Týdeník – 26. 6. 2023

Rozpočet Evropské unie se schvaluje vždy na několik let dopředu. Současný tzv. víceletý finanční rámec EU platný pro období 2021–2027 pochází z roku 2020, jeho první návrh je z roku 2018. Vzhledem k bezprecedentním událostem posledních let jako pandemie COVID-19, ruská válka na Ukrajině a energetická krize však neodpovídá aktuální situaci. Evropská komise proto navrhuje navýšení v několika oblastech: např. na nový Nástroj na podporu Ukrajiny s kapacitou 50 miliard eur do roku 2027. Dalších 15 miliard eur má jít na lepší řízení migrace ve spolupráci s třetími zeměmi. Komise navrhuje také navýšení u Platformy strategických technologií pro Evropu (STEP).

Komise chce posílit ekonomickou bezpečnost Evropy. Proto představila novou strategii, která má minimalizovat rizika spojená s globálními hospodářskými toky. Obsahuje mimo jiné opatření pro posuzování hospodářských rizik, zejména v oblasti dodavatelských řetězců, kritické infrastruktury, bezpečnosti technologií a hospodářské závislosti. Počítá také s vytvořením seznamu technologií, které jsou kritické pro hospodářskou bezpečnost, a zdůrazňuje podporu technologické suverenity EU. Strategie také přichází s potřebou revize nařízení o provádění přímých zahraničních investic.

Evropská komise vybrala 107 projektů dopravní infrastruktury, mezi které rozdělí finanční prostředky ve výši 6,2 miliardy eur z Nástroje pro propojení Evropy (CEF). Peníze poputují i do Česka, kde podpoří modernizaci železnic a instalaci evropských systémů řízení železničního provozu. Mezi projekty je například modernizace Masarykova nádraží v Praze nebo optimalizace vlakové trati Karlštejn–Beroun. Další finance putují do české železnice z politiky soudržnosti. Díky tomu mohl být minulý týden slavnostně zahájen provoz modernizované železnice na jižní Moravě. EU zde na koupi 37 nových elektrických souprav přispěla částkou 223 milionů eur.

Členské země EU schválily již jedenáctý balík sankcí proti Rusku. Má zajistit efektivnější prosazování existujících opatření, a to zejména restrikcí v oblasti obchodu. EU bude moci například omezit vývoz určitého zboží do třetích zemí, kde je vysoké riziko obcházení sankcí. Součástí opatření je také rozšíření zákazu tranzitu citlivého zboží a omezení vývozu technologických produktů, které byly nalezeny na bojištích na Ukrajině. Unie se také dohodla na rozšíření sankčního seznamu fyzických osob a subjektů o více než sto jmen. Jsou mezi nimi představitelé ruské armády, propagandisté, ale i podnikatelé podporující ruskou agresi.

V Karlových Varech se uskuteční 4. výroční společenský dialog této iniciativy. Akci pořádá Evropská komise a Karlovarský kraj s podporou Evropského výboru regionů. Mezi řečníky vystoupí Kadri Simson, evropská komisařka pro energetiku, Elisa Ferreira, komisařka pro soudržnost a reformy, a Petr Kulhánek, hejtman Karlovarského kraje.

Premiéři a prezidenti zemí EU budou v Bruselu debatovat o další podpoře Ukrajiny a o ruské agresi. Tématem summitu Evropské rady bude také hospodářství, posilování bezpečnosti a obrany, otázka migrace a vnějších vztahů EU.