Týdeník – 01/11/2021

EU vyrobila v loňském roce 38 % elektřiny z obnovitelných zdrojů, zatímco fosilní zdroje byly zodpovědné za 37 % produkce. Obnovitelné zdroje se tak poprvé staly významnějším zdrojem energie než neekologická fosilní paliva. Za loňský rok také EU zaznamenala výrazný pokles emisí CO2, a to o 10 %. Podíl na tom měla pandemie covidu-19. Od roku 1990 se EU podařilo snížit emise CO2 o 31 %, mimo jiné díky útlumu těžby a spalování uhlí. S tím už skoncovalo devět členských států a dalších třináct se k tomu zavázalo. Vyplývá to z nové zprávy o energetické unii.

Jedinou cestou z covidové pandemie je očkování. Nakažení lidé však potřebují přístup k účinným a bezpečným přípravkům. Evropská komise proto zadala expertům, aby sestavili seznam deseti nejslibnějších léků. Mezi antivirovými monoklonálními protilátkami vybrali přípravky ronapreve, xevudy a evusheld. Slibné jsou také perorální antivirotika molnupiravir, PF-07321332 a AT-527. Hospitalizovaným pacientům by měly v budoucnu ulevit přípravky actemra, kineret, olumiant a lenzimulab. Léky musí nejprve schválit agentura EMA, která dosud registruje pouze jeden přípravek proti covidu-19: remdesivir.

Velká Británie a Arménie nově přijímají evropský covidový certifikát, díky kterému mohou Evropané prokázat, že jsou očkovaní, negativně testovaní nebo že mají protilátky proti covidu-19. Evropský „covid pas“ tak nyní uznává již 45 zemí ze čtyř světových kontinentů. EU se také podařilo splnit další očkovací milník. Vyrobily se zde již dvě miliardy dávek vakcíny, z toho polovina byla vyvezena do chudých zemí.

Obchodní dohody, které jménem členských států uzavírá EU, jsou úspěšné. Evropské komisi se podařilo odbourat celkem 33 obchodních překážek ve 22 partnerských zemích. Vývoz z EU se za loňský rok zvýšil o 5,4 miliardy eur a obchod se zeměmi, se kterými má EU uzavřené dohody, se propadl během pandemie covidu-19 méně než u ostatních. Největší podíl mají obchod se Švýcarskem (21 %), Tureckem (11,3 %) a Japonskem (9,4 %).

Jaké jsou dosud největší výzvy v oblasti vesmírného výzkumu, s kterými se EU potýká? Proč je nutné řešit vesmírnou problematiku na úrovni EU? Sledujte diskusi Karla Dobeše, vládního zmocněnce pro spolupráci s Evropskou agenturou pro navigaci GSA, Jiřího Duška, ředitele Hvězdárny a planetária Brno, a Martiny Vondráškové, vedoucí HR Agentury EU pro kosmický program (EUSPA).

Agentura EUSPA a nový kosmický program EU se představí prostřednictvím barevné výstavy pod širým nebem. Ke zhlédnutí bude přímo před sídlem agentury v pražských Holešovicích.