kyanovodík: tento fumigant je méně rozšířený než metylbromid a fosfid hlinitý, ale je obzvláště nebezpečný. Jeho zápach připomíná mandle. I při nízké koncentraci může způsobovat závratě, nucení na zvracení, bolesti hlavy a bolesti žaludku a vést k bezvědomí a paralýze. Vdechování vysoce koncentrovaného kyanovodíku může rychle vést k smrti.
5. A chemické látky?
Kromě fumigantů mohou být v kontejnerech, jež byly zaplombované i po krátkou dobu, přítomny další chemické látky v nebezpečném množství. Může to být způsobeno únikem látek z nákladu (zjevným i skrytým) nebo chemickou reakcí mezi zbožím.
Příloha směrnice Komise 2006/15/ES ze dne 7. února 2006 obsahuje podrobnosti o směrných limitních hodnotách expozice na pracovišti u běžných chemických látek, jejichž seznam je pro lepší identifikaci doplněn o jejich čísla EINECS (Evropský seznam existujících obchodovaných chemických látek) a CAS (Chemical Abstracts Service).
Pokud je zjištěna přítomnost některé z těchto látek nebo pokud bezpečnostní list uvádí nebo vy si myslíte, že jsou přítomny, měli byste se dále poradit a nevstupovat do kontejneru, dokud není potvrzeno, že je to bezpečné. Nezapomínejte, že kromě par se mohou do kůže snadno vstřebávat i některé chemické látky.
Platí směrnice 98/24/ES. Komise rovněž pravidelně zveřejňuje aktualizované seznamy prahových hodnot v dalších směrnicích. V současnosti platná směrnice je směrnice 2007/30/ES.
Prahové limitní hodnoty se upravují na základě dalšího výzkumu a zkušeností z praxe: současné limitní hodnoty expozice naleznete ve směrnicích Komise a v právních předpisech vaší země.
6. Co lze udělat pro snížení rizik?
Provádění fumigace je velmi přísně kontrolováno. Některé druhy fumigantů jsou zakázány a je třeba uplatňovat nezbytná ochranná opatření pro minimalizaci zdravotních rizik. Od kontejnerů, v nichž probíhá fumigace, se musíte zdržovat v dostatečné vzdálenosti. Většina dovozců se po příjezdu výparů zbavuje tím, že nechává kontejnery zhruba na hodinu otevřené. Neměli byste se pokoušet otevřít kontejner nebo do něj vstoupit, dokud vás dovozce (nebo jeho zástupce) neinformuje, že je to bezpečné. Nadřízení zaměstnanců, kteří se podílí na tajných operacích, musí posoudit rizika a přijmout veškerá nutná bezpečnostní opatření. Všechny práce je třeba provádět za všech okolností bezpečným způsobem.
7. Co bych měl udělat, pokud se necítím dobře?
Začnete-li při práci v kontejneru nebo při kontrole nějakých látek pociťovat nevolnost, přestaňte okamžitě pracovat a opusťte daný prostor. Měli byste rovněž vyhledat lékařskou pomoc – a to i v případě, že se již cítíte lépe – a incident ohlásit.
8. A co další nebezpečné látky?
Některé druhy nebezpečných látek je třeba skladovat zvláštním způsobem. Materiály citlivé na vodu musí být například skladovány ve vodotěsných kontejnerech a někdy – pokud jsou obzvláště citlivé (např. sodík) – v oleji. Nesmí být ukládány v místnostech s automatickými protipožárními kropicími systémy.
Oxidační činidla nesmí přijít do styku s kapalinami s nízkým bodem vzplanutí, např. s oleji. Oxidační činidla a kapaliny s nízkým bodem vzplanutí je třeba izolovat od zdrojů tepla. Vzhledem k tomu, že oxidační činidla dodávají svůj vlastní kyslík, mohlo by být konvenční hasicí zařízení, jež pracuje na principu dusivého efektu, neúčinné.
Musíte-li pracovat v blízkosti nebezpečných látek, noste vhodné bezpečnostní oděvy. Nikdy se nedotýkejte, nevdechujte ani neochutnávejte nic, co by podle vás mohlo být nebezpečné.
Pamatujte: rizika snížíte nejúčinněji tím, že se nebezpečným látkám zcela vyhnete.
