Týdeník – 13. 3. 2023

Šestý ročník soutěže Náš evropský projekt odmění zajímavé a přínosné projekty realizované v českých obcích a městech. Zapojit se do soutěže je snadné. Zvítězí projekt s největší popularitou. Tím může být rekonstrukce kapličky, výstavba knihovny nebo třeba záchrana místního biotopu. Jedinou podmínkou je, aby byl projekt spolufinancován z evropských fondů – bez ohledu na to, zda to bylo vloni či před několika lety. O vítězi rozhodne veřejnost v internetovém hlasování. Tři vítězné obce si rozdělí částku 150 tisíc korun a jejich zástupci pojedou na dvoudenní studijní cestu do Bruselu.

Rozpočet programu Erasmus+ na letošní rok dosáhne 4,43 miliardy eur, což je vůbec nejvyšší roční příděl od jeho vzniku. Program pomůže posílit aktivní občanství a mezinárodní výměnu zkušeností mezi studenty nebo akademiky. Součástí rozpočtu je i 100 milionů eur původně určených pro rok 2027, které letos podpoří projekty zaměřené na vzdělávání a zaměstnávání osob prchajících před ruskou agresí na Ukrajině. Finance proto mohou směřovat také do jazykových i kulturně integračních kurzů či na stipendia a podporu ukrajinských pedagogů.

Sexuální násilí a další zvěrstva páchaná ruskou armádou vůči ženám a dětem nesmějí zůstat bez trestu. Evropská komise to připomněla při příležitosti Mezinárodního dne žen 8. března. Zdůraznila také, že stojí na straně žen žijících v Íránu a v Afghánistánu, kde dochází k systematickému omezování jejich práv a svobod. Zatímco ve světě ženy čelí násilí a útlaku, EU usiluje o to, aby ženy na jejím území měly stejné příležitosti jako muži. Příkladem jsou nová pravidla pro genderovou vyváženost ve správních radách velkých společností či směrnice zavádějící transparentní odměňování. Unie také připravuje celoevropská pravidla pro potírání násilí na ženách a domácího násilí.

Fiskální politika členských států by se měla v roce 2024 zaměřit na zajištění střednědobé udržitelnosti veřejných dluhů a na podporu inkluzivního růstu. Doporučuje jim to Evropská komise ve svých pokynech, jimiž se snaží fiskální politiku zemí EU koordinovat. Komise také podotkla, že rozvolnění fiskálních pravidel v reakci na pandemii a následně i na ruskou agresi bylo správným krokem, díky němuž mohly země EU přestát krizovou situaci. S koncem roku 2023 rozvolnění skončí, EU proto musí revidovat fiskální pravidla tak, aby byla udržitelná i do budoucna a zároveň umožnila zemím EU čelit obdobným mimořádným situacím.

Evropská komise v reakci na rostoucí globální konkurenci zveřejní návrhy, které mají posílit evropský průmysl. Mezi novými iniciativami bude akt o klimaticky neutrálním průmyslu, který má přinést například zjednodušení regulace a zrychlené povolování strategických projektů. Druhý akt má zajistit přístup ke kritickým surovinám, které jsou nezbytné pro výrobu klíčových technologií.

Jaký má EU vztah k Číně a jaké scénáře lze očekávat do budoucna? Dokáže se Evropa zbavit závislosti na dovozu z Číny? Sledujte diskusi Café Evropa. Pozvání přijal Zdeněk Beránek, poradce předsedkyně Poslanecké sněmovny PČR, David Gardáš, sinolog ze Sinopsis, Magdalena Slezáková, zahraniční zpravodajka Deníku N, a Ondřej Wagner z Evropské služby pro vnější činnost. Moderovat bude analytička Asociace pro mezinárodní otázky Ivana Karásková.