Týdeník – 14. 11. 2022

Evropská ekonomika nyní čelí dopadům ruské války vůči Ukrajině, zejména pak inflaci a vysokým cenám energií. Inflace by měla kulminovat koncem roku a od roku 2023 by měla začít postupně klesat. K normálu by se ceny měly vrátit až v roce 2024. Vyplývá to z nové hospodářské prognózy Evropské komise. Ta zároveň upozorňuje, že její přesnost bude záviset na dodávkách plynu do EU, zejména během zimy 2023-2024. České HDP by podle prognózy mělo letos zaznamenat růst ve výši 2,5 %, v příštím roce lze pak očekávat stagnaci a následně návrat k růstu.

Evropská komise představila návrh nové emisní normy pro motorová vozidla, označovanou jako Euro 7. Jejím cílem je snížit hodnoty škodlivých látek u nových aut a zachovat konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu. Limity emisí budou zároveň zohledňovat počasí – ve vysokých či naopak velmi nízkých teplotách mají platit vyšší limity. V případě přijetí návrhu by se měly zpřísnit emisní limity u dodávek a autobusů, a norma by se vztahovala nejen na výfuky, ale i na brzdy a pneumatiky. Výrobci by také měli zajistit, že vozidlo bude dodržovat emisní limity i poté, co najede 200 000 km nebo bude v provozu více než 10 let.

Evropská komise bezodkladně vyčlení 250 milionů eur na podporu tzv. tras solidarity, skrze které může Ukrajina vyvážet potraviny dál do světa, navzdory ruské blokádě. Dalších 50 milionů eur půjde na navýšení jejich kapacit ve střednědobém horizontu z Nástroje pro propojení Evropy (CEF). Pomoc přislíbila také Evropská investiční banka, která plánuje do konce roku 2023 investovat do vývozu ukrajinského zboží až 300 milionů eur. Podobnou částku hodlá na tento cíl uvolnit i Evropská banka pro obnovu a rozvoj a svým podílem ve výši 100 miliard dolarů chce přispět i Světová banka.

Podle plánů Evropské komise by měla EU účinněji reagovat na kybernetické hrozby. Posílit by se měla mimo jiné spolupráce mezi vojenskými i civilními subjekty napříč hranicemi. Nová politika EU v oblasti kybernetické obrany by také měla zajistit více investic do prevence, odhalování a odrazování útoků. Komise ve svých plánech myslí také na odbornou přípravu expertů v oblasti IT, kteří jsou pro zajištění kybernetické bezpečnosti EU klíčoví.

Rada pro zahraniční věci bude jednat o vývoji na Ukrajině, oblasti Velkých jezer a o západním Balkáně. Šéfové diplomacií členských zemí EU budou diskutovat také o Libanonu a konferenci COP27 v Egyptě.

Tři členské země EU – Chorvatsko, Rumunsko a Bulharsko – usilují o vstup do Schengenského prostoru. Evropská komise zveřejní komuniké, ve kterém se vyjádří k jejich dosavadnímu pokroku.