Novinky

Jaké kroky Komise podniká

Evropská komise se zavázala provádět politiky, které přispějí k naplnění cíle Zelené dohody pro Evropu, jímž je dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Rovněž by měly posílit vnitřní trh s energií a zajistit bezpečnost dodávek energie, jejich udržitelnost a dostupnost. Zatímco skladbu zdrojů energie si každá země EU určuje sama, na unijní trh s energií se vztahují společná pravidla – od pravidel, která mají zajistit, aby byl energetický dodavatelský řetězec co nejúčinnější a nejbezpečnější (včetně jaderné bezpečnosti) až po stanovení cílů v oblasti energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů energie a přeshraničních propojení. Také na úrovni spotřebitelů se ukázalo, že pravidla pro ekodesign a označování energetickými štítky jsou motivací k investici do energeticky účinnějších technologií. V plánu Komise ohledně realizace Zelené dohody pro Evropu hraje energetika klíčovou úlohu. V roce 2020 proto zveřejnila řadu nových iniciativ a strategií vedoucích k dekarbonizaci odvětví energetiky.

Cíle

Energetické politiky EU zahrnují širokou škálu témat, jejichž cílem je obecně urychlit a usnadnit přechod od fosilních paliv k technologiím čisté energie způsobem, který nikoho nenechá na holičkách. Formulace politiky se doposud soustředila na dosažení bezpečnějšího, udržitelnějšího a dostupnějšího energetického systému na úrovni EU. V rámci Zelené dohody pro Evropu se hlavním cílem Komise stává dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. V rámci této rozsáhlejší dlouhodobé ambice zveřejnila Komise v roce 2020 strategie týkající se

  • obnovitelné energie z moří a oceánů
  • vlny renovací budov
  • integrace energetického systému
  • vodíku
  • metanu

V návaznosti na politický závazek snížit do roku 2030 emise o 55 %, který je nyní zakotven v právních předpisech EU, hodlá Komise provést revizi unijní legislativy, aby tohoto cíle dosáhla. Opírat se při tom bude o koncepce nastíněné v roce 2020. Jedná se zejména o legislativní návrhy na revizi pravidel pro obnovitelné zdroje energie, energetickou účinnost a energetickou náročnost budov a opatření na podporu dekarbonizace trhu s plynem, mimo jiné prostřednictvím vodíku z obnovitelných zdrojů, a na boj proti emisím metanu.

Cílové hodnoty

EU si v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu stanovila vyšší ambice a do roku 2030 se nyní zavazuje ke snížení emisí skleníkových plynů o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990 (oproti 40 %) a pro rok 2030 se zabývá těmito novými cíli:

  • Zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na 40 % celkové spotřeby energie v EU (z 32 %)
  • Zvýšit energetickou účinnost o 36 % (konečná spotřeba energie) a 39 % (spotřeba primární energie) ve srovnání s projekcemi úrovně spotřeby z roku 2007 bez opatření v oblasti energetické účinnosti (oproti 32,5 %). Oproti prognózám z roku 2020 to představuje snížení o dalších 9 %.
politické priorityTémataodpovědné útvary