Science Flash for You – Česká republika

Podle zprávy se celosvětové emise CO₂ z fosilních zdrojů v roce 2021 oproti roku 2020 zvýšily o 5,3 % a téměř dosáhly úrovně před pandemií v roce 2019. V EU se celkové fosilní emise CO₂ v roce 2021 zvýšily o 6,5 %. Tento nárůst je však pouze přibližně poloviční oproti poklesu, k němuž došlo mezi lety 2019 a 2020 (−10,8 %). Celkově tak emise členských států EU-27 v letech 2019 až 2021 klesly o 5 %, čímž pokračoval sestupný trend.

Podíváme-li se dále do minulosti, mezi největšími producenty emisí dosáhla EU největšího relativního snížení emisí skleníkových plynů. Emise CO₂ z fosilních zdrojů států EU-27 byly v roce 2021 o 27,3 % nižší než v roce 1990 a podíl států EU-27 na celosvětových emisích se rovněž snížil, a to z 16,8 % v roce 1990 na 7,3 % v roce 2021.

Emisní databáze pro globální výzkum atmosféry (EDGAR), kterou provozuje středisko JRC, obsahuje údaje od roku 1970 do roku 2021. Doplňuje národní soupisy a zprávy vypracovávané smluvními stranami Pařížské dohody o změně klimatu a obsahuje informace o trendech v celkových emisích za všechny země, jak vyžaduje Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC).

Rovnost je jednou ze základních hodnot Evropské unie. Když však hovoříme o rakovině, v Evropě bohužel stále přetrvávají významné rozdíly a nerovnosti. Registr Komise pomáhá tvůrcům politik a výzkumným pracovníkům nerovnosti řešit.  

Registr ECIR je stěžejní iniciativou Evropského plánu boje proti rakovině. Představuje datový nástroj pro interaktivní zkoumání ukazatelů nerovnosti v oblasti rakoviny, který středisko JRC pravidelně aktualizuje, jakož i onkologické profily jednotlivých zemí, které připravuje organizace OECD a které jsou vydávány u příležitosti světového dne boje proti rakovině vždy v únoru a umožňují jednotlivým zemím identifikovat nerovnosti a porozumět svým silným a slabým stránkám v oblasti onkologické prevence a péče.

Obsah organického uhlíku v půdě se značně liší v závislosti na řadě faktorů, mezi něž patří především půdní typ a klima. Proto je obtížné najít měřítko úrovně organického uhlíku v půdě, které by bylo vhodné pro všechny půdní typy a klimatické podmínky. Podle ukazatelů degradace půdy zahrnutých do přehledu o zdraví půdy v EU lze vzdálenost mezi současnou a „maximální“ úrovní obsahu organického uhlíku v půdě překonat ve střednědobém až dlouhodobém horizontu. Půdy jsou považovány za nezdravé, jestliže je vzdálenost, která je dělí od maxima, větší než 60 % současné úrovně.

Přehled představuje nový nástroj, který mapuje stav, resp. zdraví půdy v Evropě, upozorňuje na jednotlivé lokality a odhaduje rozsah nezdravých půd v EU, přičemž upozorňuje i na degradační procesy, které je způsobují. Nedávno byl zahrnut do Observatoře EU pro půdu (EUSO), kterou vyvinulo a provozuje středisko JRC.

Podle přehledu je ohromujících 61 % půdy v EU v nezdravém stavu. Většina této půdy vykazuje více než jeden typ půdní degradace. Přehled o zdraví půdy observatoře EUSO je založen na souboru patnácti ukazatelů procesů degradace půdy, které zahrnují následujících devět témat: erozi půdy, znečištění půdy, živiny, úbytek organického uhlíku v půdě, úbytek půdní biodiverzity, zhutňování půdy, zasolení půdy, úbytek organických půd a nepropustnost půdy.

Úbytek obyvatelstva a jeho stárnutí jsou dva vzájemně se prolínající faktory, které ovlivňují budoucnost Evropy a především jejích venkovských oblastí, kde žije 30 % celkové populace EU. Ne všechna místa v EU však stárnou stejně. Úbytek obyvatelstva je jev, který do značné míry závisí na geografických souvislostech.

Demografický atlas vydává Znalostní centrum pro otázky migrace a demografie (KCMD). Je to online referenční nástroj, který tvůrcům politik, odborníkům z praxe a široké veřejnosti pomáhá orientovat se ve složitých aspektech demografických změn. Atlas je volně přístupný online a nabízí rychlý přístup k rozsáhlému souboru demografických údajů a poznatků předkládaných do největších geografických detailů až na úroveň jednotlivých obcí.

Nově přepracovaný systém RMIS nabízí informace o surovinách, a to jak prvotních (vytěžených či sklizených), tak i druhotných (například z recyklace). Všem členským státům EU nabízí informace o konkrétních surovinách a zemích, jakož i o různých odvětvích a technologiích. Informace z něj byly využity i při přípravě evropského aktu o kritických surovinách, který nedávno předložila Evropská komise.

Aby mohla Evropská unie dosáhnout ambiciózních cílů, které si stanovila pro energetickou a digitální transformaci a pro svůj obranný a kosmický program, potřebuje nerušený přístup ke kritickým surovinám a mnoha výrobkům, které je obsahují. Evropa již nyní může přijmout opatření, aby se u těchto surovin vyhnula závislosti na jednotlivých zemích.

Nejnovější výzkum střediska JRC zahrnuje analýzy nabídky i současné a budoucí poptávky. Očekává se, že výrazně vzroste poptávka po surovinách, které přispívají k ekologické a digitální transformaci. Předkládá systematickou a podrobnou analýzu úplných hodnotových řetězců, od surovin a zpracovaných materiálů až po díly, sestavy a systémy, u patnácti klíčových technologií v pěti strategických odvětvích (obnovitelná energie, elektromobilita, průmysl, digitální technologie a letectví/obrana), které za splnění těchto cílů odpovídají.

Cílem je zlepšit přístup ke statistickým údajům a politicky relevantním ukazatelům cestovního ruchu a podpořit destinace a orgány veřejné správy při sledování jejich pokroku v ekologické a digitální transformaci.

Přehled EU v oblasti cestovního ruchu vyvinulo středisko JRC a Generální ředitelství Komise pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky na základě žádosti zemí EU z roku 2021 o vytvoření nástroje pro ekosystém cestovního ruchu.