Science Flash for You – Česká republika

Rychlé mapování bylo po dohodě s českými orgány aktivováno dne 26. července s cílem monitorovat požár na obou stranách hranice.

Sedm hodin po aktivaci mohl být příslušným orgánům poskytnut první odhad rozsahu požáru na základě družicových snímků. Po dodání tohoto prvního odhadu byly do 11. srpna, kdy byl požár oficiálně uhašen, zveřejněny čtyři další mapy. Mapy ukazovaly aktuální rozsah požáru a obsahovaly i posouzení škod na pokryvu území, budovách a elektrickém a komunikačním vedení.

Služba programu Copernicus pro podporu krizového řízení (CEMS) je jednou ze šesti hlavních služeb programu Copernicus, tedy programu Evropské unie pro pozorování Země. Poskytuje subjektům zapojeným do zvládání katastrof geoinformace, které pocházejí převážně z družicových snímků. Společné výzkumné středisko je odpovědné za CEMS a provádí část tohoto programu prostřednictvím smluv o poskytování služeb s evropským průmyslem a akademickou obcí. Nabízí mimo jiné služby mapování na vyžádání, které poskytují geoinformace o konkrétních katastrofách, k nimž právě dochází nebo k nimž došlo kdekoli na světě.

Hlavní město České republiky je jedním z partnerských měst sítě NEB-STAR, New European Bauhaus STAvangeR, a spolu s norským Stavangerem a nizozemským Utrechetm ukáže, jakým způsobem lze zásady a hodnoty Nového evropského Bauhausu začlenit do plánů na transformaci městských území. Projekt se bude zabývat čtyřmi typickými výzvami spojenými s klimaticky neutrálními městy a prostřednictvím spolupráce s občany a zúčastněnými stranami zohlední místní potřeby a problémy.

Nový evropský Bauhaus (NEB) je projekt zahájený předsedkyní Ursulou von der Leyenovou, jehož cílem je propojit svět umění, kultury a vzdělávání s vědou a technologiemi, které jsou hlavní hnací silou nových myšlenek, prototypů a produktů založených na výzkumu a inovacích. Projekt v rámci Evropské komise koordinuje Společné výzkumné středisko.

Na regionální úrovni zveřejnilo 11 českých regionů strategické rámce, které obsahovaly některé prvky související s biohospodářstvím. V Jihočeském kraji se v rámci projektu POWER4BIO připravuje strategie, která je zaměřena přímo na biohospodářství.

Nedávná studie Společného výzkumného střediska „Bioeconomy strategy development in EU regions“ (Rozvoj strategií biohospodářství v regionech EU) mapuje pokrok regionů EU v této oblasti. Zprávu vypracovalo znalostní centrum Evropské komise pro biohospodářství, které spadá pod Společné výzkumné středisko, v souvislosti s prováděním biohospodářské strategie EU.

Regionální strategie pro biohospodářství mají zásadní význam pro zlepšení životních podmínek ve venkovských a pobřežních oblastech, udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a co nejlepší využívání zeměpisných, klimatických, hospodářských a politických specifik regionů EU, čímž přispějí k ekologické a spravedlivé transformaci plánované v Zelené dohodě pro Evropu.

V posledních desetiletích došlo ve většině členských států k podstatné změně populace žáků ve věku od 6 do 11 let. Počet žáků základních škol se zvýšil v mnoha zemích, například v Česku, Švédsku, Estonsku a Slovinsku. Nárůst populace žáků v Česku a Švédsku je způsoben nárůstem plodnosti po velkém propadu na začátku tohoto století. Tento nárůst plodnosti však nestačí ke zvrácení dlouhodobého úbytku populace.

Vzdálené oblasti tvoří téměř polovinu území EU a bydlí v nich 37 milionů lidí. Často se stávají tím, co je ve zprávě Společného výzkumného střediska definováno jako „osamělá místa“, tedy místy, kde není dostatek služeb, která jsou málo dostupná nebo málo propojená. Toto označení vyjadřuje polohu a propojení míst z demografického, hospodářského, sociálního a infrastrukturního hlediska. Ve zprávě bylo jako „osamělá místa“ vymezeno 1 200 oblastí po celé Evropě, právě v takových oblastech tedy může docházet k vylidňování, mohou být špatně virtuálně propojena, i ve městech může být nízká nabídka služeb a jejich obyvatelé, především znevýhodněné skupiny, mohou trpět chudobou v oblasti mobility.

Česká republika v tomto ohledu dosahuje průměrné úrovně, naopak v Maďarsku, na Slovensku a v Německu domácí zdroje ovlivňují výsledky učení velice výrazně.

Význam domácích zdrojů pro pokrok v učení se během pandemie zvýšil. Pandemie ovlivnila nerovnosti ve vzdělávání v Evropě i na celém světě. Nedávná publikace Společného výzkumného střediska „Learning losses and educational inequalities: mapping the potential consequences of the Covid-19 crisis“ (Ztráty a nerovnosti ve vzdělávání: zmapování potenciálních důsledků krize COVID-19) zveřejněná v Journal of European Social Policy obsahovala odhady potenciálních ztrát a nerovností, které ve 21 evropských zemích způsobila pandemie koronaviru. Domácí zdroje v České republice, na Slovensku a v Maďarsku jsou na úrovni evropského průměru.

V prosinci letošního roku budou k dispozici první mezinárodní údaje o výsledcích v oblasti vzdělávání po skončení koronavirové pandemie a bude možné porovnat, jak si evropské země vedly při výuce dětí v době, kdy byly zavřené školy, a jak jim pak pomáhaly dohnat chybějící znalosti.

Monitorovací a informační systém Evropské komise pro výzkum a inovace v dopravě je jednotným místem, kde jsou k dispozici veřejně přístupné poznatky z výzkumu a inovací v oblasti dopravy a mobility v Evropě. Společné výzkumné středisko vyvíjí systém TRIMIS proto, aby shromáždilo důkazy na podporu evropské politiky v oblasti mobility a dopravy, strategie pro inteligentní a udržitelnou mobilitu do roku 2020 a rámec pro městskou mobilitu z roku 2021.

Systém TRIMIS poskytuje komplexní a spolehlivé informace a prostřednictvím portálu umožňuje přístup k databázi více než 8 000 projektů financovaných z prostředků EU. Poskytuje rovněž poznatky a analýzy ke konkrétním tématům, přičemž skvělým příkladem je nejnovější zpráva o výzkumu a inovacích v oblasti městské mobility a logistiky v Evropě, která byla prakticky seskupena podle témat Týdne městské mobility 2022.