Týdeník – 19. 9. 2022

V něm Komise navrhuje dočasně zastropovat příjmy pro výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů, jádra a hnědého uhlí na 180 eur za MWh. Jakékoliv příjmy nad tento strop by měly jít na podporu evropským domácnostem. Těm by měl pomoci také solidární příspěvek, který budou dočasně odvádět ropné, plynárenské a uhelné společnosti ze svých nadměrných zisků. Komise také navrhuje, aby členské státy musely šetřit elektřinou ve špičkách, kdy je cena nejvyšší, a to nejméně o 5 %. Návrhy musí schválit členské státy, až poté mohou vejít v platnost. Komise také připravuje reformu evropského trhu s elektřinou. Uvedla to předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová během svého projevu o stavu EU.

Letošnímu projevu o stavu Unie, ve kterém předsedkyně Komise tradičně představuje své plány na další rok na plénu Evropského parlamentu, osobně přihlížela i Olena Zelenská, manželka ukrajinského prezidenta. Ukrajině věnovala von der Leyenová celou úvodní část projevu. Ohlásila příspěvek 100 milionů eur na obnovu poškozených ukrajinských škol, plán zahrnout Ukrajinu do evropského prostoru bez roamingových poplatků a zapojit ji do jednotného unijního trhu. Rusko podle von der Leyenové ve válce nezvítězí, EU mu nehodlá ustupovat a nechce rušit ani zavedené sankce.

Věra Jourová, místopředsedkyně Evropské komise, představila nařízení na ochranu médií, tzv. Media Freedom Act (Akt o svobodě sdělovacích prostředků). V něm Komise navrhuje, aby poskytovatelé mediálních služeb povinně zveřejňovali informace o tom, kdo je jejich vlastníkem. Chce také zakázat používání špionážních softwarů vůči novinářům a jejich rodinám. Legislativa se dotýká i veřejnoprávních médií, kterým by měly členské státy zajistit redakční nezávislost a stabilní financování. Vnitrostátní úřady by také měly sledovat, jaký dopad má koncentrace mediálního trhu na pluralitu a nezávislost médií.

Evropská komise navrhuje odebrat Maďarsku 7,5 miliardy eur, které jsou pro něj vyčleněny v evropských fondech. Důvodem je, že Maďarsko nedostatečně bojuje proti korupci a dopouští se problematického přidělování veřejných zakázek, čímž ohrožuje evropský rozpočet. Komise maďarskou vládu na problém dlouhodobě upozorňovala, země však nebyla schopna situaci napravit. Návrh na odebrání fondů musí schválit členské státy.

Podle odhadů je na světě zhruba 27,6 milionu lidí, často dětí, obětmi nucené práce. Problém se týká všech světových kontinentů a mnoha ekonomických odvětví. Evropská komise chce proto produkty vzniklé nucenou prací na trhu EU zakázat. Vnitrostátní orgány by dle návrhu měly mít právo produkty nucené práce z trhu stahovat, celní orgány EU zase budou moci bránit tomu, aby se takové zboží na trh EU vůbec dostalo.

Ministři pro evropské záležitosti se setkají v Bruselu, aby diskutovali o právním státě, konkrétně o ochraně soudnictví, nezávislosti médií a boji proti korupci. Dále zahájí přípravy na zasedání říjnové Evropské rady. V neposlední řadě se budou věnovat závěrům Konference o budoucnosti Evropy.

Udržitelnější pohyb osob a zboží. Právě tak zní hlavní téma letošního ročníku konference Dny městské mobility, kterou spolupořádá Generální ředitelství Evropské komise pro mobilitu a dopravu s českým předsednictvím v Radě EU. Na konferenci se setkají úředníci, experti, politici a zástupci nevládních organizací, aby diskutovali o výzvách a řešeních v oblasti městské dopravy.