Science Flash for You – Česká republika

Také počet žádostí o azyl, jež byly podány poprvé, přesáhl 1 500, avšak v 90 % rozhodly české orgány o žádostech o azyl s negativním výsledkem.

Podle průzkumu se ukazuje, že probíhající pandemie COVID-19 a reakce vlád na ni by mohly mít na celém světě vliv na změnu migračních pohybů, migračních tras a na složení migrujícího obyvatelstva.

Atlas zveřejňuje Znalostní centrum JRC pro otázky migrace a demografie. Jedná se o on-line referenční nástroj, který tvůrcům politik, odborníkům z praxe a široké veřejnosti pomáhá orientovat se ve složitých aspektech migrace a demografie. Shromažďuje ukazatele týkající se migrace, azylu, integrace, demografie a rozvoje z několika mezinárodních zdrojů údajů u přibližně 200 zemí.

Ze zprávy JRC vyplývá, že pokud jde o lesní požáry, byl rok 2019 celosvětově pravděpodobně nejhorším rokem v historii. V Evropě bylo spáleno více než 400 000 hektarů přírodního území a požáry zasáhly i mnoho chráněných oblastí. Služba rychlého mapování JRC v rámci programu Copernicus byla v roce 2019 aktivována 35krát, aby pomohla zemím reagovat na přírodní požáry, což je zatím nejvyšší počet během jednoho roku. Evropský systém informací o lesních požárech (EFFIS) provozuje JRC v rámci programu Copernicus – programu EU pro pozorování Země.

Doly hlubší než 800 metrů se nacházejí v Česku, Polsku a Bulharsku a v Česku dosahují nejhlubší těžní jámy hloubky až 1 300 m. Podíl uhlí na výrobě elektřiny v zemi činil v roce 2018 47 %.

Uhlí bylo v minulosti jedním z hlavních paliv evropského hospodářství. Od 90. let 20. století však dochází k postupnému snižování jeho používání. Celkem 21 zemí EU buď již uhlí nevyužívá, nebo se zavázalo k postupnému ukončení těžby černého uhlí, lignitu a rašeliny do roku 2030.

Ve srovnání se zprávou z roku 2018 se počet pracovních míst nepřímo souvisejících s uhelným odvětvím v EU snížil o téměř 37 %. V Česku jsou doly s produkcí koksovatelného uhlí v Moravskoslezském kraji identifikovány z hlediska konkurenceschopnosti jako vysoce rizikové. Dalšími českými regiony uvedenými ve zprávě JRC jsou Střední Čechy, Jihozápad, Severozápad a Severovýchod.

Podle dvou zvažovaných scénářů se potenciální ztráta pracovních míst v tomto odvětví v příštím desetiletí pravděpodobně bude pohybovat mezi 54 000 a 112 000 z celkového počtu 208 000 současných přímých pracovních míst. Zároveň může rozsáhlé zavádění energie z obnovitelných zdrojů a dalších nízkouhlíkových energetických technologií v uvedených regionech přinést 106 681 až 314 416 pracovních míst, jak je uvedeno ve zprávě o čistých energetických technologiích v uhelných regionech z roku 2020.

V první oblasti řídí JRC vědeckou síť, která se zabývá dopady změny klimatu na stavební konstrukce. V rámci této sítě přispěli odborníci z ČVUT k nedávnému zveřejnění dvou technických zpráv JRC nazvaných „Očekávané dopady změny klimatu na korozi konstrukcí“ (Expected implications of climate change on the corrosion of structures) a „Projektování konstrukcí z hlediska teplot a změny klimatu“ (Thermal design of structures and the changing climate).

České vysoké učení technické se sídlem v Praze je rovněž součástí skupiny „Spolehlivost v eurokódech“ (Reliability background in the Eurocodes) Evropského výboru pro normalizaci (CEN). Eurokódy jsou evropské normy pro stavební konstrukce. Hlavním účelem skupiny je pracovat na druhé generaci eurokódů a její zpráva se očekává v roce 2022.

V neposlední řadě se Česká republika silně angažuje v činnosti Evropské komise zaměřené na posuzování potřeb normalizace pro projektování podzemních konstrukcí, zejména tunelů. Mezi spoluautory zprávy JRC o normalizačních potřebách pro podzemní konstrukce byl i český odborník na projektování tunelů. Odborníci v České republice se podílejí také na nejvýznamnějších dokumentech týkajících se projektování tunelů, které přispějí do nové zprávy JRC o používání norem a pokynů pro projektování tunelů v Evropě, jež bude zveřejněna v letošním roce.

V profilu Česka vypracovaném JRC jsou uvedeny údaje a ukazatele pro tuto zemi týkající se nepotravinářských a neenergetických surovin, a to v různých oblastech, jako jsou investice, výzkum a inovace, regulační rámec, dodávky, obchod, životní prostředí a sociální aspekty.

DigCompEdu se těmito výzvami zabývá a ukazuje, co pro pedagogy znamená být digitálně kompetentní. Podporuje rozvoj digitálních dovedností potřebných právě pedagogům a zaměřuje se na všechny vzdělávací úrovně od předškolního vzdělávání a péče až po vysokoškolské vzdělávání a vzdělávání dospělých, včetně odborného vzdělávání a přípravy, speciálního vzdělávání a neformálního učení. K dispozici je také video a video upoutávka s titulky ve všech 24 úředních jazycích EU.

DigCompEdu zahrnuje řadu oblastí a kompetencí a ukazuje pokrok dosažený při používání digitálních technologií s důrazem na pedagogiku. Záměrem je pomoci učitelům, aby v souvislosti s digitálními kompetencemi poznali své silné i slabé stránky, podpořit jejich akční plán pro další profesní rozvoj a zlepšit jejich odbornou způsobilost. Komunita pro sdílení praktických postupů zaměřená na DigCompEdu poskytuje aktualizované informace o veškerém vývoji a již byly zahájeny diskuse mezi jejími členy.