Týdeník – 5. 12. 2022

Každý Evropan ročně vyprodukuje v průměru 180 kg odpadu z plastových obalů a jeho množství stále roste. Evropská komise chce, aby do roku 2030 byly všechny obaly používané v EU recyklovatelné, a představila plán, jak na to. Státy mají například povinně vytvořit systémy zpětného odběru plastových lahví a plechovek. Zboží objednané po internetu by už nesmělo chodit ve zbytečně naddimenzovaných a poloprázdných krabicích. Stejně tak by měla skončit miniaturní balení šamponů a kosmetik v plastech nabízené třeba v hotelech. Nová legislativa má také zabránit zavádějícím prohlášením na obalech a vnést pořádek do kategorií odpadů: ujasní, co je to plast z biologického materiálu, biologicky rozložitelný plast a kompostovatelný plast. Cílem je snížit odpad v EU přibližně o 37 % v porovnání se scénářem bez přijatých změn.

Důvodem je, že Maďarsko ohrožuje společný evropský rozpočet a nepřijalo nápravná opatření, ke kterým se samo zavázalo. Proto Evropská komise přistoupila k bezprecedentnímu kroku a navrhla aktivovat ochranný mechanismus: Maďarsko by tak mělo ztratit přístup k 65 % evropských fondů na podporu soudržnosti, což odpovídá zhruba 7,5 miliardy eur. O skutečném pozastavení peněz rozhodnou členské státy, které by měly o věci hlasovat na zasedání Rady EU do 19. prosince. Komise zároveň rozhodla, že schválí maďarský národní plán obnovy. Ale i uvolnění těchto peněz bude možné až poté, co Maďarsko splní předem dohodnuté milníky.

Rusko musí pykat za zločiny spáchané na Ukrajině a podílet se na obnově napadené země. Evropská komise proto navrhla, aby zablokované rezervy ruské centrální banky a majetek ruských oligarchů byly využity právě na rekonstrukci Ukrajiny. Otázkou také je, jak zajistit, aby Rusko bylo potrestáno za své válečné zločiny, když odmítá jurisdikci Mezinárodního trestního soudu. Evropská komise proto navrhuje alternativu v podobě nezávislého mezinárodního tribunálu a zvláštního soudu, jenž by byl založen v národním justičním systému, ale zasedali by v něm soudci z různých zemí.

Strategie EU pro drony 2.0 předpokládá, že se létající technologie stanou běžnou součástí každodenních lidských životů. Své využití najdou například v přepravě léků, zásilek, mapování nebo při inspekcích. Bezpečné využití dronů v budoucnu však vyžaduje vhodná legislativní opatření. Evropská komise proto pracuje na pravidlech, která budou upravovat požadavky na odbornou přípravu řídicích pilotů, či na vzniku speciální platformy, kde bude možné spolupracovat na inovacích v oblasti letecké mobility.

Vedoucí představitelé EU a západního Balkánu budou v albánské Tiraně jednat o další spolupráci a evropské perspektivě regionu. Diskutovat budou o důsledcích války na Ukrajině, posílení kontaktů v rámci jednotlivých politik a o tématech, jako jsou zahraniční vměšování či migrace.

Generální ředitelství Evropské komise pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky a české předsednictví EU pořádají při příležitosti 30. výročí vzniku jednotného trhu akademickou konferenci. Setkají se na ní špičkoví výzkumní pracovníci z akademické sféry, úřadů i institucí.

Bude většina zemí EU ochotna i nadále poskytovat pomoc Ukrajině? Jaké další sankce může EU uvalit na Rusko? Sledujte pořad Café Evropa s Martinem Dvořákem, náměstkem ministerstva zahraničních věcí, Petrou Gombalovou Kyslingerovou, vedoucí oddělení pro Ukrajinu z Evropské služby pro vnější činnost, Janem Šírem, expertem Univerzity Karlovy, a Lenkou Váchovou, expertkou na Ukrajinu.

Nakolik je rekordní zdražování způsobené energetickou krizí? Postaví se k problematice EU společně, nebo je řešení na vládách jednotlivých států? Můžeme očekávat další radikální růst životních nákladů? Sledujte další Café Evropa, tentokrát s Martinou von Terzi z Generálního ředitelství Evropské komise pro hospodářské a finanční záležitosti, sociální antropoložkou Lucií Trlifajovou a viceguvernérkou České národní banky Evou Zamrazilovou.