Hlavní globální trendy, které budou mít v budoucnu dopad na EU
Zpráva o strategickém výhledu z roku 2021 se zaměřuje na klíčové globální megatrendy, které budou mít na EU dopad i v nadcházejících desetiletích – ať už se jedná o změnu klimatu, technologický pokrok, digitalizaci nebo o významné ekonomické, geopolitické a demografické změny.
![]() |
Změna klimatu a další environmentální výzvy: Globální oteplování v příštích 20 letech pravděpodobně překročí 1,5°C a do poloviny století by mohlo dosáhnout 2°C, což povede k problémům se zásobováním vodou a potravinami. Do roku 2050 bude 200 milionů lidí potřebovat humanitární pomoc, do jisté míry právě kvůli environmentálnímu vývoji. |
![]() |
Digitální hyperkonektivita a technologické transformace: Počet připojených zařízení na celém světě by se mohl do roku 2030 zvýšit ze současných 30,4 miliardy (údaj z roku 2020) na 200 miliard. Větší propojenost věcí, míst a osob s sebou přinese vznik nových produktů, služeb, obchodních modelů i nové způsoby práce a odpočinku. Evropa by se mohla na základě této dvojí transformace a díky svým globálním ambicím výrazně uplatnit na vznikajícím lukrativním trhu s novými druhy pracovních míst (např. tzv. zelená místa), a to jak v zavedených, tak v nově vznikajících odvětvích. |
![]() |
Tlak na demokracii a demokratické hodnoty: V roce 2020 žilo 34 % světové populace v zemích, kde dochází k omezování demokratické správy věcí veřejných, a pouze 4 % v zemích, které se naopak stávají demokratičtějšími. Rozsáhlé dezinformační kampaně řízené novými nástroji a online platformami budou pro demokratické systémy představovat stále větší výzvy a budou hybnou silou nového typu informační války. |
![]() |
Změny ve světovém řádu a demografii: Svět se stává stále více multipolárním. Do konce tohoto desetiletí se Čína stane největší ekonomikou na světě, přičemž Indie v příštích 20 letech pravděpodobně předstihne EU. Očekává se, že světová populace v roce 2030 dosáhne 8,5 miliardy a v roce 2050 9,7 miliardy. V Evropské unii však počet obyvatel naopak poklesne o 5 %, takže v roce 2050 zde bude žít jen o něco více než 420 milionů lidí. |
Všechny tyto změny ovlivní možnost a schopnost EU jednat na celosvětové úrovni, a vyžadují proto účinná a soudržná politická opatření.
10 strategických oblastí, kde je třeba vedoucí postavení EU ve světě posílit
Účelem zprávy o strategickém výhledu z roku 2021 je stanovit podmínky pro dobře koncipovaná politická opatření a závazky, které obstojí i v budoucnu, a umožnit tak EU dosáhnout dlouhodobých politických cílů, aby mohla co nejlépe hrát strategickou úlohu v multipolárním a nestabilním světě. Zpráva zdůrazňuje význam společných vnitřních i vnějších politických opatření a vyzývá ke komplexnímu přístupu.
Evropská unie bude i nadále využívat svá mezinárodní partnerství k prosazování míru, stability a prosperity, hájit jednotnou frontu proti nepřátelským aktérům a společným výzvám a prosazovat pokrok. Bude prohlubovat vzájemně prospěšné vztahy se svými sousedy i vzdálenějšími partnery. Ujme se vedoucí úlohy při efektivní mnohostranné spolupráci a zároveň bude chránit své občany a hospodářství před nekalými a zneužívajícími praktikami.
K zajištění svobody a schopnosti EU v nadcházejících desetiletích jednat pak bylo ve strategickém výhledu identifikováno těchto 10 prioritních oblastí, kde je třeba jednat:
- zajistit udržitelné a odolné zdravotní a potravinové systémy
- zajistit dekarbonizovanou a cenově dostupnou energii
- zvýšit kapacitu v oblasti správy dat, umělé inteligence a špičkových technologií
- zabezpečit a diverzifikovat dodávky kritických surovin
- zajistit Evropě celosvětovou „výhodu prvního tahu“ při stanovování norem
- vybudovat odolné hospodářské a finanční systémy, které obstojí i v budoucnu
- rozvíjet a udržovat dovednosti a talenty v souladu s ambicemi EU
- zvýšit bezpečnostní a obrannou kapacitu a zlepšit přístup do vesmíru
- spolupracovat s partnery ve světě při prosazování míru, bezpečnosti a prosperity pro všechny
- zvýšit odolnost institucí