Týdeník – 1. 7. 2024

Premiéři a prezidenti členských zemí EU ji na druhé funkční období ve funkci předsedkyně doporučili na čtvrtečním summitu Evropské rady v Bruselu. Aby mohla ve své pozici pokračovat, bude muset získat souhlas většiny poslanců Evropského parlamentu, kteří o ní budou hlasovat na svém červencovém zasedání ve Štrasburku. Lídři EU také nominovali dosavadní estonskou premiérku Kaju Kallasovou na post vysoké představitelky EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku. Předsedou Evropské rady se stane portugalský expremiér António Costa.

Evropská komise zveřejnila konvergenční zprávu za rok 2024, která hodnotí pokrok Česka a dalších pěti členských států mimo eurozónu v přípravách na přijetí eura. Česko splňuje kritéria týkající se dlouhodobých úrokových sazeb, ale nesplňuje kritéria cenové stability, zdraví veřejných financí a stability směnného kurzu, protože není členem mechanismu směnných kurzů (ERM II). Kritérium veřejných financí by však mělo začít brzy plnit, předpokládá Komise. Spolu se zprávou vydala Komise také nový průzkum Eurobarometr. Ten ukázal, že podpora přijetí eura v Česku vzrostla na 49 %.

Členské státy EU schválili čtrnáctý sankční balíček zaměřený proti Rusku. Ten posiluje prosazování již existujících sankcí a dále omezuje ruské příjmy. Balíček zahrnuje zákaz investic do LNG projektů v Rusku a omezuje přístup některých ruských plavidel do evropských přístavů. Sankce obsahují zmrazení majetku a zákaz cestování do EU pro 69 osob a 47 subjektů. EU dále zakázala bankám používat systém pro předávání finančních zpráv SPFS, který je ruským ekvivalentem systému SWIFT. Omezila také exporty pokročilých technologií, průmyslových výrobků a manganové rudy. Nově je zakázán i dovoz helia z Ruska a sankce také zakazují financování politických stran ruským státem.

Evropská unie vyplatila Česku prostřednictvím Modernizačního fondu 835,2 milionu eur. Peníze jdou především na modernizace energetických systémů a snižování emisí skleníkových plynů. Pocítí je například české domácnosti, které si díky nim mohou pořídit nové fotovoltaické systémy. Celkově EU vyplatila z Modernizačního fondu 2,967 miliardy eur, které podpoří 39 projektů v deseti členských státech. Fond je k dispozici zemím s těžkým průmyslem a emisně náročnou energetikou, aby jim pomohl co nejrychleji se transformovat směrem ke klimatické neutralitě.